Stezka Slezskem nabízí průchod pohraničními oblastmi českého Slezska mezi Rychlebskými horami a Slezskými Beskydy. Její krajní body tvoří na západě trojmezí Moravy, Slezska a Polska a na východě nejvýchodnější bod ČR. Stezka Slezskem je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části.
Stezka Slezskem je součástí sítě dálkových turistických a poutních
tras Via Czechia, čítajících v souhrnu přes 10.000 km tras pro pěší, cyklisty, lyžaře a vodáky.
Pěší trasa měří
390 km a je rozdělena na
18 denních etap s průměrnou délkou 20-25 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Etapy 19 a 20. vedou z Opavy do Fulneku a tvoří
44 km dlouhou propojku se Severní stezkou pro ty, kteří chtějí projít celé Moravskoslezské Beskydy. Stezka Slezskem je rovněž vhodná pro
putování na kole, její cyklistická varianta měří celkem
386 km a lze ji zvládnout přibližně za 6-8 dní. Celá severní příhraniční trasa vedená po Severní stezce a Stezce Slezskem měří 1153 km; varianta s využitím spojky Opava – Fulnek pak měří 1190 km a tvoří tak
nejdelší trasu Via Czechia mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem ČR.
Stezka Slezskem je členěna na
7 úseků, které tvoří přirozené geomorfologické celky. Trasa prochází jedinou CHKO (Jeseníky) a nejvyššího bodu dosahuje hned na svém začátku na trojmezí Smrk-hraničník (1110 m n. m.). Na Stezce Slezskem nebo v její těsné blízkosti se nachází
18 poutních míst.
Trasa Stezky Slezskem vede nejenom přírodou, ale navštěvuje mnohá zajímavá místa s kulturním a historickým významem. Na svém začátku v Rychlebských horách vede v blízkosti polské
„Cesty kurýrů Solidarity“ a navštěvuje některá místa, kde v 70. a 80. letech docházelo k setkávání českých a polských disidentů. Trasa rovněž prochází mnoha
malebnými městy a městečky, jako jsou například Javorník, Vidnava, Jeseník, Zlaté Hory, Krnov, Opava nebo Hlučín. Kdo nikdy nebyl na Ostravsku, bude možná překvapen, jak zelenou krajinou je možné vést trasu oblastí, která bývala v minulosti nechvalně známá svým poškozeným životním prostředím. Na Ostravsku vás trasa zavede i k četným
hornickým památkám a zajímavostem, poukazujících na bohatou hornickou minulost.
Na všech stezkách Via Czechia mohou od roku 2024 poutníci využít
útulen, které umožňují posezení, úkryt před špatným počasím nebo nouzové přespání až pro 4 osoby. Koncept útulen na českých dálkových trasách je dílem Jana Hocka, zakladatele tras Via Czechia, který na počátku roku 2023 tuto myšlenku představil společnosti Lesy ČR. Byla domluvena základní představa konstrukce stavby a navrženo cca 150 míst pro ideální umístění útulen na všech 6 stezkách Via Czechia. Finální projekt byl vypracován ateliérem Landa Ruhmkorf Landscape Architekti.
K zastavení na cestě láká i
18 poutních míst a mnohé další méně známé lokality s duchovním přesahem. Z těch významných zmiňme například Boží horu u Žulové, vrch Cvilín u Krnova nebo kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. Cestu poutníkům zpříjemňují
Přátelská místa, což jsou body, kde na cestě potkáte spřízněné duše, kteří vám nabídnou pomocnou ruku. Jsou to například penziony, informační centra, turistické kiosky nebo jednotlivci, kteří bydlí poblíž trasy. Zapojit se může každý, kdo může a chce nabídnout poutníkům něco navíc.
Prozkoumejte Stezku Slezskem, 390 km turistické cesty s bohatou kulturou a historií, vhodnou pro pěší i cyklisty.
Pěší trasa Stezka Slezskem měří 390 km a je rozdělena na 18 denních etap.
Na Stezce Slezskem je možné chodit pěšky, jezdit na kole, lyžovat a vodáctví.
Stezka Slezskem je členěna na 7 úseků, které tvoří přirozené geomorfologické celky.
Stezka prochází městy jako Javorník, Vidnava, Jeseník, Zlaté Hory, Krnov, Opava a Hlučín a navštěvuje hornické památky.
Útulny jsou místa pro posezení, úkryt před špatným počasím nebo nouzové přespání až pro 4 osoby, dostupné od roku 2024.
Boží hora u Žulové je jedním z významných poutních míst, které má duchovní přesah a je zastávkou na poutní cestě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.