Z barokní přestavby na citadelu se v
Chebu dochovaly cihlové hradby a kasematy. Téměř 50 m vzdálený od paláce a kaple se tyčí mohutný románský
bergfrýd, symbol pevné císařské moci. Tradičně je považován za nejstarší stojící chebskou stavbu. Sám
J. W. Goethe ho dokonce považoval za
dílo starých Římanů, protože
bosované kvádrové zdivo mu připomínalo tzv. Pohanskou věž v Řezně (Heidenturm).
Tento omyl byl vyvrácen, teprve když se v roce 1933 pod patou věže objevil kruhový základ starší kamenné věže raně středověkého předštaufského hradu. Jméno dal věži
černý sopečný tuf, který byl na stavbu přivezen z nedaleké
Komorní hůrky. Tento velmi tvrdý kámen je přesně opracovaný do kvádrů, jejichž vnější stěny tvoří vyboulené hlízy. Hrad prochází od roku 2018 rekonstrukcí. Do roku 2023 bylo opraveno barokní opevnění kasemat od hradního paláce až po vstupní bránu do hradu, nad jihozápadními kasematy byla vztyčena nová střecha a také interiéry bastionu prošly úplnou revitalizací. Díky tomu zde vznikla výstavní síň s novou expozicí. Stálá výstava je určena milovníkům vojenských dějin. Další zajímavá expozice se věnuje pozdně středověké hradní kuchyni. V dalších letech bude zrekonstruováno barokní podzemí v předhradí.
Expozice v bastionu
Od roku 2023 je možné navštívit novou expozici uvnitř jihovýchodního bastionu, která je určena milovníkům vojenských dějin. Zaměřuje se na několik vybraných válečných epizod, které se v minulosti dotkly historie města
Chebu.
Středověká kuchyně v Kuchelhausu (Gordonově domě)
Expozice přístupná od sezóny 2023 vznikla v dochovaném Gordonově domě, který přiléhá k torzu románského paláce. Návštěvníci si zde prohlédnou například
repliky dobového nádobí a kuchyňského
náčiní,
topeniště s otevřeným ohništěm s
rošty a rožni, typický kuchyňský nábytek a mnoho dalších zajímavých detailů.
Expozice kasematy
Na hradě je
nová expozice kasematy – podzemní chodby pocházející z doby budování městského barokního pevnostního systému. Zdejší kasematy jsou unikátem – vybudoval je
císař Ferdinand III. roku 1652. Statut pevnostního města měla v té době v celém Českém království již pouze Praha. V rámci budování pevnosti byl hrad přestavěn do podoby barokní citadely. Součástí stavebních úprav, které s sebou přinesly
stavbu cihlového pláště po obvodu celého hradu a rozšíření hradního příkopu, bylo také vybudování kasemat. Prohlídková trasa podzemím je dlouhá asi 500 metrů. Okruh přibližuje návštěvníkům barokní pevnostní stavitelství (s ukázkou původní cihlové klenby a odvodňovacími kanálky), projdete se také sítí chodeb se sálem, ve kterém vznikne
expozice útrpného práva mapující i historii trestu smrti.
Návštěvníci hradu se vedle toho mohou těšit i na
expozici nazvanou
Řemeslné dílny. Představí se vám zde dobová řemesla z období baroka. Expozice je venkovní, nachází se
v prostoru u východní hradby, tedy mezi hradní kaplí a jihovýchodním bastionem.
Pověst z Chebského hradu
I Chebský hrad je
opředen pověstí. Mezi lidmi se říkalo, že na hradě straší duchové zavražděných generálů. Jednoho večera seděli v krčmě pod hradem místní a bavili se o strašidlech. Mistr kolář však tvrdil, že na strašidla nevěří a že se vypraví na hrad, aby dokázal, že jsou to všechno jen báchorky. Sotva došel k bráně, když v tom se otevřela a vyjel
kočár doprovázen rytíři. Koním šlehaly plameny z nozder. Za kočárem pak
uviděl sám sebe jako zajatce. Když se vrátil domů, převyprávěl svůj hrozný zážitek ostatním a zemřel. Pak už nikdo nepochyboval, že na hradě skutečně straší.