Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.
Boleslav II. (řečený Nábožný) a současně i
sv. Vojtěch měli sen, podle kterého se měli vydat za
Prahu do dnešního Břevnova a tam údajně u potoka Brusnice spatřili scénu, kdy se jelen chce napít. Ovšem v té vodě bylo břevno, které jelenovi v napájení bránilo. Podle legendy sv. Vojtěch to břevno vytáhl a na památku právě toho setkání založili tento klášter, dosud
nejstarší fungující klášter u nás.
Pro návštěvníky je
zpřístupněna barokní bazilika sv. Markéty, románská
krypta z 11. století a
barokní prelatura s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.
V klášteře žila
řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal pravopis s diakritikou. Za husitských válek utrpěl klášter velké škody. Roku
1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do
Broumova. Obnovený klášter byl do současné podoby postupně přestavěn v letech 1708 – 1745 podle
projektu Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Práce na obnově se účastnili i Petr Brandl.
Klášter se vyhnul i josefínským reformám, možná i díky tomu, že za
pruského obléhání Prahy roku 1757
sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i
právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo. Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století.
V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery
zabrán komunistickou vládou. Opat Anastáz Opasek byl nespravedlivě obviněn a padesátá léta strávil ve věznicích. Po jeho návratu byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních klášterů, důkladně opraven a
v roce 1997 jej navštívil
papež Jan Pavel II.
Hanlivý erb i vzácné obrazy
Když projdete branou kláštera a vydáte se po jeho schodišti, najdete zde oba zakladatele kláštera na obrazech od Jana Petra Molitora. Znalce historie však na obraze s Boleslavem II., pobožným, zaujme jedna drobnost – hanlivý erb. Někteří panovníci Svaté říše římské totiž nemohli Přemyslovcům zapomenout vraždu sv. Václava. Andílek v kartuši proto nedrží klasickou přemyslovskou orlici, ale znak, který znázorňuje kotlík, hanlivý znak za to, že v přemyslovském rodě došlo k bratrovraždě.
Obrazy najdete také v bývalé opatské jídelně. Visí zde například obraz Stavba babylonské věže, který je připisován nizozemskému mistru van Clevemu. Na dalším z obrazů uvidíte sv. Apolónii, patronku zubních lékařů – byla totiž umučena zvlášť drastickým způsobem. Za plného vědomí jí byly kleštěmi vytahány všechny zuby, a kleště drží v ruce i na tomto obraze. V klášteře jsou i krásné fresky, nejkrásnější z nich zdobí i Tereziánský sál. Jak už sám název napovídá, byl zařízen k poctě Marie Terezie u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však pozvání nikdy nepřijala. Čínský salón vás určitě zaujme malbami exotických krajů.
Barokní pavilon Vojtěška a další památky
V klášterní zahradě stojí
barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice, nad pramenem se nachází gotická křížová klenba, jediný pozůstatek gotického kláštera. V zahradě se nalézá
soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera, a dále terasy se zbytky skleníků.
Hřbitov u kostela sv. Markéty v Břevnově je
místem posledního odpočinku národem milovaného zpívajícího básníka a věčného rebela
Karla Kryla. Zde, na své vlastní přání, mezi hroby s kříži a hrdličkami pod košatými stromy, spí svůj věčný spánek… Kromě svého hlavního poslání, se klášter věnuje také správě farností u kostela sv. Markéty v Břevnově a filiálního kostela
Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře.
Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na
exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury. Každoročně se zde koná
břevnovská pouť či posvícení.
V areálu kláštera je k dispozici
ubytování a restaurace. klášterní pivovar s
nejstaří pivovarnický tradici, místní pivo Benedict lze ochutnat ve výčepu v barokní sýpce.
Objevte Břevnovský klášter, jeho unikátní historii, barokní architekturu a zážitky jako exkurze do krypty a prohlídky uměleckých sbírek.
Břevnovský klášter byl založen 14. ledna 993.
Břevnovský klášter založili pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II.
Je to mužský benediktinský klášter.
Návštěvníci mohou vidět barokní baziliku sv. Markéty, románskou kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem.
Prohlídková trasa trvá přibližně 90 minut.
Břevnovský klášter se vyhnul josefínským reformám, možná díky svému využití jako stáj a lazaret během pruského obléhání Prahy roku 1757.
V roce 1950 byl klášter zabrán komunistickou vládou a opat Anastáz Opasek strávil 50. léta ve věznicích.
Na obraze zakladatele Boleslava II. je zobrazen hanlivý erb, který znázorňuje kotlík jako symbol bratrovraždy v přemyslovském rodě.
V bývalé opatské jídelně visí obraz Stavba babylonské věže, který je připisován nizozemskému mistru van Clevemu.
V klášteře se každoročně koná břevnovská pouť či posvícení.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.