!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Co chcete dělat? > Kašperskohorská Zlatá stezka - z Kašperských hor na Kvildu
Letní sporty

Kašperskohorská Zlatá stezka - z Kašperských hor na Kvildu

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.
Zlatá stezka (Goldener Steig/Goldsteig) je souhrnný název pro systém severo-jižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím. Název Zlatá stezka se objevuje až počátkem 16. století jako výraz mimořádné výnosnosti obchodu, který po ní probíhal. Třetí a nejmladší trasou , tzv. Horní je kašperskohorská cesta na Pasov a Bavorsko, kterou nechal postavit roku  1356 Karel IV. Jeho záměrem bylo vybudovat kvalitní "dálnici", obchodí cestu z Čech přes Pasov a Salzburg do Benátek.

Ve 14. století byla vytyčena nová trasa Zlaté stezky (tzv. Zlatá silnice), která se oddělovala v Horské Kvildě a postupovala západněji přes Grafenau a také do Pasova. Ve stopě Kašperohorské Zlaté stezky (místy souběžně) vede dnes přes Horskou Kvildu zelená turistická značka, která umožňuje nahlédnout o jaké dílo se jednalo. Tato "Zlatá silnice" měla šířku 2,5 m, byla dlážděná a umožňovala formanskou dopravu na kupeckých nákladních vozech. Za vytyčení nové silnice byl královský úředník Heinzlin von Bader odměněn pozemkem u osady Červená pod Malou Losenicí. Pro ochranu obchodní cesty, zlatých dolů a zemské hranice byl Karlem IV. v tom samém roce (1356) založen hrad Kašperk. Podobně byl při obchodní cestě založen klášter St. Oswald a město Grafenau s jeho velkoryse pojatým náměstím.

Od sklonku 16. století využívali kašperskohorské „Zlaté stezky“ bavorští vévodové k přepravě své soli do Čech a konkurovali tím Pasovu a Zlaté stezce. Toto soupeření ukončila v roce 1608 smlouva, podle které Bavorsko dále prodávalo svou sůl Pasovu a ten ji dopravoval po prachatické Zlaté stezce do Čech. Význam šumavské Zlaté silnice tím silně poklesl a po třicetileté válce (1618–1648) zcela zpustla.
 

Trasa kašperskohorské Zlaté stezky

Kašperské Hory – Amálino údolí – Kozí Hřbet – ZhůříHorská Kvilda – KvildaBučina – Finsternau – Mauth – Kreuzberg – Freyung – Röhrnbach – Salzgattern – Strasskirchen – Salzweg - Pasov.

Púvodně vedla trasa z Horské Kvildy na Filipovu Huť a na Modrý sloup pod Luzným (kam se nyní nesmí vstupovat) a poté západnějším směrem přes Waldhäuser, St. Oswald a Grafenau a také do Pasova.

Dnešní turistický úsek kašperskohorské cesty v podobě úvozových cest jsou dodnes zřetelně zachované a téměř v původním vzhledu. Krásné jsou výhledy do okolí z vrchů Kozího Hřbetu, Zhůří i Huťské hory. Stezka je doplněna informačními tabulemi. Stezku je možné projít pěšky, případně na kole (s náročnějšími úseky, kdy je třeba kolo vést), cesta však není vhodná pro kočárky z důvodů náročného terénu.


Přepravované zboží vozili soumaři

Hlavním obchodním artiklem na Zlaté stezce byla nesporně sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a jelikož středověk potřeboval velké množství soli (byl to jediný konzervační prostředek na potraviny), bylo nutné ji dovážet. Ze solných ložisek ve východoalpské oblasti v Reichenhallu, Halleinu nebo
Hallstattu se sůl přepravovala po řekách do Pasova a odtud na hřbetech soumarských koní po Zlaté stezce přes Šumavu do Čech. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno a opačným směrem hlavně obilí a dále chmelmedvlnakůžepivo a další potravinářské produkty.

Skutečnými nositeli obchodu na Zlaté stezce byli soumaři (německy Säumer), většinou sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní buď ve vlastní režii nebo ve službách velkoobchodníků. Z bezpečnostních důvodů se tito soumaři sdružovali do karavan a občas používali i ozbrojeného doprovodu. Karavany chodily po Zlatých stezkách celý rok, ale nejvíce po žních a hlavně po podzimních pracích; cesty byly totiž v bažinatých úsecích zamrzlé a byl dostatek obilí, hlavního zpětného nákladu do Pasova. Po denním pochodu asi 25 - 30 kilometrů museli soumaři nocovat a právě v těchto vzdálenostech vznikla na trase Pasov - Prachatice největší soumarská sídliště Waldkirchen a Volary.
Zobrazit více
Naposledy změněno: 6. 4. 2021
15.5.
16.5.
Vltava Run 2021

Vltava Run 2021

Stachy, Jižní Čechy
31.7.
Kolo pro život - Šumavský MTB maraton

Kolo pro život - Šumavský MTB maraton

Stachy, Jižní Čechy
24.4.
25.12.
Pečení chleba v obecní peci v Lenoře

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře

Lenora, Jižní Čechy
30.5.
Babouci

Babouci

Kašperské Hory, Šumava

Ubytování a restaurace v okolí

Hájenka na Knížecích pláních

Hájenka na Knížecích pláních

Borová Lada, Jižní Čechy
Penzion a restaurace Černý vlk

Penzion a restaurace Černý vlk

Kvilda, Jižní Čechy