!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Tradice: pivovarnictví a popularita českého piva
Tradice: pivovarnictví a popularita českého piva
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

Tradice: pivovarnictví a popularita českého piva

  • Vydáno21. prosince 2021
Přestože se k vaření piva používají osvědčené technologické receptury a pár základních surovin, které jsou všude stejné, přece je každé pivo trochu jiné, poznamenané geniem loci a lidmi, kteří ho připravují. Vydejte se s námi na toulky za tradicemi českého pivovarnictví, za pivem a po nejrůznějších pivovarech, od minipivovarů až po věhlasné známé podniky.
Slovo pivo slovanský původ. Ve staroslověnštině prý slovo pivo znamenalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“ – což platí dodnes. Pivo se s oblibou pije po celém světě a české pivo má skutečně světové renomé. Z čeho se ale pivo vyrábí a co o něm víme a nevíme? Které pivovary stojí za bližší seznámení? A proč se u nás pije hlavně plzeňský ležák?
 

Kdy a kde se vzalo první pivo?



Výroba piva má tradici dlouhou snad až deset tisíc let, a pivo tak patří k nejstarším nápojům vůbec. Traduje se, že jeho kolébkou je Mezopotámie, kde se pravděpodobně první pivo objevilo někdy v 7. tisíciletí před naším letopočtem. Jeho výslednou podobu a chuť vždy ovlivnily místní podmínky. Někde si pila a pijí piva sladší, jinde si pivovarníci dávají záležet na hořkosti.

Lidé se také často snažili piva ochucovat, takže se do nich přidávalo leccos, od borovicové kůry a smůly ze stromů přes pelyněk a různé bylinky, často s psychotropními účinky, až po houby a žabí nožky. Díky omamným účinkům alkoholu i přidaných drog byl pivu v mnoha kulturách přisuzován duchovní, ba dokonce i magický význam.
 

Slad a chmel

Aby sládek mohl uvařit pivo, k výrobě jednoho půllitru českého ležáku potřebuje asi 2–4 litry vody, 2–3 šištice chmele, 2,5 g hustých tekutých pivovarských kvasnic a 2 400 zrníček sladu z 90–100 klasů ječmene. Slad, surovina, která dala název celé jedné pivovarnické profesi, je naklíčené a usušené obilné zrní, nejčastěji z ječmene. Některé pivovary si slad vyrábí samy, jiné ho nakupují už hotový. Slad coby surovina, která je z velké části odpovědná za chuť, barvu, sílu a chlebnatost výsledného produktu, existuje v mnoha variantách: slad světlý a tmavý, karamelový, barevný, nakuřovaný, pražený a s rozmanitými příchutěmi. Jejich kombinacemi se dá dosáhnout nepřeberného množství piv.

Za chmelené pivo můžeme děkovat Keltům, kteří do piva začali přidávat coby koření chmelové šištice z planě rostoucího chmele. Nepostradatelnou surovinou se chmel stal od 18. století, kdy už bylo chmeleno veškeré pivo. V Čechách se pro vaření piv používá světově proslulá odrůda žatecký poloraný červeňák, řazený mezi nejkvalitnější na světě. Pěstuje se na Žatecku, Tršicku a Úštěcku, vyváží se do celého světa a je ceněn pro svou vyváženou hořkost a lahodné aroma. Ve světě i u nás ale existují stovky dalších odrůd chmele, které se nepoužívají jen v pivovarnictví a gastronomii, ale také ve farmaceutickém nebo kosmetickém průmyslu.
 

Tekuté zlato a voda

Láskyplné pojmenování tekuté zlato napovídá, že jednou ze základních surovin pro výrobu piva je voda. Překvapivě je jí potřeba mnohem víc, než by odpovídalo množství vyrobeného nápoje: na jeden litr piva se spotřebuje až osm litrů vody. Je nezbytná ve všech fázích výrobního procesu, například k mytí zařízení, obalů a dezinfekci všeho, co přijde s pivem do styku. Řada pivovarů se snaží mít k dispozici vodu co nejkvalitnější, proto hloubí vlastní studně a hluboké vrty.

V neposlední řadě platí, že sládek pivo vaří, hospodský ho dělá. K tomu, aby chutnalo tak, jak sládek zamýšlel, je zapotřebí správné skladování i čisté trubky – společně s technikou čepování jsou pro výsledný chuťový zážitek z piva stejně důležité jako jeho vaření. A ke správné péči je opět zapotřebí voda.
 

Nejstarší český pivovar

První a nejstarší český pivovar je spojený s Břevnovským klášterem, který v roce 993 založili pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. I když existenci klášterního pivovaru potvrzuje teprve listina z poloviny 13. století, pivo se tu vařilo patrně už v době vzniku kláštera. Za husitských válek byl klášter téměř zničen a většina řeholníků se spolu s opatem uchýlila do kláštera v Broumově. Podle klášterní kroniky došlo k výstavbě nového pivovaru až v roce 1720. Právě přerušení výroby brání tomu, aby se klášterní pivovar sv. Vojtěcha ucházel o titul nejstaršího pivovaru na světě.

Dnes je pivovar umístěn v bývalých stájích a můžete si jej prohlédnout v rámci exkurze nebo při nákupu piva značky Benedict. Kromě klasického světlého ležáku se tu vyrábí řada speciálních druhů piva s využitím různých druhů sladů a chmelů, ochutnat je můžete přímo v břevnovském Klášterním šenku.
V Česku existují asi dvě desítky pivovarů velkých pivovarských společností, asi 30 velkých samostatných pivovarů a přibližně 500 minipivovarů a restauračních pivovarů.
 

Legenda z Plzně

Velký význam pro kvalitu piva měly sladovnické cechy. Patronem pivovarníků i sladovníků byl svatý Václav, cech sladovníků ostatně býval hned po řeznících nejváženější. Česká piva byla již ve středověku velmi kvalitní a vyvážela se do okolních zemí. Mezníkem v českém pivovarnictví byl 5. říjen 1842, kdy v Měšťanském pivovaru Plzni, dnešním pivovaru Plzeňský Prazdroj / Pilsner Urquell sládek Josef Groll (1813–1887) uvařil první várku spodně kvašeného piva. Tuto technologii postupně zavedly všechny další pivovary.

Jedinečný světlý plzeňský ležák se stal legendou mezi pivy a dal vzniknout zcela nové pivní kategorii zvané Pils či Pilsner. Ani receptura plzeňského piva, ani varní postup se od první várky v roce 1842 nezměnily. Pravidelná laboratorní srovnání (nejstarší se datuje do roku 1897) dokazují i to, že díky umění plzeňských sládků se nemění ani kvalita a chuťový profil plzeňského piva.
 

Druhy piv



Když si Češi vybírají to „své“ pivo, většinou se chovají jako konzervativní patrioti. Přednost dávají pivům z tradičních velkých pivovarů a požadují, aby pivo jedné značky chutnalo stále stejně. I přes širokou nabídku speciálů, svrchně kvašených piv a radlerů jsou v tuzemsku oblíbená především piva plzeňského typu. Naše velké pivovary ovládají přibližně 96 % trhu.

Proč? Spodně kvašený ležák u nás má obrovskou tradici a naše produkce si v porovnání s většinou zemí udržuje vysokou kvalitu. Velkou roli v oblibě ležáku hraje i jeho pitelnost, kdy po vypití jedné sklenice máte chuť na další. Kvalitní ležák má příjemné sladové tělo, které přechází do hořké chuti, a tu máte snahu opět spláchnout sladovou chutí. Navíc ležáky jsou piva s nižším obsahem alkoholu (v českých pivech bývá obvykle 4–6% alkoholu, jiné druhy mohou obsahovat až 20%), a lze je tak bez problémů pít opakovaně v delším časovém úseku.

Český ležák je i podle sládků z malých pivovarů skutečnou královskou disciplínou a uvařit opravdu kvalitní a chuťově zajímavé pivo plzeňského typu je velké umění. Řadě pivovarů se to ale daří velmi úspěšně, například pivovarům Cobolis, Hulvát, Raven, Libertas, Krkonošský medvěd či Mazák.
 

Co změnil covid k lepšímu?

Období restrikcí zasáhlo nejvíc ty pivovary, které se nedokázaly přeorientovat z většinové produkce sudů do restaurací (v tu dobu zavřených) na prodej piva v jiných typech obalů, tedy v lahvích a plechovkách. Velké pivovary postihla tato doba více, dokonce došlo na vracení sudů z restaurací a vylévání piva. Jedinou výjimkou se stal budějovický Budvar, kterému výstav piva i v krizovém období stále rostl. Minipivovary se přizpůsobily pružněji a až na výjimky prošly touto dobou bez zásadních problémů. Některé z nich omezily svou činnost, definitivně ale pandemie koronaviru zlikvidovala jen pět menších podniků.

Řada pivovarů začala hledat jiné cesty, jak dostat pivo k zákazníkům, ať už šlo o výdejní okénka, dovoz piv přímo k zákazníkům, intenzivnější využívaní sociálních sítí a online prodej. Díky pandemii se také úspěšně rozběhla spolupráce mezi některými minipivovary a velkými pivovary. Například Budvar ve svých restauracích a pivnicích Budvarkách na jedné pípě čepuje piva z vybraných malých pivovarů. Probíhají i kooperační várky Budvaru s minipivovarem Obora či Nachmelená opice a pivovaru Prazdrojpivovarem Matuška. Plzeňský Prazdroj rovněž ve svém areálu nechal zprovoznit minipivovar Proud.
 

Desetkrát o pivu

  • Pivovary v České republice v roce 2020 uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta.
  • Spotřeba piva na obyvatele klesla v roce 2020 o zhruba sedm litrů (tedy 14 velkých piv) na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Důvodem poklesu výroby jsou koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací.
  • Podle spotřeby piva ve světě ale mají Češi pořád dost velký náskok. Další příčky patří Rakousku, Německu, Rumunsku, Lucembursku, Polsku a Irsku, kde se vesměs vypije přibližně 95–105 litrů piva na osobu za rok.
  • Pivo obsahuje řadu minerálů, zejména draslík, sodík, vápník a hořčík, z vitamínů pak hlavně vitamín B.
  • Podle různých průzkumů má pivo příznivé účinky na dobrou náladu, podporuje krevní oběh a působí proti vysokému tlaku. Díky významnému množství vody také zavodňuje a dokáže utišit žízeň.
  • Proč velké pivovary až výjimky jako je Primátor, Bernard či Konrád nevaří svrchně kvašená piva? Používá se pro ně totiž jiný typ kvasinek, takže při změnách kvašení musí technologie kvůli hrozící kontaminaci projít velmi komplikovaným čištěním. Výborně to zvládá náchodský Primátor, který za svoje svrchně kvašená piva vozí ceny z Velké Británie.
  • Mezi spodně kvašená piva patří kromě plzeňského ležáku, celosvětově nejrozšířenějšího druhu piva, také Bock (velmi silné světlé nebo tmavé pivo se sladkohořkou chutí), Märzen (sezonní silnější jantarově zbarvené pivo s výraznější plnou chutí a různou hořkostí) a piva bavorského typu. Ta se vyrábějí z mnichovských sladů s přísadou barvicích sladů tmavě rubínové a tmavohnědé barvy. Vesměs jde o piva vyráběná a oblíbená hlavně v německy mluvících zemích.
  • Mezi svrchně kvašená piva patří Ale, středně silné až silné, hluboce prokvašené pivo s vyšší hořkostí a bohatou škálou barev, které se podle barvy, hořkosti a dalších parametrů dělí do skupin Pale Ale, India Pale Ale (IPA), Bitter, Mild Ale a dalších.
  • Mezi svrchně kvašená piva patří též pšeničné (Weizenbier, Weissbier), převážně světlé pivo vyráběné s použitím pšeničného sladu, stout aneb velmi tmavé pivo původem z Anglie a Irska (sem patří například proslulý irský Guinness), a porter aneb velmi tmavé pivo s vysokým obsahem alkoholu (až 9 %, vyrábí se zejména v Anglii).
  • Svébytnou kategorií svrchně kvašených piv jsou trapistická piva, vyráběná buď přímo mnichy v trapistických klášterech anebo pod jejich dohledem, vždy ovšem za velmi přísných zásad. Donedávna existovalo takových pivovarů jen šest na celém světě, jejich počet se ale už téměř zdvojnásobil. Trapistické pivo má tmavě měděnou barvou, vysokou hořkost, ovocnou a slabě nakyslou chuť i vůni, obsah alkoholu bývá až 12 %.
22 očekávaných novinek roku 2022

22 očekávaných novinek roku 2022

Tradičně jsme si půjčili číslo z letopočtu a všem zvídavým výletníkům přinášíme symbolických dvaadvacet novinek cestovního ruchu v roce 2022. Na některé si zatím musíte počkat, jinde se ale už chystá slavnostní otevření. Nejvyšší čas začít plánovat výlet!

22 dobrých zpráv pro rok 2022 aneb v čem jsme skvělí

22 dobrých zpráv pro rok 2022 aneb v čem jsme skvělí

Svět není temný a zlý. I v době, kdy se na vás ze všech stran valí vysoká inflace, rostoucí ceny energií a nedostatek surovin, se dají najít světlejší místa a zářivé okraje mraků. Našich dvaadvacet největších, nejstarších a nejkrásnějších tipů z celé České republiky vás sice nezvedne ze židle a nepřiměje protančit den, ale svět možná díky nim uvidíte méně černě. Zábavněji a laskavěji, s trochou optimismu a naděje. Ať vám naše dvaadvacítka zlepší výhled do roku 2022!

Pivovarské muzeum v Plzni

Pivovarské muzeum v Plzni

V Pivovarském muzeu vás pohltí atmosféra středověku, sídlí totiž ve starobylém právovárečném domě pocházejícím z 15. století, který se jako zázrakem zachoval ve své původní podobě.

20 tipů, kde si užít pivní lázně

20 tipů, kde si užít pivní lázně

V České republice najdete pivní lázně na několika místech a v dnešní uspěchané době nabízí jedinečnou relaxaci. Pokud jste ještě neslyšeli o pivních lázních, pak vězte, že se jedná o teplou koupel s přísadami, z nichž se vaří pivo – kvasnic, chmelu a dalších surovin. Pivní lázně doplňují ochutnávky piv, odpočinek na lůžku z ovesné slámy, finská sauna a další kratochvíle. Ponořit se do pivní lázně a moci si jen tak mimochodem načepovat pivo je vítanou změnou a neobyčejným zážitkem pro ženy i muže. Vyberete si zážitek podle svého gusta?

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Plzně

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Plzně

Máte rádi fotografování a hledáte ta nejkrásnější a nejzajímavější místa, která lze ve vašem okolí zachytit? Jestliže jste z Plzně, poradíme vám pár tipů, kde se s foťákem zastavit a udělat si pěkný snímek. Západočeská metropole je totiž plná překvapení a malebných koutů!

10 tipů kam za českým jídlem

10 tipů kam za českým jídlem

"Česká kuchyně pro gurmány, tradiční staročeské recepty, kvalitní suroviny, vynikající a nápaditá jídla, která najdete jen v české kuchyni. Z bohatého výběru restaurací vybíráme 10 nejzajímavějších tipů … "

Pivovar Svijany u Turnova

Pivovar Svijany u Turnova

Pivovar Svijany se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko Turnova. Byl založen před rokem 1564, novodobá historie pivovaru se píše od roku 1998, kdy byla založena společnost Pivovar Svijany s.r.o. V nabídce je 11 druhů piv, exkurze i příjemné posezení v pivovarské restauraci.

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Církevní řády: Benediktini, jejich svět a dochované i zaniklé kláštery

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

Pivovar Ostravar

Pivovar Ostravar

Pivovar Ostravar patří mezi deset největších pivovarů v České republice.

Jak se pivo vaří – prohlídkový okruh pivovarem Gambrinus

Jak se pivo vaří – prohlídkový okruh pivovarem Gambrinus

V pivovaru Gambrinus se lidé dozvědí více o jeho historii i vaření piva Nahlédnou do původních i současných výrobních prostor a samozřejmě ochutnají, co se zde právě navařilo. Součástí trasy je i senzorická prezentace surovin nebo škola čepování piva.

České pivo – nejlepší pivo na světě

České pivo – nejlepší pivo na světě

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků více než 100 českých pivovarů. Průměrná roční spotřeba piva se České republice již delší dobu drží nad hranicí 160 litrů (tedy 320 půllitrů piva) na osobu, což je nejvíce na celém světě.

Královské město Žatec – město, kde je pivo doma

Královské město Žatec – město, kde je pivo doma

Pouhou hodinu cesty autem z Prahy nebo Karlových Varů se nachází královské město, jehož chmelařské stavby jsou kandidátem na seznam UNESCO.

Pivovar Staropramen – poznejte historii a současnost smíchovského pivovaru

Pivovar Staropramen – poznejte historii a současnost smíchovského pivovaru

Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší pivovarnické společnosti světa. Vy máte příležitost prohlédnout si Návštěvnické centrum Staropramen a poznat tradiční český národní nápoj, kterým pivo rozhodně je.

Prohlídka pivovaru Platan

Prohlídka pivovaru Platan

Výlet do Protivína můžete spojit s prohlídkou místního Pivovaru Platan. Sládci tady vaří pivo s láskou a péčí podle tradiční receptury již více než 400 let. Používají přitom křišťálově čistou vodu z hlubinných vrtů, dále kvalitní český a moravský slad a vynikající žatecký chmel.

Pivovar Radouš ve Štáhlavech – pivo ušatého rytíře

Pivovar Radouš ve Štáhlavech – pivo ušatého rytíře

Ve Štáhlavech najdete od července 2011 pivovar s "pivem ušatého rytíře Radouše". V době svého vzniku s výrobou 200 litrů na jednu várku patří pivovar k nejmenším průmyslovým pivovarům v České republice.

Únětický pivovar – exkurze i dobré pivo

Únětický pivovar – exkurze i dobré pivo

Přijďte se podívat do znovuotevřeného pivovaru v Úněticích u Prahy – pivo se zde vyrábí klasickým způsobem, bez dalších chemických úprav. Součástí pivovaru je restaurace s výbornou kuchyní. Každý víkend se zde koná také exkurze pivovarem.

Škola čepování Pilsner Urquell – zážitkový program pro skupinové prohlídky

Škola čepování Pilsner Urquell – zážitkový program pro skupinové prohlídky

Po desetiletí si plzenští sládci předávají své znalosti a připravují pivo té nejvyšší kvality. V plzeňském pivovaru Pilsner Urquell můžete prožít zážitkový program, během kterého poodhalíte tajemství správně načepovaného piva.

Parostrojní pivovar v Lobči na Kokořínsku

Parostrojní pivovar v Lobči na Kokořínsku

Areál zapomenutého pivovaru v Lobči na Kokořínsku se znovu probudila k životu. Nedávno ještě na pospas osudu vydaná industriální chuťovka se proměnila v zajímavé místo.

Pivovar Velké Popovice – prohlídky s ochutnávkou

Pivovar Velké Popovice – prohlídky s ochutnávkou

Seznamte se na vlastní oči s Pivovarem Velké Popovice. Nahlédněte pod pokličku velkopopovických sládků při výrobě piva Velkopopovický Kozel. Zúčastněte se exkurze do pivovaru spojené s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928.