Josef Pleskot – jeden z nejznámějších a nejrespektovanějších českých architektů

Dvě části Písku spojuje nová lávka pro pěší a cyklisty navržená architektem Josefem Pleskotem. Lidé se po ní dostanou z Václavského předměstí přes Otavu do Hradiště.

Nová zenová zahrada architekta Josefa Pleskota v Litomyšli je útočištěm umění, kreativity a relaxace.

Svět techniky v sobě neukrývá pouze vnitřní expozice, součástí jedné z nich, Světa přírody, je také venkovní zahrada. Vznikla na obdélníkovém půdorysu střechy podél „zrcadla" čelní fasády. Autory návrhu a tvůrci kompozice jsou Ing. Arch. Josef Pleskot, zahradní architekt Ing. Zdenek Sendler a zahrad

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Milujete víno a patříte i k příznivcům moderní architektury? Pak se vám budou hodit naše tipy na místa, kde se lahodná vína jižní Moravy snoubí s moderním designem. Mnohá vinařství se mohou pochlubit stylovými a ryze současnými budovami návštěvnických center či degustačních prostor přímo uprostřed vinic. Vydejte se za originální architekturou a kvalitními víny!

Od září 2023 mohou chodci a cyklisté v Radotíně využívat dvě lávky – přes Berounku a nad frekventovanou silnicí. Díky nim je bezpečnější provoz jak v samotné městské části, tak také i mezi dalšími okrajovými částmi Prahy 5.

Jedenáct kilometrů dlouhá trasa je vedena po území Radotín i na katastrech Kosoře a Lochkova. Místní i turisy přivádí do těch nejkrásnějších míst radotínského okolí. Ukáže vám místní přírodní zajímavosti, jako jsou například Radotínské skály a Slavičí údolí.

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Lávka přes Jizeru v Mladé Boleslavi pro pěší a turisty propojuje cyklostezky z Krásné louky a na druhém břehu řeky. Navrhl ji architekt Josef Pleskot.

Rozsáhlé sklepení státního zámku Litomyšl, památky zapsané na Seznamu UNESCO, je exklusivním prostorem s neopakovatelnou atmosférou, nabízející relaxaci a odpoutání myšlenek od všedních starostí.

Nemusíte jezdit do světa, říkají na Severní Moravě a ve Slezsku, když celý svět najdete v našem kraji. Stejně jako k Praze neodmyslitelně patří Hradčany, symbolem Ostravy jsou Dolní Vítkovice. A pokud si myslíte, že se romantické sídlo českých králů nedá porovnávat s industriální krásou starých vysokých pecí, podívejte se na jejich siluety. Panoramata obou míst se s trochou nadsázky podobají, nemyslíte?

Kavárna, prostor pro připomenutí historie, klub a vyhlídková terasa. To vše je součástí nové nástavby Vysoké pece č. 1 v Dolní oblasti Vítkovic. Ta je v současnosti nejvyšším geografickým bodem ve městě. Po okolí se odtud rozhlédnete z téměř 80 metrů.

Architekt Josef Pleskot patří ve svém oboru k současné české špičce. K nejznámějším Pleskotovým realizacím patří ústředí ČSOB v pražských Radlicích, revitalizace staveb v komplexu bývalých železáren v Dolní oblasti Vítkovic či průchod valem Prašného mostu. Jestli se připojí k týmu prezidenta Petra Pavla jako architekt Pražského hradu zatím nevíme, jisté ale je, že jako architekt už Hrad velmi dobře zná. Je autorem rekonstrukce Jeleního příkopu, kdy se už za Václava Havla pro veřejnost otevřela jeho dolní část, a také propojení s horní částí tunelem pod Prašným mostem. Za tuto stavbu Pleskot získal několik mezinárodních architektonických cen. Zajděte se tam podívat, tunel je zevnitř efektně nasvícený a má také skvělou akustiku!

Dolní Vítkovice tvoří bývalý průmyslový areál Dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece Vítkovických železáren. Areál je unikátní industriální památkou a nezaměnitelným symbolem Ostravy a celého Moravskoslezského kraje.

Dokud neskončí 21. století, výčet novinek, opravených historických památek a zdařilých rekonstrukcí posledních let samozřejmě nemůže být kompletní. Už teď ale můžete hádat, které se promění v architektonické trvalky a na začátku 22. století se objeví ve výčtu nejkrásnějších staveb za posledních sto let.

Skleněné, kovové, lanové, kamenné, pro pěší i pro auta, poklidné i s pořádnou dávkou adrenalinu: takový je výběr lávek a mostů, které stojí za bližší seznámení. Každý či každá z nich má svůj originální příběh, některé najdete snadno, jiné budete muset trochu hledat. Do našeho výběru jsme dokonce zařadili i takové mosty a lávky, které teprve vzniknou. Projděte se s námi přes řeky, potoky, strže a údolí a užijte si nejzajímavější lávky a mosty na každém kroku: moderní architektura podobně jako výlety s portálem Kudy z nudy rozhodně nenudí a nabízí spousty překvapení.

Nejstarší kamenný most v Česku, Městský ostrov i ostrůvek u Křižíkovy elektrárny: to je jen část hezkých míst v Písku, která propojuje řeka Otava. Na její náplavce vyrůstají slavné sochy z písku, lidé se tu procházejí, odpočívají, krmí labutě a posedávají v kavárnách. A také si prohlížejí písecký Titanik, místní kuriozitu, která je dokonce zanesená v oficiálních mapách.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Tento architektonický skvost, dílo architekta Josefa Pleskota, je první stavbou na Moravě, která je zasazena přímo uprostřed vinohradu. Již v roce 1522 byla vína z této vinice dodávána na Pražský hrad, na slavnostní tabule Jagellonců, později Habsburků do Vídně.

Prohlídková trasa v podzemních chodbách pod areálem zámku je více než dobrodružná. Čekají vás podzemní odvodňovací chodby, plné tajemných zákoutí a zvuků.

Radnice, zabírající prostory dvou domů na náměstí, získala s nástupem demokracie na významu a ten bylo zapotřebí zosobnit stavebním činem. Dům č.p. 100 pochází ze 17. století. V roce 1867 jej získala městská obec a zřídila zde radnici.