Úvod > Co chcete dělat? > Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji
Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
+ Přidat foto
Příroda

Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 70 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.
V roce 1992 byla otevřena úvodní expozice na ploše 3 ha, která je upravena jako park s kolekcemi drobných cibulovin, trvalek, letniček a léčivých, vřesovištních, suchomilných a vlhkomilných rostlin, se skalničkovým skleníkem a oddělením dendrologie s domácími i cizokrajnými zakrslými jehličnany.

Dnes si lze prohlédnout, kromě úvodní expozice, i meditační japonskou zahradu s původními druhy japonských rostlin, geografickou expozici rostlin Turecka a Středomoří a pod ní sbírku kosatců. Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna jedna z nejkrásnějších pražských vinic – vinice sv. Kláry a tropický skleník Fata Morgana.
 

Rozhledna, altán i pítka

V severní části zahrady nově vyrostla šestitunová ocelová rozhledna z dílny Čestmíra Sušky. Uvnitř potrubí se nachází vřetenovité schodiště a povrch tubusu zdobí dekorativní otvory, z nichž je možný výhled ven.

Od roku 2017 najdete v Ornamentální zahradě altán a originální rostlinné bistro nazvané Botanická na talíři s nabídkou zdravého občerstvení a vína z vinice sv. Kláry. Najdete zde rovněž toalety a přístřeší v případě nepříznivého počasí.
 
Při procházce expozicemi jsou návštěvníkům k dispozici pítka a množství lavic, kde si mohou během procházky odpočinout. Do zahrady jsou doplňovány i různé dekorační a informační prvky, které mají za cíl návštěvu zahrady zpříjemnit a přiblížit ji více také hendikepovaným návštěvníkům.
 

Severní Amerika

Expozice věnovaná trvalkám (bylinám) severoamerických prérií se nachází na jižní ploše Horní zahrady, na okraji kaňonu. Byla vybudována v předjaří a nyní probíhají výsadby nejrůznějších prérijních rostlin od nízkých druhů až po vysoké slunečnice a vernonie. Zajímavostí je také několik zástupců u nás zatím méně známého rodu Silphium. České pojmenování těchto rostlin je mužák, za to vděčí statnému vzrůstu. Rostliny s výškou přes tři metry patří v současnosti mezi nejvyšší byliny ve venkovních expozicích pražské botanické zahrady. Flóru Severní Ameriky prezentuje rovněž expozice Trvalky východu USA. Expozice se nachází přibližně uprostřed lesních expozic a je ze všech stran obklopená cestami. Dominantní jsou tu rostliny z východních oblastí Ameriky a především z Appalačského pohoří. Jde zejména o takové druhy, které v přírodě rostou na loukách při okrajích lesů, na lesních pasekách či světlinách nebo přímo v podrostu světlého listnatého lesa. V řadě případů se jedná o poměrně mohutné byliny, z nichž mnohé našly cestu i do evropských zahrad jako okrasné rostliny, např. plamenka latnatá (Phlox paniculata) nebo zavinutka (Monarda didyma).
 

Z Ameriky do Asie

Expozice Asijských trvalek se rovněž nachází v Lese, a to poblíž Stráně u hlavní cesty. Tvoří ji poměrně rozsáhlé záhony vinoucí se mezi výsadbami dřevin, které byly realizovány od roku 2018. Skládá se takřka výhradně z rostlin ze sběrů z čínských expedic. K vidění je zde pestrá směs podrostových rostlin Číny. Jedná se například o krásnou sápu mongolskou (Phlomis mongolica), patrinii drsnou (Patrinia scabra) nebo hlaváče chocholatého (Scabiosa comosa). Dále zde návštěvníci mohou obdivovat bohatou sbírku čínských denivek, kosatců, lilií či česneků. V každém období tato expozice potěší různými barvami.
 

Relax ve stínu popínavých rostlin

V současnosti obsahuje 34 popínavých rostlin, například z rodu oměj (Aconitum), podražec (Aristolochia), mučenka (Passiflora), chmel (Humulus), srdcovka (Dicentra), plamének (Clematis). Dřevěné konstrukce pro rostliny vytvořil umělec Lukáš Gavlovský a kromě nich jsou zde i umělecky ztvárněné lavičky k posezení.
 

Dovolená na Kypru a ve Středozemí

V Ornamentální zahradě vznikla nevelká expozice zaměřená na suchomilné rostliny, zejména rozchodníky, ale také na flóru Kypru. Na tuto oblast se zaměřila expediční činnost odborníků z Botanické zahrady hl. m. Prahy. Kvetoucí rostliny tu lze obdivovat od jara až do podzimu. Některé druhy kyperské flóry, které se podařilo získat díky povolení ke sběru přímo na Kypru, budou vysázeny v expozici rostlinstva Středozemí a Turecka.
 

Ornamentální zahrada

Tato část Venkovní expozice patří k těm nejstarším v botanické zahradě. Veřejnosti byla zpřístupněna již v roce 1992 a stala se srdcem a centrem všeho dění. Plocha je rozčleněna do několika samostatných částí, v jejichž jádru je umístěna travnatá plocha, které vévodí dva vzrostlé sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum). Ty patří k nejvyšším stromům na světě i v naší zahradě. Expozici kromě nich zdobí i další zajímavé dřeviny. Se sekvojovci přímo sousedí tzv. centrální záhon představující každoročně velkou sbírku letniček doplněných dvouletkami, trvalkami a okrasnými trávami. Záhon nakvétá postupně od jara do podzimu a tvoří tak dominantu Ornamentální zahrady.

V těsném sousedství vchodu do Japonské zahrady za centrálním trvalkovým a letničkovým záhonem je umístěna sbírka užitkových rostlin mírného pásu. Největší plochu zaujímá kolekce léčivých rostlin, dále zde naleznete kořeninové druhy, kolekci jedovatých rostlinbarvířské rostliny. Celkem je zde soustředěno více než 350 taxonů užitkových rostlin.
 

Japonská zahrada

Japonská zahrada v Botanické zahradě hl. m. Prahy se začala budovat v roce 1995 na ploše 0,67 ha a pro veřejnost byla otevřena v roce 1997. Expozice je tvořena ze dvou částí. První představuje horskou krajinu s chýší a jezírkem. Ve druhé, sbírkové části, jsou shromažďovány rostliny pocházející z Číny a Japonska. Základními prvky zahrady jsou voda, kámen a rostliny. Výsadby rostlin nemají za cíl uchvátit hýřivostí barev květů, ale zdůraznit eleganci stálezelených dřevin a proměnlivost scenérie během celého roku.

Při budování Japonské zahrady bylo využito tradičních prvků. Kameny na chodníčku „tobiiši“ mírně vyčnívají nad úroveň terénu tak, aby si člověk během chůze neumazal boty. Záměrně jsou položeny nepravidelně, jako tomu bývá v přírodě. V klidném zákoutí je umístěna tradiční vysoká zahradní lampa, která vedle své praktické funkce symbolizuje „světlo poznání zaplašující mračna nevědomosti“. Dřevěná čajová chýše poskytuje klid pro odpočinek či meditaci a nádherný výhled do zahrady a na jezírko.

Také jednotlivé rostliny mají v tradici japonských zahrad svou symboliku. Například javory symbolizují podzim či moudrost. Ve zdejší zahradě můžete vidět jednu z nevětších sbírek kultivarů japonských javorů v České republice. Protikladem k nim jsou slivoně, symbolizující nový život, ctnost a dívčí krásu. Borovice představují věčný život a odolnost, pivoňky vznešenost, bohatství a moc.
 

Pivoňková louka

Sbírka dřevitých a bylinných druhů pivoněk, která je zde prezentována, patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek u nás. Vznikla ve spolupráci s Pekingskou botanickou zahradou a firmami Heze Paeony Copany (Čína), Cricket Hill Garden (USA), Wolfgang Linnemann (Německo), Pieter Zwijnenburg (Holandsko), Botanickou zahradou BÚ ČSAV v Průhonicích, Callie´s Beaux Jardins (USA), Kelways (Anglie), Riviéra (Francie).

Většina z rozsáhlé sbírky pivoněk je soustředěna právě na Pivoňkové louce a jako doplněk jsou pivoňky použity také v dalších expozicích. Pivoňková louka hostí také kolekci magnolií, která je efektní zejména na přelomu března a dubna, kdy desítky těchto krásných dřevin kvetou.
 

Piknik v botanické zahradě

U Sekvojové louky, nedaleko Ornamentální zahrady, zřídila Botanická zahrada příjemné piknikové místo. Všem, kteří sem vyrazí, zapůjčí odpočinková lehátka nebo deku, aby si mohli udělat piknik. Lehátka jsou zdarma, za deku je potřeba zaplatit zálohu 200 Kč.
Zobrazit více
Naposledy změněno: 12. 8. 2021