Úvod > Aktuality > Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel
Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

  • Vydáno26. ledna 2022
IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, kterou přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.
Bednářská parta z plzeňského pivovaru Pilsner Urquell v roce 1922
Bednářská parta z plzeňského pivovaru Pilsner Urquell v současnosti
Řemeslo, po kterém zbyly nanejvýš zajímavé technické stavby, byli ledaři. V zimě lámali led ze zamrzlých řek, který se uskladnil v ledárnách a pak se rozvážel do hostinců, kaváren, řeznictví a cukráren. Vzpomínkou na staré časy před vynálezem a masovým rozšířením ledniček je například památkově chráněný areál ledáren v pražském Braníku, který vznikl počátkem 20. století. Život ledáren skončil společně s dokončením Vltavské kaskády, kdy Vltava přestala zamrzat, a z ledáren se stalo obyčejné skladiště.
 

Od ledařů k vorařům

Ledaři uměli dobře zacházet s bidly: led dokázali dopravit ze zamrzlé řeky až do laguny před ledárnou a dál do obrovského skladu. V létě se často měnili ve voraře, což bylo řemeslo, které zaniklo krátce před ledařstvím: po řece plné přehrad se zkrátka vory plavit nedají.

Na rozdíl od ledařů ale voraři mají štěstí: v jihočeském Purkarci můžete navštívit síň tradic voroplavby, řemeslo udržuje několik spolků, a dokonce se čeká na zápis vorařství na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Žádost společně s Českou republikou předkládají Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Voroplavbu si dokonce můžete vyzkoušet nanečisto, a to v Podskalské celnici na Výtoni, kde Muzeum města Prahy připravilo neobyčejný mechanicko-elektronický simulátor. Zkuste na voru proplout legendární Svatojánské proudy!
 

Bednáři, kolomazníci, smolaři a cvočkaři

Namále měli také bednáři, nebýt pivovaru Plzeňský Prazdroj. Je jedním z posledních míst v Evropě, kde se s láskou udržuje tradiční bednářské řemeslo a parta bednářů se tu dodnes stará o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepech kvasí a zraje pivo. A samozřejmě starší předávají své znalosti mladším, aby tohle krásné a prastaré řemeslo nezaniklo. Plzeňských bednářů je v současné době osm a právě díky nim je možné malou část produkce piva Pilsner Urquell vyrábět tradiční metodou a porovnávat jeho kvalitu s pivem, které zraje v moderních tancích.

Obecně se zdá, že na Plzeňsku starým řemeslům přejí. Například Sigmondova naučná stezka vede nejenom hezkou krajinou kolem Boleveckých rybníků, ale také kolem staré kolomazné pece. V pecích kolomazníci z dehtu získaného od uhlířů a starého oleje nebo jiného tuku vařili kolomaz. Ta se používala k mazání náprav u vozů i trakařů a byla univerzálním mazadlem strojů až do 19. století, kdy ji nahradila průmyslová výroba olejů a maziv.

V Lomanech u Plas v Muzeu těžby borové smoly nahlédnete pod pokličku smolařům, kteří se zabývali těžbou borové smoly. Věřte nebo ne, tohle řemeslo žilo ještě v 70. letech 20. století. Ve Starém Rožmitálu, což je součást Rožmitálu pod Třemšínem a leží jen kousek za hranicemi Plzeňského kraje, pak objevíte Cvokařské muzeum. Nejde o výletní cíl pro potrhlé kamarády, ale o místo, kde se seznámíte s dalším prastarým řemeslem. Výrobou cvoků a cvočků se tu kdysi zabývali v každé druhé chalupě, kromě toho cvokaři vyráběli například hřebíky, skoby nebo kramle. Ovšem prim hrály cvočky pro vojenská bagančata; byly tak důležité, že cvokaři v obou světových válkách nemuseli dokonce narukovat na vojnu nebo na práce v Říši.
 

Lesní řemesla: uhlíři, dehtaři a další

Názvy míst a obcí Smolov, Smoleč, Dehtáře, Smolín, Milíře, Uhlířské Janovice či Uhlířský vrch vypovídají o důležitosti uhlířství, dehtářství a kolomaznictví, takzvaných lesních řemesel. Uhlířské milíře i dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny – dřeva, tedy na okrajích lesů. Výroba dřevěného uhlí ostatně patří k nejstarším řemeslům vůbec, byla známa již v pravěku a dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro výrobu kovů, skla a střelného prachu. Konec řemesla přišel v 19. století, když dřevěné uhlí vystřídalo kamenné.

V německy mluvících zemích je uhlířství zapsané na Seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO, u nás můžete tradiční pálení uhlí občas vidět jako letní atrakci ve skanzenech či muzeích. Prastaré dovednosti předků můžete poznat také každoročně v srpnu, kdy u Dolského mlýna v národním parku České Švýcarsko probíhá týden věnovaný lesním řemeslům. K vidění jsou například ukázky výroby dřevěných šindelů, potaše či pazourkových nástrojů, postup pálení milíře a dehtařská pec, kovářské řemeslo nebo pečení chleba.
 

Kam zlaté české ručičky nedosáhly aneb trhači kostic

Trhač kostic zní jako název plemene bojových psů, ve skutečnosti ale šlo o řemeslníky, kteří zpracovávali surovinu pro výrobu korzetů. Nešlo o velrybí kosti, ale kostice z pružných rohovitých plátů, které mají kosticovití kytovci místo zubů. Kostice se podobají kartáčům a fungují jako síto, na němž se zachycuje plankton. Trhači kostic roztloukali pláty na menší části a prodávali je výrobcům korzetů, krinolín, klobouků a slunečníků. S nástupem průmyslové výroby dosáhla spotřeba kostic takových rozměrů, že v 19. století byly některé druhy kosticovitých kytovců téměř vyhubeny.

Nicméně trhači kostic se v českých zemích nevyskytovali. Žili tam, kde byl zdroj materiálu, tedy především v přístavních městech. Podobně na tom byli lidé, kteří se věnovali mudlarkingu. Řemeslo, pro které čeština ani nemá název, provozovali lidé žijící kolem řeky, kteří se pokoušeli uživit prodejem toho, co v době přílivu přinesla řeka a co dokázali vyhrabat z bahna. Vzhledem k absenci přílivu v českých zemích se u nás mudlarking rovněž neprovozoval.
 

Abeceda zaniklých řemesel

  • Kdybychom ze zaniklých řemesel měli sestavit abecedu, začínali bychom poněkud nevesele u andělíčkářek: za libozvučným označením se skrývaly ženy, které prováděly potraty. Pokoutně, protože legálně to nešlo.
  • Následují brabenáři: živili se sbíráním mravenčích kukel, které se sušily a sloužily jako krmivo pro zpěvné ptáky. Bylo to řemeslo, které docela slušně vynášelo; dobrý brabenář prý vydělával víc peněz než zedník.
  • vzkvétalo zejména v Krušných horách, ale už v polovině 19. století ho zlikvidovala konkurence a hlavně žhavá novinka jménem porcelán.
  • chodívali od vesnice k vesnici a oplétáním drátů opravovali a zpevňovali prasklé hliněné nádoby. Nabízeli také třeba pastičky na myši a další výrobky z drátu a plechu, podobné jako vídáte ve stáncích na historických jarmarcích. Pod D patří též doškaři, tedy výrobci došků, krytiny ze slámy. Když vám střechu pokrýval zkušený doškař, vydržela až padesát let.
  • E reprezentují ertepláři, tedy prodavači brambor.
  • Následují formani, tedy povozníci a kočí nákladních vozů, jen ti dnešní vyměnili koně za dodávky nebo náklaďáky. Pod F spadají též flusaři alias draslaři, kteří ve flusárnách vyráběli z dřevěného popela louh a draslo.
  • neboli jirchář byl řemeslník vydělávající kůže hlinitými solemi. V Praze, Velkém Meziříčí, Znojmě či Ústí nad Labem dodnes najdete ulice nazvané V Jirchářích – hádejte, kdo v těch místech bydlel?
  • Nebezpečná profese spojená s mnoha chorobami, například neštovicemi, svrabem, tyfem nebo cholerou, bylo hadrnictví. Hadráři, hadrníci či hadrnice byli podomní obchodníci skupující veškeré hadry a obnošené šatstvo, které prodávali dál.
  • Ke kolomazníkům měl blízko koptař, který pálením smolného dřeva, uhlí, dehtu a pryskyřic v peci s dlouhým komínem a komorou na lapání sazí vyráběl z takto vzniklé hmoty černočernou barvu pro výrobce tuší, inkoustu, knihtiskařských barev či barev na látky. A pak tu samozřejmě byli koudelníci, které znáte z písničky Já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn. Koudelník zpracovával odpad ze lnu a konopí a spřádal z nich hrubou přízi, z níž se vyráběly třeba pytle nebo provazy.
  • chodil večer po městě, přes rameno nesl dlouhou dřevěnou tyč s knotem, později u plynových pouličních lamp s hákem, a rozsvěcoval světla. Ráno potom zase lampy zhasínal. V čase adventu můžete lampáře potkat na Karlově mostěPraze.
  • bděl nad spícími městy a vesnicemi a hlídal jejich obyvatele před nebezpečím. Ponocné dodnes můžete potkat v Domažlicích a ve Znojmě, ovšem pánové v náležitém historickém outfitu jsou hlavně atrakcí pro turisty. Do abecedy pod písmeno P patří ještě provazníci: historii řemesla mapuje Provaznické muzeumDeštné.
  • Ras, pohodný neboli antoušek byl člověk, který likvidoval uhynulá zvířata anebo odchytával ta toulavá. Šlo o opovrhované a nevděčné řemeslo, rasovny stávaly většinou hodně stranou od vesnice.
  • vyráběl síta a řešeta, a to ze dřeva, strun či vlasů.
  • byl výrobce střelného prachu. Sanytr coby materiál potřebný pro jeho výrobu, tedy ve vodě rozpustné vápenné soli, bylo nutné seškrabávat ze zdí chlévů a sklepů. Ještě docela nedávno seděly na telefonních ústřednách a poštách spojovatelky a ručně propojovaly telefonické hovory. Nové zaměstnání si musely najít s příchodem digitální telekomunikace.
  • či tobolečník vyráběl kožené toulce na šípy.
  • byl řemeslník vyrábějící vápno mletím vápence; obvykle do jeho služeb patřil kromě přípravy i rozvoz nehašeného vápna.
  • Zvěrokleštiči neboli miškáři kastrovali hospodářská zvířata. Staré řemeslo, které dnes převzali veterináři, připomíná malé muzeum v Komni na Východní Moravě.
Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlící v budově staré renesanční radnice ze 16. století bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka.

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

Městské muzeum Brumov-Bylnice

Městské muzeum Brumov-Bylnice

Stálá expozice muzea je zaměřena na život lidí pod brumovským hradem, na typická řemesla a vybavení domácnosti. Ve výstavních prostorách jsou pořádány archeologické, národopisné i historické výstavy.

Voroplavba v Českém Krumlově

Voroplavba v Českém Krumlově

Vyhlídkové plavby srdcem Českého Krumlova na vorech s nezaměnitelnou atmosférou a to po celý rok!

Tradice vorařství nejen na Vltavě – čekatel na zápis do UNESCO

Tradice vorařství nejen na Vltavě – čekatel na zápis do UNESCO

V roce 2021 bylo nominováno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

#světovéČesko a Lidový rok: tradiční rybníkářství a výlovy rybníků

#světovéČesko a Lidový rok: tradiční rybníkářství a výlovy rybníků

Podzimní výlovy rybníků bývají oblíbenou kratochvílí pro děti i dospělé. Vidět na vlastní oči rybáře, kteří vytahují sítě plné ryb, předvádějí své řemeslo v praxi a pomalu se loučí se sezonou, to je skutečně zážitek, který si málokdo nechá ujít. Vůně narychlo chystaných rybích specialit se mísí s vůní grogu a svařeného vína, nechybí atrakce pro děti a prodej čerstvých úlovků. Jak ale vlastně výlov probíhá a co všechno musí rybáři pohlídat?

Dům historie Přešticka – Městské muzeum v Přešticích

Dům historie Přešticka – Městské muzeum v Přešticích

V Městském muzeu v Přešticích nahlédnete do historie 19. a 20. století. Uvidíte zde zajímavý kupecký krám, stará řemesla a živnosti na Přešticku, funkční modely staročeského mlýna a mechanisy věžních hodin.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk a foukané vánoční ozdoby.

Loupežnické procházky aneb výlety k hradům, kde žili lapkové

Loupežnické procházky aneb výlety k hradům, kde žili lapkové

Chcete si připomenout staré časy udatných rytířů a strašlivých loupežníků? Není nic jednoduššího než se s portálem Kudy z nudy vypravit na pár zimních procházek k hradům, které kdysi posloužily jako loupežnická doupata. A budete se možná divit: je jich opravdu hodně, takže si můžete vybírat.

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Podorlický skanzen Krňovice – ukázky dobových řemesel

Podorlický skanzen Krňovice – ukázky dobových řemesel

V areálu jsou umístěny jak stavby lidové architektury přenesené z původních lokalit Královéhradecka a podhůří Orlických hor, tak i obnovené nedochované stavby. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací.

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

Muzikální nadání bylo pro Čechy tak charakteristické, že se kdysi naší zemi říkalo konzervatoř Evropy a zrodilo se i okřídlené úsloví „co Čech, to muzikant“. Na dávné tradice navázali výrobci hudebních nástrojů a o nejednom z nich platí, že jde o největší výrobce svého druhu v Evropě. Kde tedy slavné kousky přicházejí na svět?

Tradice vorařství směřuje do UNESCO

Tradice vorařství směřuje do UNESCO

Dne 17. března 2021 bylo nominováno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO vorařství, starobylé a dnes již bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

20 muzeí, o jejichž existenci jste možná neměli ani tušení

20 muzeí, o jejichž existenci jste možná neměli ani tušení

Že existuje muzeum vah nebo olomouckých tvarůžků by vás možná napadlo, málokdo ale tuší, že vlastní muzeum má třeba umělý mezinárodní jazyk esperanto nebo těžba borové smoly. Speciální muzeum je zaměřeno například také na řeznickou profesi, vorařství či chov perlorodek. Specialitou je také expozice věnovaná jen a pouze samorostům nebo výstava, zaměřená na vyvolávání duchů.

Bednáři v Plzni jako jediní v Evropě zachovávají a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo – bednářství

Bednáři v Plzni jako jediní v Evropě zachovávají a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo – bednářství

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví. Bednáři se v Plzni starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo.

Dům zaniklých řemesel Vidim

Dům zaniklých řemesel Vidim

Venkovský dům se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v obci Dolní Vidim. V současné době je využívám Ekocentrem Konilec.

Muzeum dýmkařství v Kelči

Muzeum dýmkařství v Kelči

Kelč na Vsetínsku proslula výrobou dřevěných fajek. Zašlou slávu městečka připomíná expozice nazvaná Po stopách kelečského dýmkařství.

Keltský skanzen Jivjany

Keltský skanzen Jivjany

V obci Jivjany na Domažlicku vzniká keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné. Jeho součástí se stanou kromě obytných domů a opevnění také dílny jako je kovárna, hrnčírna či tkalcovna.

Městské muzeum Slavičín s expozicí letecké bitvy

Městské muzeum Slavičín s expozicí letecké bitvy

Město Slavičín je bohaté na své kulturní a historické památky. V muzeu je stálá expozice zabývající se leteckou bitvou, která se 29. srpna roku 1944 odehrála ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Další významnou expozicí muzea jsou archeologické nálezy ze Slavičínska a okolí.

Lesní ekostezka Švagrov u Vernířovic

Lesní ekostezka Švagrov u Vernířovic

Naučná stezka vytvořená hluboko v jesenických lesích vybízí každého návštěvníka k ochraně vzácné horské přírody. Stezka je dlouhá přibližně pět kilometrů a lze ji projít pěšky i na kole.

Cvokařské muzeum Rožmitál pod Třemšínem

Cvokařské muzeum Rožmitál pod Třemšínem

Jediné muzeum v ČR a možná i v Evropě, či dokonce ve světě věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Muzeum najdete v Aleji Johanky ve Starém Rožmitálu, městské části Rožmitálu pod Třemšínem. Otevřeno je denně mimo zimní měsíce, od slušné hodiny ranní do soumraku. Vstup je volný a nutný.

Holandský větrný mlýn v Krchlebích

Holandský větrný mlýn v Krchlebích

Manželé Jaroslava a Bohumil Tuzarovi 
z Krchleb na Nymbursku si splnili svůj neobvyklý sen. V průběhu několika let vyrostl na jejich zahradě větrný mlýn holandského typu, který se stal zajímavou dominantou obce.

Muzeum řemesel v Letohradě – největší muzeum řemesel v České republice

Muzeum řemesel v Letohradě – největší muzeum řemesel v České republice

Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice. Technické vynálezy změnily během desítek let řemesla, která se dříve předávala z generace na generaci. Muzeum řemesel vám přiblíží časy, kdy se lidé museli spolehnout na vlastní fortel a materiály ze svého nejbližšího okolí.

Vorařské muzeum Purkarec – síň tradic jihočeské voroplavby

Vorařské muzeum Purkarec – síň tradic jihočeské voroplavby

Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.

Muzeum zvěrokleštičů v Komni – zaniklé řemeslo ožívá

Muzeum zvěrokleštičů v Komni – zaniklé řemeslo ožívá

Obec Komňa v Bílých Karpatech na Uherskohradišťsku otevřela unikátní muzeum, které přibližuje život takzvaných zvěrokleštičů neboli miškářů v druhé polovině 19. století. Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá také jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené.

Porčův mlýn – poznejte mlynářské řemeslo a užijte si speciální rybářské programy

Porčův mlýn – poznejte mlynářské řemeslo a užijte si speciální rybářské programy

Chtěli byste vidět starobylou mlýnici v provozu? Přijeďte do Býkovic a v muzeu Porčův mlýn se dozvíte vše o tom, jak se mlelo obilí za starých časů. Přímo ve mlýně se můžete také ubytovat a usínat za příjemného klapotu mlýnského kola.

Sklep pod Novou radnicí – historické tajemství města

Sklep pod Novou radnicí – historické tajemství města

Sklepní komplex vybavený od roku 2010 expozicemi a instalacemi. Expozice připomíná dnes již téměř zapomenuté řemeslo ražby mincí v Brně a na Moravě.

Kamenářský dům Turnov – nahlédněte do tajemství zpracování drahých kovů a skla

Kamenářský dům Turnov – nahlédněte do tajemství zpracování drahých kovů a skla

Seznámení s tradicí zpracování drahých kovů vám zprostředkuje návštěva Kamenářského domu v Turnově. Jde o repliku roubeného stavení, které co nejvíce připomíná budovy, které ve městě byly na přelomu 18. a 19. století.

Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea

Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea

Původně renesančně stavěný mezi lety 1579 a 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou, od roku 1664 letní rezidence královéhradeckých biskupů, přestavěný a doplněný dalšími barokními křídly v letech 1721 – 1731 a kolem roku 1742.

Cesty časem v Třebíči – interaktivní expozice pro hravé návštěvníky

Cesty časem v Třebíči – interaktivní expozice pro hravé návštěvníky

Interaktivní expozice v třebíčském předzámčí je určena nejen dětem, ale i dospělým, kteří se rádi hravou formou dozvědí leccos zajímavého z historie města a řemesel. Zkusíte si postavit gotický oblouk, práci na tiskařském lisu nebo tkaní na tkalcovském stavu.

Cesta pivovarského tovaryše – zážitkový program v pivovaru Pilsner Urquell

Cesta pivovarského tovaryše – zážitkový program v pivovaru Pilsner Urquell

Máte skupinu, pro kterou hledáte opravdu exkluzivní a nezapomenutelný zážitek? Nabídněte jim Cestu pivovarského tovaryše v Plzeňském Prazdroji!

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

Muzeum Kroměřížska

Muzeum Kroměřížska

V budově muzea na Velkém náměstí v Kroměříži můžete celoročně navštívit jak stálé expozice, tak i zajímavé krátkodobé výstavy, tvořivé dílny, programy pro školní děti a mládež, přednášky či konference.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Mají vaše děti rády Rumcajse, Ledříčka, Ondráše a další lapky a loupežníky? Pak se vydejte s portálem Kudy z nudy na veselé loupežnické putování po hradech, skalách, jeskyních a jiných tajemných místech. Zjistíte, že loupežníky se Česko jen hemží!