Úvod > Aktuality > Nobelovy ceny pro Česko: kdo je má a kdo je mohl mít?
Nobelovy ceny pro Česko: kdo je má a kdo je mohl mít?
"> "> "> ">
Kultura

Nobelovy ceny pro Česko: kdo je má a kdo je mohl mít?

  • Vydáno2. června 2019
V didaktickém testu z češtiny měli letošní maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomněli, a tak tipovali Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?
Básník Jaroslav Seifert byl na Nobelovu cenu za literaturu navržen šestkrát a v roce 1984 ji na sedmý pokus skutečně získal. Karel Čapek takové štěstí neměl, i když nominován byl také sedmkrát. Mohli ji mít i jiní: Jaroslav Vrchlický (navržený v roce 1904 a 1911), Josef Svatopluk Machar (1914 a 1915) Vladimír Holan, Milan Kundera nebo Arnošt Lustig. Na cenu nedosáhl ani osmkrát navržený básník Otokar Březina, který ovšem o cenu nestál a nechtěl, aby jeho jméno bylo s „takovými věcmi“ vůbec spojováno. Přesto je Nobelova cena dodnes nejprestižnějším literárním oceněním a mezi její držitele se řadí například Henryk Sienkiewicz (1905), Romain Rolland (1915), Thomas Mann (1929), William Faulkner (1949), Ernest Hemingway (1954) nebo Bob Dylan (2016).
 

Pacifistka, lékařka a lékař

Z pozůstalosti švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela se od roku 1901 každoročně udělují ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti: fyzice, chemii, fyziologii nebo lékařství, za mír a již zmíněnou literaturu. S českými zeměmi jsou spojené osudy několika desítek osobností, které Nobelovu cenu obdržely, byť jejich mateřskou řečí často byla němčina. Patřila k nim například spisovatelka a radikální pacifistka Berta von Suttner (1843–1914), rodačka z Prahy, která v roce 1905 obdržela jako první žena Nobelovu cenu míru.

Také další Nobelova cena pro rodáky z českých zemí putovala do rukou ženy: roku 1947 byli za fyziologii a lékařství oceněni manželé Gerty Cori a Carl Ferdinand Cori, oba narození roku 1896 v Praze. Gerty pocházela z Petrské čtvrti, Carl se narodil na Novém Městě. V Praze oba vystudovali medicínu a v roce 1922 odjeli do Spojených států, kde se společně věnovali výzkumu chemické podstaty a fungování hormonů. Po Marii Sklodowské-Curie a její dceři Ireně byla Gerty Cori v pořadí třetí žena, které se podařilo získat Nobelovu cenu v oblasti exaktních věd.
 

Chemie, literatura a fyzika

Prvním držitelem Nobelovy ceny české národnosti byl Jaroslav Heyrovský (1890–1967), fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. Cenu za chemii získal roku 1959 a jeho dílo připomíná například Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze. Čtvrtá cena, která zamířila v roce 1986 do rukou básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), byla udělena za literaturu, pátá pak za fyziku. Oceněným se stal fyzik Peter Grünberg, narozený roku 1939 v Plzni. Žije v Německu a do dějin se zapsal roku 1986 objevem obří magnetorezistence (takzvaného GMR efektu), který umožnil ukládat na pevné disky osobních počítačů mnohem větší množství dat než dřív.

Blízko k získání prestižního ocenění měli také Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Václav Havel, nominovaní na Nobelovu cenu míru, nebo Otto Wichterle: tomu překvapivě vynález kontaktních čoček Nobelovu cenu nepřinesl.
 
 

Další české stopy v Nobelových cenách

  • Za výzkumy typů lidské krve a určení tří krevních skupin obdržel v roce 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner (1868–1943), jehož maminka pocházela z Prostějova.
  • Leopold Růžička (1887–1976), rodák z Vukovaru a chorvatsko-švýcarský chemik, získal v roce 1939 Nobelovu cenu za chemii. Jeho dědeček byl český krejčí, který se roku 1817 vystěhoval z Klatov.
  • Prahy pocházeli předkové Wolfganga Pauliho (1900–1958), švýcarského fyzika a průkopníka kvantové fyziky, držitele Nobelovy ceny za fyziku, a také otec Maxe Perutze (1914–2002), který získal roku 1962 Nobelovu cenu za chemii.
  • Na Domažlicku zase měl rodinné kořeny Felix Bloch (1905–1983), který v roce 1952 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
  • Také jméno Thomase Czecha (*1947), rodáka z Chicaga a držitele Nobelovy ceny za chemii z roku 1989 prozrazuje české kořeny: jeho český dědeček emigroval do USA na začátku 20. století. České předky – zřejmě z Uherského Hradiště – má i rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek (*1946), která roku 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Nová interaktivní expozice v Biskupském dvoře v Brně připomíná odkaz Gregora Johanna Mendela. Můžete zde prozkoumat třeba DNA pomocí nejnovějších přístrojů a podnikat další atraktivní pokusy v molekulárně biologické laboratoři.

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta v Městském muzeu Kralupy nad Vltavou

Pamětní síň Jaroslava Seiferta byla slavnostně otevřena v září roku 2008 za spolupráce s dcerou Janou Seifertovou-Plichtovou.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.