Cyrilometodějská stezka – evropská kulturní stezka věnovaná okazu spolupatronů Evropy

Poutní trasy Cyrilometodějské stezky jsou určeny nejen poutníkům, ale všem, kteří chtějí poodhalit tajemství evropské kulturní identity a cyrilometodějský odkaz, v němž se snoubí moudrost jazyka, řád zákona a úcta k druhým. Poutní trasy jsou navrženy tak, aby propojovaly poutní místa a zároveň přinášely informace o kulturním dědictví raného středověku.

Jedná se jak o hmotné statky jako jsou např. archeologické naleziště, nálezy a archeoparky – slovanská hradiště, sakrální stavby, sochy, obrazy, muzea, galerie, knihovny a jejich kulturní fondy a expozice, tak i dědictví nehmotné povahy. Jsou to myšlenky, umění, symbolické a kognitivní systémy (jazyk, písmo, řeč). Jeho součástí jsou například slovanská znaková písma (hlaholice – vynález Konstantina, navazující cyrilice a azbuka), slovanské jazyky a literatura, kulturní a vzdělávací akce a programy inspirované jejich odkazem či křesťanskou Cyrilometodějskou tradicí. V budoucnu je v plánu prodloužit Cyrilometodějskou stezku až do Itálie a na Balkán. Kulturní stezka Rady Evropy má nyní 37 členů z 10 zemí: Česka, Slovenska, Polska, Bulharska, Severní Makedonie, Řecka, Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Itálie.
 

Značené trasy Cyrilometodějské stezky

Svatý Kopeček – Velehrad 109 km
Páteřní trasa Cyrilometodějské stezky na území České republiky propojující významná poutní místa na Moravě – Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn, Zlín-Štípa a Velehrad. Trasa je označována jako páteřní, jelikož na ní budou navazovat další Cyrilometodějské trasy vedoucí z okolních moravských krajů a Slovenska. V roce 2022 trasu pěkně vyznačil KČT. Trasa spojuje významná arcibiskupská místa Svatý Kopeček, Olomouc, Kroměříž a Velehrad. Vede také kolem poutního místa Dub nad Moravou u Olomouce, tovačovských rybníků a pohořím Chřiby.

Jablunkov – Pustevny – Velehrad (205 km)
Trasa začíná na hranici s Polskem (Malý Stožek), vede přes Jablunkov a Bílou v Beskydech, Pustevny a pokračuje na čtyři významná poutní místa: Radhošť, Svatý Hostýn, Zlín-Štípu a Velehrad.

Vranov – Velehrad (98 km)
Druhá trasa vychází z poutního Vranova u Brna a její zastávky rozdělené do pěti denních etap tvoří Adamov, poutní místo Křtiny, hradisko svatého Klimenta nebo hrad Buchlov.

Skalka u Trenčína – Žítková – Velehrad (88 km)
Trasa se sestává z pěti denních etap, vychází ze Skalky u Trenčína, pokračuje přes mystickou Žítkovou a Bojkovice, lázeňské místo Luhačovice a velkomoravské památky v Uherském Hradišti, Starém Městě a Modré. S Žítkovou je již značenou trasou propojena i Skalka u Trenčína.

Mikulčice – Strážnice – Velehrad (88 km)
Vyznačená pěší trasa začíná na nové lávce přes Moravu propojující areál Slovanského hradiště v Mikulčicích se slovenskými Kopčany (kde se nachází jediná částečně dochovaná velkomoravská památka: kostel sv. Margity Antiochijské), pokračuje přes Hodonín, Strážnici, Bzenec, Osvětimany a zde se napojuje na „svatém Klimentku“ na trasu do Velehradu vedoucí od Vranova. Tato trasa povede z Mikulčic dál na Slovensko přes trnavský a bratislavský kraj až na Devín u Bratislavy. Úsek v bratislavském kraji přes Malé Karpaty je již vyznačen díky Klubu slovenských turistů.