Úvod > Aktuality > #světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO
#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Vydáno 21. dubna 2021
Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk a foukané vánoční ozdoby.

Tradice sokolnictví se u nás udržují stejně jako na Blízkém východě nebo v Mongolsku

různé podoby sokolnictví
Malou ochutnávkou dědictví, které můžete zažít a třeba si i kousek odvézt z cest domů, jsou národní lidové tradice. Na Seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva (List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity) UNESCO je v roce 2020 zapsáno celkem 549 mistrovských děl ze 127 zemí. Šest z nich má původ v Česku – i když některé sdílíme s dalšími zeměmi a jsou tak dokonalou ukázkou provázanosti kulturních kořenů lidstva.

Malou ochutnávkou dědictví, které můžete zažít a třeba si i kousek odvézt z cest domů, jsou národní lidové tradice. Na Seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva (List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity) UNESCO je v roce 2021 zapsáno celkem 584 mistrovských děl ze 131 zemí. Sedm z nich má původ v Česku – i když některé sdílíme s dalšími zeměmi a jsou tak dokonalou ukázkou provázanosti kulturních kořenů lidstva.

 

Slovácký verbuňk

Když byl roku 2005 Slovácký verbuňk prohlášen mistrovským dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva, byla to dobrá zpráva pro všechny milovníky lidových tradic: folkor žije! Mužským skočným tancem, jehož název je odvozen z německého slova Werbung (tedy najímání, ucházení se), se kdysi loučili chlapci před odchodem na vojnu. Jak název napovídá, rozšířený je jen na Slovácku na jižní a východní Moravě a bývá spojený s různými soutěžemi, například kdo výš odskočí od země. Finále každoroční soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku bývá zařazeno v programu Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici.
 

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Ryze český původ mají také tradiční masopustní obchůzky v několika východočeských obcích kolem Hlinska, například ve Vortové, Hamrech, Studnici či Blatnu. Stejně jako v dávných dobách i dnes během masopustu, konaného obvykle o víkendu před popeleční středou, obchází vesnice průvod masek. Každá má svou roli, od laufra v čele průvodu přes turky, ženušku, slaměné, smrtku, medvěda, žida a rasa až po kobylku. Kořeny této slavnosti, která měla zajistit zdraví, plodnost, úrodu a uvítat přicházející jaro, sahají až do předkřesťanských dob. Blíž se s ní můžete seznámit v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, kde je stálá expozice masopustních masek a obchůzek. Do seznamu UNESCO byly masopustní obchůzky zapsány v roce 2010.
 

Sokolnictví: tradice celého světa

Zábavná vystoupení sokolníků znáte z řady hradů a zámků. Sokolnictví se ale coby tradiční způsob lovu za pomoci vycvičených dravých ptáků zrodilo už ve druhém tisíciletí před naším letopočtem na Blízkém východě, odkud se rozšířilo do celého světa. Jeho popularitu potvrzuje rekordní počet zemí, které tuto prastarou tradici sdílejí: vedle Česka se v roce 2010 ze zápisu sokolnictví mezi nehmotné kulturní dědictví lidstva radovaly Belgie, Francie, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené Arabské emiráty, Sýrie a Španělsko.
 

Jízda králů

Překrásná a magická lidová slavnost plná barev, provázená jarmarky, koncerty cimbálových a dechových muzik a tanci: to je Jízda králů. Kdysi se v čase letnic slavila téměř v každé vsi na Slovácku, dnes probíhá už jen na několika místech a od roku 2011 je zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO jako tradice bytostně spojená s jihovýchodní Moravou. Nejznámější Jízda králů je ta, která se koná poslední květnovou neděli ve Vlčnově.

Jízda králů si uchovává nádech tajemnosti. Prastará pověst vypráví, že kdysi mladý král prchal z prohrané bitvy. Aby ho na útěku nikdo nepoznal, oblékl si ženské šaty, tvář zakryl pentlemi a tak se vrátil do své země. Aby ho neprozradil mužský hlas, v ústech držel květinu. Králem ve vlčnovské Jízdě králů tak bývá přibližně desetiletý hoch v ženských šatech, který jede na bílém koni a stejně jako dávný král má v ústech bílou růži. Podle tradice krále do šatů obléká jeho matka a pentlí také jeho koně. Družina v nádherných krojích v čele se svým králem objíždí vesnici na bohatě a pestře zdobených koních. Královu družinu tvoří legrúti, osmnáctiletí chlapci, průvod doprovází krojové soubory a hudebníci.
 

Loutkářství

Společnou tradicí pro Česko a Slovensko je loutkářství, zapsané do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016. Loutkářství se u nás začalo šířit od poloviny 19. století, ale známé bylo už o sto let dřív; stalo se součástí národního obrození a loutkové divadlo byste svého času našli v téměř každé rodině. V Česku vedle profesionálních i amatérských loutkových divadel existuje řada festivalů, navštívit můžete i několik loutkářských muzeí, například Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Muzeum loutek v Plzni anebo Muzeum loutek či Muzeum marionetČeském Krumlově.
 

Modrotisk

modrotiskV roce 2018 se na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO dostal modrotisk, textilní technika používaná již od 18. století. O její zápis společně s Českem žádalo Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Pokud chcete vidět výrobu modrotisku na vlastní oči, můžete navštívit dvě rodinné modrotiskové dílny, tedy Modrotisk Danzinger v Olešnici nebo dílnu Arimo ve Strážnici. Obě dílny pořádají komentované prohlídky spojené s ukázkou výroby a vy se tak můžete seznámit s nejstarším způsobem potiskování textilu. Takových dílen údajně v Evropě existuje jen šest.
 

Foukané vánoční ozdoby

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Vyrábějí se v Poniklé na Semilsku, firma Rautis je jejich jediným výrobcem na světě a technologii dnes zná jen hrstka lidí. V ponikelské manufaktuře takových ozdob každý rok vyrobí až 150 tisíc kusů, a to podle 20 tisíc vzorů. Speciální zápis do UNESCO by si zasloužil lety prověřený faktorský neboli zprostředkovatelský systém práce: Rautis jednou měsíčně foukačům rozveze nové sklo, případně formy na foukání, a zadá, co potřebuje vyrobit. Hotové perle si pak společně s potřebným materiálem vyzvedávají řezači a navlékačky a ti pak vytvářejí ty kouzelné kousky, které se potom svezou do střediska, balí a putují dál do světa.
 

…a co dál?

VorařstvíModrotiskem samozřejmě seznam národních tradic nekončí, Česko má zájem o další zápisy. V seznamu UNESCO by se tak mohlo objevit třeba vamberecké krajkářství, zdokonalované od 17. století, slovácké hody, pivovarnické bednářství, dudáctví anebo ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku.

Dne 17. března 2021 bylo nominováno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO vorařství, starobylé a dnes již bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.
Výlet za tajemstvím modrotisku do Strážnice

Výlet za tajemstvím modrotisku do Strážnice

Návštěva modrotiskové dílny spojená s ukázkou tradiční výroby, která se nezměnila od svého založení v roce 1906. Součástí dílny je také prodejena, ve které je nabízen veškerý sortiment výrobků.

Sokolnictví

Sokolnictví

V roce 2010 bylo organizací UNESCO sokolnictví uznáno jako nehmotné kulturní dědictví lidstva. Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí.

Tradice českého loutkového divadla – unikát české divadelní zábavy

Tradice českého loutkového divadla – unikát české divadelní zábavy

Zvláštností české divadelní zábavy je staletá tradice lidového kočovného loutkového divadla – sbírky krásných dřevěných marionet zdobí řadu českých muzeí a mnohé soubory stále hrají pro děti i dospělé. Scéna českých loutkářů vycházela po výtvarné stránce z barokních tradic – zejména marionety byly převážně dílem lidových řezbářů. Loutkář sám vodil všechny loutky a sám mluvil za všechny postavy.

Slovácký Verbuňk

Slovácký Verbuňk

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec skočného charakteru pocházející ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

České loutkářství

České loutkářství

České loutkářství má letitou tradici. Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu v Česku nyní působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských. Na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO je od 1. prosince 2016.

Modrotisk – tradiční textilní tiskařská technika

Modrotisk – tradiční textilní tiskařská technika

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Modrotisková dílna rodiny Danzingerovy v Olešnici na Moravě

Modrotisková dílna rodiny Danzingerovy v Olešnici na Moravě

Jedním z nejstarších způsobů potiskování lněného a později bavlněného plátna je modrotisk. Činnost modrotiskové dílny v Olešnici na Moravě se datuje již od roku 1816. Strojový tisk v továrnách znamenal konec ručnímu tisku plátna, proto je olešnický modrotisk výrobou velice vzácnou a nevídanou.

Rautis – Vánoce po celý rok ve výrobně vánočních ozdob ze skleněných perlí

Rautis – Vánoce po celý rok ve výrobně vánočních ozdob ze skleněných perlí

Zajímá vás, jak se vyrábí perličkové vánoční ozdoby? Navštivte tradiční ruční výrobu vánočních ozdob ze skleněných perlí. Vyzkoušet můžete i vlastní šikovnost v kreativní dílně Rautis. Výroba krkonošských ozdob ze skleněných perel je na seznamu UNESCO.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů

Obecní muzeum Skoronice – expozice Jízdy králů

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.