CHKO Moravský kras – nejrozsáhlejší krasové území v České republice

Moravský kras je krajinou kontrastů, kde se svět nad zemí prolíná s tajemstvím ukrytým pod ní. Na povrchu se rozkládají slunné svahy s teplomilnou květenou, tiché lesy pokrývají úbočí údolí a krasových plošin, a hluboké rokle i kaňony hostí chladnomilné druhy připomínající horské prostředí.

Pod povrchem se skrývá jiný svět – voda tu po milionech let pomalu rozpouští vápencové skály a vytváří spletité systémy jeskyní a propastí. Tyto podzemní prostory kdysi sloužily jako útočiště pravěkým zvířatům i lidem, jejichž stopy v nich přetrvaly dodnes

Krasová oblast zaujímá pruh devonských vápenců severně od Brna. Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny, mizí na hranicích vápenců v ponorech do podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty.

Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, který s navazujícími jeskyněmi měří přes 40 km, což jej řadí k nejrozsáhlejším jeskyním systémům ve střední Evropě. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání. Zde mizí pod zem vody Jedovnického potoka a zpět na zemský povrch vyvěrají až u Býčí skály v Josefově.

Na území Moravského krasu je dnes evidováno přes 1 100 jeskyní. V řadě z nich jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandertálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny.

V klidové zóně v NPR žijí vzácné druhy organismů. Ze zvířecí říše například sokol stěhovavý nebo rys ostrovid. Z rostlinné říše zde roste jelení jazyk celolistý, kruhatka Mattiolova a další. 

V chráněné krajinné oblasti leží 19 maloplošných zvláště chráněných území, bylo vyhlášeno 15 památných stromů včetně několika alejí a stromořadí, a velká část oblasti je v překryvu se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou celoevropské soustavy Natura 2000. Část území překrývající se s NPR Vývěry Punkvy je také jedním ze 14 mokřadů mezinárodního významu. Jedná se o RS Podzemní Punkva, která jako jediná v ČR zahrnuje podzemní mokřady a chrání jejich obyvatele.
 

Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a jeskyně Výpustek, která však v minulosti sloužila k vojenským účelům.

Punkevní jeskyně s Macochou a Kateřinská jeskyně usilují od roku 2025 o zápis na seznam světového dědictví UNESCO.
 

Velikou zajímavostí je jeskyně Býčí skála na spodním konci Křtinského údolí, která proslula nálezem halštatského pohřbu. Několikrát do roka se otevírá při mimořádných prohlídkách veřejnosti.

Dvakrát ročně se otevírá Ochozská jeskyně v údolí Říčky, nedaleko Ochozu u Brna. Ochozská jeskyně je jednou z nejhezčích krasových jeskyní ve střední Evropě. Byla objevena v roce 1831. Veřejnosti není přístupná v běžném režimu z důvodů nepředvídatelného zatopení podzemní vodou. I pohyb speleologů je zde omezen. Česká speleologická společnost zde však pořádá obvykle dvakrát ročně dny otevřených dveří. Ty probíhají na jaře ke Dni Země (22. dubna) a na podzim ke svatému Václavu (28. září).
 

Několik jeskyní je také volně přístupných veřejnosti. Asi půl kilometru od Býčí skály (která není volně přístupná) směrem ke Křtinám prochází modrá značka jeskyní Kostelík. Jedná se o tunelovitou jeskyni vytvořenou kdysi vodami Křtinského potoka, která je zbytkem rozsáhlejšího systému souvisejícího s Býčí skálou.

Na protějším břehu Křtinského potoka, na začátku Josefovského údolí, se nachází jeskyně Jáchymka pojmenovaná podle místního poustevníka Joachyma, který zde žil v devatenáctém století. Ve 13 století sloužila jako útočiště obyvatel při vpádu Tatarů na naše území. Počátkem 20. století zde byly objeveny pozůstatky pravěkých zvířat a mezi nimi dvě kompletní kostry zvířete podobného vlku.

Volně přístupná jeskyně Švédův stůl v údolí potoka Říčky je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území. Dosahuje celkové délky 30 m a díky propadlému stropu v zadní části je celá osvícena denním světlem.

Pod hradem Holštejn najdete nechvalně proslulou jeskyni Lidomorna, ve středověku využívanou jako pochmurné vězení. Provinilci, které do ní házeli z nádvoří hradu, zemřeli buď při pádu dolů nebo hladem. Do Lidomorny vede turistická značená cesta z Šošůvky či Ostrova u Macochy (červená) nebo z Baldovce (žlutá). Jedná se o bývalou ponorovou jeskyni Bílé vody. Jeskyně je tvořena velkým dómem vysokým okolo 17 m s rozměry 25 x 35 m. K dómu se připojují další 4 menší síně.