Velký přehled dálkových turistických tras napříč Českou republikou

Stezka kolem Česka je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.

Turistická stezka z Tábora do Příběnic slibuje hluboké údolí, strmé skalnaté břehy porostlé hlubokými lesy, klidná zákoutí i vodu šumící a valící se po kamenech a jezech, na březích pak romantické staré mlýny. Příběnická stezka je dlouhá 15 km.

Nadregionální dálková trasa sleduje tok řeky Vltavy od pramene až po soutok s Labem. Linie je vedena z Kvildy na Vyšší Brod, Český Krumlov, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Orlík nad Vltavou a Štěchovice do Prahy a dál přes Kralupy nad Vltavou do Mělníka.

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Svatojakubské cesty v Česku navazují na evropskou síť poutí do Santiaga. Vést poutníky krajinou po šesti značených trasách, často po starých zemských stezkách, pomáhá spolek Ultreia, který je ve spolupráci s KČT značí, udržuje a rozvíjí u nás poutnickou tradici.

Zlatá stezka spojuje nejkrásnější a nevýznamnější místa Českého ráje. Vine se v celkové délce 119 km krajinou od Mladé Boleslavi do Jičína, překonává údolí, skalní města, vrchy, potoky, ale i středověké hrady a borové lesy.

Riegrovou stezkou se můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Své jméno má po slavném semilském rodákovi doktoru Františku Ladislavu Riegrovi.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný – Philippsreut. Území, kterým trasa stezky prochází, leží částečně v CHKO a NP Šumava. Vede starobylou cestou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží.

Stezka měřící 10,5 km začíná pod Dlouhým vrchem (655 m) a po modré značce vede přes Žitenice do Litoměřic. Vede členitým lesním terénem a je vhodná jen pro pěší turisty.

Stezka na své dlouhé a náročné trase, jejíž osu tvoří řeka Chrudimka a také rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory, seznamuje s historickými, kulturními a přírodními zajímavostmi zdejšího kraje. Měří 82 km a začíná u pramene řeky nedaleko Svratky a končí v Chrudimi.

Tipem na krásnou procházku v romantickém údolí řeky Doubravy je stezka stejného názvu, která měří 6 km a je vyznačena žlutě. Začíná u rozcestí Pařížovská přehrada a končí na náměstí Míru v Třemošnici.

Červená trasa Klubu českých turistů je nazvána „Stezka sv. Václava“ podle zaniklého kostela sv. Václava ve Smrkovci. Vede z obce Březová u Sokolova přes Slavkovský les do Kostelní Břízy, přes louky a lesy do bývalých osad Ostrov a Horní Žitná. Končí ve Vysokém Sedle.

Jak sám název stezky napovídá, trasa vede lesem, a to od rozcestí Pod Kolihovy do Křečovic. Provází ji zelená značka a celá trasa měří 11,5 km. Je určena pro pěší, ale zvládnou jí i odvážlivci na trekovém či horském kole.

Sedláčkova stezka o délce 25 km vede podél řeky Otavy z Písku až na Orlík. Byla vybudována v letech 1924–1928 a je pojmenována po Augustu Sedláčkovi, profesorovi, historikovi a vášnivému turistovi z přelomu 19. a 20. století.

Pojmannova stezka je okružní trasa, která vede z Polné na sever k rybníku Kukle a poté se vrací zpět do města. Měří 6,5 km a po celou dobu ji značí žlutá turistická značka. Cesta byla pojmenována po starostovi a továrníkovi Václavu Pojmannovi.

Máchova cesta je část červeně vyznačené mezinárodní trasy E10, původně samostatný úsek určený pro pěší turisty v úseku od Mělníka přes Kokořínsko až ke hradu Bezdězu a městečku Doksy, břehu Máchova jezera a do obce Zahrádky. Celá cesta měří 61 km.

Kubátova cesta je 10,5 km dlouhá žlutě značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující soutok Úp a Sněžku. Pojmenována je po Miroslavu Kubátovi, mj. autorovi knihy Album ze starých Krkonoš.

Z Plánice přes Nepomuk do Plzně vede dálková turistická cesta značená červenou značkou, tzv. Křižíkova cesta. Celá trasa měří 32,5 km a je určena pro pěší turisty, ale projedou ji i cyklisté na trekových a horských kolech.

Kamenického stezka o délce 5,5 km vede přírodní rezervací Údolí Jizery, vysoko nad Riegrovou stezkou. Vychází z Bítouchova, dojde do obce Spálov a končí na silnici 288 z Železného Brodu do Semil. Cesta okořeněná mnoha krásnými výhledy je určena pouze pro pěší turisty.

Cesta T.G.M. křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.

Trasa o délce 6 km připomíná milovaný kraj spisovatelky Terezy Novákové. Vychází z vlakové stanice Borová u Poličky, obchází Betlémský kopec a končí v obci Telecí.

Cesta Stanislava Kostky Neumanna vychází z Obřan v Brně do Bukovinky pod Rakoveckým údolím. Celá trasa měří 20 km a je určena pouze pro pěší turisty.

Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa je dlouhá 25 km a vede z Krucemburku k Cyklo Areně Vysočina v Novém Městě na Moravě.

Cesta partyzánské brigády Jana Žižky je 21kilometrová trasa z Hošťálkové do Lukovečku. Stezka je hodnocena jako obtížná a je primárně využívána pro pěší turistiku. Vede po zelené značce Hostýnsko-vsetínskou hornatinou.

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník. Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici. Hraničním hřebenem pak dojde do obce Šance a na hraniční přechod Velká nad Veličkou/Vrbovce.

Turistická značená trasa 0427 je červeně značená trasa Klubu českých turistů určená pro pěší turistiku vedená v Podkrkonoší v Královéhradeckém kraji. Je dlouhá 35 km. Nese jméno Karla Jaromíra Erbena, rodáka z místního kraje.

Turistická cesta Karla Havlíčka Borovského vede z Havlíčkova Brodu přes Přibyslav do Hlinska. Trasa měří 46,5 km a je schůdná pěšky i na krosovém kole.

Pro mnohé je Cesta Jaroslava Krejčího jednou z nejkrásnějších stezek Podyjí. Z hlubokého údolí pravého břehu řeky Dyje vytáhne turisty na romantickou vyhlídku Sealsfieldova kamene a pak znovu přivede k řece do lokality Devíti mlýnů.

Zeleně značená Cesta Gustava Mahlera začíná u Wolkerova památníku pod Lipnicí, poklidnou, přívětivou a mírně zvlněnou krajinou zavede turisty do Mahlerových rodných Kaliští a pokračuje partiemi s nádhernými výhledy až do Želiva, kde po dvaceti pěti kilometrech končí.

Turistická cesta o délce 47,5 km spojuje Pomezní Boudy s Trutnovem, Jestřebími horami, Malými Svatoňovicemi (rodiště Karla Čapka) a Úpicí. Je značená červeně a vede po dobře upravených cestách. Sjízdná je dokonce i v zimě na běžkách a v létě na kole.

Okružní trasa pro pěší turisty vede z Bystřice pod Hostýnem k chatě Tesák a partyzánské zemljance skupiny Míša a Hostýnskými lesy zpět do Bystřice. Cesta měří celých 20 km.

Cesta Bohumila Patera vede z Hradce nad Moravicí udolím Gručovky do Fulneku. Celá trasa měří 23 kilometrů.

Trasa "Brněnská podkova" spojuje konečné stanice MHD a vede převážně lesnatým terénem na severu od města.

Turistická trasa Cesta Antona Günthera byla vyznačena na počest božídarského rodáka, lidového básníka a písničkáře, který se inspiroval krásou přírody a životem v Krušných horách. Trasa vede z Horní Blatné do Božího Daru a měří 16 km.

Stezka podél Lužnice spojuje Čechy a Rakousko. Jedná se o přeshraniční dálkovou pěší trasu podél řeky Lužnice, od jejího pramene u rakouské obce Karlstift v severním Rakousku až k jejímu soutoku s Vltavou u Týna nad Vltavou.

Stezka Českem je oficiálním přechodem napříč celou Českou republikou. Nyní přichází s Jižní stezkou, což je trasa podél jižních hranic, která měří také 1000 kilometrů a završuje tím okruh kolem celé republiky.

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

První česká pěší trasa, která je na seznamu nejlepších stezek Evropy Leading Quality Trails Best of Europe, vede hlubokým údolím řeky Lužnice. Celkem měří 55 km.

Husova cesta je poutní stezka z Prahy do Kostnice o celkové délce 800 km. Trasa začíná v Praze, pokračuje přes hrad Krakovec, dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka pokračuje přes Norimberk a Ulm až do Kostnice.

Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

Ulričina stezka je vedena po značených turistických cestách v okolí Třebívlic v CHKO České středohoří 13 km západně od Lovosic. Jedná se o kruhovou trasu pro pěší i cylisty na trekových či horských kolech.

Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Měří 13 km a je určena pěším turistům.

Trasa začíná v Pacově a vede přes obec Bratřice a vrch Stražiště do Lukavce. Odtud pokračuje na Načeradec a Velký Blaník. Trasa vede po lesních a polních cestách, souběžně se zelenou turistickou značkou. Délka turstické stezky je 12 km.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

První značená Svatojakubská cesta na Moravě je trasa Brno – Mikulov s návazností na rakouskou Svatojakubskou cestu vedoucí částí Weinviertel v Dolním Rakousku. Hlavním výchozím bodem Svatojakubské cesty je v Brně kostel sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě.

V Nelahozevsi u Prahy se narodil Antonín Dvořák. Návštěvníky, kteří se sem přijedou podívat na jeho rodný dům a renesanční zámek, zaujme také zdejší „Dvořákova stezka“ zaměřená na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody.

Havlíčkův Brod je starobylé město, jehož historie sahá až k počátku 13. století. Město leží na na řece Sázavě v oblasti obdařené mnohými přírodními krásami Českomoravské vrchoviny. Městem a jeho okolím vede více než deset turistických a naučných stezek.

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Brdská hřebenovka nabízí milovníkům pěší turistiky 120 kilometrů dlouhou cestu od Jíloviště až do Spáleného Poříčí. Dálková trasa propojuje nejkrásnější místa, jaké Brdy nabízí, od nejvyšších vrcholů Tok (865 m) a Praha (862 m) přes okolí Padrťských rybníků až po brdský Olymp, horu Plešivec.

Dálková turistická trasa s názvem Cesta Karla Václava Raise vychází z Hořic a směřuje k rozhledně Zvičina. Celá trasa měří 22 km, a je vhodná pouze pro pěší turisty.

Cyklostezka Po stopách českých králů na Berounsku spojuje Beroun s hrady Točník, Karlštejn a Nižbor a mimo projížďky krásným údolím řeky také informuje o historii těžby vápence, vzácných zvířatech nebo o zkamenělinách spojených s osobou badatele Joachima Barrande.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Vintířova stezka vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. V roce 2025 se stezka dočkala prodloužení až do Prahy k Břevnovskému klášteru.

Stezky Via Czechia představují ucelený, důkladně zmapovaný a podrobně popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Stezky propojují krajní body ČR a vedou napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích.

Baarova cesta vede ze severu od vsi Železná těesně nedaleko hranic s Německem v katastru obce Bělá nad Radbuzou do osady Eisendorfská huť, k bývalé osadě Pleš, Václav, prchází obcí Rybník a končí v Caparticích u Klenčí pod Čerchovem.

Matulova stezka o délce 10 km provede turisty lesy z Hlinska do Trhové Kamenice, a to přes Srní a Petrkov. Je věnována geologickému původu krajiny a zdobí ji žulové prvky zakomponované do dřevěných stojanů.

Vltavská vodní cesta začíná pod českobudějovickým Dlouhým mostem. Díky plavební komoře v Hněvkovicích je na Vltavě pro malá plavidla splavných více než sto kilometrů na Orlickou přehradu, odkud lze pokračovat dále na Slapy, do Prahy, k soutoku s Labem v Mělníku a pak ještě dále do Evropy.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Trasa naučné Alšovy stezky vede krajinou mezi Miroticemi, Rakovicemi a Čimelicemi v okrese Písek. Vlastivědné zaměření stezky se promítá do jednotlivých zastavení, na nichž jsou návštěvníkům přibližovány historické, přírodní a archeologické zajímavosti oblasti.

Pěší Stezka Českou Kanadou spojuje čtyři hlavní města regionu – Jindřichův Hradec, Novou Bystřici, Slavonice a Dačice. Trasa měří kolem 120 kilometrů a je rozdělená do osmi etap o délce od 11 do 18 kilometrů.

Turistická stezka pojmenovaná po činovníku KČT Zdenku Sedláčkovi měří 5,5 km a vede krásnou přírodou Chřibů z obce Košíky ke skalám Miláčka a Budačina. Vhodná je jen pro pěší turisty.

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Stezka kancléře Přemysla Šámala vede Jizerskými horami ze Smědavy na Šámalovu chatu. Je značená červenou a modrou značkou, měří 11 km a zvládnou ji jak pěší turisté, tak cyklisté na terkových a horských kolech.

Trasa naučné stezky je vedena východní částí Lužických a Žitavských hor, částečně po linii významné geologické poruchy tzv. lužického zlomu. Na 27 zastávkách seznamuje návštěvníky s přírodovědnými i kulturními zajímavostmi zdejšího kraje.

Nejvýchodnější cíp Česka nabízí hustou síť turistických tras vedoucích hlavně v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd. Avšak ani o cyklotrasy zde není nouze. Objevovat Těšínské Slezsko lze pěšky i na kole.

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských Beskyd a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Po významných kulturních památkách města Netolice i okolí vás provede Historická krajina Netolicko, malý okruh naučné stezky pro pěší i větší okruh stezky pro cykloturisty.

Sellnerova stezka potěší všechny ty, kteří se na výlety rádi dopravují vlakem. Celá trasa měří 17 km, začíná na vlakové zastávce Bezděz a končí u železniční zastávky Skalsko. Provede vás krajem historických románů Karla Sellnera.

Páteřní trasa magistrály dlouhá 19 km začíná na Hostýně a končí v Loučce v místě zvaném Lazy.Běžkaři, pěší turisté i cyklisté se tak dostanou na mnoho zajímavých míst. Na páteřní trasu navazují odbočky k zajímavým místům.

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Těšínské Beskydy jsou nejen krásné, ale také náročné. Přechod Beskyd je jedinečný projekt čtyř horských chat v Těšínském Slezsku, na česko-polsko-slovenském trojmezí.

Poutní cesta Blaník–Říp propojuje dva bájné vrcholy České republiky, trasou dlouhou necelých 200 kilometrů. Je rozdělena do 7 etap a vede z Blaníku do Vlašimi, Českého Šternberka, Sázavy, Kouřimi, Sadské a okolo Labe do Přerova, Brandýsa, Kostelce, Mělníka, Vraňan a na horu Říp.

Vydejte se pěšky nebo na kole po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvým Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Cisterscapes jsou evropské Cisterciácké stezky propojující cisterciácké kláštery napříč Evropou. Na našem území se nachází tři z nich. Pojďte objevit fascinující kus evropské kulturní historie na Cisterciácké cestě!

Turistická stezka v podhůří Orlických hor potrápí turisty značnými výškovými rozdíly, které jsou však vykoupeny mnoha překrásnými výhledy do kraje. Výchozím místem 58 km dlouhé trasy je Kostelec nad Orlicí – rodiště Gutha Jarkovského, cíl je pak v Ústí nad Orlicí.

Okruh Dušana Jurkoviče je trasa, která obkružuje Luhačovice. Její předností jsou variabilní návraty a nádherné výhledy do okolí. Délka trasy činí 19 kilometrů, celkové převýšení je 420 metrů.

Husitská stezka Zemí hradů měří 5,5 km a vede z Třebívlic na rozcestí Děkovka pod hradem Oltářík, kde navazuje na Zlatou stezku Zemí hradů.

Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov.

Jen málo tvůrčích osobností bylo tak bytostně spjato s Jabloneckem i okolním krajem severovýchodních Čech jako Josef V. Scheybal a jeho žena Jana Scheybalová. Obsah naučné stezky vychází z odkazu manželů Scheybalových a je založen na hodnotách, které vyznávali.

Víte, kde se nachází střed České republiky? Těchto středů u nás existuje několik a jejich poloha se liší podle definice určení. Takže si můžete vybrat, ke kterému z nich se rozhodnete vydat. A udělat by to měl každý, koho zajímají geografické a historické souvislosti naší země!

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Stezka Českem je prvním oficiálním přechodem Česka! Jedná se o 1000 kilometrů dlouhou trasu a je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít vcelku anebo po jednotlivých úsecích.

Cesta Boženy Němcové je červeně značená turistická značka vedoucí z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic. Cestou pěší turisty zavede do Babiččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové. Trasa měří 40,5 km.

Stezka Otokara Březiny spojuje Počátky, Telč a Jaroměřice nad Rokytnou. Je věnována životu a dílu Otokara Březiny, ale také zajímavostem oblasti, kterou prochází.

Palackého stezka vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Kamenice. Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově.

Jizerská magistrála patří k nejoblíbenějším tratím pro běžecké lyžování v republice. Magistrála nabízí zážitek v bílé stopě rekreačním i závodním běžkařům, kteří si mohou vybrat z více jak 250 kilometrů tras. Nejznámější nástupní místa jsou Bedřichov, Jizerka, Souš a další.

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Centrální stezka je třetí nejdelší samostatnou trasou Via Czechia, spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede přibližně centrem země. Stezka prochází přes několik středových bodů ČR: geometrický střed v Číhošti, střed diagonál v Golčově Jeníkově a střed podle hranic v Senešnici.

Jižní stezka je po Severní stezce druhou nejdelší trasou Via Czechia a druhou nejdelší dálkovou trasou v ČR. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím.

Severní stezka je nejenom nejdelší trasou Via Czechia, ale rovněž nejdelší dálkovou stezkou v celé České Republice. Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede převážně severními pohraničními horami. V oblasti českého Slezska ji lze kombinovat se Stezkou Slezskem.

Stezka Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska a na východě nejvýchodnější bod ČR. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

V turistické oblasti Toulava naleznou milovníci aktivního pohybu dálkové stezky na motivy slavného pochodu do Prčice. Stezky vedou ze tří měst: z Tábora, Milevska a Sedlčan vždy do cílového místa pochodu, do Sedlce-Prčice. Dohromady se jedná o sedm pěších tras a čtyři cyklookruhy.