ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?
Památky

Evropa v Česku: proč máme rádi Švédsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!
Přestože to do Skandinávie máme trochu z ruky, s Kudy z nudy jsme se už do Švédska několikrát podívali. Například se seriálem #světovéČesko, když jsme vás lákali na bruslení po rozlehlých zamrzlých jezerech, anebo když jsme vedle sebe postavili dvě venkovské kovárny, které sice dělí přes tisíc kilometrů, ale se podobají jedna druhé: vodní hamr v Dobřívě u Rokycan a bývalou kovárnu ve švédské vesnici Forsmark. S dalekou severskou zemí toho ale máme společného mnohem víc.


 

Život ve stylu lagom a Den skořicových šneků

Podobně jako jsme v článku o Dánsku psali o životním stylu hygge a v článku o Finsku o sisu, Švédové mají svůj styl lagom. Jeho základem je fráze „Lagom är bäst“, která se dá volně přeložit jako všeho s mírou nebo méně je více, případně tak akorát. Zatímco hygge má vytvářet útulný domov a poselstvím sisu je vytrvalost a odvaha čelit výzvám, lagom se orientuje na ​​pohodlný a vyvážený způsob práce. Švédové už před časem zavedli šestihodinovou pracovní dobu proto, aby měli dostatek času na věci, které jsou pro ně důležitější. Lagom se dá aplikovat do všech oblastí života a nese se v duchu střídmosti a šetrnosti k sobě, blízkým i okolnímu prostředí.

Pokud to chcete dělat jako Švédové, je potřeba také občas zařadit pauzu na kávu a vychutnat si lahodný šálek nejlépe se kamarády a něčím sladkým k zakousnutí – třeba s vyhlášenými skořicovými šneky. Víte, že tahle severská dobrota se tak proslavila, že se dokonce 4. říjen už leckde slaví jako Den skořicových šneků?   
 

Vizitka: Švédsko v číslech

S rozlohou přes 450 tisíc kilometrů čtverečních je Švédsko třetí největší země Evropské unie. Jejím členem se stalo v roce 1995. Má přibližně deset milionů obyvatel, nízkou hustotu osídlení a skoro 222 tisíc ostrovů.

Největší z nich jsou Gotland a Öland v Baltském moři a Orust severně od Göteborgu. Nepřehlédnutelnými skvosty Švédska jsou jezera Vänern, Vättern, Mälaren a Hjälmaren, spoustu pozornosti přitahuje také jezero Storsjön, v němž prý žije švédská verze slavné lochnesky. Nejvyšší horou Švédska je asi 2097 metrů vysoká Kebnekaise, přímo na trojmezí Norska, Švédska a Finska pak leží nejsevernější bod Švédska Treriksröset.
Hlavním městem Švédska je Stockholm. Žije v něm přes milion obyvatel, více než polovinu jeho rozlohy tvoří parky a navštívit tu můžete třeba muzeum Vasa s jedinou dochovanou lodí ze 17. století, síň slávy legendární hudební skupiny ABBA nebo Skansen, nejstarší muzeum na světě pod širým nebem.

V budově Stockholmské radnice se každý rok předávají Nobelovy ceny (převzali je tu například Jaroslav Heyrovský, Albert Einstein či Bertha von Suttnerová), a vypravit se samozřejmě můžete i do královského paláce. Švédská královská rodina ale žije jinde: v paláci Drottningholm na ostrově Lovön, který je součástí světového dědictví UNESCO. V zámeckém parku si prohlédnete sochy od Adriana de Vriese, které sem Švédové v 17. století přivezli jako válečnou kořist z pražské Valdštejnské zahrady.


 

Ďáblova bible a sbírky císaře Rudolfa II.

Tím jsme se dostali k třicetileté válce, kdy na příkaz královny Kristýny Švédové v Praze uloupili slavnou uměleckou sbírku císaře Rudolfa II. Na sever odvezli nejenom sochy z Valdštejnské zahrady, ale také více než 700 obrazů včetně děl Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Petera Paula Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Pietera Bruegela, Lucase Cranacha, Albrechta Dürera či Hieronyma Bosche.



Na následných mírových jednáních sice podávali císařští vyslanci důrazné protesty, ale naprostá většina uměleckých předmětů už zůstala ve Švédsku. Švédové odvezli také císařskou knihovnu, v níž byly cenné rukopisy včetně slavné Stříbrné bible / Codex Argenteus a Ďáblovy bible / Codex Gigas, největší rukopisné knihy světa. Ďáblova bible se od té doby do Čech, kde patrně vznikla, vrátila jen na několik měsíců, a to na výstavu v pražském Klementinu.
 

Švédské stopy u nás

Válečná tažení švédských armád zanechala v naší zemi spousty stop a legend. Na památku hrdinného vítězství nad ŠvédyBrněkatedrály dodnes zvoní poledne v jedenáct hodin a po místech, která se tehdy zapsala do dějin, vede interaktivní zábavná trasa. V Kraji blanických rytířů mezi Jankovem a Ratměřicemi se můžete projít po bojišti bitvy u Jankova, jednoho z nejkrvavějších střetů našich dějin. V Dobřívě kousek od již zmíněného hamru stojí Švédský most, v Moravském krasu je jeskyně Švédův stůl, v Chebu mají Švédský vrch a v lesích u hradu Sovinec leží tajemný a legendami obestřený Švédský kámen. Známé jsou i Švédské šance anebo kaple Matky Boží, která stojí nad Brněnskou přehradou kousek od hradu Veveří. Té se sice neříká Švédská kaple, ale má k tomu blíž než jiná místa. V letech 1830–1844 byl majitelem panství Veveří švédský princ Gustav Vasa. Když byl 27. února 1837 ve výklenku kůrového schodiště pohřben sesazený švédský král Gustav IV. Adolf Vasa, kaple se na několik let proměnila v pohřební chrám švédských králů. Trvalo to jen pár let, v roce 1844 byly ostatky převezeny do rodinné hrobky v Oldenburku a po rehabilitaci rodu do Stockholmu. Dnes jsou Vasové pochováni v Riddarholmském kostele ve Stockholmu, tradičním pohřebišti švédských panovníků.


 

Češi ve Švédsku

Podle odhadu velvyslanectví České republiky a statistického úřadu ve Švédsku trvale žije přibližně pět až sedm tisíc Čechů. První emigranti sem zamířili už během třicetileté války, další utekli z totalitního Československa ve druhé polovině 20. století. Počet Čechů žijících a pracujících ve Švédsku ještě zvýšil po vstupu Česka do Evropské unie. Usadil se tu i akademický malíř, chemik, spisovatel, učitel a restaurátor František Makeš. Restauroval malby v Obrazárně Pražského hradu nebo Braunovy sochy na Kuksu, pro Národní galerii vytvořil kopii středověkého obrazu Svatý Jeroným od Mistra Theodorika. Pak se na zvláštní pozvání švédské královské rodiny přestěhoval do Švédska a tam svým vynálezem zachránil od plísní královskou sbírku knih a obrazů na barokním zámku Skokloster. Mimo jiné také zachránil slavný obraz Vertumnus, alegorický portrét Rudolfa II., který císaři věnoval malíř Guiseppe Arcimboldo z vděku za podporu při jeho pobytu v Praze a jako poděkování za povýšení do šlechtického stavu.
7 věcí, které nevíte o… meteoritech

7 věcí, které nevíte o… meteoritech

Fascinující pohled na noční oblohu občas nabídne neobvyklé představení: jasný záblesk, který většinou rychle zmizí, ale někdy stopy po něm bývají vidět i několik hodin. Záhada? Kdepak, možná jste právě byli svědky pádu meteoritu. Co o tajemných poslech z vesmíru víme a nevíme, jak dobrodružné příběhy jejich pády provázejí a kde se na ně můžete podívat zblízka?

Staroměstská mostecká věž v Praze Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli Památky

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

#světovéČesko a svatá Lucie: svíčky, sušenky a šálek černé noci

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Zámecký hotel Chateau Herálec Lázně a wellness

Zámecký hotel Chateau Herálec

Celý jménem se hotel jmenuje Chateau Herálec Boutique Hotel & Spa by L'Occitane a nachází se v národní kulturní památce, v zámku Herálec, zhruba 12 kilometrů od Havlíčkova Brodu. Dopřejte si luxus a pohodlí velkolepého sídla a staňte se hosty jedinečného boutique hotelu.

Hrad Kunětická hora – Kuňka Památky

Hrad Kunětická hora – Kuňka

Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Dnes se z Kunětické hory stalo kulturní centrum Pardubicka.

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně Památky

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

Nahlédnout do románsko-gotické krypty či se rozhlédnout na město Brno můžete na Petrově v chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. V chrámu je také otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, kde se nacházejí bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty.

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou Památky

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou

Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat.

Valdštejnská zahrada – oáza klidu na Malé Straně v Praze Příroda

Valdštejnská zahrada – oáza klidu na Malé Straně v Praze

Mezi nejvýraznější stavby českého raného baroka patří Valdštejnská zahrada v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze. Místo je sídlem Senátu České republiky. Zahrada se stala nejen příjemným místem pro odpočinek, ale díky aktivitám Senátu i kulturním stánkem.

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.

Hrad Grabštejn v srdci Trojzemí – Česka, Německa a Polska Památky

Hrad Grabštejn v srdci Trojzemí – Česka, Německa a Polska

Klenotem prohlídky hradu Grabštejn je renesanční kaple sv. Barbory s bohatou malířskou výzdobou z období pozdní renesance, která je v Čechách naprosto unikátní. Po rekonstrukci je opět k vidění v celé své kráse.

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě Památky

Hrad a zámek Frýdlant – nejstarší expozice ve střední Evropě

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.

Švédský kamenný most Dobřív Památky

Švédský kamenný most Dobřív

Kamenný most přes Padrťský potok ze 17. století spojoval obec Dobřív se starým hamrem, který je dnes technickou památkou.

Kaple Matky Boží u hradu Veveří Památky

Kaple Matky Boží u hradu Veveří

Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za husitských válek velké škody a následně zanikla.

Muzeum Trhová Kamenice Kultura

Muzeum Trhová Kamenice

Nejstarší budova Trhové Kamenice nabízí zábavu jak pro děti, tak i dospělé. V budově bývalé fary u kostela sv. Filipa a Jakuba se nalézá muzeum, které odkrývá minulost skutečnou i pohádkou, neboť se do místního sklepení nastěhovala strašidla.

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově – nejstarší barokní divadlo na světě Památky

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově – nejstarší barokní divadlo na světě

Unikátní barokní divadlo je situováno na zámku v samém historickém jádru města Český Krumlov, které je národní kulturní památkou a památkou seznamu UNESCO. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století se zachovanými dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí Památky

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Zámek Mikulov – jeden z nejmalebnějších moravských zámků Památky

Zámek Mikulov – jeden z nejmalebnějších moravských zámků

Silueta mohutného zámku je v krajině Pálavy viditelná už dáli. V jeho zdech pobývala řada známých osobností, mezi jinými i císař Napoleon. Ozdobnou zámku jsou barokní zahrady. V zámku na návštěvníka čekají prohlídkové okruhy ke stálým expozicím i sezónní výstavy Regionálního muzea v Mikulově.

Vodní hamr Dobřív – místo, kde se naučíte kovářskému řemeslu Památky

Vodní hamr Dobřív – místo, kde se naučíte kovářskému řemeslu

Horní hamr je unikátní technickou památkou svého druhu v České republice s ukázkou dobového zařízení, které je stále v provozu. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary.

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově Kultura

Ruční výroba replik historického skla ve Svojkově

Máte možnost navštívit malou sklářskou huť a vidět unikátní ruční výrobu skla. Ke sklářské pícce na Svojkov jsou zváni všichni zájemci o shlédnutí tradičního sklářského díla. Je zde možnost spatřit jak nově ožívají historické číše a poháry králů a velmožů tradiční sklářské postupy.

Renesanční zámek Bučovice Památky

Renesanční zámek Bučovice

Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou renesančního stavitelství v České republice. K ojedinělým patří bohatá manýristická výzdoba interiérů a kašna na nádvoří. Zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp.

Jan Amos Komenský – učitel národů

Jan Amos Komenský – učitel národů

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (28. března 1592 Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Krajina na konci světa téměř na česko-polských hranicích, chráněná věncem stolových hor a skalních stěn – to je dnešní Broumovsko. Vraťte se v časech přesně o osm set let zpátky, do roku 1213. Právě tehdy daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova.

Výlet Polabskou nížinou ke koním i bílým jelenům

Výlet Polabskou nížinou ke koním i bílým jelenům

Polabská nížina ukrývá mnoho zajímavého. Vydejte se s námi na zámek Karlova Koruna, do nejstaršího hřebčína v Evropě, za bílými jeleny i exotickými zvířaty.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Lávka na Švédský vrch v Chebu Památky

Lávka na Švédský vrch v Chebu

Lávka propojuje centum města s periferiemi Maškov a Švédský vrch. Je otevřena od září 2023 a zkracuje trasu do centra města ze 2 km na 300 m. S celkovou délkou 400 metrů se jedná o druhou nejdelší lávku pro pěší v Česku. V případě lávek, které mohou používat i cyklisté, je v tuzemsku vůbec nejdelší.

Švédský kámen nedaleko hradu Sovinec Příroda

Švédský kámen nedaleko hradu Sovinec

Švédský kámen se nachází v malé vesničce Karlov nedaleko hradu Sovinec. A váže se k němu hned několik pověstí.

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance Památky

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Růžový palouček u Žacléře Památky

Růžový palouček u Žacléře

Růžový palouček severně od Žacléře je spjat s Janem Ámosem Komenským. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl právě Růžový palouček u obce Černá Voda, a to v roce 1628.

Jeskyně Švédův stůl – doupě jeskynních hyen Příroda

Jeskyně Švédův stůl – doupě jeskynních hyen

Volně přístupná jeskyně v údolí potoka Říčky v Moravském krasu je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území.

Nový hrad u Adamova Památky

Nový hrad u Adamova

Malý hrádek uprostřed krásného prostředí, který si určitě zalíbíte. Přijeďte na historické jarmarky a kulturní akce na Novém hradě!

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského

#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského

Pojďme se na Jana Amose Komenského (1592–1670) podívat jinak, než bývá zvykem: v době, kdy se Evropou dalo putovat nanejvýš pěšky, na koni, s vozem a tu a tam lodí, dokázal procestovat mnohonásobně víc míst než leckterý jeho současník, honosící se titulem cestovatel. Nejlepší důkaz? Komenského mapa Moravy.

#světovéČesko a krása historických gobelínů: ze zámku Náměšť nad Oslavou až do Francie

#světovéČesko a krása historických gobelínů: ze zámku Náměšť nad Oslavou až do Francie

Nadčasové a luxusní kousky, které ani po stovkách let neztrácejí své kouzlo: to jsou gobelíny či tapiserie. Tkané, vyšívané i vázané nástěnné obrazové koberce se už před stovkami let používaly k výzdobě a zateplení středověkých sálů a komnat, své místo ale mají i v moderních interiérech. Kde se vyrábějí, kde se s jejich výrobou můžete seznámit na vlastní oči i ruce a které kousky stojí za vidění?

#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?

#světovéČesko a Ďáblova bible: jak rychle dokáže psát satan?

Zrod bible nemusí neprovázet šustění andělských křídel a bohulibé úmysly. Vznik Ďáblovy bible provází podivný příběh čpící hříchem, sírou a pekelnými plameny: psal ji mnich, ale slova mu prý diktoval ďábel. Čertovský spoluautor se dokonce v knize zvěčnil; stránku s jeho vyobrazením znají dokonce i ti, kteří toho o Ďáblově bibli zas tak moc neví.

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

#světovéČesko a hradiště Vraclav, němý svědek vyvraždění rodu Vršovců

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

#světovéČesko a brněnský časostroj: nábojnice, fontána nebo …?

Výška šest metrů, váha pětadvacet tun, a k tomu spousta nepublikovatelných přezdívek: to je černý orloj na náměstí Svobody v Brně. Stojí tu od roku 2010 a od samého začátku budil rozruch. Budí ho dodnes, ale jisté je, že je jedinečný a v žádném jiném městě nic podobného nemají. Anebo přece…?

La Grace – replika korzárské brigy ze 17. století křísí českou námořní historii

La Grace – replika korzárské brigy ze 17. století křísí českou námořní historii

La Grace je replika historické lodi, která od roku 2010 brázdí vody moří a oceánů. Podle dostupných pramenů se La Grace jmenovala loď prvního českého námořníka a také skutečného českého korzára Augustina Heřmana. Ten opustil české země po bitvě na Bílé hoře a přes tehdejší Nizozemsko se dostal až do Ameriky. S lodí La Grace několikrát přeplul Atlantik a než se usadil, pár let vedl život korzára a přepadal španělské obchodní lodě v Karibském moři. Nutno dodat, že se svolením guvernéra.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

Kdo zavítá do Bretaně, obvykle si nenechá ujít Carnac, největší a nejznámější „naleziště“ menhirů na evropském kontinentu. Právě tak při cestě z Prahy do Loun málokdo odolá malé zajížďce do Klobuk, kde z návrší severně od vsi dohlíží na krajinu zvláštní kamenný strážce. Seznamte se: je to nejznámější český menhir, zvaný Kamenný muž nebo také Zkamenělý pastýř.

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

#světovéČesko a orloje: který je nejkrásnější a který nejstarší?

Pražský orloj je nejslavnější v Česku a možná i na světě, ale zdaleka není jediný. S portálem Kudy z nudy se tentokrát vypravíme na přehlídku astronomických hodin v českých městech, vesnicích a dokonce i za hranicemi. Třeba k italskému orloji v Padově nebo do Norimberku, kde figuru císaře složitě obchází sedm kurfiřtů.

Interaktivní trasa po stopách obrany Brna před Švédy roku 1645 Památky

Interaktivní trasa po stopách obrany Brna před Švédy roku 1645

Mobilní průvodce pro samoobslužnou zábavnou procházku po stopách obrany Brna roku 1645 s úkoly formou hledání indicií a závěrečným testem a tajenkou. Navštívíte hlavní místa obrany Brna a dozvíte se o jejich historii formou textů, audia i videa, budete i trochu pátrat.

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov Památky

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století.

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži Památky

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži

Ve stínu hradu Sovince stojí klasicistní kostel sv. Augustina z poloviny 19. století. Stavba má přitom své osobité kouzlo a díky své zachovalosti i slohové čistotě je považován za jednu z nejcennějších empírových staveb na Moravě. V jeho věži objevíte expozici o řádu německých rytířů.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí Památky

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, který na tomto místě stával od roku 1648 do roku 1918. Současné sochařské dílo pochází z rukou akademického sochaře Petra Váni, na náměstí stojí opět od července 2020.

Další aktuality

Světový den vody 2025: Prohlídky vodáren, čistíren a přehrad

Oslavy Světového dne vody, který každoročně připadá na 22. března, jsou tradičně spojeny s množstvím akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná místa spojená s vodou. Motto letošního Světového dne vody je Ochrana ledovců. Užijte si prohlídky vodáren, čistíren, přehrad a dalších neobvyklých míst. Pozor, některé exkurze se konají i v týdnu před oslavou dne vody.
21. březen 2025 7:05
Památky

100 tipů na největší turistické bizarnosti okolo nás

Neuvěřitelná místa či expozice, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani potuchy, nebo díla nekonečné lidské fantazie, o nichž přemýšlíme, kde jejich autoři čerpali inspiraci… Takové jsou tipy portálu Kudy z nudy, které se věnují bizarním skulpturám, zvláštním stavbám, unikátním dílům přírody i originálním muzeím. Označení bizarní pochází z francouzského bizarre, jeho význam je podivný, neobvyklý či zvláštní – a takových věcí a míst najdete v našich tipech víc než dost.
20. březen 2025 19:30
Památky

Nejlepší sochy na hraní, focení, sedání, lehání a prolézání

Kocour Mikeš, Spejbl a Hurvínek, Freudovo kanape, lavička s Rumcajsem, Leoš Janáček s liškou Bystrouškou, malý Marťánek na Ještědu, Švejk anebo obří kůň v Brně: to všechno jsou umělecká díla, která přitahují pozornost – a zároveň lákají k tomu, abyste si je přizpůsobili k obrazu svému. Můžete si přisednout, chvilku si vedle nich odpočinout, pořídit si společný snímek, a hlavně se pobavit. Vydejte se s Kudy z nudy na výlety plné úžasných zážitků a objevů!
19. březen 2025 11:43
Památky

7 věcí, které nevíte… o Řádu maltézských rytířů

Kdo jsou johanité nebo špitálníci, maltézští rytíři aneb Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě? Proč má jedna z nejvýznamnějších a nejstarších církevních organizací tolik jmen? Víte, kde najdete jejich řádový kostel, kdo řád založil a že v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích je jedinečná expozice, věnovaná právě maltézským rytířům? Vydejte se s Kudy z nudy odkrýt tajemství starobylého Řádu maltézských rytířů!
18. březen 2025 13:45
Památky

Kam za příběhy zpovědních tajemství? Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci

Znáte naše světce a jejich mnohdy heroické příběhy? Jana Nepomuckého určitě zná alespoň podle jména téměř každý, ale znáte i Jana Sarkandera? Kromě stejného jména měli mnoho společného – žili v neklidné době, nevyzradili zpovědní tajemství a nakonec je čekala mučednická smrt. Oba byli také svatořečení. Jan Nepomucký 19. března 1729 a Jan Sarkander 21. května 1995, výročí jeho úmrtí pak připadá na 17. března, stalo se tak roku 1620.
16. březen 2025 10:16
Památky

Kynžvart, Šternberk, Svojanov a další hrady a zámky, kam se můžete podívat už v březnu

Také jste se už nemohli dočkat jara? Některé hrady a zámky také; ze zimního spánku se pomalu probouzejí i ty, které měly přes zimu zavřeno a těší se na první jarní návštěvníky. Do jakých zámeckých interiérů se vydat už v průběhu března vám na Kudy z nudy poradíme v dnešních tipech.
15. březen 2025 15:00
Památky

Navštivte moravské vodní elektrárny: Den vody na Brněnské přehradě a ve Spytihněvi

Dvě vodní elektrárny na jižní a střední Moravě, které provozuje Skupina ČEZ na řekách Moravě a Svratce, se v sobotu 22. března 2025 otevřou pro veřejnost. Série limitovaných exkurzí v bezemisních elektrárnách je součástí oslav Mezinárodního dne vody, který letos připadá právě na 22. březen. Návštěvníci, kteří se předem zaregistrují, uvidí zákulisí výroby ekologické elektřiny v malých vodních elektrárnách Kníničky na Brněnské přehradě a Spytihněvi. Obě v posledních letech prošly rozsáhlou modernizací, aby i v měnící se energetice 21. století zůstaly důležitými prvky české energetické soustavy.
14. březen 2025 16:00
Památky

Poetické a zapomenuté: prozkoumejte neobvyklé zříceniny

Zříceniny starých hradů tentokrát necháme dál spát v přítmí lesů a vypravíme se do míst, kde dřímají docela jiné příběhy. S portálem Kudy z nudy vás pozveme mezi zdi starých kostelů, klášterů a kaplí, do torza sýpky či větrného mlýna. A nezapomeňte si foťáky, protože tahle fantastická zákoutí si zaslouží vaši plnou pozornost!
12. březen 2025 12:00
Památky