Úvod > Co chcete dělat? > Flájský plavební kanál
Flájský plavební kanál
"> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Památky

Flájský plavební kanál

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.
Flájský plavební kanál vznikl, aby zajistil potřebu dřeva pro město Freiberg (zvláště pro hutě, hamry a doly, ale také jako stavební materiál i topení). Záměru se ujal saský kurfiřt Johann Georg, který pověřil vrchního správce hutí Friedricha Lingkeho sestavením rozpočtu a následně provedením stavby. Stavební práce trvaly pět let a probíhaly mezi lety 1624 a 1629. Plavební kanál začínal ve Flájích a končil v obci Clausnitz, kde přechází do Freiberské Muldy, po které bylo dřevo dopravováno dále do Freibergu. Stavební práce prováděli horníci, kteří vykonávali odborné řemeslnické práce, na hrubé stavební práce v těžkách podmínkách však byli nasazováni také trestanci. Při budování plavebního kanálu se musel překonat výškový rozdíl 150 m. Spád Flájského potoka mezi Flájemi a Českým Jiřetínem byl 1 m na 53 m toku a u Muldy 1m na 65 m. Délka kanálu byla 18,2 km a hloubka 120 cm, se šířkou 280 cm nahoře a 180 cm dole. Plavební míra polen činila 127cm.

S plavením se začínalo na jaře, kdy byl v horských tocích dostatek vody. Doba plavební trvala osm až čtrnáct dní, plavení probíhalo za denního světla. V zimním období a v létě, když nebyl dostatek vody, plavební práce utichaly. Plavební štajgr měl za úkol dozorovat spouštění dřeva do kanálu měl za úkol plavební štajgr. Plavební dělníci pak sledovali plavené dřevo z náspu podél kanálu. Dlouhými bidly zajišťovali, aby nedošlo k uvíznutí plaveného dřeva. Časem bylo dřevěné uhlí stále více nahrazováno uhlím a koksem. Díky zlepšování dopravních cest, a to přes hřebeny hor, ztrácelo plavení dřeva na významu a poslední plavba se uskutečnila roku 1874.
 

Historická naučná stezka Flájský kanál

Kolem kanálu se vine historická naučná stezka, která provede zájemce od horního toku Flájského potoka až k ústí kanálu do Freiberské Muldy v německém Clausnitzu. Provede vás krajinou od Flájské přehrady po saské hranice, celkem měří 23 kilometrů. Na stezce najdete i několik odboček k turistickým zajímavostem v okolí, například k unikátnímu dřevěnému kostelu v Českém Jiřetíně (přemístěný před zatopením přehrady), Flájské přehradě nebo bývalé rudné štole Fortuna (v německé obci Hora Sv. Kateřiny).

Během putování po českém úseku stezky se na celkem 11 stanovištích dozvíte zajímavé údaje o historii vybraných míst plavebního kanálu, k odpočinku poslouží zastřešená odpočívadla.
15.7.
Naplno fest Litvínov

Naplno fest Litvínov

Litvínov, Ústecký kraj
29.5.
Stezky uhlí: těžba z blízka

Stezky uhlí: těžba z blízka

Litvínov, Ústecký kraj
19.6.
Stezky uhlí: těžba z blízka

Stezky uhlí: těžba z blízka

Litvínov, Ústecký kraj
23.11.
31.12.
Fenomén továrny Heller & Schiller v Litvínově

Fenomén továrny Heller & Schiller v Litvínově

Litvínov, Ústecký kraj
Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Český Jiřetín, Ústecký kraj
Ski areál Český Jiřetín

Ski areál Český Jiřetín

Český Jiřetín, Ústecký kraj
Ekofarma Klouček Klíny

Ekofarma Klouček Klíny

Klíny, Ústecký kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Penzion Studánka

Penzion Studánka

Klíny, Ústecký kraj
Hotel Emeran

Hotel Emeran

Klíny, Ústecký kraj
Restaurace Elixír

Restaurace Elixír

Litvínov, Ústecký kraj
AutoCamp Osek

AutoCamp Osek

Osek, Ústecký kraj