ÚvodCo chcete dělat?Letní sportyKašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu
Letní sporty

Kašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.
Zlatá stezka (Goldener Steig/Goldsteig) je souhrnný název pro systém severo-jižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím. Název Zlatá stezka se objevuje až počátkem 16. století jako výraz mimořádné výnosnosti obchodu, který po ní probíhal. Třetí a nejmladší trasou , tzv. Horní je kašperskohorská cesta na Pasov a Bavorsko, kterou nechal postavit roku  1356 Karel IV. Jeho záměrem bylo vybudovat kvalitní "dálnici", obchodí cestu z Čech přes Pasov a Salzburg do Benátek.

Ve 14. století byla vytyčena nová trasa Zlaté stezky (tzv. Zlatá silnice), která se oddělovala v Horské Kvildě a postupovala západněji přes Grafenau a také do Pasova. Ve stopě Kašperohorské Zlaté stezky (místy souběžně) vede dnes přes Horskou Kvildu zelená turistická značka, která umožňuje nahlédnout o jaké dílo se jednalo. Tato "Zlatá silnice" měla šířku 2,5 m, byla dlážděná a umožňovala formanskou dopravu na kupeckých nákladních vozech. Za vytyčení nové silnice byl královský úředník Heinzlin von Bader odměněn pozemkem u osady Červená pod Malou Losenicí. Pro ochranu obchodní cesty, zlatých dolů a zemské hranice byl Karlem IV. v tom samém roce (1356) založen hrad Kašperk. Podobně byl při obchodní cestě založen klášter St. Oswald a město Grafenau s jeho velkoryse pojatým náměstím.

Od sklonku 16. století využívali kašperskohorské „Zlaté stezky“ bavorští vévodové k přepravě své soli do Čech a konkurovali tím Pasovu a Zlaté stezce. Toto soupeření ukončila v roce 1608 smlouva, podle které Bavorsko dále prodávalo svou sůl Pasovu a ten ji dopravoval po prachatické Zlaté stezce do Čech. Význam šumavské Zlaté silnice tím silně poklesl a po třicetileté válce (1618–1648) zcela zpustla.
 

Trasa kašperskohorské Zlaté stezky

Kašperské Hory – Amálino údolí – Kozí Hřbet – ZhůříHorská Kvilda – KvildaBučina – Finsternau – Mauth – Kreuzberg – Freyung – Röhrnbach – Salzgattern – Strasskirchen – Salzweg – Pasov.

Púvodně vedla trasa z Horské Kvildy na Filipovu Huť a na Modrý sloup pod Luzným (kam se nyní nesmí vstupovat) a poté západnějším směrem přes Waldhäuser, St. Oswald a Grafenau a také do Pasova.

Dnešní turistický úsek kašperskohorské cesty v podobě úvozových cest jsou dodnes zřetelně zachované a téměř v původním vzhledu. Krásné jsou výhledy do okolí z vrchů Kozího Hřbetu, Zhůří i Huťské hory. Stezka je doplněna informačními tabulemi. Stezku je možné projít pěšky, případně na kole (s náročnějšími úseky, kdy je třeba kolo vést), cesta však není vhodná pro kočárky z důvodů náročného terénu.


Přepravované zboží vozili soumaři

Hlavním obchodním artiklem na Zlaté stezce byla nesporně sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a jelikož středověk potřeboval velké množství soli (byl to jediný konzervační prostředek na potraviny), bylo nutné ji dovážet. Ze solných ložisek ve východoalpské oblasti v Reichenhallu, Halleinu nebo
Hallstattu se sůl přepravovala po řekách do Pasova a odtud na hřbetech soumarských koní po Zlaté stezce přes Šumavu do Čech. Kromě soli se z Pasova do Čech vozily drahé látky, jižní plody, koření a víno a opačným směrem hlavně obilí a dále chmelmedvlnakůžepivo a další potravinářské produkty.

Skutečnými nositeli obchodu na Zlaté stezce byli soumaři (německy Säumer), většinou sedláci, kteří za odměnu přepravovali zboží na hřbetech koní buď ve vlastní režii nebo ve službách velkoobchodníků. Z bezpečnostních důvodů se tito soumaři sdružovali do karavan a občas používali i ozbrojeného doprovodu. Karavany chodily po Zlatých stezkách celý rok, ale nejvíce po žních a hlavně po podzimních pracích; cesty byly totiž v bažinatých úsecích zamrzlé a byl dostatek obilí, hlavního zpětného nákladu do Pasova. Po denním pochodu asi 25 – 30 kilometrů museli soumaři nocovat a právě v těchto vzdálenostech vznikla na trase Pasov – Prachatice největší soumarská sídliště Waldkirchen a Volary.

Aktuality

Šumavský skimaraton 2025

O víkendu 22. – 23. února 2025 se nabízí další možnost si zasportovat na čerstvém vzduchu v podobě závodu v běhu na lyžích Šumavský skimaraton TV NOVA.
Kvilda, Jihočeský kraj

Zimní pozorování jelenů na Kvildě

Pozorování jelenů je od roku 2020 možné pouze v pozorovacím výběhu nedaleko Kvildy. Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Zvěř lze pozorovat také ze 7metrové vyhlídkové věže.
Kvilda, Jihočeský kraj

Vltava Run 2025

Vltava Run je dvoudenní štafetový závod dvanáctičlenných týmů podél toku Vltavy. Běžci startují kousek od jejího pramene a cílem probíhají na louce za branickým mostem na Praze 4.
Stachy, Jihočeský kraj

Pečení chleba v obecní peci v Lenoře 2024

Zděná obecní pec na chleba z 1. poloviny 19. století, která se užívala ještě několik let po 2. světové válce, je opět v provozu.
Lenora, Jihočeský kraj

Vepřové hody ve Vimperku

Zveme vás na druhý ročník Vepřových hodů pod širým nebem v městském parku ve Vimperku.
Vimperk, Jihočeský kraj

Novoroční výstup na Javorník

Tělovýchovný spolek Javorník pořádá tradiční výstup na rozhlednu Karla Klostermanna na Javorníku. K poslechu zahrají Šumavští mazáci a Šumaři ze Stach.
Vacov, Jihočeský kraj

Šumavské betlémy a podmalby na skle

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory vás zve na výstavu betlémů a podmaleb na skle.
Kašperské Hory, Plzeňský kraj

Vánoční prohlídka města Kašperské Hory s šálkem horkého moštu

Městské kulturní a informační středisko Kašperské Hory vás zve na komentovanou vánoční prohlídku městem s šálkem horkého nápoje.
Kašperské Hory, Plzeňský kraj

Poutní cesta Via Nova

Mezi poutními místy Příbramí v Čechách, St.Wolfgangem v Solné komoře a Weltenburgem na Dunaji byla zřízena poutní cesta, která je velmi pestrá a lehce schůdná. Prochází půvabnými kraji Čech, Bavorska a Solnohradska.
Kvilda, Jihočeský kraj

Replika Železné opony v Bučině u Kvildy

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.
Kvilda, Jihočeský kraj

Bučina – bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.
Kvilda, Jihočeský kraj

Bývalá obec Knížecí Pláně na Šumavě

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.
Borová Lada, Jihočeský kraj

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.
Kvilda, Jihočeský kraj

Okno do Šumavy – fotopoint na Knížecích Pláních

Originální fotku z výletu na šumavské Knížecí Pláně pořídíte u fotorámu, kterému se přezdívá „Okno do Šumavy“.
Borová Lada, Jihočeský kraj

Vyhlídka na Černé hoře u Pramenů Vltavy

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.
Kvilda, Jihočeský kraj

Pomník králům Šumavy nedaleko Kvildy

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.
Kvilda, Jihočeský kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Hotel Alpská vyhlídka na Bučině

Hotel Alpská vyhlídka je luxusní horský hotel v centru Národního parku Šumava. Garantuje vysokou kvalitu nabízených služeb s úchvatným výhledem na Alpy.
Kvilda, Jihočeský kraj

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…
Kvilda, Jihočeský kraj

Hájenka na Knížecích pláních

Knížecí pláně (Fürstenhut) jsou zaniklou obcí na Šumavě. Obnovenou stavbou je zde bývalá hájovna (dnes penzion Hájenka), která se tak nyní nachází v centru Národního parku, na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranice s Německem.
Borová Lada, Jihočeský kraj

Aparthotel Teddy na Kvildě

Ubytování v prostorných a plně vybavených apartmánech uprostřed krásné šumavské přírody. Aparthotel je navržen tak, aby poskytoval maximální komfort především pro rodiny s dětmi.
Kvilda, Jihočeský kraj

Penzion a restaurace Černý vlk

Penzion Černý vlk nabízí klidné a komfortní ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s možností přistýlky a dětské postýlky. Každý z pokojů je vybaven vlastním sociálním zařízením.
Kvilda, Jihočeský kraj

Wellness chata Kaštánek na Kvildě

Nová nadstandardně vybavená horská chata se nachází v nadmořské výšce 1040 m n.m. v centrální části Šumavy v malebné obci Kvilda. Objekt má základní kapacitu 8 lůžek,včetně přistýlek až 16 lůžek (se sousední chatou Rosnatka až 30 lůžek).
Kvilda, Jihočeský kraj

Strunzova pila na Kvildě

Strunzova pila se nachází v Kvildě a nabízí klidné ubytování s bezplatným Wi-Fi, soukromým parkovištěm a výhledem na hory. Ubytovaní hosté mohou využít wellness v objektu Strunzovy pily, tj. sauny a vířivku.
Kvilda, Jihočeský kraj

Hofman Apartmány Šumava

Komfortně vybavené rodinné apartmány pro 4 až 6 osob ve výšce 900 m.n.m., uprostřed lesů a plání centrální vysoké Šumavy, na okraji příjemné horské obce Borová Lada.
Borová Lada, Jihočeský kraj