Úvod > Aktuality > Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové
Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové
"> "> ">
Kultura

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

  • Vydáno23. dubna 2022
Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.
VojtěchLetos uplynulo 1025 let od doby, kdy násilně v „pohanských krajích“ zahynul svatý Vojtěch, jeden z patronů české země. Podle tradice zemřel 23. dubna 997. V zahraničí je znám spíše pod svým biřmovacím jménem Adalbert.
 
Narodil se roku 956 jako jeden ze synů vladyky Slavníka a jeho manželky Střezislavy. Bystrý a nadaný chlapec získal základní vzdělání v rodném hradišti Libici nad Cidlinou, které pak dále rozvíjel v Magdeburku. Po návratu do Čech se Vojtěch stal pomocníkem prvního pražského biskupa Dětmara a roku 982 byl zvolen jeho nástupcem. Horlivý biskup brojil proti tehdějším nešvarům – obchodu s otroky, mnohoženství, uctívání starých slovanských bohů, krevní mstě a alkoholismu. V českých zemích však mnoho nepochodil, pochopení nedošel ani u knížete Boleslava II. Po několika letech marných pokusů změnit zaběhnuté zvyky, odešel Vojtěch do Itálie, odkud ho však Boleslav povolal zpět. Zkusil to tedy v Čechách ještě jednou – založil v roce 993 s panovníkovou pomocí klášter v Břevnově, ale pak to s Čechy vzdal a odešel definitivně. Záhy na to došlo v jeho rodě k tragédii – byl roku 995 vyvražděn Přemyslovci.
 
Svatý Vojtěch lebkaVojtěch se mezitím dostal k pohanským Prusům ve východním Pobaltí. Osudným se mu stal 23. duben 997, kdy jeho noha vkročila do posvátného háje. Byl za to potrestán podle tehdejších obyčejů – Prusové ho chytili, vyvedli nad řeku Voj k posvátnému stromu, kde jej místní pohanský kněz proklál oštěpem. Rána ale nebyla smrtelná, a tak jej ostatní Prusové museli dobít. Nakonec mu odsekli hlavu a narazili na kůl. Po nějakém čase Vojtěchovu hlavu z kůlu sundali, povařili a očištěnou lebku prodali polskému knížeti Boleslavu I. Chrabrému.
 
Ten se pídil i po dalších ostatcích nebohého Vojtěcha. Prusové nakonec světcovo tělo vydali pod podmínkou, že jej kníže vyplatí váhou zlata. Boleslav Chrabrý pak Vojtěchovy ostatky uložil do chrámu Panny Marie v polském Hnězdně. Papež pak českého biskupa roku 999 prohlásil za svatého.
 

Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha

jarní poleNení divu, že tak důležitý český patron přinášel v minulosti zemědělcům indicie, jak se bude vyvíjet počasí. Na jeho svátek připadá množství pranostik, pojďme si připomenout nejznámější z nich:
 
  • Bouřky před Vojtěchem – déšť o žních
  • Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí
  • Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha
  • Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu
  • Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají
  • Na sv. Vojtěcha v každém důlku půl měcha
Moderní kostel sv. Vojtěch v Otrokovicích

Moderní kostel sv. Vojtěch v Otrokovicích

Moderní kostel byl zbudovaný v letech 1992 až 1995 podle plánů architekta Mojmíra Korvase.

Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích

Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích

Kostel je centrem rozsáhlého komplexu, který je sídlem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Prostory kostela v minulosti sloužily jako nahrávací studio Supraphonu nebo zasedací sál určený pro politická jednání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Nyní opět slouží církvi.

Kostel sv. Vojtěcha ve Šťáhlavech

Kostel sv. Vojtěcha ve Šťáhlavech

Původní šestibokou kapli postavil roku 1638 jeden ze synů Jiříka Kokořovce z Kokořan. Za Černínů roku 1778 byla kaple přestavěna a rozšířena ve stylu K. I. Dienzenhofera.

Pramen sv. Vojtěch u Horní Malé Úpy

Pramen sv. Vojtěch u Horní Malé Úpy

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Kaple sv. Vojtěcha v Neratovicích

Kaple sv. Vojtěcha v Neratovicích

Kaple sv. Vojtěcha byla postaven v roce 1666 hrabětem Ferdinandem Vilémem Slavatou. Podle tradice byl na tomto místě roku 987 zbit sv. Vojtěch od zdějších pohanských převozníků.

Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy

Kostel sv. Vojtěcha v Jílovém u Prahy

Kostel sv. Vojtěcha je nejstarší budovou ve městě, byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v první polovině 13. století. Mimořádně zdařilý interiér tohoto kostela si vybral i Miloš Forman pro natáčení svého filmu Amadeus.

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha v Praze

S historií břevnovského kláštera je spjat také pivovar. Možná vznikl již záhy po založení kláštera, jako součást jeho hospodářského zázemí, jeho existenci ovšem jen nepřímo dokládá listina z poloviny 13. století.

Kostel sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem

Kostel sv. Vojtěcha v Ústí nad Labem

Kostel svatého Vojtěcha je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Hradiště Libice nad Cidlinou – sídlo rodu Slavníkovců

Slovanské hradiště na soutoku řeky Labe a Cidliny obýval mocný rod Slavníkovců. Konkurenční rod Přemyslovců roku 995 hradiště i s obyvateli zcela vyplenil. Později bylo hradiště obnoveno, ale pouze jako přemyslovský opěrný bod. Zachovaly se zde zbytky základů staveb a okolím vede naučná stezka.

Letohrádek svatý Vojtěch – prvorepublikový hotýlek

Letohrádek svatý Vojtěch – prvorepublikový hotýlek

Letohrádek svatý Vojtěch nabízí ubytování jako za starých časů. Ideální místo pro náročné hosty přesně jako za první republiky – včetně komorníků a služebných. Apartmány jsou pojmenovány po slavných prvorepublikových hercích a herečkách.

Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem

Kostel sv. Vojtěcha v Přerově nad Labem

Kostel byl postaven v letech 1681 – 1682 v raně barokním slohu. Z původní stavby se zachoval polokruhový presbytář. V roce 1865 byla nově postavena věž a loď.

Mariánský sloup na náměstí v Broumově

Mariánský sloup na náměstí v Broumově

Mariánský sloup se nachází uprostřed broumovského Mírového náměstí. Dal jej postavit opat broumovského kláštera Otmar Zinke v roce 1706 jako dar městu Broumovu.