!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Co chcete dělat? > Mariánský sloup na Staroměstském náměstí
Památky

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí

Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, který na tomto místě stával od roku 1648 do roku 1918. Současné sochařské dílo pochází z rukou akademického sochaře Petra Váni. Defintivně bude hotové v polovině srpna 2020.
Původní sloup ze 17. století, který na Staroměstském náměstí stával, svrhl dav v čele s žižkovským anarchistickým bohémem Františkem Sauerem v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Kopie původního díla se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který si sochař Petr Váňa dojel do Indie. I další části pocházejí ze zahraničí, sokl opracovali z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiano. Sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.

Před vytvořením kopie sochy Panny Marie byla pod vedením akademického sochaře a restaurátora Jana Bradny provedena hluboká a poctivá analýza pramenů a podkladů, přičemž v závěru měl ak. sochař Petr Váňa k dispozici sádrový odlitek fragmentů originálu, 10 kvalitních fotografií sochy, zaměřené a odlité části jiných soch Panny Marie od J. J. Bendla, podle kterých mohl domodelovat nezachovanou část (nezachovaly se pouze sepjaté ruce a část roucha) a samotný originál. Pomocí tečkovacího stroje byly pak originální části přeneseny na sekanou kopii a zbytek Petr Váňa dotvořil podle fotografií a analogických soch J. J. Bendla. Jak se mu to povedlo, posuďte nejlépe sami. Architektura sloupu byla vypočtena ing. arch. Pavlem Naumanem na základě fotogrammetrie a měření zachovaných částí s přesností na centimetry.
 

Z historie mariánského sloupu

Sloup byl vztyčen na památku obrany před Švédy v roce 1648. Sloup byl projevem vděčnosti obyvatel Prahy, kteří se v průběhu obléhání chodili modlit k obrazu Panny Marie Rynecké, která pak našla svůj domov v sanktuáriu Sloupu. Výstavbu ale hradil císař Ferdinand III., čímž mimo jiné demonstroval své smíření s dříve odbojným městem a děkoval mu tím za projevenou věrnost. Byl myšlený jako poděkování, díkuvzdání za to, že se Staré Město pražské ubránilo rabování a válečným zvěrstvům

Na čtrnáctimetrovém korintském sloupu stála pozlacená socha Panny Marie, ke které se Pražané během švédského obléhání společně modlili. Vztyčená byla v roce 1650 a šlo tak o vůbec první barokní sochu v Čechách. Šlo také po Mnichovu a Vídni teprve o třetí sloup svého druhu ve střední Evropě.

Později mu ale byla připisována jiná symbolika - měl znázorňovat vítězství habsburské monarchie ve třicetileté válce. Čeští vlastenci jej vnímali jako symbol mnohaleté habsburské nadvlády a útlaku národa. V roce 1918, po vyhlášení Československa, byl sloup stržen davem Žižkováků, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu. Jako hlavní původce činu se uvádí pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu také uveřejnil písemné svědectví. Sloup padl šestého dne existence samostatné republiky. O jeho znovuvztyčení se dlouho uvaživalo. Vždyť k tomuto záměru i umístění sloupu komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý, a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Nakonec se sloup na své místo vrátil po 101 letech, 6 měsících a 15 dnech, v červenci roku 2020.
Zobrazit více
Naposledy změněno: 26. 8. 2020