Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin
7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

7 věcí, které nevíte o… nejkrvavějších bitvách a událostech českých dějin

  • Vydáno12. února 2022
Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.

1. Bitva u Mostu a řádění husitů v severních Čechách (1421)

Kdy se píše o husitských bitvách, padají jména jako Sudoměř, Vítkov či Domažlice. Na bitvu, která se odehrála 5. srpna 1421 v okolí vrchu Hněvína u Mostu, se moc často nevzpomíná. Střetli se tu husité a katolická vojska složená z Mostečanů, české katolické šlechty a saských spojenců. Do učebnic dějepisu se dřív nehodila proto, že pro husity to byla první velká bitva, která skončila porážkou, a už vůbec se nepsalo o tom, že neúspěch u Mostu si boží bojovníci vynahradili sérií nelidských masakrů. Nepřímo tak s mosteckou potyčkou, kde na obou stranách padlo přibližně tisíc obětí, souvisí vyplenění a vyvraždění klášterů Bílině, Oseku nebo obrovský masakr civilistů v Chomutově. Květná neděle roku 1421 je v historii města dodnes zapsaná krví. Odhadovaný počet obětí se pohybuje v rozmezí od 1200 do 2400, a záhadou je, proč proti tehdy platným válečným zvyklostem mezi mrtvými byly ženy a děti. Husitské bojovnice je údajně vybídly k odchodu z města s tím, že pak si mohou jít po svých. Za hradbami se na ně ale vrhly, sebraly jim šaty a cennosti, a potom je upálily ve viničné boudě. Na někdejší bráně zvané Brotbaekertor (Chlebná, U chlebných krámů) v ústí dnešní Chelčického ulice býval v kameni vytesaný křížek: ukazoval, jak vysoko ve strouze údajně tekla krev pobitých chomutovských obyvatel.
 

2. Bitva u Habrů a vyplenění Německého Brodu (1422)

Uplynul necelý rok a stejný osud jako město v Podkrušnohoří potkal dnešní Havlíčkův Brod na Vysočině. Bitva spojovaná s dobytím města se odehrála 8. ledna 1422 poblíž nedalekého města Habry. Husité v čele s Janem Žižkou rozdrtili ustupující vojsko druhé křížové výpravy (počet mrtvých křižáků se pohybuje od dvou do dvanácti tisíc, přes 500 těžkooděnců se utopilo v zamrzlé Sázavě) a uprchlíky pak pronásledovali až k hradbám Německého Brodu. O dva dny později, když Žižkův štáb vyjednával s veliteli města o kapitulaci, část husitů pronikla do města a rozpoutala krveprolití. Během několika hodin údajně pobili tisíc pět set lidí, další pak, podobně jako v roce 1419 v Praze, vyházeli z oken radnice. „Jedni jednají, druzí do města lezou. A tak vpadnuvše do města, pobijí tu lidu na několik set, smetavše mnohé z radnice na meče, na oštěpy a na sudlice,“ líčí události Staré letopisy české Františka Palackého.

Kronikáři v dalších letech popisovali Brod jako mrtvé město, jehož ulicemi se prohánějí už jenom vlci. Žižka, který se řídil vojenskými pravidly a protivníkům, kteří se vzdali, uděloval milost, neměl čisté svědomí. Vyvraždění města považoval za velký hřích a podle kronik o rok později v rozvalinách Brodu prosil Boha o odpuštění. Zajímavou souvislost ale našli někteří historici v osobě Michala de Causise, německobrodského rodáka, který byl hlavním žalobcem při procesu s Janem Husem v Kostnici. Pokud to táborité věděli, mohlo by to vysvětlit jejich neobyčejnou krutost při brodské krvavé řeži.
 

3. Bitva u Jankova (1645)

Jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války se odehrála 6. března 1645 ve středních Čechách mezi Jankovem a Ratměřicemi. Střetli se tu Švédové s císařským vojskem, čeština si z bitvy a osudů polního maršála Johanna Götze odnesla zajímavé úsloví „dopadl jako Kec u Jankova“ a nejzajímavější role připadla veliteli švédských vojsk Torstensonovi. Ten věnoval velkou pozornost členitému terénu a místo obvyklého čelního střetu obou vojsk zvolil jinou taktiku: přes zamrzlé rybníky a krytý údolím obešel císařskou armádu z boku a zaútočil na její levé křídlo. Švédská dělostřelba pak nemilosrdně zdecimovala jak Götzovy dragounské jednotky, tak císařskou pěchotu, a maršál Götz alias Kec sám padl v boji po boku svých vojáků.

Habsburská armáda v bitvě u Jankova přišla téměř o pět tisíc mužů, přibližně stejný počet vojáků Švédové zajali. Na jejich straně padly přibližně čtyři tisíce mužů. Díky vítězství u Jankova se švédské armádě otevřela cesta na východ a na Moravu, kde obsadila Jindřichův Hradec, Jihlavu, Znojmo nebo Lomnici, až si nakonec vylámala zuby o brněnské hradby.
 

4. Bitva u Kolína (1757)

Také v mírně zvlněné krajině kolem Kolína se dějiny psaly krví, a to 18. června 1757 při střetu vojsk pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna. Bitva u Kolína, jedno z mála vítězství rakouské armády v období sedmileté války, vstoupilo do historie hned několika způsoby: s 33 tisíci jezdců a koní šlo o jednu z největších jezdeckých bitev v historii, Marie Terezie na počest vítězné bitvy založila nejvyšší rakouský vojenský řád a do boje tehdy rozhodujícím způsobem zasáhli takzvaní „holobrádkové“. Šlo o dragouny pluku de Ligne, jimž se tak přezdívalo kvůli jejich mládí. Bitvu připomíná zejména monumentální, patnáct metrů vysoký památník u Křečhoře, a volně přístupná Bedřichova vyhlídka na návrší, kde měli velitelské stanoviště Prusové. Údaje o raněných a mrtvých se hodně rozcházejí, i proto, že kvůli vedru a hrozící morové nákaze armády pochovávaly padlé přímo v terénu. Z celkového počtu asi 89 tisíc mužů bylo na habsburské straně zhruba 8 až 9000 mrtvých nebo raněných, ztráty Prusů byly ještě o pět tisíc vyšší.
 

5. Bitva u Slavkova (1805)

Jedna z nejslavnějších bitev na našem území, bitva u Slavkova, proběhla 2. prosince 1805 mezi Brnem a Slavkovem. Protože se jí v čelech svých armád osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, přezdívá se jí Bitva tří císařů. Střet, při němž Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu, provází řada legend: o krvavém slavkovském slunci, které Napoleon viděl z návrší Žuráň, o jiříkovických ohních, o krutých bojích v místech, kde dnes stojí Mohyla míru i o legendárním Napoleonově manévru, který vstoupil do historie jako Lví skok.

Napoleonova armáda byla početně slabší, proti zhruba devadesátitisícové přesile stálo podle různých zdrojů od 60 tisíc do 75 tisíc Francouzů. Na slavné vítězství u Slavkova francouzští vojáci nikdy nezapomněli a císař jejich úspěch ocenil slovy: „Vojáci, až bude završeno vše, co je třeba pro blaho a rozkvět naší vlasti, odvedu vás zpět do Francie; budu tam o vás s láskou pečovat. Můj lid vás pozdraví s radostí a vám postačí říci: ,Byl jsem v bitvě u Slavkova’, aby odpověděli: ,Ejhle, hrdina.’“

Na každoroční rekonstrukci bitvy se ke Slavkovu sjíždějí členové vojenských klubů a příznivci oživené historie z celého světa, méně radostné ale je konečné vyúčtování, které podle různých zdrojů uvádí až 60 tisíc mrtvých, raněných a zajatých.
 

6. Bitva u Hradce Králové (1866)

Pietní a vzpomínkové akce ve výroční den bitvy, Muzeum války 1866 na návrší Chlum, vyhlídková věž, naučná stezka, která vede od muzea k pomníku takzvané Baterie mrtvých a Alej mrtvých v lese Svíb: to je jen zlomek z mnoha míst, která připomínají bitvu u Hradce Králové ze 3. července 1866. Byla nejvýznamnějším a rozhodujícím střetem Prusko-rakouské války roku 1866. Mimochodem, postup pruských vojsk do nitra Čech a zároveň ústup rakouských a saských vojsk mapuje více než 1 300 křížů, pomníků a památníků. Tak unikátní soubor vojenské funerální architektury 19. století prý jinde ve střední Evropě nenajdete.

Pruská armáda čítala asi 220 000 mužů, spojená rakouská a saská asi 215 000. Střet skončil díky lepší výzbroji drtivým vítězstvím Pruské armády, ztráty na obou stranách ale byly obrovské. Například o takzvaném Úvozu mrtvých se říká, že byl mrtvými vojáky zaplněn až povrch a jejich krev tekla až do Rozběřic. Ztráty na rakouské straně čítaly téměř 6000 mužů, 8500 jich bylo zraněno a téměř 22 000 zajato. Prusko spočítalo téměř 2000 padlých a 7000 zraněných.
 

7. Ostravsko-opavská operace (1945)

Na straně Třetí říše 100 000 mrtvých, zraněných a pohřešovaných, na druhé straně pak 150 000 zajatých a více než 100 000 mrtvých a zraněných Čechoslováků a vojáků Rudé armády, ale hlavně osvobození severní Moravy a Slezska: to byl výsledek Ostravsko-opavské operace, největší bojové akce druhé světové války na našem území. Vojenská ofenzíva Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru probíhala od 10. března do 5. května 1945. Nacisté hlavní cíl operace, tedy Ostravu a její okolí, urputně bránili, oblast zajišťovala třetinu průmyslové výroby třetí říše. Zničena byla celá řada obcí a měst, od Ostravy přes Opavu a Hrabyni až po Osoblahu, která přišla o celé historické centrum. 22. dubna byla po těžkých bojích osvobozena Opava, 30. dubna Ostrava a posledním dnem Ostravské operace byl 5. květen 1945, kdy sovětské jednotky pronikly až téměř k Olomouci.
Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Bitva u Domažlic – největší vítězství husitů v českých zemích

Za největší husitský úspěch je považováno vítězství nad pátou křížovou výpravou u Domažlic v srpnu 1431. Křižáci se při zaslechnutí husitského chorálu "Ktož sú boží bojovníci" rozutekli a stáhli zpět do Bavorska, aniž by vůbec došlo k boji.

Naučná stezka u Bukovníku – procházka místy bojů třicetileté války

Naučná stezka u Bukovníku – procházka místy bojů třicetileté války

Naučná stezka u Bukovníku připomíná historické bitvy v Pošumaví v době třicetileté války. Je dlouhá 1,026 km a vede z Bukovníku na legendami opředený vrch Bitovín, kde se v minulosti odehrála krvavá bitva třicetileté války.

Na kole krajem bitvy u Kolína

Na kole krajem bitvy u Kolína

Po stopách bitvy u Kolína, místy, kde se 18. června 1757 krví psaly dějiny. Trasa je dlouhá 20 kilometrů a překonáme na ní celkové převýšení 200 m. Cyklovýlet pro malé i velké.

Vypravte se na výlet za příběhem bitvy u Hradce Králové

Vypravte se na výlet za příběhem bitvy u Hradce Králové

Místo jménem Alej mrtvých byste hledali spíš ve filmovém hororu než na současných mapách. Přesto existuje a patří k nepochmurnějším místům, která můžete v Česku vidět. Nazývá se tak cesta, která vede lesem Svíb – lesem, který se smutně proslavil 3. července 1866 při bitvě u Hradce Králové.

Výlet za příběhem bitvy u Trutnova

Výlet za příběhem bitvy u Trutnova

Bitva u Trutnova byla jediná, kterou Rakouská armáda v prusko-rakouských válkách vyhrála. Stezka o dvanácti tabulích prochází lesoparkem a seznámí vás s podrobnostmi přímo v místech bojů z roku 1866. Na naučnou stezku Den bitvy u Trutnova navazuje jedenáctikilometrová cyklotrasa, která vás provede místy někdejší bojiště prusko-rakouské války. Projedete se příjemnou krajinou v zeleném okolí Trutnova, s úžasnými výhledy, třeba na Jestřebí hory a Náchodsko.

Příběh legendárního válečníka – barona Trencka, který odpočívá v Brně

Příběh legendárního válečníka – barona Trencka, který odpočívá v Brně

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho těleské ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Stezka Po stopách bitvy u Chlumce

Stezka Po stopách bitvy u Chlumce

Oblast kolem Chlumce u Ústí nad Labem se v historii stala dějištěm řady významných bitev. Chlumeckem prošla snad všechna válečná tažení do Čech. Bitvy za vlády Přemyslovců, husitská tažení, vojska za 30leté války, v 7letých válkách, napoleonské války, prusko-rakouské střety i 1. a 2. světová válka.

Památník Mohyla míru

Památník Mohyla míru

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

#světovéČesko a 400 let od Bílé hory: prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

#světovéČesko a 400 let od Bílé hory: prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě: pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.

Sedm křížů u Jarovníka

Sedm křížů u Jarovníka

V horní části Komáří dolinky u Javorníku stojí již po staletí v lesní půdě zvláštní kamenný památník, který je v okolí všeobecně známý pod názvem „Sedm křížů“.

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Pavilon s bitvou u Lipan na Výstavišti Holešovice

Kruhový pavilon v dolní části areálu Výstaviště skrývá pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda z let 1897–1898. Jedná se již o druhou kruhovou stavbu v areálu Výstaviště, která vznikla pro Výstavu architektury a inženýrství po vzoru předešlého Pavilonu českých turistů.

Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře

Letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře

Na místě, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu, kde můžete zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Celý objekt letohrádku Hvězda provází číselná symbolika. Půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy (hexagram) symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie.

Pruský hřbitov u Mikulova

Pruský hřbitov u Mikulova

Hřbitov pruských vojáků se nachází u Mikulova nedaleko bývalého hraničního přechodu, tzv. staré celnice. Jedná se o památkou rakousko-pruské války, která se roku 1866 odehrála mezi Pruským královstvím a Rakouským císařstvím.

Pomník napoleonských válek na Červeném kopci u Jevíčka

Pomník napoleonských válek na Červeném kopci u Jevíčka

Památník vojáků zemřelých v letech 1813-1814 v nedaleké polní nemocnici stojí západně od Jevíčka na úpatí Červeného kopce. Vznikl na popud zemského školního rady Leopolda Klímy. Slavnostně odhalen byl roku 1910.

Alej mrtvých v lese Svíb

Alej mrtvých v lese Svíb

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Kůň Albrechta z Valdštejna – druhá nejstarší vycpanina v Evropě

Kůň Albrechta z Valdštejna – druhá nejstarší vycpanina v Evropě

Slyšel na jméno Mas Querido, což ve španělštině znamená Můj miláček. Valdštejnův kůň, kterého pod slavným vojevůdcem zastřelili švédští vojáci 16. listopadu 1632 v bitvě u Lützenu, je zřejmě nejstarší vycpaninou v České republice a druhou nejstarší v Evropě. Zvíře však poutalo pozornost ještě za svého života, a to například svým žíháním.

Památník padlým na vrchu Mužský

Památník padlým na vrchu Mužský

Jihozápadní části Českého ráje dominuje čedičový vrch Mužský (463 m n. m.), který poskytuje jedinečný kruhový rozhled po kraji. Na vrchu najdete vyhlídkovou plošinu s památníkem na Prusko-rakouskou válku.

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

Bitva Tří císařů u Slavkova – jedna z nejslavnějších napoleonských bitev

K nejkrvavější napoleonské bitvě na našem území (asi 60 000 mrtvých) došlo 2. prosince 1805 u Slavkova, kde Napoleon porazil rusko-rakouskou armádu. Protože se bitvy v čele svých vojsk osobně zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František, hovoří se o bitvě Tří císařů.

Muzeum války 1866 – muzeum prusko-rakouské války na Chlumu

Muzeum války 1866 – muzeum prusko-rakouské války na Chlumu

Památkový areál připomínající bitvu, ke které došlo 3. července 1866 na Chlumu a která byla největší a nejkrvavější bitvou prusko-rakouské války. Na bojišti se nachází více než 400 pomníků, památníků, křížů a individuálních i hromadných hrobů. Součástí areálu je i válečné muzeum.

Památník návrší Žuráň u Podolí

Památník návrší Žuráň u Podolí

Návrší Žuráň v katastru obce Podolí, známé a historicky ceněné místo památné bitvy, bylo polním velitelským stanovištěm francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta. Odtud vydal 2. prosince 1805 v 8:30 hodin rozkaz k útoku na Pratecké výšiny.

Naučná stezka Bitva u Jičína

Naučná stezka Bitva u Jičína

Naučná stezka Bitva u Jičína 29. června 1866 je věnována krvavé bitvě mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem, která se zde odehrála na sklonku června roku 1866. V bitvě přišel rakouský a saský armádní sbor celkem 210 důstojníků, 5280 mužů a 222 koní. Prusové ztratili 71 důstojníků, 1485 mužů a 56 koní.

Památník bitvy u Lipan – místo osudového střetu husitů s katolíky

Památník bitvy u Lipan – místo osudového střetu husitů s katolíky

U Lipan se odehrála dne 30. 5. 1434 poslední velká husitská bitva. Památník byl postaven na kopci zvaném Lipská hora, samotná bitva se ovšem odehrávala v širším okolí. Nejbližím městem je Kouřim, zhruba 5 km.

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou

Pietní místo v Růžově – zaniklá ves u Bělé nad Radbuzou

Růžov je jednou ze zaniklých vsí na Bělsku. V těchto místech došlo na konci 2. světové války k boji německých a amerických jednotek. Pamětní deska na zbytku jednoho z domů připomíná jména dvou padlých amerických vojáků, příslušníků 3. Pattonovy armády. Příběh byl také zfilmován.

Válečné muzeum v Újezdu pod Troskami

Válečné muzeum v Újezdu pod Troskami

Muzeum se nachází v malé obci pod zříceninou hradu Trosky v chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Naučná stezka Bitva tří císařů

Naučná stezka Bitva tří císařů

Naučná stezka obsahuje 29 mapových panelů se situací bitvy, podobiznami velitelů, schématy hlavních bitevních operací a texty, které popisují situaci 2.12.1805. Panely jsou umístěny na vhodných pozorovacích stanovištích při stávajících komunikacích.

Pomník bitvy u Nekmíře

Pomník bitvy u Nekmíře

Pomník bitvy u Nekmíře připomíná první použití jednoho z husitských bojových vynálezů – vozové hradby. Jan Žižka zde v roce 1419 porazil vojska Bohuslava ze Švamberka.