Velký přehled dálkových turistických tras napříč Českou republikou

Stezky Via Czechia představují ucelený, důkladně zmapovaný a podrobně popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Stezky propojují krajní body ČR a vedou napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích.

První česká pěší trasa, která je na seznamu nejlepších stezek Evropy Leading Quality Trails Best of Europe, vede hlubokým údolím řeky Lužnice kolem historických měst Tábor a Bechyně, starých mlýnů a zřícenin. Celkem měří 55 km.

Nadregionální dálková trasa sleduje tok řeky Vltavy od pramene až po soutok s Labem. Linie je vedena z Kvildy na Vyšší Brod, Český Krumlov, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Orlík nad Vltavou a Štěchovice do Prahy a dál přes Kralupy nad Vltavou do Mělníka.

Vydejte se pěšky nebo na kole po zemské hranici Čech a Moravy. Přibližně 350 kilometrů dlouhá Českomoravská stezka je součástí sítě tras Via Czechia a vede souběžně s historickou hranicí mezi Královstvým Českým a Markrabstvím Moravským od Králického Sněžníku až ke Slavonicím.

Centrální stezka je třetí nejdelší samostatnou trasou Via Czechia, spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede přibližně centrem země. Stezka prochází přes několik středových bodů ČR: geometrický střed v Číhošti, střed diagonál v Golčově Jeníkově a střed podle hranic v Senešnici.

Stezka Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska a na východě nejvýchodnější bod ČR. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Zlatá stezka spojuje nejkrásnější a nevýznamnější místa Českého ráje. Vine se v celkové délce 119 km krajinou od Mladé Boleslavi do Jičína, překonává údolí, skalní města, vrchy, potoky, ale i středověké hrady a borové lesy.

Riegrovou stezkou se můžete projít cestou ze Železného Brodu do Semil. Cesta vede skrz romantické údolí Jizery a skalnatým kaňonem Galerie Jizery. Své jméno má po slavném semilském rodákovi doktoru Františku Ladislavu Riegrovi.

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Po významných kulturních památkách města Netolice i okolí vás provede Historická krajina Netolicko, malý okruh naučné stezky pro pěší i větší okruh stezky pro cykloturisty.

Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Turistická stezka v podhůří Orlických hor potrápí turisty značnými výškovými rozdíly, které jsou však vykoupeny mnoha překrásnými výhledy do kraje. Výchozím místem 58 km dlouhé trasy je Kostelec nad Orlicí – rodiště Gutha Jarkovského, cíl je pak v Ústí nad Orlicí.

Naučná stezka prochází údolím řeky Sázavy a po svazích vrchu Medník. Začíná i končí na železniční zastávce Petrov u Prahy. Seznámíte se na ní nejen s přírodními poměry, ale také o stavbě železniční trati Posázavského pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu.

Jen málo tvůrčích osobností bylo tak bytostně spjato s Jabloneckem i okolním krajem severovýchodních Čech jako Josef V. Scheybal a jeho žena Jana Scheybalová. Obsah naučné stezky vychází z odkazu manželů Scheybalových a je založen na hodnotách, které vyznávali.

Cesta Česko-polského přátelství je nejznámnější magistrálou Krkonoš. Po většinu své 28 kilometrů dlouhé trasy nabízí hřebenovka nádherné výhledy současně na polskou i českou stranu hor a vede přes nejvyšší hřebeny Krkonoš.

Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

Ulričina stezka je vedena po značených turistických cestách v okolí Třebívlic v CHKO České středohoří 13 km západně od Lovosic. Jedná se o kruhovou trasu pro pěší i cylisty na trekových či horských kolech.

Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli. Měří 13 km a je určena pěším turistům.

Trasa začíná v Pacově a vede přes obec Bratřice a vrch Stražiště do Lukavce. Odtud pokračuje na Načeradec a Velký Blaník. Trasa vede po lesních a polních cestách, souběžně se zelenou turistickou značkou. Délka turstické stezky je 12 km.

Trasa naučné Alšovy stezky vede krajinou mezi Miroticemi, Rakovicemi a Čimelicemi v okrese Písek. Vlastivědné zaměření stezky se promítá do jednotlivých zastavení, na nichž jsou návštěvníkům přibližovány historické, přírodní a archeologické zajímavosti oblasti.

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Tipem na krásnou procházku v romantickém údolí řeky Doubravy je stezka stejného názvu, která měří 6 km a je vyznačena žlutě. Začíná u rozcestí Pařížovská přehrada a končí na náměstí Míru v Třemošnici.

Jak sám název stezky napovídá, trasa vede lesem, a to od rozcestí Pod Kolihovy do Křečovic. Provází ji zelená značka a celá trasa měří 11,5 km. Je určena pro pěší, ale zvládnou jí i odvážlivci na trekovém či horském kole.

Kubátova cesta je 10,5 km dlouhá žlutě značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující soutok Úp a Sněžku. Pojmenována je po Miroslavu Kubátovi, mj. autorovi knihy Album ze starých Krkonoš.

Husitská stezka Zemí hradů měří 5,5 km a vede z Třebívlic na rozcestí Děkovka pod hradem Oltářík, kde navazuje na Zlatou stezku Zemí hradů.

Cesta Bohumila Patera vede z Hradce nad Moravicí udolím Gručovky do Fulneku. Celá trasa měří 23 kilometrů.

Turistická trasa Cesta Antona Günthera byla vyznačena na počest božídarského rodáka, lidového básníka a písničkáře, který se inspiroval krásou přírody a životem v Krušných horách. Trasa vede z Horní Blatné do Božího Daru a měří 16 km.

Stezka Otokara Březiny spojuje Počátky, Telč a Jaroměřice nad Rokytnou. Je věnována životu a dílu Otokara Březiny, ale také zajímavostem oblasti, kterou prochází.

Baarova cesta vede ze severu od vsi Železná těesně nedaleko hranic s Německem v katastru obce Bělá nad Radbuzou do osady Eisendorfská huť, k bývalé osadě Pleš, Václav, prchází obcí Rybník a končí v Caparticích u Klenčí pod Čerchovem.

Vltavská vodní cesta začíná pod českobudějovickým Dlouhým mostem. Díky plavební komoře v Hněvkovicích je na Vltavě pro malá plavidla splavných více než sto kilometrů na Orlickou přehradu, odkud lze pokračovat dále na Slapy, do Prahy, k soutoku s Labem v Mělníku a pak ještě dále do Evropy.

V Nelahozevsi u Prahy se narodil Antonín Dvořák. Návštěvníky, kteří se sem přijedou podívat na jeho rodný dům a renesanční zámek, zaujme také zdejší „Dvořákova stezka“ zaměřená na geologii, paleontologii, ekologii, historii a ochranu přírody.

Trasa "Brněnská podkova" spojuje konečné stanice MHD a vede převážně lesnatým terénem na severu od města.

Spolek Cesta Česka ve spolupráci s Klubem českých turistů otevřel Poutní cestu Blaník-Říp. Trasa propojuje dva bájné a historicky důležité vrcholy v České republice, je rozdělena do sedmi etap a měří necelých 190 kilometrů.

Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR, prochází přes 4 chráněné krajinné oblasti, 24 poutních míst a zavede vás do mnoha malebných měst, jako je Praha, Mělník, Tábor nebo Český Krumlov.

Víte, kde se nachází střed České republiky? Těchto středů u nás existuje několik a jejich poloha se liší podle definice určení. Takže si můžete vybrat, ke kterému z nich se rozhodnete vydat. A udělat by to měl každý, koho zajímají geografické a historické souvislosti naší země!

Severní stezka je nejenom nejdelší trasou Via Czechia, ale rovněž nejdelší dálkovou stezkou v celé České Republice. Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede převážně severními pohraničními horami. V oblasti českého Slezska ji lze kombinovat se Stezkou Slezskem.

Jižní stezka je po Severní stezce druhou nejdelší trasou Via Czechia a druhou nejdelší dálkovou trasou v ČR. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím.

Cisterscapes jsou evropské Cisterciácké stezky propojující cisterciácké kláštery napříč Evropou. Na našem území se nachází tři z nich. Pojďte objevit fascinující kus evropské kulturní historie na Cisterciácké cestě!

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Stezka Českem je prvním oficiálním přechodem Česka! Jedná se o 1000 kilometrů dlouhou trasu a je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít vcelku anebo po jednotlivých úsecích.

Palackého stezka vede nejkrásnějším úsekem údolí řeky Kamenice. Červeně značená Palackého cesta zavede turisty z Tanvaldu přes Velké Hamry a Plavy do romantického údolí horské řeky Kamenice, která se tu divoce prodírá mezi skalami až k soutoku s Jizerou ve Spálově.

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Trasa o délce 6 km připomíná milovaný kraj spisovatelky Terezy Novákové. Vychází z vlakové stanice Borová u Poličky, obchází Betlémský kopec a končí v obci Telecí.

Cesta Boženy Němcové je červeně značená turistická značka vedoucí z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic. Cestou pěší turisty zavede do Babiččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové. Trasa měří 40,5 km.

Stezka Českem je oficiálním přechodem napříč celou Českou republikou. Nyní přichází s Jižní stezkou, což je trasa podél jižních hranic, která měří také 1000 kilometrů a završuje tím okruh kolem celé republiky.

Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný – Philippsreut. Území, kterým trasa stezky prochází, leží částečně v CHKO a NP Šumava. Vede starobylou cestou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží.

Připravovaná pěší stezka Českou Kanadou spojí čtyři hlavní města regionu – Jindřichův Hradec, Novou Bystřici, Slavonice a Dačice. Trasa bude měřit zhruba kolem 110 kilometrů a bude rozdělená do osmi etap o délce od 11 do 18 kilometrů.

Turistická stezka z Tábora do Příběnic slibuje hluboké údolí, strmé skalnaté břehy porostlé hlubokými lesy, klidná zákoutí i vodu šumící a valící se po kamenech a jezech, na březích pak romantické staré mlýny. Příběnická stezka je dlouhá 15 km.

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

Okružní trasa pro pěší turisty vede z Bystřice pod Hostýnem k chatě Tesák a partyzánské zemljance skupiny Míša a Hostýnskými lesy zpět do Bystřice. Cesta měří celých 20 km.

Cesta partyzánské brigády Jana Žižky je 21kilometrová trasa z Hošťálkové do Lukovečku. Stezka je hodnocena jako obtížná a je primárně využívána pro pěší turistiku. Vede po zelené značce Hostýnsko-vsetínskou hornatinou.

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Cesta partyzánské brigády Mistra Jana Husa je dlouhá 25 km a vede z Krucemburku k Cyklo Areně Vysočina v Novém Městě na Moravě.

Pojmannova stezka je okružní trasa, která vede z Polné na sever k rybníku Kukle a poté se vrací zpět do města. Měří 6,5 km a po celou dobu ji značí žlutá turistická značka. Cesta byla pojmenována po starostovi a továrníkovi Václavu Pojmannovi.

Stezka kancléře Přemysla Šámala vede Jizerskými horami ze Smědavy na Šámalovu chatu. Je značená červenou a modrou značkou, měří 11 km a zvládnou ji jak pěší turisté, tak cyklisté na terkových a horských kolech.

Turistická cesta o délce 47,5 km spojuje Pomezní Boudy s Trutnovem, Jestřebími horami, Malými Svatoňovicemi (rodiště Karla Čapka) a Úpicí. Je značená červeně a vede po dobře upravených cestách. Sjízdná je dokonce i v zimě na běžkách a v létě na kole.

Zeleně značená Cesta Gustava Mahlera začíná u Wolkerova památníku pod Lipnicí, poklidnou, přívětivou a mírně zvlněnou krajinou zavede turisty do Mahlerových rodných Kaliští a pokračuje partiemi s nádhernými výhledy až do Želiva, kde po dvaceti pěti kilometrech končí.

Cesta hrdinů SNP je značená turistická cesta na Slovensku, která vede z Dukelského průsmyku na severovýchodu země, až na hrad Devín na západní hranici s Rakouskem. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry. Částečně zasahuje i na území Česka, a to v Bílých Karpatech.

Turistická cesta Karla Havlíčka Borovského vede z Havlíčkova Brodu přes Přibyslav do Hlinska. Trasa měří 46,5 km a je schůdná pěšky i na krosovém kole.

Turistická značená trasa 0427 je červeně značená trasa Klubu českých turistů určená pro pěší turistiku vedená v Podkrkonoší v Královéhradeckém kraji. Je dlouhá 35 km. Nese jméno Karla Jaromíra Erbena, rodáka z místního kraje.

Dálková turistická trasa s názvem Cesta Karla Václava Raise vychází z Hořic a směřuje k rozhledně Zvičina. Celá trasa měří 22 km, a je vhodná pouze pro pěší turisty.

Cesta Marie Kudeříkové vychází z Vnorov přes Strážnici do Tvarožné Lhoty a na rozhlednu Šumárník. Pokračuje na vrch Výzkum a Kobylu na slovenské hranici. Hraničním hřebenem pak dojde do obce Šance a na hraniční přechod Velká nad Veličkou/Vrbovce.

Cesta Stanislava Kostky Neumanna vychází z Obřan v Brně do Bukovinky pod Rakoveckým údolím. Celá trasa měří 20 km a je určena pouze pro pěší turisty.

Cesta T.G.M. křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.

Kamenického stezka o délce 5,5 km vede přírodní rezervací Údolí Jizery, vysoko nad Riegrovou stezkou. Vychází z Bítouchova, dojde do obce Spálov a končí na silnici 288 z Železného Brodu do Semil. Cesta okořeněná mnoha krásnými výhledy je určena pouze pro pěší turisty.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Z Plánice přes Nepomuk do Plzně vede dálková turistická cesta značená červenou značkou, tzv. Křižíkova cesta. Celá trasa měří 32,5 km a je určena pro pěší turisty, ale projedou ji i cyklisté na trekových a horských kolech.

Máchova cesta je část červeně vyznačené mezinárodní trasy E10, původně samostatný úsek určený pro pěší turisty v úseku od Mělníka přes Kokořínsko až ke hradu Bezdězu a městečku Doksy, břehu Máchova jezera a do obce Zahrádky. Celá cesta měří 61 km.

Sedláčkova stezka o délce 25 km vede podél řeky Otavy z Písku až na Orlík. Byla vybudována v letech 1924–1928 a je pojmenována po Augustu Sedláčkovi, profesorovi, historikovi a vášnivému turistovi z přelomu 19. a 20. století.

Sellnerova stezka potěší všechny ty, kteří se na výlety rádi dopravují vlakem. Celá trasa měří 17 km, začíná na vlakové zastávce Bezděz a končí u železniční zastávky Skalsko. Provede vás krajem historických románů Karla Sellnera.

Červená trasa Klubu českých turistů je nazvána „Stezka sv. Václava“ podle zaniklého kostela sv. Václava ve Smrkovci. Vede z obce Březová u Sokolova přes Slavkovský les do Kostelní Břízy, přes louky a lesy do bývalých osad Ostrov a Horní Žitná. Končí ve Vysokém Sedle.

Turistická stezka pojmenovaná po činovníku KČT Zdenku Sedláčkovi měří 5,5 km a vede krásnou přírodou Chřibů z obce Košíky ke skalám Miláčka a Budačina. Vhodná je jen pro pěší turisty.

Stezka na své dlouhé a náročné trase, jejíž osu tvoří řeka Chrudimka a také rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Žďárské vrchy a Železné hory, seznamuje s historickými, kulturními a přírodními zajímavostmi zdejšího kraje. Měří 82 km a začíná u pramene řeky nedaleko Svratky a končí v Chrudimi.

Stezka měřící 10,5 km začíná pod Dlouhým vrchem (655 m) a po modré značce vede přes Žitenice do Litoměřic. Vede členitým lesním terénem a je vhodná jen pro pěší turisty.

První značená Svatojakubská cesta na Moravě je trasa Brno – Mikulov s návazností na rakouskou Svatojakubskou cestu vedoucí částí Weinviertel v Dolním Rakousku. Hlavním výchozím bodem Svatojakubské cesty je v Brně kostel sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě.

Husova cesta je poutní stezka z Prahy do Kostnice o celkové délce 800 km. Trasa začíná v Praze, pokračuje přes hrad Krakovec, dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka pokračuje přes Norimberk a Ulm až do Kostnice.

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Stezka podél Lužnice spojuje Čechy a Rakousko. Jedná se o přeshraniční dálkovou pěší trasu podél řeky Lužnice, od jejího pramene u rakouské obce Karlstift v severním Rakousku až k jejímu soutoku s Vltavou u Týna nad Vltavou.

Pro mnohé je Cesta Jaroslava Krejčího jednou z nejkrásnějších stezek Podyjí. Z hlubokého údolí pravého břehu řeky Dyje vytáhne turisty na romantickou vyhlídku Sealsfieldova kamene a pak znovu přivede k řece do lokality Devíti mlýnů.

Matulova stezka o délce 10 km provede turisty lesy z Hlinska do Trhové Kamenice, a to přes Srní a Petrkov. Je věnována geologickému původu krajiny a zdobí ji žulové prvky zakomponované do dřevěných stojanů.

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.

Stezka kolem Česka je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.