V Krkonoších bylo v roce 2019 nainstalováno pět lávek, které pro nejvyšší české hory navrhli a vlastními silami postavili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze v rámci spolupráce školy a Správy Krkonošského národního parku. V roce 2023 přibude dalších šest.
Postavili je studenti, ale snesou srovnání s realizacemi profesionálů. Pět lávek z produkce Ústavu navrhování II slouží od podzimu 2019 návštěvníkům nejvyšších českých hor. Vznikly díky spolupráci FA ČVUT se Správou
Krkonošského národního parku. Na projektu se podílelo celkem 30 studentů z 5 ateliérů.
A kde lávky najdete? Dvě s lavičkami na
Klínové cestě, konstrukce ve formě příhradového nosníku
přes Medvědí potok, lávka ve tvaru trojúhelníku u
Hrnčířských bud a lávka pro pěší i auta v
Eliščině údolí.
Práce na území
KRNAPu postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly
demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno
manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé se nachází v
lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení odolává nárazu velkého množství sněhu. Pro volbu materiálu byly klíčovým aspektem
extrémní klimatické podmínky. Autoři lávky přes Hlubokou strouhu proto zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz, aby mohli sami vyrobit pochozí rošty. Nebo navrhli složitější části z oceli, když se, vzhledem k tradici a charakteru místa, nechtěli vzdát dřeva, které do hor patří.
Krkonošské lávky
Lávka na Medvědím potoce (50.7641311N, 15.5906222E) se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m.
Lávka přes Hlubokou strouhu, Klínová cesta (50.7171494N, 15.6340978E). Lávka se nachází na úbočí Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka, vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Její tvar vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků. Součástí lávky je lavička, která se obrací směrem do údolí.
Lávka přes Černou strouhu, Klínová cesta (50.7163308N, 15.6238436E). Lávka v lavinové oblasti kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí. Cedrové dřevo, ze kterého je lávka vyrobena i téměř dva roky po dokončení exoticky voní.
Lávka u Hrnčířských bud, Idina cesta (50.6703531N, 15.7133542E). Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen. Ten, kdo konstrukcí lávky prochází, může prozkoumat každý detail a dotknout se jednotlivých prvků.
Lávka přes Rennerův potok, Eliščino údolí (50.7265942N, 15.8108042E). Lávka v Eliščině údolí nedaleko Rennerových bud je navržena tak, aby ji bylo možné přejet autem. V principu robustním a těžkým konstrukčním prvkům se studenti vyhnuli tak, že nosnou konstrukci složili z více kratších dřevěných trámů, se kterými mohli lépe manipulovat. Návrh také omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Autoři zvolili tradiční místní materiál dřevo, spojovací prvky jsou kvůli jejich odolnosti ocelové.
Pokračování projektu
Ústav navrhování II Fakulty architektury ČVÚT navázal na úspěšnou spolupráci se Správou KRNAP, jeho šest studentských týmů v roce 2023 pracuje na nových lávkách přes krkonošské horské potoky a strouhy. Hotové stavby představí v červnu před budovou fakulty.
Nové lávky ponesou názvy:
210 bpm (jako vzpomínka na vysokou tepovou frekvenci, kterou na zavaleném lavinovém svahu cestou směrem z Obřího dolu na Sněžku zažíval tým ateliéru Seho–Poláček)
Hranolky (lávka přes říčku Pudlavu od studentů a studentek ateliéru Hlaváček–Čeněk–Minarovič. Bude umístěna na modré turistické trase vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu)
Kokrháč (podle historického názvu blízké hory Kotel. Na lávce přes Boudecký potok na Krakonošově cestě propojující Horní Mísečky a Dvoračky pracuje tým ateliéru Kordovský–Vrbata.
Klínovvka (přes koryto Klínového potoka, jejíž dvě v, která do názvu zašifroval tým ateliéru Valouch–Stibral, odkazují na hlavní nosný prvek lávky Vierendeelův nosník)
Lávka ze dřeva nebo z oceli? (tým Svatopetrské lávky ateliéru Mádr pracuje na dvou materiálových konceptech, proto množné číslo v názvu, aby prověřil a vybral nejlepší řešení.)
Nelávka (Druhý ateliérový tým navrhuje lávku přes Friesovu strouhu, u soutoku s Klínovým potokem nedaleko Sloního vodopádu, tak skromnou, že téměř nebude vidět, prostě Nelávku)