I když je pravděpodobně mnohem starší, první historická zmínka o
střední (Vimperské)
Zlaté stezce pochází z roku 1312. Na ochranu této větve
Zlaté stezky byly zřízeny tři hrady.
Hrad Vimperk, založený v polovině 13. století,
hrad Kunžvart a na německé straně hrad Wolfstein, u kterého později vzniklo město Freyung.
Obchod na vimperské stezce byl konkurencí pro
Prachatice. V 16. století tvořil vimperský solný obchod asi 2/5 obchodu prachatického.
Vimperskou Zlatou stezku využila
císařská silnice, která vznikla na základě silničního patentu Marie Terezie z roku 1756. Tato trasa se s malými změnami používá dodnes jako hlavní spojení Bavorska se středními Čechami (silnice I/4).
Trasa Vimperské Zlaté stezky
Vimperk – Solná Lhota –
Horní Vltavice –
Strážný – Philippsreut –
Freyung – Röhrnbach – Strasskirchen –
Pasov
Na
třicetikilometrové trase stezky mezi Vimperkem a Philippsreutem je
12 zastavení osazených informačními panely. Na překonání této vzdálenosti je třeba počítat s časovou rezervou jednoho dne. Návštěvníky na trase provází žlutočerná značka se siluetou pohaněče soumarů, který vede nákladní koně, a zkříženými klíči (symbol vyšehradské kapituly).
Středověká solná stezka byla nedílnou součástí rozvoje obchodu mezi českými zeměmi a Bavorskem. Zlatá stezka měla tři větve: Kašperskohorskou (Horní větev), Vimperskou (Střední větev) a
Prachatickou (Dolní větev). Do Čech se dopravovaly drahé látky, jižní plody, koření, víno a hlavně sůl, opačným směrem pak obilí, slad, med a pivo.