#světovéČesko a fenomén pěších dálkových tras: cesty z Čech až na konec světa

Více než 43 tisíc kilometrů pěších a lyžařských turistických tras, 67 tisíc směrovek a 1750 dobrovolníků, kteří se o ně pravidelně starají: to všechno je práce Klubu českých turistů (KČT). Vůbec první trasa, kterou klub vyznačil 11. května 1889, vedla romantickou krajinou ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Leckde se sice dočtete, že zmizela ze světa poté, co ji zaplavily vody Štěchovické přehrady, ve skutečnosti ale stále existuje. Nevedla totiž podél řeky, ale nejkratší cestou přes sedlo Kolna. Před několika lety byla obnovena, a to v retro stylu, tedy s původním značením i rozcestníky.
 

Turistická trasa 0001

Ještě v roce 1889 vznikla druhá trasa, kde už byli turisté odvážnější. Dnes má číslo 0001 a nejstarší úsek, nazvaný podle zakladatele KČT Cesta Vojty Náprstka, vede z Berouna přes obec Svatý Jan pod Skalou do Karlštejna. Pod slavným hradem Karla IV. ale zdaleka nekončí, navazují na ni totiž další červeně značené trasy. Výsledek spojuje obec Kalinova Ves na Křivoklátsku s Prahou, odkud kolem soutoku Vltavy a Sázavy pokračuje Posázavím až do Chřenovic na Vysočině. Celkem měří 157 km (některé zdroje ale uvádějí délku přes 200 km), a to už stačí k tomu, aby jí fandové dálkových pěších tras věnovali jistou pozornost.

Dálkové treky by totiž měly splňovat některé důležité podmínky – například vést jenom či hlavně po cestách pro pěší. Jejich délka by pak měla odpovídat alespoň třem dnům pochodu, rostoucí zájem o pěší putování ale nahrává spíš takovým, na jejichž zdolání je třeba alespoň týden a více. Ideální pak samozřejmě je i doporučené dělení do denních etap, a také aby v cílových místech byla vhodná stravovací a ubytovací zařízení různých cenových kategorií, tedy kempy, turistické ubytovny, penziony i hotely.
 

Pěšky Českem aneb tisíce kilometrů podél hranic

Týden už stojí za to, aby se člověk pustil do velkorysejších projektů. I když se u nás nedotčená a liduprázdná příroda hledá hůř než v jiných koutech světa, nádherných míst je u nás přesto dost. Celou řadu jich objevíte na Stezce Českem, nekomerčním projektu party nadšenců, kteří se spojili s Klubem českých turistů. Záleží jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít vcelku, o víkendech nebo během dovolené, vybrat si trasu ze severu nebo jihu, či ze západu na východ nebo naopak. Po chatách nebo se stanem. Pomalu, rychle, nebo třeba běžet. Důležitou součástí není jen web s podrobným itinerářem navržených tras, ale i facebooková skupina. Zkušenosti, rady, tipy a fotky tu zveřejňuje bezmála dvanáct tisíc členů, další neustále přibývají.

Legendou poněkud staršího data je turistická stezka Modrá hřebenovka, kdysi údajně nejdelší značená turistická trasa v Evropě. Vznikla už za Rakouska-Uherska, turisty na cestě provázela turistická značka modrého hřebenu se čtyřmi zuby, měří přes 400 km a svými parametry plně odpovídá dálkové turistické trase. Spojuje Lužické hory, Ještědský hřbet, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory, Kralický Sněžník a Jeseníky.

Kdyby vám všechny nápady nestačily, můžete vyzkoušet také projekt Via Czechia, za nímž stojí fotograf, cestovatel a publicista Jan Hocek. 
 

Tipy na putování Českem: přes hory anebo podél řek?

Lákají vás výzvy, strmé svahy a značná převýšení? Mezi náročnější horské treky se řadí například Cesta česko-polského přátelství, krkonošská hřebenovka vedoucí z rozcestí pod Tvarožníkem přes Sněžku na Pomezní Boudy s případným prodloužením přes Rýchory do Žacléře. Na Šumavu a do Pošumaví vás zavede Zlatá stezka z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů. Oblíbená je i Jizerská magistrála anebo Jiráskova horská cesta, nejstarší značená stezka po hřebeni Orlických hor z konce 19. století; většina 170 km dlouhé trati z Broumova přes Nové Město, Rokytnici a Jablonné nad Orlicí do Litomyšle se dá jet na kole. Na naše území také částečně zasahuje Cesta hrdinů SNP s celkovou délkou přibližně 770 kilometrů. Vyzkoušet můžete i tipy portálu Kudy z nudy na nejkrásnější české či moravské hřebenovky.

Možná to je pro první oťukání dálkových tras přece jenom příliš velká výzva a dáte zatím přednost kratším trasám. Pohodové putování bez velkých převýšení slibuje třeba 119 km dlouhá Zlatá stezka Českého ráje, líbit se vám bude i 55 km dlouhá stezka údolím Lužnice, naše jediná trasa pro pěší s certifikací Leading Quality Trails Best of Europe, anebo Kamenického stezka v údolí Jizery na Semilsku.

Mezi dálkové trasy patří i poutní stezky, například ta, která vede ze Svatého Hostýna na Velehrad, poutní cesta Blaník–Říp anebo Cyrilometodějská cesta, soubor tras po stopách prastaré slovanské historie, které se k Velehradu sbíhají z různých směrů.

Nevybrali jste si? Prohlédněte si Velký přehled dálkových turistických tras portálu Kudy z nudy, kde objevíte spousty dalších inspirativních nápadů.
 

Po stopách slavných chodců

Na konci 18. a začátku 19. století byly pro spousty lidí jediným dopravním prostředkem vlastní nohy. Když se jim podařilo svézt se kousek cesty na voze, byl to svátek, denně běžně ušli dvacet, třicet, ale i padesát kilometrů. Mezi slavné chodce patřili třeba Václav Matěj Kramerius anebo Karel Hynek Mácha, skutečný praotec dnešních dálkových chodců. Jeho oblíbenou trasou vás provede Máchova cesta z Mělníka přes hrady Kokořín a Bezděz do Doks. Jako velký poutník byl známý také Miroslav Tyrš nebo Jindřich Šimon Baar, z nímž se můžete vydat na putování Českým lesem, milovník Šumavy Karel Klostermann anebo Jan Buchar, jeden ze zakladatelů turistiky a lyžování v Krkonoších: asi 30 kilometrů dlouhá Bucharova cesta nyní vede z Jilemnice až k prameni Labe.

Novodobou legendou byl Juraj Puci (1929–2013). Narodil ve východoslovenské vesnici Kožuchov, po skončení druhé světové války se přestěhoval do Prahy a působil jako rozhlasový hlasatel, ale proslavil se jako chodec reportér. Za svůj život dokázal zdolat pěšky na různých pochodech více než 200 000 kilometrů. Za dva týdny přešel celé Československo z Čierne nad Tisou až do Aše, za sedm dnů obešel 521 kilometrů kolem Slovenska, za 48 hodin našlapal po trase rozestavěné dálnice Praha–Brno–Břeclav 282 kilometrů. Když slavil osmdesátku, během 24 hodin našlapal přes 122 kilometrů. Skvělý byl i jeho projekt pěších nejízdních řádů s časy, které jsou potřeba ke zdolání pěších tras mezi jednotlivými místy. Něco podobného dnes nabízí Severní a Jižní stezka Českem.  
 

Evropské mezinárodní dálkové trasy a cesta do Santiaga

Poutnictví není vynálezem moderní doby: společně s Římem a Jeruzalémem bývalo hlavním poutním místem středověku Santiago de Compostela s katedrálou sv. Jakuba a hrobem jednoho z dvanácti apoštolů. Svatojakubské stezky křižují celé Česko, do Španělska se můžete vydat také po kterékoliv z jedenácti mezinárodních tras v celkové délce asi 55 tisíc km, za nimiž stojí Evropské turistické sdružení. Českem procházejí dvě, E3 a E10, další dvě, E6 a E8, na naše území zasahují alternativními větvemi.

Evropská dálková trasa E3 lemovaná typickými svatojakubskými mušlemi spojuje rumunské pobřeží Černého moře se Santiagem de Compostela a pobřežím Atlantiku ve Španělsku, ve středověku považovaném za konec světa. Celá měří asi 6950 km a na našem území prochází například Slavkovským lesem, Krušnými horami, Českým Švýcarskem, Lužickými a Jizerskými horami a přes Beskydy. Na jižní Moravě na trase Svatojakubské stezky jsou poutníkům k dispozici první české poutnické budky, takzvané pilgrim pointy se symbolem mušle hřebenatky. Každá budka obsahuje razítko, mechanický sčítač, brožuru s mapami a popisem jednotlivých obcí a také poutnickou knížku, do které mohou poutníci zaznamenat svůj vzkaz.
 

Se seriálem #světovéČesko desetkrát do světa!

• Pokud se chcete vypravit na pouť po Svatojakubské stezce, chce to mít nejenom dobré nohy, ale hlavně spoustu času, protože trasa z Prahy do Santiaga měří 2 955 km. Při průměrné (a praxí ověřené) poutnické dávce 20 km denně budete na cestě necelých 150 dní.
• Tři v jednom, to je Triple Crown, tři nejvyhlášenější dálkové turistické trasy v USA. Patří sem Appalačská stezka / Appalachian National Scenic Trail, dálková turistická trasa na východě Spojených států v Appalačských horách s délkou zhruba 3500 km, Stezka kontinentálního rozvodí / Continental Divide National Scenic Trail ve Skalnatých horách (asi 5000 km) a Pacifická hřebenová stezka / Pacific Crest National Scenic Trail (4 286 km) na západě. Na každou z nich si vyhraďte přibližně šest až osm měsíců.
• Stezka Laugavegur Trail sice měří pouhých 55 km a zdatní chodci ji ujdou za pouhé tři dny, ale společnost National Geographic ji přesto zařadila do výběru dvaceti nejlepších výletů na světě. Umožní vám vidět a zažít to nejlepší z islandské přírody, od geotermálního ráje Duhových hor / Landmannalaugar po divoké březové lesy Þórsmörk.
• Stezka Via Dinarica vede z Albánie do Slovinska a spojuje nejatraktivnější, ale zároveň odlehlá a divoká místa šesti balkánských zemí. Na tisíci kilometrech a několika trasách poznáte majestátní Dinárské Alpy, pralesy, vápencové krasové oblasti, opuštěné říční kaňony i prostý život pastevců v horách, to vše v kontrastu s pozůstatky občanské války.
• Izraelská národní stezka / Israel National trail, hebrejsky Shvil Yisra'el, je přes 1000 km dlouhá značená dálková trasa procházející celý Izrael od severu k jihu. Vede Jeruzalémem i Tel Avivem, nabízí množství historických památek i zajímavé přírodní lokality, od vyprahlé pouště Negev na jihu až po hornatou Galileu na severu země.
• Legendární je i Via Alpina, která měří přes 5000 kilometrů a vede z Terstu až do Monaka všemi osmi alpskými zeměmi, tedy Slovinskem, Itálií, Rakouskem, Německem, Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Francií a Monakem. Je rozdělená do 341 jednodenních etap.
• Milujete Skandinávii? Vydejte se na trek po Cestě sv. Olafa / St. Olafsleden: několik poutních tras dlouhých od 130 km do 650 km prochází Dánskem, Norskem a Švédskem a hvězdicovitě se sbíhají v Trondheimu u hrobu sv. Olafa.
• Lesní stezka Labské pískovce / Forststeig Elbsandstein měří 100 km, je rozdělená do sedmi denních etap a zdoláte převýšení 2700 výškových metrů. Začíná na nádraží Schöna u Labe, vede po levém břehu příhraničními hvozdy Českosaského Švýcarska a končí v Bad Schandau.