#světovéČesko, nehmotné kulturní dědictví a Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka představuje mimořádně cenný dokumentární celek, který uchovává paměť jednoho z nejvýznamnějších světových skladatelů 19. století. Antonín Dvořák patří k osobnostem, jejichž hudba překročila hranice své doby i země původu a stala se trvalou součástí světového kulturního dědictví. V roce 2023 byla archiv Antonína Dvořáka zapsán do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Kynžvartská daguerrotypie je movitá národní kulturní památka a jeden z nejcennějších dokladů počátků fotografie na světě. V roce 2017 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO. Unikátní snímek vznikl v roce 1839 a jeho autor, francouzský výtvarník a vynálezce Louis Jacques Mandé Daguerre, jej daroval kancléři Metternichovi ještě před oficiálním zveřejněním svého převratného objevu.

Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918–1945 představuje v celosvětovém měřítku mimořádně cenný soubor dokumentů zachycujících kulturní a intelektuální život emigrantů z východní Evropy v meziválečném období. Sbírka je uložena v Národní knihovně České republiky, konkrétně ve Slovanské knihovně, a v roce 2007 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Sbírka středověkých rukopisů české reformace představuje mimořádně cenný soubor dokumentů z jednoho z klíčových období evropských dějin. Je uložena v Národní knihovně České republiky a v roce 2007 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Pražská kolekce 526 univerzitních grafických tezí je největší sbírkou na světě. Všechny teze této sbírky se vážou k jediné instituci – Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Sbírka je uložena v Národní knihovně České republiky a v roce 2011 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948–1989 dokumentuje nezávislou kulturní, intelektuální a publicistickou tvorbu vznikající v podmínkách komunistického totalitního režimu. Sbírku uchovává knihovna Libri prohibiti, specializovaná instituce zaměřená na československou exilovou a samizdatovou literaturu. V roce 2013 byla kolekce zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Světelná pantomima Émila Reynauda, originální projekční pás k animovanému představení Autour d’une Cabine z roku 1894, patří k nejvzácnějším dochovaným dokladům rané filmové historie. Česká část této jedinečné památky je uchovávána v Národním technickém muzeu v Praze a coby společná česko-francouzská nominace byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Česko-maltská sbírka Camociových map patří k nejcennějším kartografickým pramenům 16. století. Soubor map zachycujících velké obléhání Malty z roku 1565 je uložen ve sbírkách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního muzea výtvarných umění na Maltě. V roce 2017 byla kolekce Camociových map po společné česko-maltské nominaci zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Mollova mapová sbírka patří k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným historickým mapovým souborům ve střední Evropě. Sbírku shromáždil v polovině 18. století diplomat a sběratel Bernard Paul Moll (1697–1780) a dnes ji uchovává Moravská zemská knihovna. V roce 2023 byla sbírka zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO.

Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka představuje mimořádně cenný soubor rukopisných a tištěných map, které vznikly v první polovině 19. století. Sbírku uchovává Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a v roce 2025 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO. Šlo o druhý zápis pokladů této fakulty do mezinárodního registru Paměti světa.

Situační plány měst a obcí židovského osídlení v habsburské monarchii představují mimořádně cenný soubor kartografických dokumentů z první poloviny 18. století. Sbírka byla v roce 2025 zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO. Hlavním koordinátorem procesu zápisu byl Národní archiv, přičemž jednotlivé plány jsou dnes uloženy v několika institucích v Česku.

Kresby a texty dětí během války v Evropě z let 1914 až 1950 představují jedinečný soubor dokumentů, které zachycují válečné zkušenosti očima dětí a dospívajících. Mezinárodní sbírka byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO jako společná nominace několika zemí, a to Česka, Francie, Německa, Polska, Švýcarska, Velké Británie a Kanady.

Hraní amatérského divadla v Česku má tradici, která je delší než dvě století. Mezivládní výbor pro zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO 10. prosince 2025 rozhodl o jeho zapsání na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva. České amatérské divadlo je součástí komunitního života i uměleckým vyjádřením a často představuje i občanskou angažovanost.

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Návštěva modrotiskové dílny spojená s ukázkou tradiční výroby, která se nezměnila od svého založení v roce 1906. Součástí dílny je také prodejna, ve které najdete veškerý sortiment výrobků.

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Dvakrát do roka provádí smolení sudů. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví a nyní usilují o záznam na seznamu UNESCO.

Jedním z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna je modrotisk. Činnost modrotiskové dílny v Olešnici na Moravě se datuje již od roku 1816. Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručnímu tisku plátna, proto je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou.

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Jízda králů je lidový obyčej, který je z doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla po celé České republice velmi hojná.

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Mnohá tradiční řemesla dnes přežívají jen díky nadšencům a malým dílnám, které se snaží skloubit tradici s moderními trendy. Záchrana řemeslných tradic je důležitá nejen z historického hlediska, ale i pro současnost. Řemeslo v sobě nese důraz na kvalitní ruční práci, udržitelnost, vztah k přírodě a respekt k materiálu. Spousta oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Co spojuje hrad Karlštejn, ruční papírnu ve Velkých Losinách, lázně v Luhačovicích, pevnost Terezín nebo horský hotel a televizní vysílač na Ještědu? Tahle a další místa by v dalších letech ráda rozšířila české dědictví UNESCO. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, které památky a areály by Česká republika ráda měla na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO!

Mikuláš a 6. prosinec 2023 si budeme navždy pamatovat jako den, kdy byla na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsána ruční výroba skla. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst. Na portálu Kudy z nudy vám doporučíme pár míst, kde poznáte sklo jako jedinečnou hmotu s fascinujícím příběhem.

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

Archiv Leoše Janáčka patří k nejucelenějším a nejlépe dochovaným dokumentačním fondům hudební osobnosti na světě. Spravuje jej Moravské zemské muzeum a je uložen v Památníku Leoše Janáčka v Brně. V roce 2017 byl archiv zapsán do programu Paměť světa organizace UNESCO, což potvrdilo jeho mimořádný význam nejen pro českou, ale i světovou kulturu.