Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?
Kultura

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Poslechněte si audio verzi článku
V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?
Nobelovy ceny v pěti oblastech lidské činnosti se udílejí každoročně již od roku 1901. Slavnostní předávání cen probíhá 10. prosince, tedy výroční den, kdy Alfred Nobel v roce 1896 zemřel. V roce 1895 ve své závěti určil celé své rozsáhlé jmění na vytvoření komitétu, jemuž přiřknul úkol udělovat pět cen. Zároveň byla vytvořena Nobelova nadace (Nobelstiftelsen), která s odkázanými penězi hospodaří. Slavnostní ceremoniál udílení Nobelových cen se koná ve stejný den ve Švédsku i v Norsku. Ve švédském Stockholmu se oceňují významné počiny v chemii, fyzice, lékařství a v literatuře, zatímco v norském Oslu se předává Nobelova cena za mír.
 

Nobelovy ceny pro Česko

Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal. Karel Čapek takové štěstí neměl, i když nominován byl také sedmkrát. Mohli ji mít i jiní: Jaroslav Vrchlický (navržený osmkrát), Josef Svatopluk Machar (1914 a 1915) Vladimír Holan, Milan Kundera, Arnošt Lustig nebo Marie von Ebner-Eschenbach, spisovatelka pocházející ze Zdislavic u Kroměříže. Na cenu nedosáhl ani pětkrát navržený Alois Jirásek nebo devětkrát navržený básník Otokar Březina, který o ni ovšem nestál a nechtěl, aby jeho jméno bylo s „takovými věcmi“ vůbec spojováno. Přesto je Nobelova cena dodnes nejprestižnějším literárním oceněním a mezi její držitele se řadí například Henryk Sienkiewicz (1905), Romain Rolland (1915), Thomas Mann (1929), William Faulkner (1949), Ernest Hemingway (1954), Alexandr Solženicyn (1970), Gabriel García Márquez (1982) nebo Bob Dylan (2016).
 

Pacifistka, lékařka a lékař

Z pozůstalosti švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela se od roku 1901 každoročně udělují ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti: fyzice, chemii, fyziologii nebo lékařství, za mír a již zmíněnou literaturu. S českými zeměmi jsou spojené osudy několika desítek osobností, které Nobelovu cenu obdržely, byť jejich mateřskou řečí často byla němčina. Patřila k nim například spisovatelka a radikální pacifistka Berta von Suttner (1843–1914), rodačka z Prahy, která v roce 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu míru.

Také další Nobelova cena pro rodáky z českých zemí putovala do rukou ženy: roku 1947 byli za fyziologii a lékařství oceněni manželé Gerty Cori a Carl Ferdinand Cori, oba narození roku 1896 v Praze. Gerty pocházela z Petrské čtvrti, Carl se narodil na Novém Městě. V Praze oba vystudovali medicínu a v roce 1922 odjeli do Spojených států, kde se společně věnovali výzkumu chemické podstaty a fungování hormonů. Po Marii Sklodowské-Curie a její dceři Ireně byla Gerty Cori v pořadí třetí žena, které se podařilo získat Nobelovu cenu v oblasti exaktních věd.
 

Chemie, literatura a fyzika

Prvním držitelem Nobelovy ceny české národnosti byl Jaroslav Heyrovský (1890–1967), fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. Cenu za chemii získal roku 1959 a jeho dílo připomíná například Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze. Čtvrtá cena, která zamířila v roce 1986 do rukou básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), byla udělena za literaturu, pátá pak za fyziku. Oceněným se stal fyzik Peter Grünberg (1939–2018), narozený v Plzni. Žil v Německu a Nobelovu cenu získal společně s Francouzem Albertem Fertem v roce 2007 za objev takzvané gigantické magnetorezistence (GMR). Objev je považovaný za průlom v moderních informačních technologiích. Díky němu se dá výrazně zvýšit paměťová kapacita počítačových pevných disků, a paměťová média se díky tomu mohla zmenšit na minimum.

Blízko k získání prestižního ocenění měli také Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel, nominovaní na Nobelovu cenu míru, nebo Otto Wichterle: tomu překvapivě vynález kontaktních čoček Nobelovu cenu nepřinesl.

Nobelovy ceny se nedožil ani brněnský rodák George Jiří Schulz (1925–1976), který slavil velký úspěch s objevem atomárních a molekulárních rezonancí a obdržel za něj několik cen. Na Nobelovu cenu sice byl v sedmdesátých letech navržen, ale zemřel na infarkt a už se této pocty nedočkal.
 

Další české stopy v Nobelových cenách

  • Za výzkumy typů lidské krve a určení tří krevních skupin obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner (1868–1943), jehož maminka pocházela z Prostějova. Titul objevitele krevních skupin nese společně s Landsteinerem (1868–1943) i český lékař Jan Janský (1873–1921). Oba se ke stejným výsledkům dělení krevních skupin dobrali téměř ve stejnou dobu, aniž o sobě věděli. Kdyby Janský v roce 1930 ještě žil, patrně by Nobelovu cenu převzali společně.
  • Leopold Růžička (1887–1976), rodák z Vukovaru a chorvatsko-švýcarský chemik, získal v roce 1939 Nobelovu cenu za chemii. Jeho dědeček byl český krejčí, který se roku 1817 vystěhoval z Klatov.
  • Prahy pocházeli předkové Wolfganga Pauliho (1900–1958), švýcarského fyzika a průkopníka kvantové fyziky, držitele Nobelovy ceny za fyziku, a také otec Maxe Perutze (1914–2002), který získal roku 1962 Nobelovu cenu za chemii.
  • Na Domažlicku měl rodinné kořeny Felix Bloch (1905–1983), který v roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
  • Také jméno Thomase Czecha (*1947), rodáka z Chicaga a držitele Nobelovy ceny za chemii z roku 1989 prozrazuje české kořeny: jeho český dědeček emigroval do USA na začátku 20. století. České předky – zřejmě z Uherského Hradiště – má i rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek (*1946), která roku 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
  • V roce 2012 získal Nobelovu cenu za chemii Brian Kobilka (*1955), profesor Stanfordovy univerzity s českými kořeny.
Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

V září 1921 v pouhých osmačtyřiceti letech zemřel Jan Janský, lékař, který jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Připomeňte si Světový den laskavosti: přehled dobrých zpráv aneb v čem jsme skvělí

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Výlet do pražského paláce Kinských za Bertou von Suttnerovou

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843 Praha – 21. června 1914 Vídeň), spisovatelka a pacifistka, první nositelka Nobelovy ceny za mír. Berta Suttnerová byla označována za nejproslulejší ženu světa před první světovou válkou. Svou literární prací a činností pro zachování míru se řadí do čela obránců humanistických idejí v Evropě druhé poloviny devatenáctého století.

Příběh živé a mrtvé vody:  v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Příběh živé a mrtvé vody: v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Otto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle – světově proslulý český vědec a vynálezce kontaktních čoček

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Pamětní deska Gerty Coriové v Praze

Pamětní deska Gerty Coriové v Praze

V Petrské ulici se na domě čp 1168 najdete pamětní desku věnovanou nositelce Nobelovy ceny Martě Coriové-Radnitzové.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslav Vrchlický – první český básník a spisovatel, nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu

Jaroslava Vrchlického, vlastním jménem Emila Jakuba Fridu (17. února 1853, Louny – 9. září 1912, Domažlice) známe jako básníka a spisovatele, ale proslavil se také jako překladatel. Jeho dílo obsahující všechny žánry literární tvorby patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Byl také prvním českým autorem, nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Jaroslav Seifert – jediný český držitel Nobelovy ceny za literaturu

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

Nicholas Winton – zachránce 669 dětí z předválečného Československa

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Po stopách Marie Curie do Jáchymova

Po stopách Marie Curie do Jáchymova

Letošní Mezinárodní rok chemie byl vyhlášen i na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii paní Marii Curie-Skłodowské. Pokud se vydáte po stopách jejího bádání po Česku, povede vaše cesta neomylně do Jáchymova v Krušných horách. Právě v jáchymovském smolinci se roku 1898 podařilo manželům Marii a Pierrovi Curieovým v Paříži objevit silně radioaktivní prvek radium. V roce 1910 jej pak Marie Curie-Skłodowská dokázala – společně s poloniem – izolovat z odpadového materiálu jáchymovské továrny na uranové barvy.

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (24.2. – 25.2.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Matějská pouť 2024 v Praze, Mezinárodní den průvodců 2024 v Praze, Český ples v Obecním domě, Mezinárodní den průvodců 2024 v Kutné Hoře, Literární pořad Mater speciosa v Koněpruských jeskyních. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Po roce opět na Matějskou: výlet na první jarní pouť a za zajímavými místy v okolí

Matějská pouť se koná tradičně každé jaro v areálu Výstaviště v Praze-Holešovicích. Na dospělé i děti čekají strašidelné zámky, střelnice, kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě nebo lochnesky. Pouť začíná 24. února a trvá do 14. dubna 2024. Mezi hity letošních atrakcí patří 65 metrů vysoký Airborne – největší kolotoč svého druhu v Evropě (s lavicí otáčející se na kyvadle do všech směrů), vodní dráha Big Splash anebo obří řetízkový kolotoč Aeronaut.
Praha | Zážitky

Znáte národní kulturní památky Prahy?

V Praze je památných staveb a míst více než dost. Většina z nich jsou notoricky známá, ale ruku na srdce – dovedli byste mezi nimi najít ty, které se honosí titulem Národní kulturní památka? Definice říká, že se jedná o kulturní památku celostátního významu. Pojďme se společně podívat, jaké Národní kulturní památky v Praze objevíte!
Praha | Památky

Gorilí samička Mobi ze Zoo Praha se ráda vozí mámě na hřbetě

Gorilí samička narozená 2. ledna 2024 v Rezervaci Dja v Zoo Praha dostala jméno Mobi. V dialektu badjoué, kterým se mluví v okolí kamerunské Biosférické rezervace Dja, znamená „dědička“ či „pokračovatelka“. Mládě a ostatní členy gorilí tlupy můžete pozorovat v oblíbeném pavilonu pojmenovaném právě po kamerunské rezervaci. Aktuálně zde uvidíte, jak se malá Mobi vozí na hřbetě své mámy Duni.
Praha | Příroda

Kam ven s dětmi v Praze? Tipy, kde si užít venkovní aktivity a přírodní lokality

Chcete s dětmi vyrazit v Praze někam ven, kde je to bude bavit? Pak se nechejte inspirovat našimi tipy, které zaručují dobrou zábavu pod širým nebem od nejmenších, až po ty vzrostlejší děti. A mnohdy outdoorové aktivity pobaví i dospělé. Zajdete do zoo, na venkovní hřiště nebo za přírodními zajímavostmi?
Praha | Letní sporty

Kam za zvířátky v Praze?

Také rádi chodíte s dětmi pozorovat zvířátka třeba do zoo, různých minikoutků a jiných míst? Pokud vás zrovna nenapadá, kam se za zážitky s domácími mazlíčky nebo divokými živočichy vydat, nechejte se inspirovat – dnes vám totiž přinášíme tipy na to, kam se za zvířaty v Praze vypravit.
Praha | Příroda

Naplánujte si návštěvu unikátních technických památek Prahy

Viadukty a mosty, vodárenské věže, železniční tratě, industriální architektura, tunely a další technické stavby potkáváme v Praze na každém kroku. Mají své zvláštní kouzlo, zajímavou historii a nabízejí zpestření běžných pražských procházek. A hlavně jsme vybrali pár takových, kde nemusíte čekat na hlavní sezonu a můžete je navštívit hned.
Praha | Památky

Kde prožijete romantický i originální Valentýn v Praze?

Užijte si svátek sv. Valentýna jako jedinečný víkend snů, který je plný romantiky. Nechte se hýčkat a opravdu okouzlit Prahou! Portál Kudy z nudy má tipy pro ty, kteří jsou zamilovaní, ale i ty co by se teprve rádi zamilovali... každý má nějaké přání a každý by rád, aby se mu splnilo. Vypravte za nejlepšími zážitky v Praze.
Praha | Lázně a wellness