1. Mariánský most v Ústí nad Labem

Největší z našeho výběru,
Mariánský most v Ústí nad Labem, se sice hned po dokončení roku 1998 stal
jedním ze symbolů města, přesto se o něm psalo víc, než by se
Ústeckým líbilo. Mostní pylon, výrazná protiváha k
masivu Mariánské skály, totiž stavbu výrazně prodražil a
Ústí se více než dvacet let soudilo o proplacení dodatečných nákladů: z původních 300 milionů korun cena vyšplhala na dvojnásobek.
Renomovanému časopisu Structural Engineering International to ale rozhodně nevadilo a most zařadil mezi deset nejkrásnějších staveb světa devadesátých let.
2. Trojská lávka v Praze

Také
Trojská lávka v Praze byla v médiích provětrávaná víc než dost: ta stará se totiž v prosinci 2017 zřítila. Protože lávka byla hojně využívaná pro cesty ze
Stromovky k
Trojskému zámku,
zoologické zahradě a
botanické zahradě, přes
Vltavu opět musel začít pendlovat přívoz. Nové lávky se
Praha dočkala v roce 2020. Stejně jako ta původní slouží pěším, bruslařům a cyklistům, má ale i pár nových vylepšení: například sklopná zábradlí coby protipovodňová opatření. Nebojte se přes ni chodit, měla by prý vydržet nejméně sto let.
3. Lávka Dagmar Šimkové v Písku

Architekt
Josef Pleskot (* 1952) patří mezi nejvýraznější postavy současné české architektury; připomeňme třeba
Zenovou zahradu v Litomyšli,
vinařský dům Sonberk nebo revitalizaci
areálu Dolních Vítkovic v
Ostravě. Narodil se v
Písku a přestože řadu let žije v
Praze, považuje se za
Jihočecha. Jeho první stavbou v rodném městě se stala
lávka přes Otavu, která spojila lokality Hradiště a Václavské předměstí. Lávka se v jednom místě lomí, doplňuje ji podesta jako místo pro setkávání a zastavení, a díky pojmenování po
politické vězeňkyni Dagmar Šimkové zároveň slouží jako neformální
pomník obětem totalitního režimu.
4. Vávrova lávka s rozhlednou v Chebu

Oblíbeným místem procházek v
Chebu je
sportovně-rekreační areál Krajinka na obou březích
řeky Ohře pod
Chebským hradem. Vycházkový bulvár lemují
dětská hřiště a cyklostezka, najdete tu také minigolf,
piknikovou louku, vodní hrátky, hřiště na pétanque, stolní tenis, streetball, lanové centrum anebo originální
Vávrovu lávku. Architekt David Vávra se nechal inspirovat hradním padacím mostem, a tak lávku doplňuje
deset metrů vysoká vyhlídková věž.
5. Dvě v jednom městě: lávka přes Loučnou a lávka s vyhlídkou v Litomyšli

Město
klášterních zahrad s
kulturním odkazem Bedřicha Smetany, to je
Litomyšl. Uplatnila se tu i moderní architektura, například na nábřeží říčky Loučné přímo v centru města. Přes řeku vede
visutá pěší lávka, o pár let mladší je
Smetanova lávka. Za minimalistickou stavbu s výtahem a vyhlídkou na historické jádro města, která vede přes frekventovaný průtah městem, získali její autoři z
atelieru Ehl & Koumar architekti Českou cenu za architekturu. Co o lávce řekla porota soutěže? Dobrý most prý je jako dobrý skutek v nevlídném světě, způsob, jak propojit lidi a místa, navržený tak, aby byl příjemný na pohled i jako zážitek.
6. Lávka s lavičkou v Palkovicích

V
Palkovicích v
Moravskoslezském kraji se přes říčku Olešnou dlouho chodilo po staré dřevěné lávce. Postupné proměny centra obce nakonec dosáhly až k řece, kde vznikla
nová lávka pro pěší. Protože měla rozšířit veřejný prostor a nabídnout atraktivní místo pro setkávání a odpočinek, přímo na lávce je umístěná
dlouhá lavička. Přes skleněné zábradlí z ní můžete nerušeně pozorovat nejenom okolí, ale i kachny a pstruhy v řece.
7. Lávka Vítka Brandy v Kadani

Když půjdete v
Kadani po
nábřeží Maxipsa Fíka podél
řeky Ohře k
františkánskému klášteru, pod hrází vodní nádrže objevíte
lávku. Nevede z břehu na břeh, jak byste možná čekali, je zasazená ve skále nad řekou a usnadňuje jízdu cyklistům. Měří necelých sto metrů a nese jméno
projektanta Vítka Brandy, který tragicky zahynul záhy po jejím dokončení.
8. Lávka Evy Jiřičné v Klatovech

Jednou z nejskrytějších lávek v našem výčtu je
skleněná lávka od ateliéru Evy Jiřičné v
Klatovech. Vede přes Balbínovu ulici, je součástí
rekonstruovaných barokních katakomb a spojuje bývalou jezuitskou kolej a jezuitské gymnázium v těsné blízkosti
kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Původní plány počítaly s tím, že se na místo vrátí historický prampouch, který tu vedl v 19. století, ale památkáři nakonec doporučili
moderní skleněný tunel.
9. Lávka v Medvědím dole v Krkonoších

Při toulkách
Krkonošským národním parkem se můžete projít po
několika lávkách, které navrhli
studenti architektury Českého vysokého učení v Praze. Byla to výzva: lávky se například musí dát rozebrat a jejich tvar i konstrukce by měly odolat přívalům sněhu.
První lávku s jednoduchou, ale výraznou příhradovou konstrukcí najdete na
Medvědím potoce, kde v nadmořské výšce 1020 metrů překlenuje úžlabí
Medvědího dolu.
10. Lávka s lavičkou přes Hlubokou strouhu

Druhou „studentskou“ lávku v
Krkonošském národním parku objevíte na úbočí
Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka, vedoucí ze
Špindlerova Mlýna na
Klínové boudy. Součástí
lávky je
lavička, obrácená směrem do údolí. V místě, kde je jen málo míst k odpočinku, se vážně hodí!
11. „Voňavá“ lávka přes Černou strouhu v Krkonoších

Třetí
krkonošská lávka vede po
Klínové cestě přes Černou strouhu, kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí. A zajímavost?
Cedrové dřevo, ze kterého je lávka vyrobena, stále exoticky voní.
12. Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud v Krkonoších

Také další
lávka přes Čistou u
Hrnčířských bud se musela vypořádat se složitým terénem: je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Sedm dřevěných trojúhelníků propojují ocelové prvky, vznášejí se díky ocelovým táhlům a v nich je vložený „běhoun“ z fošen.
13. Lávka v Eliščině údolí v Malé Úpě

Pátá
krkonošská lávka v Eliščině údolí nedaleko
Rennerových bud v
Malé Úpě je ze všech nejrobustnější a lze po ní jezdit autem. Autoři zvolili dřevo jako tradiční místní materiál, spojovací prvky jsou kvůli odolnosti ocelové.
14. Lávka v Příboře

Možná
Příbor znáte jako
rodiště Sigmunda Freuda, ale za vidění stojí i
zachovalé historické jádro a
moderní lávka přes Lubinu. Použitá segmentová konstrukce byla
první svého druhu na území Česka, zábradlí mostu tvoří nerezové sloupky s masivním dubovým madlem a osvětlením. Minimalistické pojetí lávky nabízí nerušený výhled do okolí.
15. Houpavá lávka pod Šobesem

Legendou
národního parku Podyjí není jen
vinice Šobes, řazená mezi
deset nejlepších vinic v Evropě, ale také
pověstná houpací lávka pod ní. Pokud se sem vypravíte z
Hnanic, jinudy stejně jít nemůžete. Houpacích visutých lávek přes
řeku Dyji je v Podyjí víc: druhou najdete u
Vranova nad Dyjí a třetí na pěší trase z Podmolí k
Devíti mlýnům.
16. Houpavá lávka u Svatošských skal

Kousek od
Karlových Varů v hlubokém kaňonu
řeky Ohře objevíte
Svatošské skály, jedno z nejoblíbenějších výletních míst v okolí. Přímo pod skalami spojovala břehy letitá
lávka, která se citelně pohupovala. S návalem turistů jí nyní pomáhá
nová lávka, která stojí o kousek výš po proudu. Díky moderní konstrukci a šířce ji v případě nutnosti mohou použít i záchranáři. Mostovka je z dubu, zábradlí z modřínového dřeva má tvar takzvaných ondřejských křížů. A skvělá zpráva? Také se houpe!
17. Rarita č. 1: transbordér pod Hamrštejnem

Kuriozitou mezi našimi lávkami je
transbordér přes Lužickou Nisu pod
hradem Hamrštejnem, samoobslužný dřevěný kabinkový osobní mostní přepravník aneb gondolový most. Nahradil starou kovovou lávku a k dopravě přes řeku se tu užívá kabinka zavěšená na kladkách; tu uvádí do pohybu přímo cestující tím, že tahají za lano. Transbordér přes řeku Nisu je jediný v Česku, v Evropě jsou podobná zařízení dvě.
18. Rarita č. 2: Akvadukt na Hadrovci u Domažlic

Unikátní byl můstek, který se nacházel u
železniční zastávky Havlovice na
Domažlicku: nad železniční tratí vedl
dřevěný akvadukt, jediný svého druhu v Česku. Historický vodní kanál po něm přiváděl už od 16. století vodu z lesů pod
Čerchovem do rybníků kolem
Domažlic. Podél akvaduktu vede
mezinárodní cyklotrasa Praha–
Plzeň–
Regensburg–Mnichov. Akvadukt musel být demontován v roce 2025 a připravuje se výstavba nového, celokovového.
19. Nová lávka v Nymburce

Po zřícení staré
Trojské lávky v Praze v roce 2017 vypukla panika i v
Nymburce, kde stála lávka s obdobnou konstrukcí jako ta v Troji. Nakonec šla stará nymburská lávka roku 2018 k zemi a v roce 2021 byla otevřena
nová lávka pro cyklisty a pěší. V jejím sousedství prý má vzniknout
malá veřejná pláž pro koupání v
Labi.
20. Lávka z Holešovic do Karlína

Pro
Prahu „…Karlův most nastavil určitou úroveň – neznám druhý takový. Snad s výjimkou mostu, který vede k Andělskému hradu v Římě s anděly od Berniniho,“ říká
Santiago Calatrava, nejznámější španělský architekt dneška. Mosty jsou podle něj v Praze stejně důležité jako hrad nebo katedrála – a musí být krásné.
Lávka z pražských Holešovic do Karlína, otevřená v roce 2023, je přesně taková. Pěším i cyklistům usnadňuje cestu na
ostrov Štvanice.
21. Visutý most na Dolní Moravě

V roce 2022 se výčet atrakcí v
horském resortu Dolní Morava rozšířil o
nejdelší visutý most u nás.
Sky Bridge 721 měří 721 metrů a prochází se po něm ve výšce 95 metrů nad zemí. Vede od
chaty Slaměnka nedaleko
Stezky v oblacích přes Mlýnické údolí až k úbočí
kopce Chlum.
22. Lávka Eva v Adamově

Město
Adamov má od roku 2022 pěkné nástupiště na vlakovém nádraží. Jeho dominantou je
lávka Eva, z níž vedou schodiště a výtahy na jednotlivá nástupiště. Architekti z
ateliéru Hua Hua Architects se inspirovali industriální minulostí města, navíc do konstrukcí promítli ženský chromozom XX.
23. Lávka na Švédský vrch v Chebu

Hned několika nej se chlubí
lávka na Švédský vrch v
Chebu. S celkovou délkou přibližně 400 metrů se jedná o
druhou nejdelší lávku pro pěší v České republice, a je nejdelší ze všech lávek, které mohou používat i cyklisté. Překlenuje celkem 43 kolejí, což je další tuzemský rekord.
24. Poustevníkova lávka v národním parku Podyjí

Dobré sousedské vztahy mohou mít všelijaké podoby: někde jsou to společné slavnosti, jinde zvony nebo kaplička. V
národním parku Podyjí jsou to mosty a lávky. V roce 2023 se východně od
Hardeggu nedaleko
Lukova na místě někdejšího brodu otevřela takzvaná
Poustevníkova lávka.
Obdobné lávky v Podyjí už jsou, ale ani Poustevníkova lávka nebude poslední: projekt nazvaný
Mosty k sousedům počítá se vznikem dvou propojených výletních tras, kam se dostanete z moravského i rakouského břehu
Dyje.
25. Nová lávka z Karlína na Vítkov

Pražské čtvrtě
Karlín a
Žižkov leží blízko od sebe, zároveň ale velmi daleko. Hlavní bariérou mezi nimi je
vrch Vítkov. Jediným propojením je
tunel pro pěší, tím dalším by měla být nová lávka s výtahovou věží, která přemostí železniční trať na úpatím Vítkova. Architektem nového řešení je
Petr Tej, autor
Štvanické lávky, která propojila
Karlín s
Holešovicemi. Právě na Štvanickou lávku nová stavba naváže zhruba ve stejné linii a propojí tak rovnou tři pražské čtvrtě. Lávka by měla vzniknout kolem roku 2030.
26. Dvoupatrový most na dálnici D1

Nejkurióznějším zbytkem po nikdy nedokončené
exteritoriální dálnici A88 je
dvoupatrový most na dálnici D1 mezi kilometry 78 a 77. Spodním patrem vede silnička z Vojslavic do Hořic, horním patrem
dálnice D1. Takzvaný
Vojslavický dvojmost, někdy nazývaný také
dvojmost u Koberovic nebo
dvojmost u Píště, je coby stavební unikát zapsaný mezi
kulturní památky.
27. Nejvyšší most v Česku
Nejenom na
Kudy z nudy budeme zanedlouho přepisovat žebříčky!
Žďákovský most i
dálniční most Vysočina u
Velkého Meziříčí už nebudou nejvyšší mosty v Česku. Titul
nejvyššího silničního mostu v zemi převezme nový
most přes údolí řeky Střely. Povede ve výšce 87 metrů, bude stát na obchvatu
Plas a zrychlí cestu mezi
Žatcem a
Plzní. Po mostě povedou chodníky a díky
vyhlídce se skleněnou podlahou se určitě zařadí mezi turistické atrakce. Práce začnou v roce 2025, řidičům by most měl sloužit od roku 2028.
Prozkoumejte unikátní lávky a mosty České republiky z moderních i historických. Každý most nabízí jedinečný příběh a architektonické prvky.
Mariánský most v Ústí nad Labem.
Nová Trojská lávka byla otevřena v roce 2020.
Tato lávka obsahuje dlouhou lavičku a má skleněné zábradlí.
Lávka slouží jako neformální pomník obětem totalitního režimu a jejím autorem je architekt Josef Pleskot.
Lávka v Klatovech, zaprojektovaná Evou Jiřičnou, je součástí rekonstruovaných katakomb a spojuje historické budovy.
Byla navržena tak, aby vydržela nejméně sto let.
Ve městě Litomyšl lze najít visutou pěší lávku přes Loučnou a Smetanovu lávku s minimalistickou stavbou.
Jedná se o populární více houpavých lávek v oblasti, která dodává adrenalinový zážitek při přechodu.
Slouží jako samoobslužný osobní přepravník přes řeku Nisu, kde cestující uvádějí kabinku do pohybu taháním za lano.
Porota ocenila lávku jako dobrý skutek v nevlídném světě, způsob, jak propojit lidi a místa a navržená tak, aby byla příjemná na pohled i jako zážitek.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.