Tipy na výlet, kde na vás dýchnou vzpomínky na secesi

Přímo pod Čertovými kazatelnami stojí nově zrekonstruovaná tančírna s názvem Georgshalle, v minulosti velice oblíbené místo pro nejrůznější oslavy, plesy či bály. Nyní Tančírna slouží jako zázemí pro turisty a prezentuje Rychlebské hory jako celek.

V blízkosti horní stanice lanovky z Trojanovic na Pustevny stojí malebná horská chalupa Maměnka, Libušín byl v březnu 2014 zničen požárem, po dlouhé rekonstrukci se otevřel v červenci 2020. Objekty navrhnul architekt Dušan Jurkovič ve stylu lidové architektury Valašska a Kysuce.

Komentovaná prohlídka historických prostor národní kulturní památky Vily Primavesi vystavěné ve stylu vídeňské secese. Přijďte si poslechnout příběh bankéřské rodiny Primavesi a jejich přátel významných umělců secese Gustava Klimta, Antona Hanaka a Josefa Hoffmanna.

Přijďte si prohlédnout historický objekt Zemského hřebčince Písek, který byl vybudován v tudorovském slohu na přelomu 19. a 20. století a je dodnes jedním z nejvýznamnějších chovatelských zařízení v zemi. Od 1. července 2010 nese status Národní kulturní památka České republiky.

Triton Restaurant nabízí zážitkovou gastronomii v romantickém prostředí krápníkové jeskyně z roku 1912. Restaurace se nachází v srdci Václavského náměstí v centru Prahy. Vybrat si můžete jak z jídelního lístku, tak i z prémiových menu.

Chcete se dozvědět, jak se vyrábí elektřina z obnovitelných zdrojů? Vyrazte do centra Hradce Králové. V infocentru malé vodní elektrárny Hučák se na vlastní oči přesvědčíte, jak se dá k výrobě elektřiny využít síla vody, větru či slunce. Během prohlídky navíc můžete navštívit i strojovnu elektrárny!

Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. K jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům patří Dům U Černé Matky Boží. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu.

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

V samém srdci lázní Luhačovice se nachází národní památka a dominanta města – Jurkovičův dům. Původní mlýn v roce 1902 přestavěl známý architekt Dušan Jurkovič na lázeňský dům s ubytováním a balneoprovozem.

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak. Vychutnejte si kousek historie ve Fantově kavárně.

V muzeu lze zakoupit kopie historického skla, tradiční skleněnou bižuterii a odbornou sklářskou literaturu. Ve výstavních prostorách se nachází sklo v časovém rozmezí od období baroka až po současnost.

Národní dům v Bohumíně je příkladem výstavného městského hotelu z počátku 20. století s velmi kvalitní secesní architekturou. Právě z tohoto důvodu je od února 2006 památkově chráněna.

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

Tak jako v každém správném lázeňském městě je důležitou částí lázeňské architektury kolonáda. Jednou z hlavních zajímavostí městečka Janské Lázně, které leží ve východní části Krkonoš, je právě secesní lázeňská kolonáda navržená vídeňským architektem Brangem.

Jurkovičova vila v Brně – Žabovřeskách je dílem slovenského architekta Dušana Sama Jurkoviče a tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato pohádková architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako Vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.

Horská obec Kunčice pod Ondřejníkm leží mezi frenštátskou a frýdlantskou kotlinou. První písemná zmínka o obci je z roku 1581. V obci je několik secesních vil z počátku 20. století.

Secesní vila byla postavena v roce 1902 a pro Marii Karas ji postavil jihlavský stavitel Josef Kubička. Dům sloužil před válkou jako lékařská ordinace, po válce jako internát a také jako jídelna a učebny zdravotní školy. V roce 2016 prošla rekonstrukcí a získala ocenění Stavba roku 2017.

Dům se secesní štukovou dekorací stojí na vltavském nábřeží proti Mánesu a byl postaven v letech 1903 – 1905. Uvnitř se nachází koncertní hlavní sál s proskleným stropem a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.

Památkově chráněný areál s prvky secese a novorenesance byl vybudován v roce 1893 – 1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka pro Ústřední jatka královského města Prahy. Svému účelu jatka sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici.

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Je desátým pražským mostem po proudu Vltavy. Jedná se o jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci v České republice. Právě proto patří mezi státem chráněné technické památky.

Secesní dřevěný altán z konce 19. století v parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě představuje hodnotný a zajímavý příklad oktogonálního hudebního altánu s vyřezávanými prvky folklórního tvarosloví.

Secesní vodojem obecního gravitačního vodovodu se nachází jižně od obce Skorkov na Havlíčkobrodsku. Jde o drobnou stavbu z roku 1912 postavenou podle projektu Václava Špitálského.

Unikátní Jurkovičova rozhledna byla postavena na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm podle plánů architekta Dušana Jurkoviče, nad Valašskou dědinou Valašského muzea v přírodě.

Součástí městské památkové rezervace v Novém Městě nad Metují je novoměstský zámek. Byl založen v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Zámek je otevřen celoročně a nabízí i romantické ubytování.

V Chýnově se roku 1872 narodil (a roku 1941 zde zemřel) významný český sochař, výtvarník, architekt Franrišek Bílek. V 1898 si zde umělec na pozemku své rodiny nechal podle svých návrhů postavit dům s velkým ateliérem.

V Bílkově vile v Mickiewiczově ulici v Praze je návštěvníkům zpřístupněn ateliér Františka Bílka. V další části objektu je umístěna stálá expozice, která představuje díla z vrcholného období tohto všestranného secesního umělce.

Vila je výjimečným příkladem spojení vídeňské a anglické secesní architektury, s vlivem baroka. Postavili ji vídeňští architekti Franz von Krauss a Josef Tölk pro bankéřskou rodinu Primavesi. Na vzniku se podílel Gustav Klimt, Anton Hanak a Josef Hoffmann.

Secesní kavárna Imperial, která byla otevřena již v roce 1914, vždy patřila mezi nejznámější podniky v Praze. Café Imperial pod vedením Zdeňka Pohlreicha navazuje na svou prvorepublikovou slávu díky pohostinnosti, výtečné kuchyni a skvostné historické výzdobě.

Vila obývaná v letech 1913 až 1939 rodinou Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhat. Vila slouží jako muzeum s expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která přibližuje dějiny architektury i brněnských vyšších vrstev.

Muchovo muzeum, první muzeum na světě věnované životu a dílu proslulého, světově známého představitele secese, Alfonsu Muchovi, je umístěno v barokním Kaunickém paláci v Panské ulici na Starém Městě v Praze.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Secesní dům na Národní třídě byl přestavěný v letech 1906-08 podle návrhu architekta O. Polívky pro nakladatelství Topič. Součástí domu byl i tzv. Topičův salon, výstavní prostory, ve kterém František Topič prezentoval české i zahraniční umění.

Kloboucký rodák Josef Bratmann (1848–1924) byl úspěšným vídeňským podnikatelem. Projekt vily pro něj zpracoval jiný zdejší rodák, Hubert Gessner (1871–1943), jeden z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století.

Krásná secesní věž ve tvaru kalicha byla postavena v roce 1904. Jedná se o kulturní památku.

Jedna z význačných secesních památek v Jihočeském kraji. Byla postavena v roce 1904 a sokolové ji využívali jako tělocvičnu a kulturní sál. Za první republiky byla upravena tak, aby mohla sloužit i jako biograf.

Trmalova vila, dílo architekta Jana Kotěry, je unikátní ukázkou architektonické tvorby rodinných sídel první poloviny dvacátého století. V roce 2014 prošla celkovou rekonstrukcí, která vyzdvihla kvalitní řemeslné prvky a nádherné umělecké dekorace.

V parku je k vidění drobná technická secesní památka z roku 1913 – hranolová dřevěná skříň s prosklenými třemi stranami a teploměrem, zdobená železným kováním s motivem kaštanových listů. Na vrcholku skříňky je umístěna soška žáby.

Nově zrekonstruovaná secesní vila z roku 1907 se nachází v obci Žulová v severozápadním Slezsku v podhůří Rychlebských hor. Nabízí společenské, vzdělávací, rekreační, sportovní i relaxační zázemí.