Pro Českou republiku to znamená v pořadí již sedmnáctý úspěšný zápis na
Seznam světového dědictví UNESCO. Zároveň je to ale
první chmelařská krajina na světě, která získala tento prestižní status.
Žatec zažil rozkvět v 16. století, nicméně jeho historie sahá hlouběji. Vždy byl spojen s chmelařstvím a výrobou piva. Na pěstování chmele odkazuje i miniaturní chmelnice, která stojí přímo u náměstí.
Památka UNESCO se skládá se ze dvou částí, které společně ilustrují celý cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě.
Žatecká chmelařská krajina se skládá z venkovských chmelnic a malých vesnic
Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je
historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století.
Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde
praktikována již více než 700 let a pokračuje dodnes, a to i přes obrovské demografické změny v různých obdobích její historie. V této pozoruhodné krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti.
Přípravě nominace předcházel dlouhý a trnitý proces. Původní záměr s názvem Žatec – město chmele, který byl na národní tzv. indikativní seznam zapsán již v roce 2007 a který byl hodnocen v roce 2017, doporučil Výbor přepracovat tak, aby dostatečně prohloubil výzkum tématu pěstování a zpracování chmele, jakož i rozšířil oblasti a území, které by obsahovaly stále produkční krajinu.