!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko, ledová dráha na Lipně a další tipy na skvělé bruslení ve městech, na řekách i jezerech
#světovéČesko, ledová dráha na Lipně a další tipy na skvělé bruslení ve městech, na řekách i jezerec
"> "> "> "> "> "> "> ">
Zimní sporty

#světovéČesko, ledová dráha na Lipně a další tipy na skvělé bruslení ve městech, na řekách i jezerech

Vydáno 18. ledna 2021
Když z Guinnessovy knihy rekordů vytáhnete všechny záznamy o bruslích, ledu a bruslařích, vyjde vám sbírka neuvěřitelných kousků. Dozvíte se nejenom to, kdo jako první skočil čtverný skok anebo udělal nejvíc piruet, ale také kde lidé vytvořili největší řetěz bruslařů anebo kde na světě mají největší přirozeně zamrzlé kluziště. Mimochodem, to místo všichni dobře znáte: jmenuje se Lipno.

Historie bruslení

Půvaby zimy, bruslení a dvou historických výjevů: bruslaři na Vltavě v roce 1937 a obraz zimní krajiny s bruslaři od Hendricka Avercampa z roku 1608.
Nejdelší upravovaná dráha na přírodním ledě na světě, to je titul, kterým se od února 2009 pyšní lipenská Ledová magistrála. Komisař z pelhřimovské agentury Dobrý den ji změřil pomocí policejního kolečka: měla 10 923 metrů a díky tomu se dočkala zápisu v Guinnessově knize rekordů. Z první příčky tak odsunula předchozí rekordmany, 8,5 kilometru dlouhou trať ve Winnipegu a 7,8 kilometru dlouhý kanál Rideau v kanadské Ottawě. Na prvním místě se Lipno drží už více než deset let.
 

Rudolfinský karneval na ledě

Klouzání po ledě není žádná novinka: první objevené brusle byly z kostí a jsou přibližně tři tisíce let staré, nejstarší kovové brusle pocházejí z přelomu letopočtu a byly nalezeny v Maďarsku u Balatonu. Zatímco dřív lidé brusle „vynalézali“ a používali hlavně z nutnosti, ve středověku se už bruslilo pro zábavu. Důkaz najdete snadno: stačí se podívat na obrazy nizozemských krajinářů. A jak to bylo s bruslením u nás?

Dejme slovo Josefovi Rössler-Ořovskému (1869–1933), všestrannému sportovci a schopnému sportovnímu organizátorovi, který v Příspěvku k dějinám bruslařství a Bruslařského závodního klubu v Praze uvádí: „Jest zvláštní, že v dokumentech historických ze středověku jsou zmínky o cestách českých pánů a vyslanců (jak králů, tak velmožů Rožmberků), že tito uviděli v Holandsku něco u nás zcela neznámého, totiž bruslení. Odtamtud tedy po několikráte přivezeny na dvory šlechticů brusle. Za Rudolfa II. konán v Praze karneval na ledě, kde též bruslaři 'pro kratochvíli jezdili'.“

V českých zemích se bruslení rozšířilo hlavně v 18. století a například v letech 1850 až 1880 bylo slovy Rösslera-Ořovského „…po venkově více bruslařských spolků, klubů neb bruslařských odborů, 'Besed', 'Sokola' i jiných korporací, než později.“ Bruslilo se doslova všude, i tam, kde se dnes už nesklouznete: „Sám se pamatuji, kde všude se bruslilo za mých dětských let v Praze, i jak se bruslilo, vždyť jsem byl od pěti let bruslařem,“ píše Rössler-Ořovský. „Řeka zamrzla každý rok a bruslilo se na ní všude. Celá řeka bývala sérií kluzišť s nezbytným flašinetem, párkařem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj a čepovalo pivo.“

Popisuje podobné zážitky, jako vás čekají na Lipně: také tam ledovou magistrálu lemují stánky s občerstvením, sněhové sochy, sáňkové lavičky a další drobná překvapení.
 

Malá vzpomínka na Štvanici

Pamětníků bruslení v Praze na Vltavě už je jen málo. Řeka přestávala zamrzat už po druhé světové válce a od poloviny 20. století, kdy se postavila Orlická přehrada, přestala zamrzat úplně. Říční kluziště vystřídaly jiné ledové plochy a zimní stadiony, například Štvanice: vůbec první stadion u nás s umělou ledovou plochou. Leckde se píše, že byl otevřen 17. ledna 1931, ale ve skutečnosti se tehdy ještě na ne úplně dokončeném sportovišti v provizorních podmínkách uskutečnilo utkání LTC Praha s Manitoba University Graduates z Kanady. Dnes už stadion nestojí, byl zbořen v roce 2011 kvůli špatnému technickému stavu. V Praze si ale skvěle zabruslíte jinde, vyzkoušejte třeba sportovní areál Na Františku, kluziště na Ovocném trhu, Harfu, bruslení v Arkádách na Pankráci, bruslení na Černém Mostě, kluziště pod Žižkovskou věží, na Folimance nebo bruslení na Letné.

Obecně ale platí, že bruslení je na tom docela dobře: stará láska na rozdíl od brusli nerezaví, a podle současného průzkumu klouzání po ledě baví asi 42 % národa.
 

Kam na brusle?



I když to třeba na Lipensko máte z ruky, alespoň jednou byste se na ledovou magistrálu vypravit měli. Zdaleka totiž nejde „jen“ o dráhu u Lipna nad Vltavou, zapsanou v knize rekordů: bruslařům i běžkařům jsou k dispozici také trati a ovály v Horní Plané a Frymburku, které jsou za příznivých podmínek navzájem propojené i s lipenskou dráhou. Když se zima opravdu vydaří, vznikne na Lipně dráha dlouhá téměř 40 kilometrů – a to už vážně stojí za to. Navíc za bruslení na Lipně se neplatí, přestože je dráha pravidelně upravovaná, a na webu informačního centra najdete nejenom aktuální informace o stavu a síle ledu, ale i mapku nástupových míst na ledovou dráhu anebo seznam místních půjčoven bruslí, kde si také můžete nechat své brusle nabrousit.

Aktuální informace k 18.1.2021: Na Lipno se zatím vstupovat nedoporučuje, bruslařská dráha není oficiálně otevřena.

Skvělé přírodní bruslení si užijete i jinde, namátkou na Vysočině na Medlovském rybníku a Sykovci, na Trnávce u Želivi, na přehradě MšenoJablonci nad Nisou, na Podtroseckých rybnících, na rybníku Harasov, bruslí se i u Hradce Králové anebo na Padrťských rybnících.
 

Na bruslích do světových dálek

  • Fenomén dálkového bruslení k nám dorazil ze Skandinávie, kde se na rozlehlých švédských jezerech dají ujet stovky kilometrů. Začít lze na jakýchkoliv bruslích, pokud se ale dálkovému bruslení chcete věnovat pořádně, dřív nebo později si zřejmě seženete speciální brusle. Trénovat můžete třeba na již zmíněném Lipně. Když je dostatečně silný led a nádrž se dá objet po celém obvodu, ujedete po ledě více než sto kilometrů.
  • Legendární trasy pro bruslaře vedly po holandských kanálech, kde se dodnes jezdí závod nazvaný Jízda jedenácti městy / Elfstedentocht, dvousetkilometrový maratón a zimní sen celého Nizozemska. Poprvé se konal v roce 1909, ale protože v Holandsku pořádně mrzne jednou za deset, patnáct let, uskutečnilo se jen necelých dvacet ročníků.
  • Nejdrsnější podmínky panovaly roku 1963, kdy vinou mrazů a vichřice závod dokončilo jen 69 bruslařů z celkového počtu 9 682 startujících. Jejich příběhy se staly podkladem pro film De Hel van´63 / Mrazivý závod.
  • Startuje se z Leeuwardenu od šesti hodin ráno a vítězí ten, kdo dorazí do cíle před půlnocí a sesbírá razítka z jedenácti měst a pár tajných stanovišť. Trať obvykle lemují tisíce diváků, závody přenáší televize a kdo vyhraje, má postaráno o nehynoucí a doživotní popularitu – podobně jako všichni, kteří tenhle brutální a současně krásný závod dokončí.
  • Na závěr doplníme pár zásad pro bezpečný pobyt na přírodním ledě: Nikdy byste neměli na led vyrážet sami a led vždy prověřte předtím, než na něj vstoupíte. Základní výbavu zkušených dálkobruslařů tvoří vyprošťovací bodce, tyč, šňůra, píšťalka a suché oblečení na převlečení, užitečná je i čelovka a cyklistická helma (která například ve Švédsku patří k základní výbavě). Pokud se i přes to všechno proboříte, snažte se zachovat klid, zkuste si „lehnout“ na vodu a vyplazit se na led jako had; v bruslařské hantýrce se tomu říká „mrožení“.
Karavanem od jara do zimy: Zimní Lipno a okolí

Karavanem od jara do zimy: Zimní Lipno a okolí

Lipno není jen letní ráj, s karavanem se sem můžete vydat kdykoliv. I zimní víkendová cesta po Lipensku může být zábavná a plná překvapení: představíme vám místa, na která letním hostům často nezbývá čas, poradíme, čím nahradit klasické atrakce, kde zaparkovat i kde se dá bez obav přenocovat.

Bruslařská magistrála na Lipně - nejdelší dráha na přírodní bruslení

Bruslařská magistrála na Lipně - nejdelší dráha na přírodní bruslení

Pokud rádi bruslíte, využijte krásných 12 km bruslařské dráhy na zamrzlé lipenské přehradě. Bruslení na Lipně je českým unikátem, který láká o slunečných víkendech až pět tisíc lidí denně. Za příznivých pozmínek bývá dráha prodloužena až na rekordních 38 km z Lipna nad Vltavou až do Perneku!

Skiareál Lipno - nejpohodlnější rodinné lyžování v Čechách

Skiareál Lipno - nejpohodlnější rodinné lyžování v Čechách

Skiareál Lipno je moderní, pětihvězdičkové lyžařské středisko zaměřené především na rodiny s dětmi, začátečníky a školní lyžařské kurzy. Skiareál nabízí bezpečné a kvalitně zasněžené sjezdovky o celkové délce 11,6 km. Pohodlnou přepravu zajišťují tři čtyřsedačkové lanovky.

Šumava na běžkách – lyžování v okolí Frymburku a Lipna

Šumava na běžkách – lyžování v okolí Frymburku a Lipna

Okolí Frymburku a Lipna nad Vltavou je k běžkařům velmi vstřícné. Když se zima vydaří a napadne dostatek sněhu, upravují se v této části Šumavy desítky kilometrů tras pro běžky.

Active Park Lipno - to musíte zažít

Active Park Lipno - to musíte zažít

Plánujete aktivní rodinnou dovolenou? Jste rodina, která ráda vyzkouší něco nového a chce si užít společné chvíle? Máte rádi dny nabité novými zážitky a poznáním? Pak je tu pro vás Active Park Lipno, který nabízí aktivity pro celou rodinu.

Camping Lipno Modřín

Camping Lipno Modřín

Moderní kemp pro karavany a stany, lemován osvětlenou Jezerní cyklo/inline stezkou, přímo na břehu lipenského jezera nabízí 160 míst s elektrickou přípojkou a 200 míst pro stany.

Bruslařská dráha v Horní Plané

Bruslařská dráha v Horní Plané

Bruslaři mají v Horní Plané pré. Bruslařská dráha na ploše jezera je dlouhá 4 kilometry a vede od převozu k Srdci Vltavy (směr Nová Pec).

Další aktuality