Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.
Z barokní přestavby na citadelu se v Chebu dochovaly cihlové hradby s kasematy. Téměř 50 m vzdálený od paláce a kaple se tyčí mohutný románský bergfrýd, symbol pevné císařské moci. Tradičně je považován za nejstarší stojící chebskou stavbu. Sám J. W. Goethe ho dokonce považoval za dílo starých Římanů, protože bosované kvádrové zdivo mu připomínalo tzv. Pohanskou věž v Řezně (Heidenturm).
Tento omyl byl vyvrácen, teprve když se v roce 1933 pod patou věže objevil kruhový základ starší kamenné věže raně středověkého předštaufského hradu. Jméno dal věži černý sopečný tuf, který byl na stavbu přivezen z nedaleké Komorní hůrky. Tento velmi tvrdý kámen je přesně opracovaný do kvádrů, jejichž vnější stěny tvoří vyboulené hlízy.
Expozice kasematy
Na hradě je nová expozice kasematy - podzemní chodby pocházející z doby budování městského barokního pevnostního systému. Zdejší kasematy jsou unikátem - vybudoval je císař Ferdinand III. roku 1652. Statut pevnostního města měla v té době v celém Českém království již pouze Praha. V rámci budování pevnosti byl hrad přestavěn do podoby barokní citadely. Součástí stavebních úprav, které s sebou přinesly stavbu cihlového pláště po obvodu celého hradu a rozšíření hradního příkopu, bylo také vybudování kasemat. Prohlídková trasa podzemím je dlouhá asi 500 metrů. Okruh přibližuje návštěvníkům barokní pevnostní stavitelství (s ukázkou původní cihlové klenby a odvodňovacími kanálky), projdete se také sítí chodeb se sálem, ve kterém vznikne expozice útrpného práva mapující i historii trestu smrti.
Návštěvníci hradu se vedle toho mohou těšit i na expozici nazvanou Řemeslné dílny. Představí se vám zde dobová řemesla z období baroka. Expozice je venkovní, nachází se v prostoru u východní hradby, tedy mezi hradní kaplí a jihovýchodním bastionem.
Pověst z Chebského hradu
I Chebský hrad je opředen pověstí. Mezi lidmi se říkálo, že na hradě straší duchové zavražděných generálů. Jednoho večera seděli v krčmě pod hradem místní a bavili se o strašidlech. Mistr kolář však tvrdil, že na strašidla nevěří a že se vypraví na hrad, aby dokázal, že jsou to všechno jen báchorky. Sotva došel k bráně, když v tom se otevřela a vyjel kočár doprovázen rytíři. Koním šlehaly plameny z nozder. Za kočárem pak uviděl sám sebe jako zajatce. Když se vrátil domů, převyprávěl svůj hrozný zážitek ostatním a zemřel. Pak už nikdo nepochyboval, že na hradě skutečně straší.