Mistr Theodorik – nejstarší malíř, kterého známe jménem

Sklo, obrazy, nábytek, architektura i moderní technologie: tak se představuje Česká republika v zahraničí, například na světových výstavách EXPO nebo na olympijských hrách. Podívejte se s Kudy z nudy, které umělecké skvosty okouzlily svět a kde je můžete vidět dnes?

Sbírková expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Schwarzenberský palác představuje výběr mistrovských děl ze Sbírky starého umění od 16. do 18. století. Prohlédnete si zde například malby Petra Brandla a Karla Škréty, Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha.

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.

Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit do kaplí, které provázejí téměř pohádkové příběhy o dávných panovnících. Najdete je leckde: v lesích, na prastarých hradech i v tak zastrčených koutech Česka, že je bez nápovědy jen těžko objevíte. Všechny jsou ale spojené s osudy vládnoucích i sesazených králů – a dokonce nejen českých.

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Umělci, které neznáme jménem, ale jen podle míst, kde působili: právě to jsou mistři českého středověku. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s takovými velikány, jako byli Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik či Mistr Třeboňského oltáře. Víte, kde si prohlédnete výsledky jejich práce? My ano!

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Od května se opět otevřela kaple svatého Kříže na Karlštejně, kterou vybudoval císařem Karel IV. a zdobí ji největší kolekce gotických obrazů od jednoho mistra na světě. Stěny kaple zdobí zlatý pás, vykládaný leštěnými polodrahokamy, čela kleneb vyplňuje sto dvacet devět obrazů. Mistr Theodorik na nich zachytil "veškeré vojsko nebeské", které mělo poklad hlídat.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Hrad Karlštejn po třech letech stavebních prací otevřel široké veřejnosti i dosud nepřístupné prostory. Nabízí jedinečný pohled do gotických sklepů, představuje vzácně dochované tesařské a kamenické prvky a poprvé také výhled z jižní terasy. Novinkou je moderní kryté návštěvnické centrum včetně hygienického zázemí.

Dnešní městys Karlštejn sice vzniknul ve stejné době jako známý hrad, ale podle jednoduchých příbytků, v nichž tu lidé žili, se mu říkalo Budy. K původnímu jménu se osada vrátila až v roce 1952. Dnes představuje atraktivní podhradí se spoustou obchodů, restaurací, obchodů a prodejen suvenýrů.

Po loňském úspěšném otevření rekonstruovaných zahrad Kláštera sv. Anežky České pokračuje Národní galerie v Praze oživením tamější expozice středověkého umění. Výstava Očím skryté, která začne už v pátek 24. února, nahlíží díky nejmodernějším technologiím pod povrch více než padesátky deskových obrazů z galerijních sbírek.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.