Trasa
Křižíkovy cesty vede z náměstí Míru v
Klatovech po červené značce do Čínova. Za obcí uhne na polní cestu, která turisty dovede ke křížové cestě u vsi Kydliny. Poté se trasa ubírá
lesem v přírodním parku
Plánický hřeben, až dorazí do osady Chuchle.
Dalším bodem na trase je
vrchol Barák (706 m). U jeho vrcholové skalky stojí
vysílač Českých radiokomunikací, který dosahuje výšky 32 m a je viditelný i z velké dálky. Cesta pak míří do Habartic a přes les Úžlabí do osady Vracov. Zde je pozoruhodná
Vracovská lípa, strom (lípa velkolistá) roste u rybníka. Obvod jejího kmene měří 460 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 21 m.
Pod Vracovskou horou (659 m) přijde cesta do
Plánice. Zde objevíte
rodný domek Františka Křižíka s expozicí. Expozice zde byla otevřena v roce 1957 a její jádro tvoří funkční
oblouková lampa z roku 1884 napojená na energetické soustrojí v sestavě, tak jak bylo v roce 1901 instalováno v elektrárně v Čachrově na Šumavě. Po silnici 187 pokračuje trasa do obcí
Kvasetice (nad obcí je pozoruhodná
zřícenina barokní sýpky Maxberk) a Lovčice se skromným barokním zámečkem (v soukromém vlastnictví).
Poté vklouzne cesta do lesů, zajímavá je zde přírodní památka
Velký kámen. Jedná se o členitý skalní útvar asi 60 m dlouhý a kolem 30 m široký se zbytky přirozených bučin. Osvěžit se můžete ve
Svatojakubské studánce s vydatným pramenem velice chutné vody. Z lesa stezka vyjde u
Kozlovic, a okolo vrchu Šibenice (515 m) pak zamíří do
Nepomuku, kde končí.
Slovo o Františku Křižíkovi a Klatovsku
Český elektrotechnik, vynálezce a podnikatel, rodák z
Plánice ve své obci vychodil
obecnou školu a potom přešel do Klatov na hlavní německou reálku. Když šli s matkou pěšky ke zkouškám, tak vyšli ještě za tmy. Poté co opustili les a scházeli k Obytcům, spatřili nad Klatovy nádhernou kometu. Desetiletý František na úkaz vzpomínal celý život a měl za to, že tato kometa se stala jeho šťastnou hvězdou. Když už byl Křižík úspěšným podnikatelem a vynálezcem,
rád na školní léta v Klatovech vzpomínal, zejména na přátelství se spisovatelem
Karlem Klostermannem. Přáteli byli od dětství až do smrti. Od dvanácti let pak studoval v
Praze na české reálné škole.
Křižíkova
maminka Marie byla posluhovačkou na zámku a do
Klatov chodila z
Plánice pěšky, aby si přilepšila na živobytí. Když
František studoval v Praze, dvakrát měsíčně mu
přinášela z Plánice jídlo na přilepšenou – až do Prahy chodila pěšky.