Úvod > Co chcete dělat? > Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála

">

Přidat foto

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Příroda

Hřebenovka Ještěd-Praděd: multifunkční turistická magistrála

hřebenovka Olomoucký kraj Liberecký kraj cyklistická trasa Praděd Pardubický kraj Jizerské hory větrolam státní hranice Královéhradecký kraj Ústecký kraj Hrádek nad Nisou Mařenice Hrubý Jeseník Orle

Hřebenovka – vrcholová trasa vedoucí z Libereckého kraje přes Německo, Polsko a Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj až na Praděd. Poznejte trasu, která byla proznačena již na začátku 20. století a provede vás přes vrcholky všech pohoří při hranici.

Byl jsem zde

Celkem navštívilo 18 lidí

2,3/5 (14 hodnocení)

Přidat do oblíbených

Hřebenovka v Libereckém kraji

Hřebenovka je trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře na území Libereckého kraje a Landeskreis Görlitz. Trasa Hřebenovky vede od Orle přes území Libereckého kraje do německé oblasti Žitavských hor a spojuje atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Navazuje tak na slavnou Modrou hřebenovku ze začátku minulého století.

Tři paralelní proznačené cesty spojují velmi atraktivní místa vrcholových partií Jizerských, Lužických a Žitavských hor, Černostudniční i Ještědsko-kozákovský hřbet. Trasy jsou navrženy tak, aby nedocházelo ke kolizím mezi pěšími turisty a cykloturisty.

Severní cyklotrasa

Severní i jižní větev trasy začínají shodně na českopolském pěším přechodu na mostě přes Jizeru v Orle v Jizerských horách. Severní trasa dále pokračuje přes vrcholové partie Jizerských hor, přes Smědavu, Sněžné věžičky, Ptačí kupy a Poledník. Kolem Oldřichova v Hájích trasa pokračuje do Albrechtic u Frýdlantu, Václavic a Hrádku nad Nisou.

V Hartau překračuje státní hranici a na německém území pokračuje podél jezera Olbersdorfer See a toku řeky Mandau do Oybina, na vrchol Hochwald (Hvozd), kterým prochází česko-německá státní hranice, a dále do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa opět vrací na hraničním přechodu Dolní Podluží/Waltersdorf, a je zakončena v Nové Huti na hranicích s Ústeckým krajem.

Jižní cyklotrasa

Jižní trasa vede z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Pěší trasa vede návštěvníka dále do Petrovic a pokračuje přes Lužické a Žitavské hory a Krásnolipsko na česko-německou hranici u Lückendorfu (kde se napojuje na severní větev). Cyklistická trasa vás ale zavede opět až na hranici s Ústeckým krajem do Českosaského Švýcarska, a to přes Mařenice a Horní a Dolní Světlou. Magistrála potom zcela končí v německém městě Žitava.

Proznačení tras je navíc doplněno o vybudování vybavovacího a informačního systému, takže se návštěvníci mohou těšit na 5 odpočinkových míst s prvky dětského hřiště (Smržovka, Rádlo – Milíře, Mníšek u Liberce, Hrádek nad Nisou, Mařenice), venkovní mapy, přístřešky, stojany na kola či lavičky.

Hřebenovka v Královéhradeckém kraji

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Hřebenovka v Pardubickém kraji

Východní část Hřebenovky na území Pardubického kraje začíná na Zemské bráně. Dál vede přes osadu Čihák, České Petrovice se Sportareálem, Mladkov a dělostřeleckou tvrz Boudu, která je součástí československému opevnění z let 1935–1938.

Pokračuje kolem rozhleden na Suchém vrchu a Křížové hoře a nemine ani poutní místo klášter na Hoře Matky Boží u Králík. Česká a polská trasa Hřebenovky se propojuje na Horní Moravě. Odtud směřuje k prameni řeky Moravy na Kralický Sněžník a dále pokračuje až na Praděd.

Hřebenovka v Olomouckém kraji

Hřebenovka je v Olomouckém kraji rozdělena na Kralickou a Rychlebskou větev. Kralická větev je vedena východním směrem od hranic Pardubického a Olomouckého kraje (Stříbrnická – sedlo) až na Hrubý Jeseník. Severně od Hrubého Jeseníku je Hřebenovka vedena Rychlebskou větví, a to až po rozcestí Růženec. Důležitým rozcestím je Větrolam, kde se obě větve trasy setkávají.

Kralická větev

Navážeme-li na Hřebenovku z Pardubického kraje směrem na východ, bude jedna z našich prvních zastávek v Olomouckém kraji Adélin pramen. Trasa dále pokračuje směrem k Hraniční hoře, Kladské bráně, Černé rokli, k turistické chatě Paprsek, Petříkov, rozcestí Větrolam, Ramzové, Šeráku, Čerňavě, Vřesové studánce, Červenohorskému sedlu, Slatím, Švýcárně až k vrcholu Pradědu.

Rychlebská větev

Vydáme-li se severně Rychlebskou linií od rozcestí Větrolam nedaleko sedla Ramzová, bude naše trasa směřovat k vrcholu Smrk, rozcestníkům Špičák, Roveň, Rozhraní, Pramenu Saletta, Borůvkové hoře až k rozcestí Růženec.