Podobně jako šperkařství, kovotepectví nebo kamenosochařství i
řezbářství není jen tradiční řemeslo, ale současně umění.
Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů na světě a v průběhu tisíciletí se používalo nejenom k výrobě
budov, lodí či
mostů, ale také
nábytku, zbraní, loutek, dýmek, hřebenů, rakví, betlémů, hudebních nástrojů, šachovnic a
šachových figurek a spousty dalších věcí. Po stopách starobylých tradic se s
Kudy z nudy můžete vydat na nejeden zajímavý výlet.
Dřevo v muzeu: muzea dřevařství a dalších řemesel
Začneme tam, kde se o dřevě dozvíte úplně všechno:
dřevu, dřevařským tradicím a
řemeslům se totiž věnuje několik
muzeí. Na
Šumavě můžete navštívit
Návštěvnické centrum dřevařství na
Modravě s interaktivní expozicí, zážitkovou dílnou a
venkovní expozicí s dřevorubeckou chýší, milířem, sáněmi na svoz dřeva a dalšími předměty.
Další zajímavé
Muzeum dřevařství objevíte v
Dlouhé Vsi u
Sušice: mapuje těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití. Před muzeem si prohlédnete
repliku voru, zvětšená maketa
krabičky zápalek připomíná
příběh tradičních sušických sirek.
Dřevařství bylo pro obyvatele horských oblastí jedním z hlavních zdrojů obživy a řady dnešních městeček začínaly svou existenci jako malé dřevařské osady. Za vůní dřeva se proto můžete vydat hlavně do
hor, třeba do
Krkonoš, do
expozice Šindelka v
Harrachově.
Tradičním řemeslům a
zpracování dřeva či proutí se věnuje také jedna z expozic
Muzea jihovýchodní Moravy ve
Zlíně; najdete ji v
hájence před
hradem Malenovice.
Vorařství a plavení dřeva, tradice zapsaná v UNESCO
Začátkem prosince 2022 bylo na
Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno
vorařství. Také tato starobylá tradice má řadu podob: dodnes žije třeba v
Českém Krumlově, kde si celý rok vychutnáte
vyhlídkové plavby na vorech kolem historického centra. V bývalém
kostele sv. Jošta na
Latránu můžete navštívit
Muzeum voroplavby s velkým modelem vorového pramenu, s
Kudy z nudy se pak můžete vydat na
výlet za vorařskými tradicemi.
Zápis se však netýká jen vorů a vorařství, ale obecně plavectví včetně
plavení dřeva. Tyto tradice připomínají plavební kanály –
Schwarzenberský a
Vchynicko-tetovský na
Šumavě,
Flájský plavební kanál v
Krušných horách anebo
Weisshuhnův kanál u
Hradce na Moravicí.
Šumavské plavební kanály dokonce mají „svá“ muzea, například
expozici Schwarzenberského plavebního kanálu ve fořtovně v
osadě Jelení Vrchy, přímo na břehu kanálu, a
Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve
Chvalšinách, kde se autor obou šumavských plavebních kanálů
Josef Rosenauer patrně narodil.
Abeceda zajímavostí ze dřeva
A jako altánky
Ideálním cílem romantického výletu může být některý z mnoha dřevěných
altánků: najdete je v parcích i zámeckých zahradách, na skalách i v lesích. Vydejte se třeba na
Mariinu vyhlídku v
Českém Švýcarsku anebo do
Mařenčina loubí s krásnou vyhlídkou na
hrad Pernštejn.
B jako bednáři
Jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční
bednářské řemeslo, je
pivovar Plzeňský Prazdroj. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Jako jediní dodnes předávají z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí a pokračují tak v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby
plzeňského ležáku.
B jako betlémy
Do
Třebechovic pod Orebem láká výletníky jedinečné
Muzeum betlémů. Sídlí přímo v centru městečka a jeho hlavním exponátem je
Proboštův betlém s více než 2 000 vyřezávanými díly. V muzeu si prohlédnete stovky dalších betlémů z různých oblastí České republiky, betlémářské tradice a další krásné kousky ale můžete objevovat i jinde: navštivte třeba
betlém v Horní Lidči anebo
Krýzovy jesličky v
Jindřichově Hradci.
D jako dřevěné kostely
Mezi
církevními památkami mají své zvláštní místo
dřevěné kostely. Jejich patronem by mohl být
dřevěný kostelík v Gutech z roku 1563, který v roce 2017 zapálili vandalové. Dnes na jeho místě stojí přesná replika.
D jako dýmky
Bez dřeva by nevznikly ani řady krásných dýmek. Jejich výrobou je proslulé městečko
Proseč, kde je
Muzeum dýmek. Na
zámku Jánský Vrch v
Javorníku si prohlédnete největší vystavenou
sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v Česku. Přes 1200 exponátů pochází většinou z 18. až 19. století z Evropy, Ameriky, Afriky i Orientu.
D jako domy
V městečku
Brumov-Bylnice postavili architekti ze
studia Mjölk nejvyšší dřevostavbu České republiky. Firemní sídlo místní lesnicko-dřevařské firmy
Kloboucká lesní je postavené s důrazem na ekologii a udržitelnost ze dřeva, které se pokácelo v okolních lesích. Třípodlažní stavba měří na délku šedesát metrů a hřeben střechy se tyčí do výšky osmnácti metrů. Spodní dvě patra slouží jako administrativní prostory, podkrovní prostory jsou otevřené a vedle firemních akcí tu probíhají také programy pro veřejnost. Střechu z jedné strany pokrývají solární panely, z druhé průhledná krytina. Budovu lemují bazénky, kde se shromažďuje dešťová voda pro další využití, vodní plochy zároveň ochlazují stavbu v letních měsících.
H jako hudební nástroje
Kousek od
Návštěvnického centra dřevařství na
Modravě stojí
Bienertova pila, kde se zpracovávalo rezonanční dříví na desky smyčcových a klávesových nástrojů, žebrování pro stavbu křídel a pianin a jejich klávesnic. Bez takového dřeva se neobejdou ani housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary
značky Strunal, ani
cimbály či
klavíry značky Petrof. Rezonanční desky pro housle a klavíry se z Modravy vyvážely do celého světa, vy si v návštěvnickém centru na vlastní uši poslechnete, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a proč má zdejší dřevo jedinečné vlastnosti.
K jako kolonáda
Kolonády jsou ozdobou většiny našich
lázeňských měst a platí to i pro
Tržní kolonádu v
Karlových Varech. Bohatě vyřezávaná dřevěná kolonáda vypadá jako vyrobená z bílých krajek a vznikla v letech 1882 až 1883 podle projektu slavných
vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Dřevo sice je skvělý materiál, ale přece jen nevydrží všechno, dnešní stavba tak je věrnou kopií původní kolonády.
L jako loutky a loutkářství, tradice zapsaná v UNESCO
Ze dřeva se často vyrábějí také loutky – a
české loutkářství má letitou tradici. Od roku 2016 je zapsané na
Seznamu nehmotného dědictví UNESCO, v naší zemi působí stovky profesionálních i amatérských loutkových divadel a skupin. S loutkami se setkáte na celé řadě akcí, loutková divadla se často starají o program pro děti na akcích s jiným laděním. Navštívit můžete i několik
loutkářských muzeí, například
Muzeum loutkářských kultur v
Chrudimi,
Muzeum české loutky a cirkusu v
Prachaticích anebo
Muzeum loutek v
Plzni.
M jako mosty
Bez dřeva se neobejdou ani stavitelé
krytých dřevěných mostů. Většinou už mají na kontě několik stovek let a dnešních časů se dočkaly jen díky příkladné péči těch, kterým nejsou lhostejné jejich osudy. Prohlédněte si třeba
dřevěný most v Pernštejně,
rechle u Lenory anebo
Radošovský dřevěný most přes
Ohři. Ten má dokonale zmapovaný původ: povolení k jeho stavbě dal 16. dubna 1364 městu
Ostrov sám
císař Karel IV.
O jako oltáře
Chloubou města
Louny je
kostel sv. Mikuláše, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, který postavil královský stavitel
Benedikt Rejt. Fascinujícím uměleckým dílem je vyřezávaný dřevěný oltář, dílo, na němž tehdejší královský truhlář a řezbář
Marek Noenmacher a jeho kolegové
Jeroným Kohl a
František Preiss pracovali plné tři až čtyři roky, a to v letech 1701 až 1704. Oltář má ještě jednu zvláštnost: není malovaný, a tak má dřevo původní, medově zlatou barvu. Nebyl to ale záměr, spíš nutnost: pozdější domalování oltáře, takzvaný štafírunk, narazilo na finanční možnosti lounských měšťanů.
Uměleckým klenotem je také
Světelský oltář v
kostele sv. Barbory v
Adamově. Přes sedm metrů vysoký oltář vyřezávaný z lipového dřeva pochází z dolnorakouského Zwettlu, byl vyroben v letech 1516 až 1525 a je na něm několik desítek postav.
P jako papírna
Jak se ze dřeva vyrábí papír uvidíte na vlastní oči v
ruční papírně ve
Velkých Losinách. Původní žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů a je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla.
R jako rozhledna
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku můžete navštívit desítky
dřevěných rozhleden. Zajímavý příběh nabízí
rozhledna Bára u
Chrudimi,
rozhledna Čubův kopec na
Valašsku má tvar jehlanu a její střechy pokrývají dřevěné šindele.
Rozhledna na Pekelném kopci nedaleko
Třebíče má zajímavé dřevěné točité schodiště, a na
rozhlednu Boubín, která stojí v chráněném
Boubínském pralese na
Šumavě, se materiál musel šetrně dopravovat pomocí koní, lanovky nebo ručně. Dřevěným i architektonickým skvostem je
rozhledna na Kelčském Javorníku: její plášť tvoří obloukovitě prohnuté modřínové lamely, připomínající místní tradiční výrobu
ohýbaného nábytku.
Ř jako řemesla
Řada řemesel pracujících se dřevem se do našeho přehledu nevešla. Navštivte proto
Muzeum řemesel v
Letohradě, největší muzeum řemesel svého druhu v České republice, a projděte se desítkami expozic řemesel a živností z let 1840 až 1930. Vedle dílny truhlářů a řezbářů se seznámíte i s koláři, šindeláři a mnoha dalšími profesemi.
S jako skanzeny
Oblíbeným cílem pro děti i dospělé jsou
skanzeny. Jde o živá
muzea lidové architektury, kde si prohlédnete život našich předků zblízka, často s ukázkami běžných prací v domácnosti i na poli, fungování předváděných exponátů či dílny venkovských řemeslníků. Pro nejmenší návštěvníky jsou připraveny zajímavé programy, pro mlsné výletníky pak ochutnávky dobových specialit. Vyberte si některý ze
skanzenů u nás na
Kudy z nudy!
S jako strop
Až budete procházet tanečním sálem na
hradě Švihov, podívejte se na
dřevěný renesanční strop. Pochází ze sedmdesátých let 16. století a původně zdobil jeden ze sálů
zámku Dobrovice nedaleko
Mladé Boleslavi. Při přestavbě zámku na
cukrovar strop snesli a uložili v sýpce, kde je nyní
Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Na Švihov byl strop převezen až po osmdesáti letech.
V jako včelín
V
Krušlově na
Strakonicku si prohlédnete ojedinělé dílo: vyřezávaný a malovaný
Machův včelín. Včelař a řezbář
Josef Mach zasvětil svůj život nejenom živým včelám, ale svou lásku k nim promítl i do řezbářského řemesla. Včelín obsahuje 65 výtvarně zpracovaných úlů. Některé ztvárňují lidovou architekturu, další osobnosti včelařství, místa z okolí i památky naší vlasti.
Z jako zámky
Jednou z největších kuriozit
zámku Lednice je vřetenovité schodiště z dubového dřeva v rohu zámecké knihovny. Vzniklo v roce 1851, bylo vyrobeno z jediného stromu a zdobí ho jemné řezby s rostlinnými a zvířecími motivy. Vyrobila ho vídeňská stolařská firma
Karla Leistera zřejmě podle návrhu knížecího stavebního ředitele a autora neogotického projektu zámku
Georga Wingelmüllera. Krásné řezbářské práce můžete obdivovat také na dalších
hradech a
zámcích, pověstná je zejména okázalá výzdoba interiérů na
Sychrově a na
Hrádku u Nechanic.