Chcete-li se vrátit do historie a poznat stezku, po které se do českých zemí ve středověku přepravovala tolik potřebná sůl, vydejte se po pěší stezce z Prachatic přes Volary do Českých Žlebů.
Původní
trasu Zlaté stezky dnes velmi věrně
kopíruje žlutě značená turistická trasa osazená informačními tabulemi, která začíná v blízkosti historického jádra
Prachatic – u bývalé Horní brány ve Štěpánčině parku.
Solná stezka 33 km dlouhá vede
přes Volary do Českých Žlebů (Böhmisch Röhren), které byly prastarým místem prvního odpočinku soumarů na české straně
Šumavy. Dále pak
pokračuje do Německa.
Trasa je vhodná především pro pěší a cestou vás bude provázet
žluto-černé značení se siluetou soumara, který vede nákladního koně. Zkřížené klíče na značce jsou symbolem vyšehradské kapituly, které v druhé polovině 12. století daroval český panovník Vratislav I. město Prachatice. Cestou objevíte například i
Soumarský most - místo, kde se kdysi brodily přes řeku karavany se soumary.
Zlatá stezka byla středověká
obchodní cesta na pomezí Německa a českých zemí. Byla frekventovanou součástí středověkého dopravního systému ve střední Evropě, který byl
znám již v 11. století (historicky prvně doložena z roku 1010). Stala se nejvýznamnější spojnicí mezi českou a německou zemí. Spojovala Čechy s Podunajím a zeměmi na jih od něho.
Název „Zlatá“ nese od 16. století, jako výraz
mimořádné výnosnosti obchodu, a to hlavně se solí. Kromě soli se po této stezce do Čech přiváželo víno a plátno,
vyvážely se ryby, slad, máslo a med. Jako vzpomínka na tuto významnou obchodní tepnu se každoročně poslední víkend v červnu konají v Prachaticích Slavnosti solné Zlaté stezky.
Dálková trasa Po stopách bílého zlata
Jihočeský kraj spustil od května 2018 projekt pro pěší turisty Zlatá stezka, který vychází z tradice starých solných cest.
Dálková trasa z Bavorska se rozšířila o jihočeskou a západočeskou část. V jižních a západních Čechách tak stezka navázala na již existující stejnojmennou síť pěších turistických tras v Bavorsku. Trasy
navazují na síť Goldsteig, jsou s ní propojeny 13 přeshraničními cestami a dělí se na dvacet etap. V Česku Zlatá stezka využívá trasy Klubu českých turistů, páteřní trasa vede
z Českých Žlebů na
Šumavě do Chodové Plané u Mariánských Lázní.
Hlavní,
660 kilometrů dlouhá trasa začíná v Marktredwitzu v Horní Falci a končí v Pasově v Dolním Bavorsku. U Neunburgu vorm Wald se
dělí na méně obtížnou jižní trasu podél Dunaje a na obtížnější severní trasu, která vede po vrcholcích německé části
Šumavy do národního parku Bavorský les. Na
českém území vede páteřní trasa z Českých Žlebů na Šumavě až do
Chodové Plané nedaleko
Mariánských Lázní. Vznikla také
mapa Zlaté stezky a chystá se podrobný průvodce za oba kraje a web.
Od středověku spojovala Čechy s Podunajím Zlatá stezka. Systém tras má nyní v ČR tři hlavní větve:
prachatickou, vimperskou a kašperskohorskou. V
Jihočeském i
Plzeňském kraji přibylo dohromady kolem dvaceti odpočinkových míst s lavičkami a stoly.
Z historie solné stezky:
České země měli nedostatek soli, která byla ve středověku jediným konzervačním prostředkem pro potraviny. Sůl se nejprve
přepravovala ze solných ložisek ve východoalpské oblasti, zejména z Reichenhallu, Halleinu a Halstattu,
po řekách do Pasova. Odkud se dále přepravovala soumarskými karavanami těžko přístupnou šumavskou krajinou po obchodní stezce do Čech, kam putovalo i jiné zboží, vozily se drahé
látky, jižní plody, víno, koření, také nové myšlenky a noví obyvatelé, kteří dali základ dalším generacím.
Zpět do Bavorska se vozil
chmel, vlna, kůže, pivo, máslo a také
prachatická pálenka. Po celodenních pochodech, které byly dlouhé 25 až 30 km nocovali soumaři v příhodných místech, ze kterých později vznikaly soumarské osady.
První osady vznikly v bavorském Waldkirchenu, Grainetu, Bischofsreutu další
na české straně ve Volarech. Cílem soumarského tažení se pak staly
Prachatice, které si dodnes zachovaly renesanční měšťanské domy zdobené bohatými sgrafity. Město samotné zbohatlo právě díky obchodu se solí.