Málokdo ví, že na
74,5 km dálnice D1 směrem na Brno projíždí
po dvou mostech nad sebou. Původní, 138 m dlouhý dálniční most
přes údolí řeky Želivky u Píště, se začal stavět v roce 1939. Během války bylo v roce 1942 nařízeno stavbu zastavit, ale hned po válce byla v roce 1945 práce na mostě stejnou firmou obnovena.
Na konci
roku 1950 byl most téměř dokončen. Zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole u východní opěry.
Komunistická vláda se však rozhodla dálnici nedostavět. Jediný, kdo most uprostřed divoké přírody občas využíval, tak byli turisté a lesníci. Když se
v 60. letech začala dálnice
po dlouhé době dokončovat, nastal u tohoto mostu velký problém.
Na původní dálnici se k mostu
počítalo s velice prudkým klesáním, což si dálnice
D1 nemohla dovolit. Jediným řešením se stala výstavba nového přemostění, ovšem otázkou bylo, co s mostem starým. Ten by se kvůli novému mostu musel zbourat a jeho likvidace by také nebyla zrovna levná. A
postavit nový most vedle starého nepřipadalo v úvahu, protože by musel být dvakrát tak delší a na úzkém ostrohu nezbývalo pro dva mosty místo.
Nakonec byl
problém vyřešen originálním způsobem, který splňoval veškeré požadavky. Těsně vedle starých pilířů byly vystavěny čtyři nové, které trčely
12 metrů nad starý most. Nad opěrami původního mostu byly vybudovány nové opěry a nad tím vším byla zkonstruována mohutná ocelová mostovka.
Starý most byl zachráněn a dokonce i
využit pro zdejší silnici z Hořic do Vojslavic. Celé sílo bylo
dokončeno roku 1976.
Silnice dnes vede jen
po jedné polovině mostu, která byla určena pro směr dálnice do
Brna. Navíc je
silnice zastřešena neboť přímo nad starým mostem vede most nový, širší. Tím vlastně vzniklo jakési
horní patro mostu a původní mostovka historického mostu zůstala v patře spodním.
Ocenění Patrimonium pro Futuro 2025
Obnova mostu získala v roce 2025 cenu za Obnovu památky Národního památkového ústavu Patrimonium pro Futuro 2025.