Bertha von Suttnerová – první žena, která získala Nobelovu cenu za mír

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

V sobotu 18. května oslavíme letošní Mezinárodní den muzeí. Muzea a galerie v Praze otevřou své výstavy a expozice zdarma, či za snížené vstupné.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Archeologická památka je součástí rozsáhlého přírodního komplexu Divoká Šárka a Šárecké údolí. Lokalita je tvořena dvěma výraznými skalními polohami po obou stranách soutěsky Džbán.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Budova paláce Kinských je ve správě Národní galerie Praha od roku 1949. V prostorách paláce je po jeho rekonstrukci otevřeno Kafkovo knihkupectví. Vzniklo zde také informační centrum Národní galerie, kavárna a muzejní obchod.

Klenotem pražského baroka je barokní Clam-Gallasův palác, známý je i klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni. Obě místa připomínají rod Gallasů a posléze Clam-Gallasů, který měl svá panství především v severních Čechách. Kristián Kryštof Clam-Gallas (1771–1838) v roce 1801 pro veřejnost otevřel na zámku ve Frýdlantě rodové muzeum, první hradní muzeum ve střední Evropě.

V budově Muzea města Ústí nad Labem vznikla expozice Naši Němci, přibližující historii a kulturu německojazyčného obyvatelstva českých zemí. Výstava obsahuje řadu moderních a multimediálních prvků, jako jsou filmové projekce, animace, vizualizace či interaktivní digitální mapy.