Z historie hradu Kunětická hora
Archeologické průzkumy zařazují nejstarší
hradní stavbu na vrcholu Kunětické hory do poloviny 14. století. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem husitského hejtmana
Diviše Bořka z Miletínka. Roku 1491 přechází hrad do
majetku Pernštejnů, za nichž dochází k zásadní přestavbě hradního komplexu. Vzniká mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Od druhé poloviny 16. století pozbývá hrad na původním významu, za třicetileté války byl
poškozen švédskými vojsky. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Tehdy zároveň započaly i
záchranné práce Muzejního spolku v
Pardubicích podle
projektu arch. Dušana Jurkoviče.
Legenda praví, že se
Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí
přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického
kláštera, který byl
vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou.
V hradním areálu se konají
různé dobové akce jako řemeslný jarmark,
sraz sokolníků, historický šerm a další. Samozřejmostí jsou i svatební obřady, rauty a dobové hostiny. V provozu je také skvěle vybavená
lukostřelnice. K nejúspěšnějším akcím patří letní scéna
Východočeského divadla v Pardubicích, která na hradě každoročně odehraje několik představení.
Okruh Dušan Jurkovič, básník dřeva
Prohlídka obnovené, čtyři dekády nepřístupné západní části hradu, jejíž podobu do značné míry určil ve 20. letech 20. století architekt Dušan Jurkovič. Náročná obnova tohoto komplexu budov probíhala v letech 2018 až 2021 v rámci projektu IROP ITI. Součástí okruhu je moderní expozice věnovaná životu a dílu Dušana Jurkoviče (autora Pusteven na Radhošti, lázeňského areálu v Luhačovicích, úpravy zámku Nové Město nad Metují, Jurkovičovy vily v Brně a mnohých dalších ikonických staveb) a zásadní rekonstrukci hradního areálu, kterou Jurkovič vedl na Kunětické hoře před sto lety. Prohlídka zahrnuje také návštěvu historických Jurkovičových interiérů šesté brány včetně tzv. Zeleného a Červeného salonku a výstup na zdejší působivou vyhlídku. Okruh je přístupný pouze s doprovodem průvodce. Ve sklepení pod vestavbou se lze příležitostně projít kolem odkrytých pozůstatků mohutné válcové věže ze 14. století.
Obnova Kunětické hory – hradní palác
Na
Kuňce probíhaly restaurátorské práce a památková
obnova hlavního hradního paláce. Po dokončení restaurátorských prací a rozsáhlé památkové obnovy je od 13. května 2023 opět otevřen objekt hradního paláce. Prohlídka
zahrnuje interiéry hradu vybudovaného pány z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. Poprvé v novodobých dějinách se veřejnost může podívat
i do severního křídla paláce.
Součástí prohlídky je dále např. sklepení s archeologickými nálezy, reprezentační rytířský sál, zbrojnice, inovovaná expozice parforsních honů a výstup na věž.
Vybrané expozice jsou speciálně nazvučeny – z Kuňky je nově hrad, který hraje, hrad, který zní! A zachován zůstal i největší drak, který kdy obýval české hrady. Prohlídky jsou samostatné a jejich uváděná délka je tak pouze orientační – záleží na návštěvnících, kolik času na prohlídce hradu a expozic stráví. Součástí prohlídky paláce je v každou celou hodinu (mimo individuálně objednané skupiny) výklad o historii Kunětické hory na palácovém nádvoří.
Zajímavosti Kunětické hory
- Ačkoli je sopečného původu (třetihory), Kunětická hora sopkou není a nikdy jí nebyla – vznikla ztuhnutím lávy pod povrchem a vytvořila těleso, které pak bylo vodou a povětrnostními silami vypreparováno z podloží.
- Důkaz toho, že Kunětická hora "pravou" sopkou nikdy nebyla najdete třeba v horních partiích kopce. Mezi hradní kašnou a vyhlídkou na stranu směrem k Hradci Králové se nachází skalka, tvořená opukou. V místech, kde se přes ní přelilo žhavé magma byla doslova přetavena na velice tvrdou horninu, přiléhavě pojmenovanou porcelanit.
- Kopec byl obývaný od pradávna. První známky osídlení datují archeologové do mladšího neolitu (4700–3700 př. n. l.). Z doby bronzové se zde našly stopy lužické kultury.
- Od roku 1421 patřila Kunětická hora k důležitým opěrným bodům husitů, obsadil jí hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který vešel do dějin jako vůdce panské jednoty v bitvě u Lipan. Jeho syn prodal Kuňku roku 1491 panství Vilémovi II. z Pernštejna. Pověst praví, že odvážný uhlíř Vaněk zkrotil velkého zubra, když mu protáhl nozdrami houžev. Od krále pak dostal kus půdy a založil rod Pernštejnů. Kunětická hora byla první baštou tohoto významného rodu, který pak pokračoval ve své expanzi na Moravu.
- Koncem třicetileté války, na podzim 1645, oblehlo Kunětickou horu švédské vojsko pod vedením generála Linharta Torstensona – dobylo ji a vypálilo.
- Až do 20. století se hora stala bohatým zdrojem kamene, těžba však narušila hradní stavby.
- Hrad posloužil jako k natáčení několika filmů a seriálů: Arabela (sídlo Rumburaka), Konečná stanice nebo Záhady Toma Wizarda.