!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o... českém pivu
7 věcí, které nevíte o... českém pivu
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

7 věcí, které nevíte o... českém pivu

Vydáno 7. února 2021
Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

1. Pivo: odkud se vlastně vzalo?

Pivo patří společně s vínem a medovinou mezi nejstarší kvašené nápoje, jeho historie sahá až k mladší době kamenné a prapředkové dnešních ležáků se dají vystopovat už před 4000 lety v Mezopotámii. Protože Summerové neznali chmel, hořkost nápoje obstarávaly byliny nebo slad pražený v popelu. Výsledku říkali kaš a chutnal samozřejmě úplně jinak než dnešní „tekuté zlato“, ale lidé si ho oblíbili. Do dějin nápoje se významně zapsal babylonský král Chammurapi, který ve svém slavném zákoníku, vydaném kolem roku 1686 před naším letopočtem, uvedl: „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu, nebo trychtýřem bude do něj lito tak dlouho pivo, dokud nezemře.“ Samotné slovo pivo je zřejmě slovanského původu a podle nejstarších svědectví kdysi označovalo všechno, co se hodí a co je určeno k pití.
 

2. Břevnov a téměř nejstarší pivovar světa

Pivo se v českých zemích pilo odjakživa; stopy po jeho výrobě a konzumaci archeologové našli u Keltů, Germánů i Slovanů. První písemná zpráva o pivu pochází z roku 993, kdy se právě vysvěcený biskup Vojtěch pozastavil nad rozsáhlou výrobou piva a vína v Břevnovském klášteře, tedy v dnešním Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Bohužel výroba piva tu byla v historii několikrát přerušena a naposled se obnovila až roku 2011, a tak titul nejstaršího pivovaru světa míří jinam: drží jej rovněž klášterní a zároveň benediktinský Weihenstephan Brauerei v Německu. První doklad o vaření piva v tamním svatoštěpánském klášteře pochází už z roku 768, ale teprve roku 1040 získal klášter povolení k vaření a prodeji přebytků piva v okolí.

Tradice klášterních pivovarů se u nás udržela dodnes: pivo se kromě Břevnova vaří také ve Strahovském klášterním pivovaru, v Želivském klášterním pivovaru, v pivovaru Ossegg v Oseckém klášteře, pivovaru Vorkloster v Předklášteří nebo v klášterním pivovaru v Broumově, na staré klášterní tradice navázaly také Knížecí pivovar v Plasech a Městský zámecký pivovar Oslavany.
 

3. Chmel budiž pochválen – zejména ten žatecký



V 15. století se do piva začal coby koření přidávat chmel a pivo tak získalo svou charakteristickou hořkost. Chmel se záhy stal nepostradatelnou surovinou a poptávka po něm stoupala. Českou celebritou je v tomto směru žatecký poloraný červeňák, odrůda chmele otáčivého pěstovaná kolem Žatce, výrazně aromatická a přitom jemná, používaná pro výrobu nejkvalitnějších piv po celém světě. Na náměstí v centru poblíž radnice objevíte maličkou chmelnici: prý je nejmenší na světě. Pěkně zblízka si tu můžete prohlédnout nejenom chmel, ale také soubor památek, historicky spojených s jeho pěstováním, skladováním a zpracováním, zábavný i poučný komplex Chrám Chmele a piva, chmelový orloj, renesanční sladovnu s expozicí sladovnictví a galerií anebo Chmelařské muzeum. Právě nyní Žatec a tamní chmelařská oblast usiluje o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.
 

4. Ledaři, ledárny, led a Vltava

Velkou změnu ve výrobě piva přinesl rok 1876, kdy německý vědec Carl von Linde (1842–1934) vynalezl princip strojního chlazení, tedy lednice. Do té doby se nízké teploty potřebné pro spodní kvašení a zrání piva v pivovarských sklepech řešily pomocí ledování. To probíhalo tak, že ledaři – dělníci, kteří v letním období často pracovali jako voraři – v zimě za silných mrazů ze zamrzlých hladin řek a rybníků vyřezávali ve velkých blocích přírodní led. Ledové kvádry se pak odvezly do sklepa. Pokud byly podzemní prostory dobře izolované, led v nich vydržel až do další zimy. Z pivovarů se také kusy ledu rozvážely nejenom do hostinců, ale také do nemocnic, restaurací a potravinářských provozů.

Později pražští hospodští a restauratéři založili obchodní společnost Akciové ledárny, která v letech 1909 až 1911 vybudovala secesní industriální areál Branických ledáren. V hale, která fungovala jako obří lednice (měla plochu 2 300 metrů čtverečních, zdi silné až 2,5 metru a izolované korkem), byl led uskladněn po celý rok. Manipulaci s ledovými kvádry usnadňovala uměle vyhloubená zátoka, která existuje dodnes. Provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády: řeka Vltava od té doby v zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za největších mrazů.
 

5. Nejznámější pivní etiketa



Druhá polovina 19. století už znamenala jednoznačný příklon k velkovýrobě a české země v rámci Rakousko-Uherska se staly nejvýznamnější pivovarskou a sladovnickou oblastí. V této době se také začalo pivo stáčet do skleněných lahví a roku 1890 se objevila první pivní etiketa. Dnes jich existuje nepřeberné množství, k nejznámějším ale patří etikety piva Březňák z Velkého Března s více než sto let starým portrétem Viktora Cibicha, svátečně oděného padesátníka s pečlivě upraveným plnovousem a doutníkem. Viktor Cibich se narodil v roce 1856 v Hustopečích a byl velkým milovníkem piva. V roce 1906 jej oslovila správní rada pivovaru s nabídkou stát se tváří piva Březňák, za což získal doživotní rentu třicet tupláků piv týdně. Stal nejvíce portrétovaným Čechem na světě, protože etiketu převzaly pivovary z celého světa, například ve Vietnamu, Itálii, Francii nebo ve střední Americe. Viktor Cibich, drážní úředník, později přednosta stanice Velké Březno a nakonec drážní inspektor, zemřel roku 1916 v 59 letech.
 

6. Česko jako pivní velmoc

Princip výroby piva se už nyní příliš nemění, pouze dochází ke zdokonalování známé technologie. V současnosti je pivo nejprodávanějším slabě alkoholickým nápojem na světě a jen v České republice existuje přibližně 500 pivovarů, od maličkých až po obří podniky, jako je Pilsner Urquell či smíchovský Staropramen. Přestože naše pivovary nepatří mezi nejstarší na světě, mají pořádně dlouhou tradici a některým z nich je přes 600 let. Je to například třeboňský pivovar Regent založený roku 1379. Velmi slavný je i pražský pivovar U Fleků, o kterém se poprvé píše v roce 1499, kdy dům koupil sladovník Vít Skřemenec. Řada pivovarů založila vlastní muzea – namátkou můžete navštívit Pivovarské muzeum v Plzni nebo Pivovarské muzeum v pivovaru HolbaHanušovicích.
 

7. Pivo v literatuře a filmu

Když v lednu roku 1994 navštívil Prahu americký prezident Bill Clinton, společně s prezidentem Václavem Havlem se vypravili do proslulé staroměstské pivnice U Zlatého tygra v Husově ulici. Mezi zdejší nejslavnější štamgasty patřil spisovatel Bohumil Hrabal (1914–1997), který zvěčnil pivo v řadě svých knížek. Mezi nejslavnější patří Postřižiny, kterým dal filmovou podobu režisér Jiří Menzel. Film se natáčel v Dalešickém pivovaru u Třebíče a současní majitelé se snaží, aby idylická prvorepubliková atmosféra Postřižin dýchala z každého detailu. Kromě stylového pivovarského hotelu, restaurace a prohlídek pivovar nabízí také Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a půjčovnu horských kol a elektrokol.

Na úspěchu Postřižin pluje i Postřižinský pivovar v Nymburce, který vyrábí Postřižinské pivo a je povinnou zastávkou pro všechny, kdo se vydají na výlet po Hrabalových stopách.
#světovéČesko a Žatec: město chmele, piva a filmů míří mezi památky UNESCO

#světovéČesko a Žatec: město chmele, piva a filmů míří mezi památky UNESCO

Dočká se Žatec a krajina žateckého chmele zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO? Šance je velká, město na řece Ohři s řadou chmelařských památek nabízí unikátní spojení s regionální a celosvětově známou zemědělskou plodinou. V elitní společnosti UNESCO zatím takové spojení chybí, a tak by Žatec mohl získat cenné body za originalitu.

#světovéČesko a Jubilejní brána pivovaru Pilsner Urquell

#světovéČesko a Jubilejní brána pivovaru Pilsner Urquell

Jubilejní bránu pivovaru Plzeňský Prazdroj poznají milovníci piva na fotkách spolehlivěji než kdejaký hrad či zámek. Víte, že pivovar si ji postavil k padesátým narozeninám, že se v jejích útrobách skrývají vzkazy pro příští generace a že má svůj vzor v chorvatské Pule?

Pivní lázně a šestadvacet výletů pro milovníky piva

Pivní lázně a šestadvacet výletů pro milovníky piva

Nestihli jste zatím vyzkoušet pivní lázně? Anebo naopak už jste si koupání v pivu užili a chtěli byste si ho zopakovat? Pivní lázně jsou oblíbené a jejich počet se stále rozšiřuje. Zavedeme vás do osvědčených podniků i tam, kde se začalo pivo do van přidávat teprve nedávno.

Tipy, kam za dobrým pivem do pivovaru

Tipy, kam za dobrým pivem do pivovaru

Na dobré pivo můžete zajít do oblíbené hospůdky anebo jej můžete poznat produkci našich pivovarů při exkurzích. Nabízíme vám tipy na velké i restaurační pivovary a minipivovary, které stojí za vidění nejen kvůli výbornému pivu, ale i proto, že se zde dozvíte mnoho z historie i současnosti pivovarnictví.

10 tipů, kam jít na pivo

10 tipů, kam jít na pivo

České pivo má mnohasetletou historii a tradice její výroby se dědí z generace na generaci. Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. My pro vás máme 10 tipů, kam jít na dobré pivo a zároveň poznat i jeho historii…