Albert Einstein přijel do
Prahy v roce 1911, aby nastoupil jako profesor teoretické fyziky na tehdejší německou část Karlo-Ferdinandovy univerzity, dnešní
Univerzity Karlovy. Komise, která vybírala nového profesora, už tehdy měla zájem o Einsteina, ministerstvo osvěty ale počítalo s fyzikem
Gustavem Jaumanem z brněnské německé techniky. Ten ovšem místo odmítl, a Einstein tak mohl nastoupit na své první místo řádného profesora. Byl to prestižní post, spojený s vedením nového
Ústavu teoretické fyziky, ale rozhodlo i to, že mu v Praze nabídli poměrně vysoký plat, a to ročně 8 872 korun. Týdně měl pět hodin přednášek a dvě hodiny cvičení pro zhruba dvacet studentů.
Einstein před Prahou
Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu jako syn elektrochemika Hermanna Einsteina a jeho ženy Pauliny. Národností byl Němec, rodina měla židovské kořeny. Od roku 1896 studoval na Spolkové vysoké technické škole ve švýcarském Curychu, později přijal švýcarské občanství. Až do roku 1909, kdy se stal mimořádným profesorem univerzity v Curychu, pracoval na patentovém úřadě.
V době, kdy přijel do
Prahy, mu bylo něco málo přes třicet, ale už byl slavný. Mezi jeho objevy patřila speciální
teorie relativity (1905) s patrně nejznámější rovnicí na světě E = mc², tedy energie se rovná váze tělesa vynásobené rychlostí světla na druhou, a vysvětlení
Brownova pohybu. Nejznámější obecná teorie relativity zatím musela počkat na své objevení až do roku 1915.
V roce 1903 se Einstein oženil se svou první láskou, srbskou matematičkou
Milevou Maričovou (1875–1948) a narodili se jim synové
Hans Albert a
Eduard. V téhle sestavě rodina Einsteinova přicestovala na jaře 1911 do Prahy.
Einstein v Praze
Říká se, že právě v
Praze našel Einstein cestu ke svému největšímu objevu, obecné teorii relativity. Podle odborníků z Matematicko-fyzikální fakulty
Univerzity Karlovy v Praze konečně našel klid a soustředění na práci, podle rozšířených drbů mu v tom výrazně pomohla jeho žena, která prý počítala rychleji než on.
Každopádně Einsteinovi se v Praze zdrželi celkem 16 měsíců. Žili v Třebízského ulici (dnes ulice Lesnická) na
Smíchově č. 125. Einstein pracoval v
Klementinu, kde přednášel základní fyzikální kurzy, tedy především mechaniku, teorii kontinua, termodynamiku a molekulovou teorii tepla. Každý pátek od osmi hodin večer býval v
Ústavu pro teoretickou fyziku ve Viniční ulici na
Novém Městě, kde se konaly jeho semináře pro teoretickou fyziku. O jejich obsahu moc nevíme, ale nejspíš hovořil o tom, co ho nejvíc bavilo a čím se právě zabýval.
Einsteinovy stopy v Praze
Einsteinův pražský pobyt připomíná
Einsteinova ulice v městské části
Petrovice a několik pamětních desek, například na domě, kde bydel, a na
Staroměstském náměstí na
domě U Bílého jednorožce, kde se měl setkat se spisovateli
Maxem Brodem a
Franzem Kafkou. Byl tu spokojený? Moc ne.
Prahu sice popisoval jako nádherné město, které si zaslouží delší cestu, ale upjaté poměry a lidé, projevující „zvláštní směs stavovské povýšenosti a servility“ a postrádající „jakoukoli laskavost vůči druhým“ ho rozhodně neokouzlili. Na působivého a v přednesu brilantního vědce pražští studenti působili líně a bez velkého zájmu. Ale nedělejme si iluze, mnozí nedokázali ocenit, jak významná osobnost jim přednáší. Ani Einsteina pravidelná výuka ucelených kurzů základů fyziky příliš neuspokojovala, raději bádal a diskutoval. V Praze tak poprvé – a naposled – přednášel fyziku v tomto rozsahu.
Spokojená v Praze nebyla ani jeho žena. Mileva trpěla depresemi, navzdory srbskému původu si tu nenašla přátele a měla pocit, že německy hovořící Praha se na ni dívá spatra. Cítila se izolovaná, a tak se manželé i s dětmi po roce a půl rozhodli odcestovat. Dalším Einsteinovým působištěm se stal
Berlín, kde vědec v letech 1914 až 1933 řídil Fyzikální ústav císaře Viléma.
Einstein v Americe a dopis pro Gottwalda
V době svého berlínského působení Einstein učinil objevy, které nejvíce otřásly světem, ale změn v jeho životě nastalo víc. Už zřejmě během pražského pobytu navázal vztah se svou sestřenicí
Elsou Löwenthalovou, o tři roky starší. Na
Valentýna 14. února 1919 se s Milevou rozvedl a téhož roku se oženil s Elsou. V roce 1921 pak za své objevy získal
Nobelovu cenu za fyziku, konkrétně za vysvětlení takzvaného fotoelektrického jevu.
Když se Hitler v roce 1933 stal kancléřem, Einstein byl na přednáškách v cizině a do Německa se už nevrátil. Usadil se v USA, kde získal americké občanství a zůstal zde až do své smrti v roce 1955.
Působí na vás nejslavnější vědec všech dob, známý z fotografie s vyplazeným jazykem, jako roztomilý popleta? Nejste daleko od pravdy: dodnes je považován za prototyp „šíleného vědce“, který je milý i roztržitý a neustále něco zapomíná. Závěr života věnoval problematice gravitace, ve volném čase rád plachtil, hlásil se k vegetariánství a zachoval si ryzí humanitu. Nikdy se přímo politicky neangažoval, jeho hlas však bylo vždy slyšet. Když ale v červnu 1950 poslal dopis tehdejšímu československému prezidentovi
Klementu Gottwaldovi s prosbou o milost pro
Miladu Horákovou, zůstal nevyslyšen.
Einstein a seriál Genius
I když mnozí Einsteinovi životopisci popisují
Prahu jako nevýznamnou „přestupní stanici“ mezi Curychem a Berlínem, satisfakcí pro české fyziky a fanoušky Einsteina bylo natáčení
první řady televizního seriálu Génius. Cyklus popisující Einsteinův život se natáčel právě v Praze. Pokud se chcete dozvědět vše podstatné o Einsteinově životě, jeho vztazích i hlavních vědeckých přínosech, podívejte se na něj. Einsteinovy životní cesty se navíc proplétají se složitými dějinami 20. století do působivé mozaiky.
První řada seriálu se natáčela od srpna 2016 do března 2017.
Severočeské muzeum v Liberci se proměnilo v Polytechniku v Curychu, v interiérech
liberecké radnice nachystali filmaři Einsteinovu pracovnu a z obřadní síně se na čas stala univerzitní aula, ve které Einstein přednášel. Budova Univerzity v Heidelbergu je ve skutečnosti
pražské Rudolfinum, jako městečko Arau posloužil
Loket. Točilo se také v
Průhonicích,
Jablonci nad Nisou, na
zámku Sychrov, v
Brně,
Plzni a na
zámku Hrádek u Nechanic. Exteriéry
Zemské poradnice u Apolináře v Praze se proměnily ve filmovou univerzitu Princeton, kde Einstein po své emigraci do USA působil. Shodou náhod leží jen pár desítek metrů od někdejší Einsteinovy pracovny ve Viniční ulici, a tak se Einstein po více než sto letech opět vrátil do Prahy.