Oficiální
památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco
zámky a
kostely se do kufru a batohu sbalit nedají,
poklady lidových tradic většinou ano – třeba
pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či
tónů irské harfy. Vesměs jde o
chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v
seznamu UNESCO je zapsán
lidový tanec Slovácký verbuňk, sokolnictví, masopust, Jízda králů, loutkářství, modrotisk, foukané vánoční ozdoby, vorařství,
ruční výroba skla i hraní amatérského divadla.
Slovácký verbuňk

Když byl roku 2005
Slovácký verbuňk prohlášen mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva, byla to dobrá zpráva pro všechny milovníky lidových tradic: folkor žije! Mužským skočným tancem, jehož název je odvozen z německého slova Werbung (tedy najímání, ucházení se), se kdysi loučili chlapci před odchodem na vojnu. Jak název napovídá, rozšířený je jen na
Slovácku na
jižní a
východní Moravě a bývá spojený s různými soutěžemi, například kdo výš odskočí od země.
Finále každoroční soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku bývá zařazeno v programu
Mezinárodního folklorního festivalu ve
Strážnici.
Masopustní obchůzky na Hlinecku

Ryze český původ mají také tradiční
masopustní obchůzky v několika
východočeských obcích kolem
Hlinska, například ve
Vortové, Hamrech, Studnici či Blatnu. Stejně jako v dávných dobách i dnes během masopustu, konaného obvykle o víkendu před popeleční středou, obchází vesnice
průvod masek. Každá má svou roli, od laufra v čele průvodu přes turky, ženušku, slaměné, smrtku, medvěda, žida a rasa až po kobylku. Kořeny této slavnosti, která měla zajistit zdraví, plodnost, úrodu a uvítat přicházející jaro, sahají až do předkřesťanských dob. Blíž se s ní můžete seznámit v
památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, kde je
stálá expozice masopustních masek a obchůzek. Do seznamu UNESCO byly masopustní obchůzky zapsány v roce 2010.
Sokolnictví: tradice celého světa

Zábavná vystoupení sokolníků znáte z řady hradů a zámků.
Sokolnictví se ale coby tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků zrodilo už ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo do celého světa. Jeho popularitu potvrzuje
rekordní počet zemí, které tuto prastarou tradici sdílejí: vedle
Česka se v roce 2010 ze zápisu sokolnictví mezi nehmotné kulturní dědictví lidstva radovaly
Belgie, Francie, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty, Sýrie a
Španělsko.
Jízda králů

Překrásná a magická lidová slavnost plná barev, provázená jarmarky, koncerty cimbálových a dechových muzik a tanci: to je
Jízda králů. Kdysi se v čase letnic slavila téměř v každé vsi na
Slovácku, dnes probíhá už jen na několika místech a od roku 2011 je zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO jako tradice bytostně spojená s
jihovýchodní Moravou. Nejznámější
Jízda králů je ta, která se koná poslední květnovou neděli ve
Vlčnově.

Jízda králů si uchovává nádech tajemnosti. Prastará pověst vypráví, že
kdysi mladý král prchal z prohrané bitvy. Aby ho na útěku nikdo nepoznal, oblékl si ženské šaty,
tvář zakryl pentlemi a tak se
vrátil do své země. Aby ho neprozradil mužský hlas, v ústech držel květinu. Králem ve vlčnovské Jízdě králů tak bývá přibližně
desetiletý hoch v ženských šatech, který jede na bílém koni a stejně jako dávný král má v ústech bílou růži. Podle tradice krále
do šatů obléká jeho matka a pentlí také jeho koně. Družina v nádherných krojích v čele se svým králem objíždí vesnici na bohatě a pestře zdobených koních. Královu družinu tvoří legrúti, osmnáctiletí chlapci, průvod doprovází krojové soubory a hudebníci.
Loutkářství

Společnou tradicí pro
Česko a Slovensko je
loutkářství, zapsané do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016. Loutkářství se u nás začalo šířit od poloviny 19. století, ale známé bylo už o sto let dřív; stalo se
součástí národního obrození a loutkové divadlo byste svého času našli v téměř každé rodině. V Česku vedle profesionálních i amatérských loutkových divadel existuje řada festivalů, navštívit můžete i několik
loutkářských muzeí, například
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi,
Muzeum loutek v Plzni anebo
Muzeum loutek či Muzeum marionet v
Českém Krumlově.
Modrotisk

V roce 2018 se na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO dostal
modrotisk, textilní technika používaná již od 18. století. O její zápis společně s
Českem žádalo
Slovensko,
Německo,
Rakousko a
Maďarsko. Pokud chcete vidět výrobu modrotisku na vlastní oči, můžete navštívit
dvě rodinné modrotiskové dílny, tedy
Modrotisk Danzinger v
Olešnici nebo
dílnu Arimo ve
Strážnici. Obě dílny pořádají komentované prohlídky spojené s ukázkou výroby a vy se tak můžete seznámit s nejstarším způsobem potiskování textilu. Takových dílen údajně v Evropě existuje jen šest.
Foukané vánoční ozdoby

Určitě si z dětství vzpomínáte na
křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Vyrábějí se v
Poniklé na Semilsku,
firma Rautis je jejich
jediným výrobcem na světě a technologii dnes zná jen hrstka lidí. V ponikelské manufaktuře takových ozdob každý rok vyrobí až 150 tisíc kusů, a to podle 20 tisíc vzorů. Speciální zápis do UNESCO by si zasloužil lety prověřený
faktorský neboli zprostředkovatelský systém práce: Rautis jednou měsíčně foukačům rozveze nové sklo, případně formy na foukání, a zadá, co potřebuje vyrobit. Hotové perle si pak společně s potřebným materiálem vyzvedávají řezači a navlékačky a ti pak vytvářejí ty kouzelné kousky, které se potom svezou do střediska, balí a putují dál do světa.
Vorařství

Novinkou roku 2022 se stalo
vorařství, starobylé řemeslo, představující
tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily
Česká republika,
Lotyšsko,
Německo,
Polsko,
Rakousko a
Španělsko. Pro mladé adepty tesařského řemesla je zápis vorařství na
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO podobně jako pro vltavanské spolky a další milovníky starých a postupně zanikajících řemesel velkou podporou a uznáním jejich snah o zachování prastarých tradic.
Ruční výroba skla

Na
reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO byla
ruční výroba skla zapsána v roce 2023. Na zápisu se společně podílelo šest zemí –
Česko,
Francie,
Německo,
Španělsko,
Finsko a
Maďarsko – a je uznáním
mimořádné hodnoty tradičního sklářského řemesla. Zahrnuje širokou škálu technik, od „horkých“, jako je foukání a práce u kahanu, až po „studené“, například broušení, rytí nebo malování. Česká republika mezi zúčastněnými zeměmi vyniká svým komplexním přístupem –
zachovává všechny fáze a podoby ručního zpracování skla, od
přípravy suroviny až po
výrobu ozdob, bižuterie či trubiček. K unikátům patří i
tradice foukaných skleněných perlí z Poniklé, které se na seznam UNESCO dostaly už v roce 2020. Zápis ruční výroby skla tak potvrzuje nejen
světovou prestiž českého sklářství, ale i závazek chránit jeho
živé dědictví pro další generace.
Hraní amatérského divadla
Desátým statkem ČR na Reprezentativním seznamu UNESCO je od prosince 2025
hraní amatérského divadla. Jehod zápis na mezinárodní seznam je uznáním práce tisíců amatérských divadelníků, kteří svou tvůrčí činností
obohacují kulturní život ve městech i obcích napříč republikou. Nově zapsaný statek představuje živou a mimořádně pestrou divadelní tradici, která v českých zemích nepřetržitě existuje více než dvě století.
Amatérské divadlo je u nás nejen prostředkem uměleckého vyjádření, ale také významnou součástí
komunitního života, mezigeneračního sdílení a občanské angažovanosti. Podporuje lokální identitu, posiluje sociální soudržnost a opírá se o činnost tisíců souborů, festivalů a přehlídek po celé republice, stejně jako o rozsáhlou infrastrukturu vzdělávacích, metodických a podpůrných organizací.
Paměť světa UNESCO: dokumenty, které nesou paměť lidstva

Vedle
hmotných památek a živých tradic existuje ještě třetí, méně známá, ale neméně důležitá oblast
UNESCO: program
Paměť světa, který vznikl v roce 1992. Zaměřuje se na
ochranu dokumentárního dědictví – rukopisů, map, archivních fondů, hudebních pozůstalostí, filmů, fotografií, zvukových záznamů, osobních deníků nebo dětských kreseb. Právě tyto často křehké dokumenty uchovávají paměť lidstva v její nejautentičtější podobě.

K
lednu 2026 je v
Mezinárodním registru Paměti světa zapsáno 570 položek ze 72 zemí a čtyř mezinárodních organizací. Česká republika patří mezi státy, které se na tomto programu aktivně podílejí – její zápisy sahají od
středověkých rukopisů a barokních map až po svědectví moderních dějin. Paměť světa nepřitahuje pozornost monumentální architekturou, ale tichou silou dokumentů, které pomáhají porozumět minulosti i současnosti. Vydejte se s námi objevovat
české zápisy Paměti světa UNESCO – často ukryté v archivech, knihovnách a muzeích, ale o to silnější svým příběhem.
České zápisy na Paměti světa UNESCO
České tradice, které čekají na zápis do UNESCO
Nemateriální kulturní dědictví tvoří
pestrou mozaiku lidské tvořivosti –
ústní tradice a vyprávění, interpretační umění, obřady, slavnosti, řemesla i znalosti o přírodě a vesmíru, které se po staletí předávají z generace na generaci. Jsou živou připomínkou toho, odkud pocházíme, i inspirací pro to, kam směřujeme.
Snahy o rozšiřování a ochranu tohoto dědictví však zdaleka nekončí. Česká republika má i nadále zájem uchovat a zviditelnit další
zapomenutá řemesla a tradice, které formovaly naši
kulturu i krajinu. V takzvaném
incentivním seznamu se proto objevují
další kandidáti na zápis do UNESCO – například
vamberecké krajkářství zdokonalované už od 17. století,
slovácké hody,
pivovarnické bednářství,
papírenské řemeslo,
dudáctví nebo
ruční výroba žinylkových textilií. Každý z těchto projevů připomíná, že kulturní dědictví není uzavřená kapitola, ale příběh, který se stále píše.
Objevte nehmotné kulturní dědictví UNESCO v Česku. Tradice, řemesla, slavnosti a unikátní dokumenty, které formují českou kulturu a identitu.
Nehmotné kulturní dědictví UNESCO zahrnuje tradice, řemesla, slavnosti, znalosti a umění předávané z generace na generaci, které nejsou hmotné, ale mají velký význam pro společnost.
Na seznamu jsou slovácký verbuňk, sokolnictví, masopust, Jízda králů, loutkářství, modrotisk, foukané vánoční ozdoby, vorařství, ruční výroba skla a hraní amatérského divadla.
Tradiční masopustní obchůzky můžete vidět v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, kde je stálá expozice masek a obchůzek.
Jízda králů je magická slavnost spojená s barevnými jarmarky, hudbou a tanci; nejznámější se koná poslední květnovou neděli ve Vlčnově.
Komentované prohlídky v modrotiskových dílnách Danzinger v Olešnici a Arimo ve Strážnici umožňují seznámit se s tradiční technikou potiskování textilu.
Unikátní foukané vánoční ozdoby se vyrábějí v Poniklé na Semilsku, kde je firma Rautis jejich jediným výrobcem na světě.
Česko uchovává všechny fáze a techniky ručního zpracování skla, včetně výroby ozdob, bižuterie a foukaných skleněných perlí, čímž vyniká mezi zúčastněnými zeměmi.
Program Paměť světa UNESCO chrání dokumentární dědictví, mezi českými zápisy jsou středověké rukopisy, mapy, sbírky samizdatů, archiv Leoše Janáčka či Kynžvartská daguerrotypie.
Hraní amatérského divadla je významnou součástí komunitního života, podporuje místní identitu a sociální soudržnost a existuje v Česku více než dvě století.
Mezi kandidáty na zápis patří vamberecké krajkářství, slovácké hody, pivovarnické bednářství, papírenské řemeslo, dudáctví a ruční výroba žinylkových textilií.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.