Frýdlant patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách. Spojuje v sobě dva architektonické útvary:
středověký hrad a renesanční zámek. Hrad byl vybudován kolem poloviny 13. století.
K vidění jsou
interiéry hradu (upomínky na Albrechta z Valdštejna, rytířský sál s portréty majitelů z rodu Gallasů a Clam-Gallasů,
zbrojnice, vrchnostenská kancelář,
sbírka dýmek) i
interiéry zámku (reprezentační místnosti, dámské a pánské pokoje, dětský pokoj, koupelna, kuchyně s přípravnou jídel). Všechny prostory jsou vybaveny
původním nábytkem, obrazy,
porcelánem a dalšími doplňky. Součástí prohlídky je rovněž renesanční zámecká kaple sv. Anny.
Do areálu hradu se vstupuje stejně jako před dvěma sty lety
padacím mostem. Ze švédského nádvoří stoupá cesta dál na velké zámecké nádvoří a odtud strmou stezkou stoupá k hradu.
Expozice frýdlantského pokladu
V roce 2017 se při odbahňování zámeckého rybníka podařilo nalézt kolekci 42 převážně zlatých
mincí z 16. a 17. století, které do rybníka ukryla neznámá osoba před asi 370 lety, právě na konci třicetileté války. Podle archeologů
jde o majetek značné hodnoty. Takovéto mince se používaly na platby větších částek, nešlo o běžné mince, s nimiž se chodilo na trh. Jedná se o
36 dukátů a dvoudukátů ve zlatě, pět půltolarů a jeden čtvrttolar jsou ze stříbra. Oběživo se běžně používalo ve
Frýdlantu a okolí a mohlo se za něj pořídit
větší množství dobytka anebo nemovitosti.
Poklad se stal
součástí nové expozice na zámku. Nejstarší datovanou mincí z pokladu je uherský dukát Ferdinanda I. z roku 1528 a nejmladší mince pocházejí z roku 1642. Většina z nich byla
vyražena mimo české území, nejvzdálenější mincí je dvoudukát ze španělské Sevilly, mnoho mincí pochází z Nizozemí. Mince nejsou však to jediné, co rybník po staletí vydal. V nové expozici si tak prohlédnete například
revolver z konce 19. století, náboje, úlomky keramiky či
dřevěné artefakty z mlýnského náhonu. Prohlídka nové expozice s pokladem bude stát
60 korun.
Z historie hradu a zámku
V roce 1278 získali panství Bibrštejnové, kteří se významně podíleli na vybudování mohutného hradního paláce. V letech 1558 - 1621 patřil Frýdlant rodu Redernů. Ti pokračovali ve zvelebování frýdlatského panství. Byli to zdatní hospodáři a válečníci, ale také stavebníci a podporovatelé umění. Jejich dílem je výstavba nového renesančního zámku a kaple.
Mezi lety 1622 - 1634 patřil Frýdlant Albrechtu z Valdštejna. Koupil jej za 150 000 zlatých a postupně vybudoval obrovskou hospodářskou doménu. Jeho statky zaznamenaly v době 30leté války obrovský rozmach, protože zásobovaly jeho armádu. Frýdlantsku se říkalo Terra felix - Šťastná země. V roce 1801 tehdejší majitelé Clam-Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu a vzniklo tak první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě.