Tradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny

Podobně jako šperkařství, kovotepectví nebo kamenosochařství i řezbářství není jen tradiční řemeslo, ale současně umění. Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů na světě a v průběhu tisíciletí se používalo nejenom k výrobě budov, lodí či mostů, ale také nábytku, zbraní, loutek, dýmek, hřebenů, rakví, betlémů, hudebních nástrojů, šachovnic a šachových figurek a spousty dalších věcí. Po stopách starobylých tradic se s Kudy z nudy můžete vydat na nejeden zajímavý výlet.
 

Dřevo v muzeu: muzea dřevařství a dalších řemesel

Začneme tam, kde se o dřevě dozvíte úplně všechno: dřevu, dřevařským tradicím a řemeslům se totiž věnuje několik muzeí. Na Šumavě můžete navštívit Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě s interaktivní expozicí, zážitkovou dílnou a venkovní expozicí s dřevorubeckou chýší, milířem, sáněmi na svoz dřeva a dalšími předměty.

Další zajímavé Muzeum dřevařství objevíte v Dlouhé Vsi u Sušice: mapuje těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití. Před muzeem si prohlédnete repliku voru, zvětšená maketa krabičky zápalek připomíná příběh tradičních sušických sirek.

Dřevařství bylo pro obyvatele horských oblastí jedním z hlavních zdrojů obživy a řady dnešních městeček začínaly svou existenci jako malé dřevařské osady. Za vůní dřeva se proto můžete vydat hlavně do hor, třeba do Krkonoš, do expozice Šindelka v Harrachově.

Tradičním řemeslům a zpracování dřeva či proutí se věnuje také jedna z expozic Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně; najdete ji v hájence před hradem Malenovice.
 

Vorařství a plavení dřeva, tradice zapsaná v UNESCO

Začátkem prosince 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství. Také tato starobylá tradice má řadu podob: dodnes žije třeba v Českém Krumlově, kde si celý rok vychutnáte vyhlídkové plavby na vorech kolem historického centra. V bývalém kostele sv. Jošta na Latránu můžete navštívit  Muzeum voroplavby s velkým modelem vorového pramenu, s Kudy z nudy se pak můžete vydat na výlet za vorařskými tradicemi.

Zápis se však netýká jen vorů a vorařství, ale obecně plavectví včetně plavení dřeva. Tyto tradice připomínají plavební kanály – Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský na Šumavě, Flájský plavební kanál v Krušných horách anebo Weisshuhnův kanál u Hradce na Moravicí.

Šumavské plavební kanály dokonce mají „svá“ muzea, například expozici Schwarzenberského plavebního kanálu ve fořtovně v osadě Jelení Vrchy, přímo na břehu kanálu, a Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách, kde se autor obou šumavských plavebních kanálů Josef Rosenauer patrně narodil.
 

Abeceda zajímavostí ze dřeva

 

A jako altánky

Ideálním cílem romantického výletu může být některý z mnoha dřevěných altánků: najdete je v parcích i zámeckých zahradách, na skalách i v lesích. Vydejte se třeba na Mariinu vyhlídku v Českém Švýcarsku anebo do Mařenčina loubí s krásnou vyhlídkou na hrad Pernštejn.
 

B jako bednáři

Jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo, je pivovar Plzeňský Prazdroj. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Jako jediní dodnes předávají z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí a pokračují tak v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby plzeňského ležáku.
 

B jako betlémy

Do Třebechovic pod Orebem láká výletníky jedinečné Muzeum betlémů. Sídlí přímo v centru městečka a jeho hlavním exponátem je Proboštův betlém s více než 2 000 vyřezávanými díly. V muzeu si prohlédnete stovky dalších betlémů z různých oblastí České republiky, betlémářské tradice a další krásné kousky ale můžete objevovat i jinde: navštivte třeba betlém v Horní Lidči anebo Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. 
 

D jako dřevěné kostely

Mezi církevními památkami mají své zvláštní místo dřevěné kostely. Jejich patronem by mohl být dřevěný kostelík v Gutech z roku 1563, který v roce 2017 zapálili vandalové. Dnes na jeho místě stojí přesná replika.
 

D jako dýmky

Bez dřeva by nevznikly ani řady krásných dýmek. Jejich výrobou je proslulé městečko Proseč, kde je Muzeum dýmek. Na zámku Jánský Vrch v Javorníku si prohlédnete největší vystavenou sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v Česku. Přes 1200 exponátů pochází většinou z 18. až 19. století z Evropy, Ameriky, Afriky i Orientu.

D jako domy

V městečku Brumov-Bylnice postavili architekti ze studia Mjölk nejvyšší dřevostavbu České republiky. Firemní sídlo místní lesnicko-dřevařské firmy Kloboucká lesní je postavené s důrazem na ekologii a udržitelnost ze dřeva, které se pokácelo v okolních lesích. Třípodlažní stavba měří na délku šedesát metrů a hřeben střechy se tyčí do výšky osmnácti metrů. Spodní dvě patra slouží jako administrativní prostory, podkrovní prostory jsou otevřené a vedle firemních akcí tu probíhají také programy pro veřejnost. Střechu z jedné strany pokrývají solární panely, z druhé průhledná krytina. Budovu lemují bazénky, kde se shromažďuje dešťová voda pro další využití, vodní plochy zároveň ochlazují stavbu v letních měsících.

 

H jako hudební nástroje

Kousek od Návštěvnického centra dřevařství na Modravě stojí Bienertova pila, kde se zpracovávalo rezonanční dříví na desky smyčcových a klávesových nástrojů, žebrování pro stavbu křídel a pianin a jejich klávesnic. Bez takového dřeva se neobejdou ani housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary značky Strunal, ani cimbály či klavíry značky Petrof. Rezonanční desky pro housle a klavíry se z Modravy vyvážely do celého světa, vy si v návštěvnickém centru na vlastní uši poslechnete, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a proč má zdejší dřevo jedinečné vlastnosti.
 

K jako kolonáda

Kolonády jsou ozdobou většiny našich lázeňských měst a platí to i pro Tržní kolonádu v Karlových Varech. Bohatě vyřezávaná dřevěná kolonáda vypadá jako vyrobená z bílých krajek a vznikla v letech 1882 až 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Dřevo sice je skvělý materiál, ale přece jen nevydrží všechno, dnešní stavba tak je věrnou kopií původní kolonády.
 

L jako loutky a loutkářství, tradice zapsaná v UNESCO

Ze dřeva se často vyrábějí také loutky – a české loutkářství má letitou tradici. Od roku 2016 je zapsané na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO, v naší zemi působí stovky profesionálních i amatérských loutkových divadel a skupin. S loutkami se setkáte na celé řadě akcí, loutková divadla se často starají o program pro děti na akcích s jiným laděním. Navštívit můžete i několik loutkářských muzeí, například Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích anebo Muzeum loutek v Plzni.
 

M jako mosty

Bez dřeva se neobejdou ani stavitelé krytých dřevěných mostů. Většinou už mají na kontě několik stovek let a dnešních časů se dočkaly jen díky příkladné péči těch, kterým nejsou lhostejné jejich osudy. Prohlédněte si třeba dřevěný most v Pernštejně, rechle u Lenory anebo Radošovský dřevěný most přes Ohři. Ten má dokonale zmapovaný původ: povolení k jeho stavbě dal 16. dubna 1364 městu Ostrov sám císař Karel IV.
 

O jako oltáře

Chloubou města Louny je kostel sv. Mikuláše, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, který postavil královský stavitel Benedikt Rejt. Fascinujícím uměleckým dílem je vyřezávaný dřevěný oltář, dílo, na němž tehdejší královský truhlář a řezbář Marek Noenmacher a jeho kolegové Jeroným Kohl a František Preiss pracovali plné tři až čtyři roky, a to v letech 1701 až 1704. Oltář má ještě jednu zvláštnost: není malovaný, a tak má dřevo původní, medově zlatou barvu. Nebyl to ale záměr, spíš nutnost: pozdější domalování oltáře, takzvaný štafírunk, narazilo na finanční možnosti lounských měšťanů.

Uměleckým klenotem je také Světelský oltář v kostele sv. Barbory v Adamově. Přes sedm metrů vysoký oltář vyřezávaný z lipového dřeva pochází z dolnorakouského Zwettlu, byl vyroben v letech 1516 až 1525 a je na něm několik desítek postav.
 

P jako papírna

Jak se ze dřeva vyrábí papír uvidíte na vlastní oči v ruční papírně ve Velkých Losinách. Původní žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů a je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla.
 

R jako rozhledna

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku můžete navštívit desítky dřevěných rozhleden. Zajímavý příběh nabízí rozhledna Bára u Chrudimi, rozhledna Čubův kopec na Valašsku má tvar jehlanu a její střechy pokrývají dřevěné šindele. Rozhledna na Pekelném kopci nedaleko Třebíče má zajímavé dřevěné točité schodiště, a na rozhlednu Boubín, která stojí v chráněném Boubínském pralese na Šumavě, se materiál musel šetrně dopravovat pomocí koní, lanovky nebo ručně. Dřevěným i architektonickým skvostem je rozhledna na Kelčském Javorníku: její plášť tvoří obloukovitě prohnuté modřínové lamely, připomínající místní tradiční výrobu ohýbaného nábytku.
 

Ř jako řemesla

Řada řemesel pracujících se dřevem se do našeho přehledu nevešla. Navštivte proto Muzeum řemesel v Letohradě, největší muzeum řemesel svého druhu v České republice, a projděte se desítkami expozic řemesel a živností z let 1840 až 1930. Vedle dílny truhlářů a řezbářů se seznámíte i s koláři, šindeláři a mnoha dalšími profesemi.
 

S jako skanzeny

Oblíbeným cílem pro děti i dospělé jsou skanzeny. Jde o živá muzea lidové architektury, kde si prohlédnete život našich předků zblízka, často s ukázkami běžných prací v domácnosti i na poli, fungování předváděných exponátů či dílny venkovských řemeslníků. Pro nejmenší návštěvníky jsou připraveny zajímavé programy, pro mlsné výletníky pak ochutnávky dobových specialit. Vyberte si některý ze skanzenů u nás na Kudy z nudy!
 

S jako strop

Až budete procházet tanečním sálem na hradě Švihov, podívejte se na dřevěný renesanční strop. Pochází ze sedmdesátých let 16. století a původně zdobil jeden ze sálů zámku Dobrovice nedaleko Mladé Boleslavi. Při přestavbě zámku na cukrovar strop snesli a uložili v sýpce, kde je nyní Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Na Švihov byl strop převezen až po osmdesáti letech.
 

V jako včelín

V Krušlově na Strakonicku si prohlédnete ojedinělé dílo: vyřezávaný a malovaný Machův včelín. Včelař a řezbář Josef Mach zasvětil svůj život nejenom živým včelám, ale svou lásku k nim promítl i do řezbářského řemesla. Včelín obsahuje 65 výtvarně zpracovaných úlů. Některé ztvárňují lidovou architekturu, další osobnosti včelařství, místa z okolí i památky naší vlasti.
 

Z jako zámky

Jednou z největších kuriozit zámku Lednice je vřetenovité schodiště z dubového dřeva v rohu zámecké knihovny. Vzniklo v roce 1851, bylo vyrobeno z jediného stromu a zdobí ho jemné řezby s rostlinnými a zvířecími motivy. Vyrobila ho vídeňská stolařská firma Karla Leistera zřejmě podle návrhu knížecího stavebního ředitele a autora neogotického projektu zámku Georga Wingelmüllera. Krásné řezbářské práce můžete obdivovat také na dalších hradech a zámcích, pověstná je zejména okázalá výzdoba interiérů na Sychrově a na Hrádku u Nechanic.