Přestože se kronikáři v čele s Kosmasem v dalších staletích snažili image Přemyslovců vylepšit jak to jen šlo, úplně se to nepodařilo. Vypravte se s
portálem Kudy z nudy a
seriálem #světovéČesko do
Vraclavi u
Vysokého Mýta: právě tady
28. října 1108 země nasákla krví knížecího rodu Vršovců.
Baroko s minulostí
Kdo se dnes vydá do
Vraclavi, objeví tu především
malebný barokní poutní areál s kostelem, bývalými lázněmi a pramenem, který z kašny střeží poustevník se džbánem. Zurčení vody přemazává záplavy krve, která tu byla prolita před téměř tisíci lety. I když pokud chcete vidět místo děje, musíte vystoupat po schodišti kolem kostela a vyjít až nad barokní komplex. Zelená značka a lesní cesta vedou k
bývalému slovanskému hradišti. Nazývalo se zřejmě Wratislaw – alespoň tak je uvádí první písemná zmínka o obci z roku 1073.
Proč
hradiště Wratislav / Vraclav vzniklo právě zde? Okolo totiž vedla
bývalá Trstenická stezka, důležitá komunikace, po níž proudilo zboží z Čech na Moravu a opačným směrem. Podle archeologických výzkumů hradiště vzniklo už kolem roku 970 a jako správní centrum přestalo fungovat ve 13. století, kdy byly nedaleko založeno královské město
Vysoké Mýto. Dalo by se tedy říct, že v roce 1108 středověká
Wratislav / Vraclav prožívala svůj zlatý věk.
Dva proti jednomu
K nejmocnějším rodům vznikajícího českého státu tehdy společně s Přemyslovci a Slavníkovci patřili Vršovci.
Roku 995 se Přemyslovci společně s Vršovci na hradě Libici vypořádali se Slavníkovci, v dalších letech se pak Přemyslovci v několika etapách pokoušeli zbavit Vršovců. Jeden z klíčových střetů roku 1003 například vešel do dějin pod názvem
krvavý hodokvas na Vyšehradě.
Poslední osudná rána přišla v roce 1108 a na svědomí ji měl kníže Svatopluk. Záminky nejsou důležité, je to dávno, zpráv se dochovalo pramálo a ještě méně je těch, kterým se dá věřit. Jisté je, že ačkoli Kosmas fandil Přemyslovcům, ani Vršovci nebyli žádní svatouškové: například knížeti Jaromírovi připravili potupnou smrt probodnutím zespodu skrze záchod.
Tři tisíce mrtvých aneb do roka a do dne
Definitivní
konec Vršovců přišel v roce 1108. Svatopluk tehdy údajně na
Vraclav svolal všechny velmože, připomenul příkoří, křivdy a zrady, kterých Přemyslovci od Vršovců zakoušeli, dal znamení katovi a sám odešel. Krvavá vlna se z
východu Čech přelila na
Libici, kde se po smrti Slavníkovců usadil další náčelník Vršovců, do
Prahy a nakonec po celé zemi. Dohromady prý zahynuly tři tisíce lidí: pokud v polovině 13. století v pražské aglomeraci skutečně žily přibližně čtyři tisíce obyvatel, je to obrovské číslo. Některým Vršovcům se podařilo uprchnout do Polska a měli patrně prsty ve
smrti knížete Svatopluka: pouhý rok po vyvraždění Vršovců ho na cestě neznámý jezdec přepadl a probodl kopím.
A jak masakr popisuje Kosmas (1045–1125), který jej možná zažil jako očitý svědek?
„…kolik členův rodu Vršovského v ten čas na smrt vydáno bylo, nemohl jsem zvěděti, neboť ne v jeden den ani na jednom místě jsou zbiti. Jedni vedeni na tržiště a zde jako dobytek ubíjeni; jiní na Petříně sťati; někteří na střechách nebo po ulicích potlučeni. Což mám ale říci o smrti synáčků Mutinových, jichžto zahubení horší bylo nad smrt všech ostatních! Byli to chlapečkové hodní, pěknolící, přívětivého pohledu, že by jich ani řezbář v kosti slonové ani malíř na stěně nedovedl vyobraziti. Viděli jsme, kterak je na tržiště vlekli, kterak pořád volali: „Matko, matko!", až je hrozný katan jako selátka nožem zařezal. Rozprchnul se lid od divadla takového; bijíce se v prsa, utíkali od pohledu katana.“
Co nabízí Vraclav?
Tragickou událost a smrt Vršovců dnes na místě starého hradiště připomíná jen památný obelisk, jinak je
Vraclav skrz naskrz barokní. Dřevěnou kapličku nahradil
barokní kostel sv. Mikuláše, postavený podle projektu architekta Carla Antonia Canevalleho. Voda z pramene teče do
kašny před kostelem, kterou zdobí plastika poustevníka, ve
starých lázních je malá expozice o historii areálu a obce. K vidění je i
poustevna s dřevěnou věžičkou zvaná fráterka: v ní žil poustevník, který pečoval o léčivé byliny pro lázeňské hosty a do zvláštní knihy zapisoval ty, kteří se uzdravili. Navzdory bohulibému a užitečnému poslání ani on pozornosti Josefa II. neunikl: císař poustevnu v roce 1782 zrušil. Zajímavou kuriozitou jsou
dřevěné polychromované barokní sochy; původně lemovaly
křížovou cestu z
Králík k
poutnímu kostelu na Hoře Matky Boží, dnes zdobí vraclavský kostel.
Hra a trůny a rudá svatba
- Inspirovala smrt knížete Jaromíra na záchodě spisovatele George R. R. Martina a smrt Tywina Lannistera v románové sérii Píseň ledu a ohně? Možná ano, docela určitě ale víme, co bylo předlohou Rudé svatby v seriálu Hra o trůny: byl to za prvé masakr v údolí Glen Coe a za druhé takzvaná Černá večeře, k níž došlo roku 1440 na hradu Edinburgh. Skotský král Jakub II. tehdy bojoval s klanem Černých Douglasů. Na hostinu byl pozván mladý, teprve šestnáctiletý hrabě Douglas se svým bratrem. Po domluveném signálu ale královi muži vyvlekli oba Douglase ven a na nádvoří jim sťali hlavy.