Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.
Jméno
Mihulka pochází zřejmě až z 19. století. Dříve se věži říkalo postupně Nová, Kulatá bašta, Laboratorium nebo Švédské laboratorium a Prašná věž. Prašná věž byla
nejmohutnější z dělových věží, jejíž obrané kvality však nebyly nikdy vyzkoušeny. V 16. století v ní bydlel zvonař kovolijec Tomáš Jaroš (autor Zpívající fontány z
Královské zahrady). V době Rudolfa II. zde bývala
alchymistická dílna, později sklad střelného prachu. Až do 20. století byly v Mihulce
byty kostelníků katedrály sv. Víta.
V záznamu stavebního písaře Pražského hradu z roku 1609 je napsáno, že „byla zbudována nová dřevěná chodbička k novému laboratoriu Jeho Císařské Milosti“.
Od října 2023 si v Mihulce můžete prohlédnout stálou expozici o
Hradní stráži ve třech patrech věže. Představí vám historii i současnost Hradní stráže a historický vývoj jejích předchůdců. Uvidíte zde řadu exponátů a dobových scén.
Prašná věž Mihulka, postavená Benediktem Riedem, sloužila jako alchymistická laboratoř a dělová bašta. Dnes hostí expozici o Hradní stráži.
Prašná věž Mihulka byla postavena koncem 15. století.
Prašnou věž Mihulku postavil Benedikt Ried.
Původně byla Prašná věž dělová bašta nového hradního opevnění.
V době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.
Věž sloužila jako alchymistická laboratoř, sklad střelného prachu a byty kostelníků katedrály.
Tomáš Jaroš byl zvonař kovolijec, který v 16. století bydlel v Prašné věži.
Od října 2023 je zde stálá expozice o Hradní stráži ve třech patrech věže.
Návštěvníci mohou vidět exponáty a dobové scény ilustrující historii a současnost Hradní stráže.
Expozice věnuje pozornost historickému vývoji jednotek, které předcházely Hradní stráži.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.