Církevní řády: dominikáni, dominikánské kláštery a hrob svaté Zdislavy

Erby v černé a bílé barvě, sochy sv. Dominika a motto Veritas, laudare, benedicere, praedicare, tedy Pravda, chválit, dobrořečit, kázat – to jsou hlavní průvodní znaky dominikánského řádu. V roce 1215 jej založil španělský kněz Domingo de Guzmán – svatý Dominik. Oficiální název zní Řád bratří kazatelů či kazatelský řád, Ordo Praedicatorum, a patří k nejvlivnějším církevním řádům Evropy. Podobně jako klarisky, františkáni, kapucíni či minorité se i dominikáni řadí mezi žebravé řády. Tyto řeholní řády se zřekly vlastnictví nejen na úrovni jednotlivých členů, ale celého společenství. Nevlastní žádné pozemky ani jiný majetek k zabezpečení provozu svých klášterů a jsou závislé na vlastní práci a darech dobrodinců.



Hlavním úkolem dominikánů bylo a je hlásání víry. Nosí bílá roucha, ale podle svrchních černých plášťů s kapucí si vysloužili přezdívku černí bratři. Byli známí jako kazatelé a vzdělanci, a měli velký vliv na univerzitní vzdělání, například na Karlově univerzitě v Praze. V českých zemích zanechali dominikáni hluboké stopy nejen v oblasti duchovního života, ale také ve vzdělání, architektuře a umění. Dnes jsou dominikánské kláštery vyhledávanými místy historie, kultury i klidu.
 

Výlet za dominikány a svatou Zdislavou

Jedním z nejzajímavějších míst pro setkání s dominikány je dominikánský klášter a bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Město i nedaleký zámek Lemberk jsou spojené s osudy svaté Zdislavy, která jako milující manželka a matka čtyř dětí proslula dobrotou a obětavou službou všem potřebným. Se svým manželem Havlem z Lemberka vybudovala kostel, klášter a špitál, v kterém ošetřovala nemocné a mnoho jich uzdravila. Je patronkou Libereckého kraje, Litoměřické diecéze, České dominikánské provincie a patronkou rodin.



Bazilika postavená nad jejím hrobem sice má barokní podobu, ale stojí na místě staršího gotického kostela založeného spolu s klášterem kolem roku 1250. V roce 1252 tu byla pochována i svatá Zdislava, a z kostela se záhy stalo oblíbené poutní místo. Mnozí lidé dodnes věří, že se schopnosti a zázračný vliv uznávané léčitelky neztratily ani po smrti.
 

Hrob svaté Zdislavy a krypta

Hrob svaté Zdislavy se nachází v podzemí chrámu, její lebka je však umístěna v bazilice, ve skleněné schránce na jednom z bočních oltářů. O bazilice se říká, že jak je vysoká, tak je hluboká. Podzemní chodby a krypty mají podle legend tři patra, přístupné je ale jen jedno: to nejvyšší, přímo pod chrámovou lodí. Do dvou spodních se už dlouhá staletí nikdo nepodíval a možná ani neexistují.

Do podzemí se můžete podívat při komentované prohlídce, kdy kromě krypty svaté Zdislavy uvidíte i hrob zakladatele chrámu Františka Antonína Berky z Dubé. Do některých částí katakomb se však z pietních důvodů nepodíváte. Mimo prohlídkovou trasu leží i malá rakev takzvaného dráteníčka, která bývala senzací pro zvídavé návštěvníky. Šlo o malého chlapce, který patrně kdysi vlezl do podzemí a už nenašel cestu ven. Ve tmě zemřel hlady a žízní a jeho ostatky mniši objevili až po několika letech. Ačkoli nad kostelem, městem i celým krajem drží svou ochrannou ruku svatá Zdislava, v kostele přesto straší. Kromě plačícího ducha dráteníčka se v areálu prý zjevují přízraky dominikánských řeholníků, procházejí do Berkovy krypty a na schodišti se tiše vytrácejí.
 

Dominikánské kláštery

První dominikáni dorazili do českých zemí už v roce 1226 na pozvání českého krále Přemysla Otakara I. Své působení dominikáni zahájili v Praze u kostela sv. Klimenta na Novém Městě, brzy se přestěhovali k románskému kostelu sv. Klimenta na Staré Město, tedy do míst, kde dnes stojí katedrála sv. Klimenta a Klementinum. V dalších staletích dominikáni vystřídali několik míst včetně Anežského kláštera, až se nakonec v roce 1625 usadili u kostela sv Jiljí. Postupně skoupili okolní budovy a v bloku ohraničeném ulicemi Husovou, Jalovcovou, Jilskou a Zlatou ulicí zřídili dominikánský klášter. Po komunistickém převratu v Československu došlo roku 1950 v rámci Akce K k násilnému vysídlení a rozpuštění klášterní komunity. Dominikáni se do svého kláštera u svatého Jiljí mohli vrátit stejně jako jiné řeholní řády až po sametové revoluci.


 

Poklady dominikánských klášterů

Další konventy vznikaly nejčastěji se zakládáním nových měst. Dodnes stojí například dominikánský klášter ve Znojmě nebo dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Klášter je nejstarší a nejcennější historickou památkou jihočeské metropole: přijďte si prohlédnout například krásnou a pečlivě restaurovanou křížovou chodbu.

V Brně připomíná působení řádu Dominikánské náměstí a Nová radnice. Víte, že jde o bývalý dominikánský klášter, který společně s dominikánským kostelem sv. Michala od svého vzniku sloužil potřebám stavovské reprezentace a pro zasedání zemských sněmů a soudů? Dnes je sídlem primátora a Magistrátu města Brna.

K nejvýznamnějším klášterům na Moravě patřil dominikánský klášter v Olomouci s kostelem sv. Michala, který vznikl již v roce 1234. Dodnes existuje také dominikánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Uherském Brodě. Navštívit můžete také dominikánský klášter s barokním kostelem Zvěstování Panny Marie v Šumperku.
 

Kde najdete další stopy po dominikánech?

• Bývalý dominikánský klášter v Jihlavě se změnil na hotel.
• Z dominikánského kláštera v Nymburce, zrušeného císařem Josefem II., se stala základní škola.
• V Litoměřicích stával dominikánský klášter od roku 1236 až do roku 1950. Dodnes stojící budova kláštera v současnosti slouží jako archiv.
• Dominikánské kláštery bývaly také v Chomutově, Ústí nad Labem či v Opavě, v mnoha městech připomínají působení řádu také Dominikánské ulice či Dominikánská náměstí.