!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského
#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a cesty, mapy a osudy učitele národů Jan Amose Komenského

Vydáno 11. listopadu 2020
Pojďme se na Jana Amose Komenského (1592–1670) podívat jinak, než bývá zvykem: v době, kdy se Evropou dalo putovat nanejvýš pěšky, na koni, s vozem a tu a tam lodí, dokázal procestovat mnohonásobně víc míst než leckterý jeho současník, honosící se titulem cestovatel. Nejlepší důkaz? Komenského mapa Moravy.

Každý z Komenského portrétů nabízí jinou tvář: Rembrandtův portrét versus vyobrazení z polské poštovní známky

Muž, který světu nabídl nový pohled na pedagogiku, nebyl jen učitel, filozof, teolog a spisovatel, ale také kartograf. Jeho mapa Moravy je fascinující dílo, které bylo následujících 150 let zařazováno do nejrůznějších světových atlasů. Pokud byla poprvé vydaná skutečně v roce 1624, její autor Jan Amos Komenský neměl na sběr podkladů moc času. Bylo mu pouhých dvaatřicet let, a mapa tak je dokonalým dokladem jeho univerzálnosti, zručnosti a nezměrné píle.
 

Mapy Moravy: „…všecky jsou plny chyb.“

Komenský počítal s tím, že mapa bude součástí díla o moravských dějinách s názvem De Antiquitatibus Morauiae / O moravských starožitnostech, jehož rukopis se nedochoval. Snažil se napravit to, co chybělo ve starší mapě z roku 1569; jejím autorem byl osobní lékař rakouského císaře a profesor matematiky Pavel Fabricius (1519–1588). V latinsky psaném věnování pro Ladislava Velena ze Žerotína Komenský píše: „…Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb.“

Na mapě je zachyceno celkem 1 006 objektů, ale také jednotlivé hory a pohoří, lesy a řeky, jsou vyznačené mosty, léčebné prameny a lázně. Najdete na ní také sklárny a železnorudné, zlaté a stříbrné doly nebo vinice. Komenského mapa Moravy, považovaná za nejpopulárnější kartografické dílo českých zemí všech dob, v českých zemích vyšla až v roce 1677, Komenského jméno na ní ale chybělo.
 

Tři rodiště a pěší poznávání světa

Narodil se Komenský v roce 1592 na východní MoravěNivnici? Možná, v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus nebo Nivnicensis. Jako rodiště se k němu hlásí i Uherský Brod a Komňa, odkud pocházela otcova rodina a je z ní nepochybně odvozené jméno Komenský, Comenius. S rodiči a čtyřmi sestrami žil v Uherském Brodě, kde byl jeho otec významným členem Jednoty bratrské (a kde najdete Muzeum Jana Amose Komenského, které mapuje jeho dílo i pestré osudy). Brzy osiřel, nějaký čas žil u své tety ve Strážnici, pak vystudoval gymnázium v Přerově a v jednadvaceti letech se odebral studovat teologii do Herbornu a Heidelbergu. Cestu popsal takto: „Já jsem urazil cestu z Heidelbergu do Prahy zcela sám a pěšky, jsa bezpečen průvodem anděla strážného a pevným zdravím.“

Stejným způsobem patrně cestoval v roce 1613 do Amsterdamu (aniž by tušil, že tam stráví poslední roky svého života). Právě v době univerzitních studií si ke svému jménu přidal jméno Amos jako odkaz k biblickému učení. Po návratu domů byl vysvěcen knězem Jednoty bratrské a od roku 1618 vedl bratrský sbor ve Fulneku. Podle vlastních vzpomínek byly tři roky ve Fulneku nejšťastnější v jeho životě. Poprvé mohl svobodně žít, učit a kázat, a také se oženil: jeho první ženou se stala Magdalena Vizovská, mladičká vdova, která po prvním manželovi Jiříkovi Loubském zdědila dva domy v Třebíči. Ve Fulneku dodnes stojí budova bratrského sboru, jedno z mála míst, které pamatuje Komenského působení; v kapli, kde kázal, je k vidění stálá expozice.
 

Poslední roky ve vlasti

Poklidný život dostal první ránu po bitvě na Bílé hoře, kdy české země zasáhla rozsáhlá vlna rekatolizace. Komenský jako příslušník protestantské církve odmítl konvertovat ke katolictví a skrýval se. Ve Fulneku, kde dokonce veřejně pálili jeho díla, musel nechat ženu a dvě děti; později se dozvěděl, že všichni zemřeli na mor.

Na více než tři roky našel společně s dalšími kazateli Jednoty bratrské útočiště v Brandýse nad Orlicí u Karla Staršího z Žerotína. Tady také roku 1623 dokončil Labyrint světa a ráj srdce, což připomíná nejenom habrový labyrint, ale také obelisk, úplně první pomník v českých zemích věnovaný učiteli národů. Obě zajímavosti se nacházejí na břehu Tiché Orlice, přímo na cyklostezce z Chocně do České Třebové.
V Brandýse se také podruhé oženil, jak dokládá česky psaná svatební smlouva: jeho druhou ženou se stala Marie Dorota Cyrilová a měli spolu čtyři dcery a syna.
 

Loučení na Růžovém paloučku

Klid tu ale nenašel: pronásledování pro víru stále sílilo a katolictví bylo prohlášeno za jediné dovolené náboženství. Komenský, přesvědčený o tom, že jedinou cestou je náboženský smír, ve službách Jednoty cestoval Evropou a začal organizovat bratrský exil. Podílel se také na záchraně kralické tiskárny, která byla převezena do Slezska.

Zajímavá, pestrá, dobrodružná i strastiplná životní pouť Jana Amose Komenského pokračovala rokem 1628, kde se na Růžovém paloučku severně od Žacléře rozloučil s rodnou zemí, aby na dalších téměř dvacet let našel domov v západopolském Lešně, jednom ze středisek českých exulantů. Působil tam jako učitel na gymnáziu, a také jako sekretář a archivář a nakonec poslední český biskup Jednoty bratrské. Tady také vznikla řada pedagogických děl, namátkou Informatorium školy mateřské, Brána jazyků otevřená anebo Česká didaktika.
 

Život v exilu

Jan Amos Komenský zřejmě měl velké jazykové nadání; přesně to sice nevíme, ale kromě češtiny rozhodně ovládal latinu, němčinu a polštinu, uměl maďarsky, švédsky a zřejmě i anglicky, francouzsky a rusky. Dokonce měl vlastní překladatelku: byla přítelkyní jeho druhé ženy a odešla s rodinou Komenských do Lešna. Byl rovněž velmi schopný manažer: vždy dokázal sehnat nějakého donátora, sponzora a nikdy netrpěl nouzí nebo bídou.

Druhou ženu pochoval v roce 1648 a protože se při svém pracovním vytížení nemohl naplno věnovat výchově vlastních dětí (starším dcerám Dorotě, Kristině a Alžbětě bylo už přes dvacet, ale Zuzana měla šest a Daniel teprve tři roky), záhy se oženil znovu. Jeho třetí ženou se stala o více než třicet let mladší Jana Gajusová, pocházející z Týna nad Vltavou. Svatba se konala v roce 1649.
 

Starý muž v Rembrandtově ateliéru

Když bylo v roce 1656 Lešno vypáleno při švédsko-polském konfliktu, rodina Komenských si stěží zachránila holé životy. Posledním útočištěm se stal holandský Amsterdam. Léta pilné práce přišla vniveč: velká část Komenského prací, přípravných textů a dokonce i značná část jeho knihovny vzala za své v Polsku. V plamenech zmizel i rozsáhlý Česko-latinský slovník, na němž pracoval prakticky celý život a který považoval za své stěžejní dílo.

V Amsterodamu vyšly jeho sebrané pedagogické spisy, v pilné práci pokračoval až do smrti. Zemřel před 350 lety, 15. listopadu 1670 v Amsterdamu, pohřben byl v nedalekém Naardenu.

Ještě jedna zajímavost na závěr: kousek od domu, kde v Amsterdamu Komenský žil, bydlel malíř a rytec. Jmenoval se Rembrandt Harmensz van Rijn a roku 1665 namaloval obraz, dnes nazývaný Portrét starého muže (někdy Starý rabín); k vidění je v Galerii Uffizi ve Florencii. Podle znalců umění jde o poslední portrét Jana Amose Komenského.
 

Výstava Comenius na Pražském hradě

V roce, kdy si celý kulturní svět připomíná 350. výročí úmrtí moravského rodáka, učence, pedagoga a teologa evropského významu Jana Amose Komenského se v Jízdárně Pražského hradu chystá výstava Comenius 1592 – 1670, Doba mezi rozumem a šílenstvím – Jan Amos Komenský a jeho svět. Výstava představí Komenského v širokém kontextu české a evropské historie jeho doby. Množství exponátů z českých i zahraničních sbírek uvidíte vůbec poprvé, představen bude též Komenský v optice historické tradice a proměny, jimiž procházel jeho myšlenkový odkaz v průběhu uplynulých století.
 

Pětkrát o Komenském

  • Jan Amos Komenský aneb Učitel národů je ve světě známý jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Byl také posledním českým biskupem Jednoty bratrské.
  • Kolik výtisků Komenského mapy Moravy se dochovalo nevíme, jisté ale je, že díky několika desítkám výtisků k největším vlastníkům tohoto kartografického díla na světě patří Muzeum Komenského v Přerově.
  • Komenského jméno nese rovněž knihovna Národního pedagogického muzea, v Česku najdete celou řadu jeho soch a vinaři v Blatnici pod Svatým Antonínkem vám rádi ukážou, kde míval učitel národů svou vinici. Nápověda: hledejte ve viniční trati Plachty, která leží na západním úpatí Staré hory, při pohledu z centra obce k východu úplně vlevo.
  • Velmi neobvyklý pomník J. A. Komenského si prohlédnete v Litomyšli: na obří kouli z měděného plechu jsou stylizované výjevy ze života Komenského a jeho děl.
  • Jaký vlastně je Komenského pedagogický odkaz? Například poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Prosazoval povinnou školní docházku a pedagogické zásady a postupy, založené na názornosti a motivaci ve vyučování, které našly uplatnění ve výchově a vzdělávání nejen u nás, ale i ve světě.
        
 
Výstava Comenius - výstava k 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského

4.12.
28.3.
Výstava Comenius - výstava k 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského

Na paměť 350. výročí úmrtí Jana Ámose Komenského (1670–2020) připravilo Moravské zemské muzeum jubilejní výstavu „Comenius 1592–1670“, která je k vidění v Jízdárně Pražského hradu od 4. 12. 2020 do 28. 3. 2021.

Naučná stezka s dřevěným bludištěm v Cerhenicích

Naučná stezka s dřevěným bludištěm v Cerhenicích

Naučná stezka představuje nejzajímavější místa městyse Cerhenice.

Jan Amos Komenský - učitel národů

Jan Amos Komenský - učitel národů

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (1592-1670). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

Komenského labyrint v Žacléři

Komenského labyrint v Žacléři

Na Růžovém paloučku u Žacléře vznikl nový památník - labyrint. Nachází se na česko-polských hranicích a je poctou Janu Amosi Komenskému, který právě v těchto místech překročil státní hranici.

Naučná stezka na Růžovém paloučku a první památník českého exilu

Naučná stezka na Růžovém paloučku a první památník českého exilu

Naučná stezka připomíná historii této kulturní památky, kde se podle pověstí loučili čeští bratři s rodnou zemí před nuceným odchodem do exilu. Z jejich slz pak vyrostly růže, které daly místu jméno.

Památník Jana Amose Komenského Bílá Třemešná

Památník Jana Amose Komenského Bílá Třemešná

Památník v Bílé Třemešné připomíná pobyt "učitele národů" J. A. Komenského před odchodem do exilu. Prezentuje dokumenty, fotografie a mapy pocházející z této doby, včetně modelu bývalého zámku, kde se Komenský s českými bratry ukrýval.

Zámek Přerov - Muzeum Komenského

Zámek Přerov - Muzeum Komenského

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě

Muzeum podrobně dokumentuje život a dílo tohoto slavného místního rodáka i historii a tradice Uherskobrodska.

Památník Jana Amose Komenského - Komňa

Památník Jana Amose Komenského - Komňa

Stálá expozice věnovaná J. A. Komenskému se nachází v památkově chráněné sýpce. Uvnitř je stálá expozice historie obce, J. A. Komenského, vykopávky z hradu Zuvačov, sbírky předmětů, dobového nářadí a nábytku.

Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou

Památník Bible kralické v Kralicích nad Oslavou

Útočiště tajné bratrské tiskárny, bohatství kralické minulosti a řada originálních dokladů tiskařského řemesla, mj. také originálních literek a drobných pomůcek, objevených v unikátním množství během archeologického průzkumu tvrziště. Památník patří do sbírek Moravského zemského muzea v Brně.

Památník J. A. Komenského ve Fulneku

Památník J. A. Komenského ve Fulneku

Ve Fulneku najdete expozici věnovanou jednotlivým etapám života učitele národů Jana Amose Komenského. Expozice je umístěna v areálu bývalého bratrského sboru s modlitebnou, bratrskou školou a zahradou z konce 15. století. Památník je v rekonstrukci (otevření nové expozice květen 2021).

Přírodní labyrint v Brandýse nad Orlicí

Přírodní labyrint v Brandýse nad Orlicí

Labyrint z habrů se nachází na jihovýchodním okraji města Brandýsa nad Orlicí mezi pomníkem Jana Amose Komenského a řekou Tichou Orlicí.

Kostel Jana Amose Komenského v Brně - Červený kostel

Kostel Jana Amose Komenského v Brně - Červený kostel

Kostel, který je v Brně všeobecně známý pod názvem Červený kostel, dle použité barvy červeného cihlového zdiva, byl postaven v letech 1863-1865.

Město Přerov

Město Přerov

Uprostřed Moravy v Olomouckém kraji leží na řece Bečvě město Přerov. S městem je spojena řada známých jmen osobností, sídlí zde Muzeum Komenského či nejstarší tuzemské muzeum zaměřené na pedagogiku. Prohlédnout si můžete také několik dalších památek.

Památník Jana Ámose Komenského v Žeravicích

Památník Jana Ámose Komenského v Žeravicích

V Žeravicích již kolem roku 1538 sídlili čeští bratři, z nichž řada sem přišla z Čech.

Pomník J. A. Komenského Zeměkoule v Litomyšli - Orbisterrarum

Pomník J. A. Komenského Zeměkoule v Litomyšli - Orbisterrarum

Pomník Komenského tvoří na podstavci stojící velká koule o průměru 2,5 m symbolizující Zemi. Je složena z dílů měděného plechu, na kterém jsou především stylizované výjevy ze života Komenského a jeho díla.

Po stopách Jana Ámose Komenského

Po stopách Jana Ámose Komenského

V Žacléři a jeho okolí se projdete po naučné stezce s názvem Po stopách J. A. Komenského. Nainstalovaných 17 panelů vás provede a seznámí s místními zajímavostmi spojenými s životem tohoto českého velikána známého především jako „učitele národů“.

Růžový palouček u Žacléře

Růžový palouček u Žacléře

Růžový palouček severně od Žacléře je spjat s Janem Ámosem Komenským. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl právě Růžový palouček u obce Černá Voda, a to v roce 1628. V součastosti tu najdete památník.

Obelisk Via Lucis v Uherském Brodě

Obelisk Via Lucis v Uherském Brodě

Autorem bronzového obelisku je přední světový sochař českého původu žijící ve Francii a Itálii - Ivan Theimer. Obelisk byl odhalen u příležitosti oslav 400. výročí narození Jana Amose Komenského, za přítomnosti tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Pamětní síň Jana Amose Komenského v Brandýse nad Orlicí

Pamětní síň Jana Amose Komenského v Brandýse nad Orlicí

Na náměstí v Brandýse nad Orlicí stojí secesní radnice z roku 1901. Na konci padesátých let minulého století byla na radnici otevřena Pamětní síň Jany Ámose Komenského, která vás seznámí s jeho pobytem ve městě a díly zde vzniklými.