Úvod > Aktuality > Tradice: Krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu
Kultura

Tradice: Krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

  • Vydáno13. prosince 2022
Málokterá tradice má tak dlouhý a pestrý život jako krajky a krajkářství. Mají za sebou historii dlouhou několik tisíc let i svá muzea a přehlídky, vyrábí je řada firem a paličkování se udrželo i jako oblíbená ruční práce. Krajky jsou zkrátka všude kolem nás, stačí se jen pozorně rozhlédnout.

Jak vznikla vamberecká krajka?

Krajek existuje spousta druhů, pro Vamberk je typická paličkovaná krajka a to buď belgická nebo pásková. Pro paličkování potřebujete podušku označovanou jako herdule, 20 paliček, příze, špendlíky a vzor.
Co si představíte, když se řekne krajka? Pro někoho to jsou háčkované dečky a ubrusy v bytě u babičky nebo na chalupě, pro jiného skanzeny, folklorní slavnosti a krajkami zdobené tradiční lidové kroje, třeba při slavné Jízdě králů. Další si vzpomenou na obří krajkové límce z filmových pohádek či obrazů starých mistrů v muzeích a galeriích, budoucí nevěsty se zasní nad luxusním svatebním závojem, někdo si zase vybaví moderní paličkované krajky současných oděvních návrhářů. Pojďte společně s portálem Kudy z nudy zjistit, kde má naše krajkářství kořeny, kde si krajky můžete prohlédnout na vlastní oči a kde se pořádají krajkářské přehlídky, trhy a výstavy.
 

Muzea krajek a expozice krajkářství

Kolébkou evropského krajkářství byly renesanční Itálie, Španělsko a Nizozemí. K vynálezu paličkované krajky se svorně hlásí všechny tři země, ale pravda je jinde: zkrátka krajkářství se rozvíjelo na více místech současně. Evropa v 15. a 16. století už znala krajky bruselské, benátské i flanderské anebo krajky z Valencie, a ty se díky vzorníkům a obchodníkům rychle šířily dál po kontinentu.

České země ve středu Evropy byly pověstnou křižovatkou kulturních trendů, jejichž prolínání v dalších staletích ovlivnilo i mnohotvárnost a pestrost českých a moravských krajek. První zprávy o tuzemských krajkách pocházejí z první poloviny 16. století a vyráběly se leckde. Dochovaly se zprávy o výrobě krajek v Krušnohoří, kde si můžete prohlédnout krajkářskou expozici například v MuzeuNejdku. Další zprávy mluví o krajkářství na Domažlicku anebo v Sedlici na Blatensku, kde se o rozkvět řemesla zasloužila hraběnka Ludmila Černínová; dnes tu působí Sedlické krajkářství. Tradice krajkářství na Šumavě dokumentuje Muzeum krajky, které najdete přímo v historickém centru Prachatic.
 

Vamberecké krajkářství a Muzeum krajky Vamberk

Podhůří Orlických hor vstoupilo do historie krajkářství v roce 1642, kdy panství Vamberk a Rychnov nad Kněžnou koupil císařský plukovník hrabě Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdalena pocházela z belgických Flander a když prý viděla chudobu, která v kraji panovala, rozhodla se lidem pomoci. Naučila několik děvčat paličkovat a nakonec výrobu krajek podle flanderských vzorů zavedla mezi místními ženami jako robotní povinnost.

Krajkářství se v okolí Vamberku dařilo natolik, že se z něj během staletí stala jedna z nejvýznamnějších krajkářských oblastí Čech. Od druhé poloviny 19. do začátku 20. století se prý krajky vyráběly téměř v každé domácnosti a v roce 1889 tu byla otevřena Krajkářská škola. Existuje dodnes a pořádá kurzy pro všechny zájemce o staré tradiční řemeslo.

Ze sbírek krajkářské školy bylo v roce 1929 založeno Muzeum krajky. To představuje staré lidové krajky, mapuje vývoj krajkářství i působení odborného školství. Prohlédnete si tu i práce zakladatelek české moderní krajky, především v souborech, které reprezentovaly Československo na světových výstavách EXPO Brusel 1958 a EXPO Montreal 1967.

Tradici českého krajkářství podporuje i město Vamberk, které společně s Muzeem krajky každý rok v červnu pořádá Krajkářské slavnosti, mezinárodní krajkářská setkání a také Bienále české krajky, soutěžní přehlídku krajkářské tvorby.
 

Krajky z Krušných hor

Krušných horách se domácí výrobě prýmků, ozdobných lemů a krajek věnovaly manželky řady horníků, celý systém ale zdokonalila Barbara von Elterlein. Provdala se za Christopha Uttmanna, majitele dolu v Annabergu, a podle tradice byl prvním paličkovaným krušnohorským výrobkem krajkový límec, který zhotovila pro svého manžela.

Podnikavá dáma zaměstnávala několik stovek žen, dodávala krajky pro saský panovnický dvůr v Drážďanech a dbala na to, aby „její“ krajkářky měly zajištěn přísun nových vzorů a motivů; o to se postaraly tištěné vzorníky od renomovaných výrobců ze západní Evropy.

Krajky se dobře prodávaly také v lázeňských městech, kam se sjížděla evropská smetánka: stánky a specializované obchody byste tehdy našli v Teplicích i Mariánských Lázních, ve Františkových Lázních, v Jáchymově i Karlových Varech. Už tehdy prodávalo jméno, a tak i když křehké kousky vznikaly v hornických chaloupkách vysoko v Krušných horách, v nabídkovém katalogu se objevovaly jako pravé karlovarské krajky.
Zdálo by se, že krajkářství se dařilo hlavně v Čechách, zatímco Morava tonula v krajkářské nevědomosti. Není to ale pravda, krajkářství se dařilo také na Těšínsku a na Novojičínsku. Výroba krajek a lidové umění vyšívačské se dokonce vyučovalo ve škole, kterou na zámku v Kuníně na počátku 19. století založila hraběnka Marie Walburga hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu.
 

Zlatý věk ručně vyráběných krajek

Zlatým věkem krajek bylo baroko: z krajek se vyráběly manžety rukávů, vějíře, prádlo, krajkové závěsy, záclony, liturgické oděvy, křtící soupravy, svatební šaty i límce, jaké nosil například císař Rudolf II. Krajky se vyráběly výhradně ručně, a svou prosperitu na jejich výrobě založily některé kláštery; tradice a výuka krajkářskému umění se v některých místech udržely až do 20. století.

I když ale tuzemské krajky nikdy nedosáhly věhlasu krajek z Benátek či Flander, s rychlostí výroby na tom byli téměř všude stejně. Například v Mechelenu dokázala zručná dělnice za týden vyrobit přibližně jen 35 centimetrů dlouhý pruh – i když je potřeba dodat, že mechelenská krajka, zdobená květinovými ornamenty a lesklými konturami, je extrémně složitá.
 

Průmyslová revoluce a velká krajková loupež

Výroba krajek ve velkém mohla začít až díky průmyslové revoluci. Zvláštním – a ne úplně čestným – způsobem proslavilo krajkářství jihomoravské město Letovice, kde byla strojní výroba krajek zahájena v roce 1832 jako první svého druhu na kontinentě. Bylo to o dvacet let dříve než její nejbližší konkurence a za vším stál podvod.

Krajky samotné i tajemství jejich výroby si totiž některé země střežily jako národní poklad. Například v Anglii byl vydán zákaz pohřbívat nebožtíky s množstvím vzácných krajek, poté přišel ochranitelský zákaz dovozu zahraničních krajek, a později – dokonce pod trestem smrti – vývoz vzácných strojů na zpracování tylu. Ovšem vídeňský průmyslník Daniel Baum si věděl rady. V Anglii naoko založil krajkářskou dílnu, stroje vzápětí nechal rozmontovat a odvézt v bednách na Moravu s tím, že jde o strojní součástky. Velké a nápadné části, které se nevešly do nitra lodí, připevnili v přístavu pod kýly a průlivem La Manche je převezli pod vodou.
 

Tylex a Topak: Naše krajky používaly i vaše babičky

Stará letovická plátenická manufaktura se díky anglickým strojům nadechla k novému životu, navíc rakouský císař František I. pro monarchii zavedl ochranné clo na dovoz krajek. Letovický podnik tak neměl žádnou konkurenci, ovládl domácí trh a brzy vyvážel krajky, tyl a záclony do celé Evropy.

Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a v roce 1946 v Letovicích vznikl národní podnik Tylex, pod který spadal veškerý krajkářský průmysl v českých zemích, tedy i továrny z Krušných hor a Vamberecka. Podobně jako krajkářská škola ve Vamberku i letovická továrna existuje dodnes, a to pod názvem Tylex Letovice.

Paličkovací stroje se později přestěhovaly do nedalekých Drnovic, kde vznikl specializovaný závod na výrobu paličkovaných krajek. Jmenuje se Topak a s rokem vzniku 1908 nyní je nejstarší strojní výrobnou paličkovaných krajek na světě a největší v Evropě. Své zboží prodává s mottem „Naše krajky používaly i vaše babičky“.
 

Zajímavosti o krajkách

Krajky většinou patřily mezi velmi luxusní zboží. Když například Marie Terezie koupila v Bruselu krajkové šaty své matce, zaplatila za ně stejnou cenu, kolik by tehdy stál dům v centru Vídně. Ostatně panovnice měla krajky ráda: roku 1767 zřídila v Praze první krajkářskou školu ve střední Evropě, dnešní Vyšší odbornou školu textilních řemesel.

Škola úspěšně reprezentuje Českou republiku na domácích i zahraničních výstavách uměleckého průmyslu. Největšího úspěchu dosáhla v roce 1925 na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži, kde byly její práce oceněny dvěma Grand Prix a čestnými diplomy, a to za soubor šitých krajek navržených Emilií Paličkovou a soubor dřevěných hraček od Minky Podhajské.
 

České krajkářství a UNESCO

Od roku 2020 jsou unikátní rukodělné krajky z Vamberecka zapsané na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tradice má tak otevřenou cestu k zápisu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Vamberecká krajka CZ – tradiční výroba dekorační i užitné krajky

Vamberecká krajka CZ – tradiční výroba dekorační i užitné krajky

Vamberecká krajka CZ nabízí příznivcům tradičních výrobků a milovníkům krajkářského řemesla paličkované ubrusy, závěsnou či obrazovou krajku, šperky, módní doplňky, vánoční ozdoby, luxusní dámské šaty, ale i výrobky se strojně paličkovanou krajkou.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Muzeum Zubří s expozicí zuberské krajky

Muzeum Zubří s expozicí zuberské krajky

Expozice muzea zachycuje historii Zubří, vyhledávané práce zuberských vyšívaček a prohlédnout si můžete překvapivě bohatou archeologickou či mineralogickou sbírku.

Muzeum města Mnichovo Hradiště

Muzeum města Mnichovo Hradiště

Počátky městského muzea v Mnichově Hradišti spadají do 90. let 19. století, kdy se v Čechách začala připravovat národopisná výstava.

Vamberk

Vamberk

Vamberk je město na úpatí Orlických hor v údolí říčky Zdobnice, které po staletí žilo z krajkářství, tkalcovství a obchodu se dřevem. Dávná tradice nezanikla, přímo v centru města objevíte Muzeum krajky a každý rok v červenci se pořádají Krajkářské slavnosti.

10 tipů na výlety za poznání tradičních řemesel

10 tipů na výlety za poznání tradičních řemesel

Využijte možnosti vrátit se do minulosti. Podívejte se a vyzkoušejte si výrobu papíru, textilu, keramiky, gobelínů a řady dalších tradičních výrobků, tak jak vznikaly v době, kdy automatické stroje byly jen hudbou budoucnosti. Vydejte se po stopách lidské vynalézavosti a umu s 10 tipy Kudy z nudy.

Lobkowiczký palác na Pražském hradě

Lobkowiczký palác na Pražském hradě

Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.

Muzeum Nejdek

Muzeum Nejdek

Stálá expozice Muzea Nejdek nabízí přehled o dějinách města. Představuje sbírky lidového umění, keramiky, cínu a krajkářské výroby.

Krajky a krajkářství míří do UNESCO: kde si prohlédnete ty nejkrásnější?

Krajky a krajkářství míří do UNESCO: kde si prohlédnete ty nejkrásnější?

Křehké východočeské krajky udělaly hned na začátku roku 2020 významný krok: Ministerstvo kultury je společně se slováckými hody zapsalo mezi domácí nehmotné poklady. Unikátní rukodělné výrobky z Vamberecka tak mají podobně jako další tradice, lidová řemesla a zvyky nakročeno k zápisu na světový seznam nehmotných památek UNESCO.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Spravuje a dále buduje sbírku uměleckých děl, pořádá výstavy, vzdělávací programy a spektrum své činnosti doplňuje o akce propojující různé obory kultury.

Muzeum krajky v Prachaticích

Muzeum krajky v Prachaticích

Pro detailisty a obdivovatele ručně vytvářeného umění doporučujeme návštěvu Muzea krajky v centru Prachatic. Muzeum vystavuje rozsáhlou sbírku historické evropské a české ručně paličkované krajky, užití krajky na oděvu, především na lidových krojích, historické potřeby pro paličkování.

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Krajské muzeum Karlovarského kraje – Muzeum Karlovy Vary na Nové louce

Ve zcela nové podobě se představuje od dubna 2017, kdy muzeum oslavilo 150 let své existence. Součástí nové expozice je i příroda, kde návštěvníci spatří čtyři biotopy. Krušné hory, Doupovské hory, Sokolovskou pánev, Slavkovský les, ale i řeku Ohři.

Městské muzeum Žamberk

Městské muzeum Žamberk

Stálá expozice dokladuje historii města a rozvoj lidových i uměleckých řemesel na Žambersku. Chloubou sbírek jsou práce řezbářů, sklářů, kovářů, hrnčířů i zámečníků.

Muzeum krajky Vamberk

Muzeum krajky Vamberk

Krajkářská škola ve Vamberku působila od roku 1889. Expozice muzea obsahuje krajky především paličkované, ale zastoupeny jsou i krajky hotovené jinými technologiemi. Od roku 2020 nabízí muzeum také novou expozici současného krajkářského umění.

Další aktuality

Kam v zimě za kulturou? Tipy na nejzajímavější únorové výstavy...

Nevíte kam na výstavu, nebo jakou expozici si nenechat ujít v únoru 2023? Máme pro vás několik tipů z kalendáře akcí na výstavy v Praze, Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a dalších městech v České republice.
Kultura

Co nezmeškat v únoru: Matějská pouť, masopusty a kamélie

V tradiční rychlé přehlídce únorových akcí, výstav a oslav si každý najde to své. Pozveme vás do víru masopustních oslav a na začínající Matějskou pouť, do rájeckých skleníků a zavedeme vás i do výstavních sálů. Anebo byste rádi viděli pravěká zvířata v životní velikosti nebo raději nahlédnete do světa fantazie?
Kultura

Masopust je tady aneb tipy, kam se vypravit na masopustní oslavy

Masopust, fašank, ostatky či voračky – řeč je pořád o stejném svátku. Dříve jej provázely magické lidové obřady a fantastické pověry ohledně příští úrody, dnes si užijete zejména průvody veselých masek, zabíjačky a spousty dobrot. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat na některou z masopustních veselic!
Kultura

Přání k narozeninám: 10 tipů na místa, kde se natáčela komedie s Evou Holubovou a Jaroslavem Duškem

Před téměř čtvrt stoletím tvořili milenecký pár učitelů v kultovních Pelíšcích, ale nebyl to jejich první společný film. Už od 80. let mohli diváci vidět Evu Holubovou a Jaroslava Duška i v jiných snímcích. Jejich zatím posledním společným dílem je po Přání Ježíškovi film Přání k narozeninám, kde opět hrají pár. Na jakých místech se natáčelo vám prozradí Kudy z nudy.
Kultura