!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Česká nej > Osobnost > Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii
Osobnost

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.
Rudolf II. Habsburský se narodil 18. července 1552 ve Vídni jako třetí potomek císaře Maxmiliána. Spolu s bratrem Matyášem byl vychováván u svého strýce Filipa II. ve Španělsku, a toto prostředí položilo základy nejen jeho zájmu o umění, ale také pozdějším psychickým potížím. Když se v roce 1583 římský císař natrvalo přestěhoval s celým dvorem z Vídně do Prahy, málokdo tomu rozuměl. Ačkoli ho mnozí považovali za podivína (na sklonku života opravdu propadl dědičnému šílenství), měl dobrý důvod: české království nebylo ohroženo tureckou expanzí. Melancholický císař chtěl klid pro své koníčky – umění a vědy. Praha se pak na čtvrt století stala centrem evropské politiky a kultury, získala přívlastek „zlatá“ a štědře hostila takové osobnosti, jako byli astronomové Tycho Brahe, Johannes Kepler, malíři Hans von Aachen, Arcimboldo nebo alchymisté Edvard Kelley a John Dee. Císař se zajímal hlavně o astronomii, matematiku, fyziku a chemii. Jeho pozornosti neunikla ani alchymie či černá magie.

Mimo Prahy si císař oblíbil zámek v Brandýsu nad Labem, který dal vybavit jako své hlavní mimopražské sídlo a často tu pobýval, pořádal hony a hostil významné osobnosti. Na sgrafitech, které lze pozorovat z nádvoří zámku, najdete mezi loveckými výjevy i obraz samotného Rudolfa, kterak přijímá jakéhosi asijského vyslance.
 

Ženy ano, sňatek ne!

Rudolf II. se nikdy neoženil, zůstal starým mládencem a měl výslovný odpor k manželskému svazku. Všechny pokusy o vhodný dynastický sňatek skončily katastrofou. Ovšem ženám se Rudolf nevyhýbal a krásnými ženami byl dokonce posedlý. Měl mnoho milenek, mezi nejznámější patřila hraběnka Kateřina Stradová, dcera jeho dvorního antikváře, vzdělaného Jakuba Strady z Rosbergu, který byl hlavním pořadatelem císařských uměleckých sbírek.
 

Kunstkomora na Pražském hradě

Po přesídlení do Prahy poručil Rudolf, aby byla převezena i část vídeňské sbírky. Ještě před tím, než mohl shromažďovat své sbírky, musel pro ně najít rozsáhlé prostory. Ty našel jen na Hradě, který bylo třeba pro tento účel rozšířit. Kvůli sbírkám byla přestavěna severozápadní část hradního areálu doposud neznámými italskými staviteli Antoniem Valentiem a Giovannem Gargiolliem. Vznikl tak třeba Španělský sál, kde byla umístěna velká část obrazů stejně jako v přilehlých komnatách a chodbách. Rudolfova sbírka čítala více než 3000 exponátů z rozličných oborů umění i věd.

K dalšímu umění, které bylo na císařském dvoře hojně zastoupeno, patřilo sochařství. Tesalo, odlévalo a tvořilo se tu z různých materiálů. K nejčastěji používaným materiálům patřila sádra, vosk, polodrahokamy, pálená hlína a stříbro. Jan Wermeyen se zase zapsal mezi umělce svým návrhem na Rudolfovu korunu, kterou vypracovali pražští zlatníci. Právě ta je považována za vrchol zlatnického umění na Rudolfově dvoře a po císařově smrti se používala jako koruna Rakouského císařství. Dnes byste ji našli ve vídeňském Hofburgu.

Dále se na dvoře uplatnila i glyptika – řezba drahých kamenů. Císařův sběratelský zájem byl také zaměřen na nevšední kuriozity. V jeho sbírkách se nacházely přírodní předměty, polodrahokamy i různé jiné kameny, exotické ovoce a ořechy nebo herbáře. Některé z těchto předmětů, například ořechové skořápky, korály a mušle, byly předělány na číše a misky.
 

Královská věda alchymie

Císař Rudolf II. patřil mezi nadšené stoupence další disciplíny – alchymie, která také jeho dvůr proslavila. Rudolfovi se přezdívalo „kníže alchymistů“, ale jeho láska k takovýmto exaktním vědám způsobila, že častokrát přijímal do svých služeb podvodníky, jimiž byli například A. Scotta či Eduard Kelley. Mimo nich zde však působili i zasvěcenci jako třeba lékař Michael Maier, jehož dílo Atalanta fugiens patří k opravdovým klenotům alchymie. Dále tu byl přírodovědec John Dee a také astronomové zvučných jmen. K nejznámějším patří Tyge Ottesen Brahe (Tychon Brahe).

Útočištěm alchymistů měla být pověstná Zlatá ulička obklopená pitoreskními domky. Pověst vypráví, že své jméno získala od zlata, které se zde alchymisté snažili vyrobit. Ve skutečnosti alchymisté ve Zlaté uličce nikdy nebydleli a vznik jejího pojmenování není vůbec lichotivý – název prý údajně vznikl od barvy moče a výkalů, kterými byla neustále  zaneřáděná.
 

Rudolfovy mazlíčci – koně, ptáci i lvi

Za Rudolfa II. přibyly na Hradě také konírny, ptáčnice a tzv. lví dvůr, kde byla chována exotická zvířata, především lvi, jako symbol královské moci. Prvního lva dostal Rudolf II. darem od tureckého sultána. Tvrdí se, že Tychon Brahe předpověděl, že lev i Rudolf II. jsou narozeni ve stejném znamení zvěrokruhu a budou mít stejný osud, čili zemřou ve stejnou dobu. Mimo to se na Pražském hradě chovali další šelmy – tři levharty dostal panovník od ruského cara Fjodora I. Ivanoviče (1557 – 1598), tygr přibyl darem od florentského vévody Ferdinanda Medicejského (1549 – 1609) a časem se k velkým kočkám přidal i leopard. A kde se bralo "kočičí žrádlo"? Inu, maso dodávali Židé ze staroměstského ghetta. Každá z šelem denně dostávala dvě libry (asi kilogram) hovězího nebo telecího. Poté, co lváře potrhal leopard, starala se o šelmy statná a nebojácná žena, Laurenciana Pylmannová.

ovocném sadu za zvěřincem pro změnu žili barevní papoušci. Za nožku je připoutávali ke stromům zlatým řetízkem, aby neuletěli. A několik zvířat se prohánělo také v oboře Hvězda. Tam žilo dvanáct velbloudů a dva gepardi.

Jak předpověděl Tychon Brahe, lev Mohamed zemřel roku 1612 a za několik dní skonal také císař, který trpěl mnoha zdravotními problémy – onemocněním plic, jater, ale i syfilidou. Zemřel ráno 20. ledna 1612.


Kdeže dnes ty skvosty jsou...

Ze slavných Rudolfových sbírek se v Čechách mnoho nedochovalo. Již za císařova života docházelo k tichému rozkrádání, část si mezi sebou po Rudolfově smrti rozdělili členové habsburského rodu, ale nejbolestivější ránu zasadil sbírkám švédský generál J. K. Königsmark, jenž se v noci 25. července 1648 zmocnil Hradčan a Malé Strany. Umělecká díla si rozebrali švédští důstojníci a vojáci. Uloupená kořist byla odvážena doslova po vozech. Největší část byla darována královně Kristině, která ji vzápětí rozprodala. Tak se díla dostala do mnohých koutů světa a již není téměř možné ji sestavit do původní podoby.
Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Detektivka stará 420 let: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Detektivka stará 420 let: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Portál Kudy z nudy vám jej připomene právě teď, kdy uplynulo 420 let od jeho smrti.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Příběh nemravného opata, zastrčeného kláštera a jedné převzácné knihy z Broumova

Krajina na konci světa téměř na česko-polských hranicích, chráněná věncem stolových hor a skalních stěn – to je dnešní Broumovsko. Vraťte se v časech přesně o osm set let zpátky, do roku 1213. Právě tehdy daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova.

Rudolf II. – milovník umění, milovník žen

Rudolf II. – milovník umění, milovník žen

Rudolf II. byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím.

"Výstava Rudolf II. – král je mrtev? "

Pouze po dobu jednoho týdne bude na Pražském hradě výstava k 400. výročí úmrtí českého krále a římského císaře Rudolfa II. Od 20. 1. do 29. 1. 2012 proběhne v autentických prostorách Pražského hradu. V Široké chodbě a Rudolfově galerii Nového paláce se návštěvníci seznámí s průběhem závěrečné životní etapy panovníka, který si Prahu zvolil za svoji rezidenci a prožil zde téměř 30 let své vlády. Textové panely budou věnovány např. informacím o antropologickém průzkumu Rudolfových pozůstatků. Vystaveny budou artefakty spojené s vlastní osobou Rudolfa II. a jeho posledních dnů – pohřební oděv, viscerální nádoby aj. Výstavu bude doprovázet filmová projekce dokumentárních filmů a odborné přednášky.

V Praze se otevírá alchymistická dílna Rudolfa II.

V Praze se otevírá alchymistická dílna Rudolfa II.

V Praze se nově otevírá veřejnosti muzeum Speculum Alchemiae v Haštalské ulici v Praze, které za dob Rudolfa II. sloužilo jako alchymistická dílna. Muzeum bude otevřeno od pondělí 26. března.

Připomeňte si film Císařův pekař – Pekařův císař v Klášterech Český Krumlov

Připomeňte si film Císařův pekař – Pekařův císař v Klášterech Český Krumlov

Dvoudílná historická komedie o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi Císařův pekař a Pekařův císař s Janem Werichem v hlavní dvojroli, od svého vzniku v roce 1951 baví generace diváků. Přijďte zavzpomínat na slavný film do areálu Klášterů Český Krumlov! Pozoruhodná výstava Císařův pekař – Pekařův císař je k vidění od 9. října až do 31. ledna.

Památky zažijí Rok renesanční šlechty

Památky zažijí Rok renesanční šlechty

Hrady, zámky se letos ohlédnou za nevýznamnějšími renesančními šlechtickými rody naší historie. Na třiceti památkových objektech budou po celý rok probíhat výstavy i doprovodné programy zaměřené právě na renesanci.

Zlatá ulička na Pražském hradě dýchá minulostí

Zlatá ulička na Pražském hradě dýchá minulostí

Pět století historie ožívá po celý rok ve stálé expozici ve Zlaté uličce v areálu Pražského hradu. V expozici je například zrekonstruován skromný příbytek střelce z družiny císaře Rudolfa II., středověká krčma, zlatnická dílna, pracovna známé pražské věštkyně Madame de Thébes či alchymistická dílna.

V mikulovské synagoze si prohlédnete expozici o Rabbi Löwovi

V mikulovské synagoze si prohlédnete expozici o Rabbi Löwovi

O víkendu 30. a 31. března se opět otevře návštěvníkům mikulovská synagoga. Jedná se o jedinou stavbu tzv. polského typu na Moravě. Pochází z poloviny 16. století, avšak její dnešní podobu jí vtiskla přestavba v barokním slohu po požáru roku 1719. Synagoga byla v nedávné době celkově zrekonstruována a nyní je zde umístěna expozice s názvem Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě.

Audience u císaře Karla I. se odehraje opět na zámku v Brandýse

Audience u císaře Karla I. se odehraje opět na zámku v Brandýse

K slavnostní audienci u císaře Karla I. nastoupí v sobotu 4. května 2019 na zámku v Brandýse nad Labem vojenské historické jednotky, přijme je sám císař. Tradiční vojensko-historická akce je věnovaná vzpomínce na posledního rakouského císaře, uherského krále a krále českého. Návštěvníky čeká v zámecké zahradě dobové tržiště a bohatý program plný vojenských, šermířských, tanečních i sokolnických ukázek.

Císařská konírna na Pražském hradě

Císařská konírna na Pražském hradě

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Dílna magistra Edwarda Kelleyho na hradě Hněvín v Mostě

Dílna magistra Edwarda Kelleyho na hradě Hněvín v Mostě

Expozice na hradě Hněvíně vás zavede do alchymistické dílny magistra Edwarda Kelleyho, kde zjistíte oč se velký alchymista, mág a mystifikátor pokoušel a co někdy s notnou dávkou štěstí i uskutečnil. Můžete se zde pokusit probudit k životu umělou ženu Sirael nebo podle pověsti srovnat Most se zemí.

Obrazárna Pražského hradu se vyrovná nejvýznamnějším evropským uměleckým kolekcím

Obrazárna Pražského hradu se vyrovná nejvýznamnějším evropským uměleckým kolekcím

Stálá expozice Obrazárny Pražského hradu představuje návštěvníkům reprezentativní výběr více než jednoho sta nejkvalitnějších obrazů z majetku Pražského hradu čítajícího kolem 4000 obrazů.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Naučná stezka Krajinou Rudolfa II.

Naučná stezka Krajinou Rudolfa II.

Společný projekt tří měst – naučná stezka, která představuje Rudolfa II. z poněkud méně známého úhlu pohledu jako milovníka zahrad, lesů a lovů. Na stezce půjdete po stopách nejen samotného císaře, ale i jeho předchůdců a následovníků, kteří svými počiny dotvářeli krajinu mezi Labem a Jizerou.

Kunstkomora – galerie umění v Praze

Kunstkomora – galerie umění v Praze

Kunstkomora, inspirovaná renesanční wunderkammer Rudolfa II., kabinetem kuriozit cara Petra Velikého, stejně jako dalšími významnými sbírkami, představuje pečlivě vybranou kolekci umění, starožitností a zajímavostí z celého světa za období delší než dva tisíce let.

Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy

Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy

Muzeum vás zavede do atmosféry renesanční půdní laboratoře Edwarda Kelleyho. Připraven je pro vás zážitek na jaký se nezapomíná a jaký si budete chtít časem zopakovat.

Rudolfova štola – zásobárna vody pro Královskou oboru

Rudolfova štola – zásobárna vody pro Královskou oboru

Jedná se o tunel v Praze vybudovaný v 16. století pro zásobování Královské obory vodou. Štola o délce 1098 metrů překonává výškový rozdíl hladin Vltavy 110 cm. Štola probíhá asi 45 metrů pod terénem a dnešní zástavbou Letné. Štola byla ražena v letech 1589 až 1593.

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 – 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.