Úvod > Aktuality > Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků
Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků
"> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

  • Vydáno19. srpna 2022
Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.
Po dlouhá staletí byly pranostiky a nejrůznější zvyky nositeli tehdejšího vědění a způsobu života. Život na venkově provázela během celého roku řada rizik, od špatného počasí přes nemoci až po neúrodu, a dobré a výnosné hospodaření měly zajistit právě nejrůznější symbolické rituály. Například už o masopustu bylo potřeba při tanci vyskakovat co nejvýš, protože se tradovalo, že jak vysoko člověk vyskočí, tak vysoko mu vyroste len, ječmen nebo jiné obilí. Jinde se zase tvrdilo, že která hospodyně si o ostatcích nezatancuje s medvědem, té neporoste konopí a len. A pokud si někdo chtěl zajistit, že mu ponesou slepice, měl si na Tři krále od obcházejících králů půjčit křídu, na vstupní dveře domu namalovat tři křížky a přesně za tři dny je před východem slunce smazat. Pomáhalo to? Slepicím zřejmě ne, ale lidem ano: věděli, že pro úspěšnou snůšku udělali všechno, co udělat mohli.
 

Předzvěst budoucí úrody

Předzvěstí budoucí dřiny býval konec zimy, kdy na polích ještě byl klid. Vzpomeňte si na rozšířenou únorovou pranostiku „Únor bílý – pole sílí“. Jiné ale zněly varovně, například „v únoru z množství sněhu dobrá úroda svítá, mnoho ovoce a sena, však málo žita“, anebo „co si únor zazelená, březen si hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí“.

V předvelikonoční době si lidé schovávali vodu, ve které byl namočen hrách na tradiční pučálku, a pak s ní symbolicky kropili obilí a hrách určené k setí, aby se do něj nedali škůdci. Skořápkám velikonočních vajíček – a to nejlépe těm, které slepice snesly na Zelený čtvrtek – také lidé připisovali nejrůznější přednosti. Někde se pokládaly na okenní římsy, aby od domu a dvora držely v uctivé vzdálenosti všelijakou havěť, jinde je vysypávali na osetých polích s vírou, že se pak nebude příliš prudce měnit počasí.
 

Předpovědi počasí podle kohoutů, psů i cibule

Předpověď počasí byla něco, co naši předkové vůbec neznali a kde podle jejich představ měly nadpřirozené síly volné pole pro všelijaké nekalé rejdy. Někde se o Vánocích věštilo počasí z cibule: hospodář ji rozloupl na dvanáct plátků, vsypal do ní sůl a podle stupně vlhkosti mezi jednotlivými plátky „předpovídal“, který měsíc bude suchý a který vlhký.

Rozšířenou pověrou s velmi starou tradicí bylo zahánění bouří a krupobití pomocí trub, píšťal a zvonů. Prudké deště byly špatné, ještě horší ale bylo sucho. Vyplatilo se sledovat proroky počasí, což bývali kohouti (když kokrhal a seděl přitom na plotu, mělo nastat krásné počasí) a také psi (když žere trávu, bude pršet).

Spousta pranostik ale vycházela z reálného pozorování, například „ovce v březnu na pastvě – v dubnu v chlévě“ anebo „když v březnu neprší, nebude v dubnu žádná tráva“. Přáním rolníků bylo, aby jarní počasí bylo studené a mokré, aby ozimy měly dost vláhy, ale moc nerostly, dokud nepřejde riziko jarních mrazíků a pozdních sněhů.

Zdánlivé rozpory, které v pranostikách nacházíme, kdy si jedni přejí teplo a druzí chlad a déšť, vycházejí z rozdílů jednotlivých regionů a také z toho, zda šlo o zemědělce závislé na pěstování obilí nebo dobytka.
 

Žně a dožínky

Péče o úrodu a sklizeň provázela celé letní a podzimní období. Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Jedna z nejznámějších pranostik říká, že „Svatá Markéta hodila srp do žita“ nebo také „Svatá Markéta žene žence do žita“. Současně se ale tradovalo, že „co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče“, a že „prší-li na den svaté Máří Magdaleny, obilí se v stodole zazelení“ a s úrodou to tudíž dopadne špatně.

Už týden před dožínkami chasa začínala plést ohromný věnec z klasů obilí. Kromě klasů se do něj vplétalo luční kvítí, především červené vlčí máky a modré chrpy, jeřabiny, makovice, ovoce, stuhy a různé pamlsky. Věnec pak nesli v čele dožínkového průvodu až do statku, kde ho předali hospodáři. Věnec měl zvláštní magickou moc, byl symbolem slunce, hojnosti a plodnosti i zárukou bohaté úrody v příštím roce. Proto se v domě nechával až do jarního setí a zrno z něj se přidávalo do osiva pro příští rok jako požehnání úrody.
 

Konec žní

Když ale žně proběhly jak měly a všechno obilí z polí bylo zdárně sklizeno a uloženo, muselo se to pořádně oslavit. Odměnou a poděkováním za měsíce náročné dřiny na poli byly dožínky, oslavy k ukončení žní plné dobrého jídla, pití a radovánek.

Slavnost dožínek začínala odvezením posledního snopu z pole; říkalo se mu baba, dědek, žebrák, stará nebo nevěsta. Svázal se klasy nahoru, ozdobili ho polním kvítím, někde na něj navlékli mužské nebo ženské šaty a naložili ho na poslední žebřiňák. Vůz vyzdobený barevnými fábory, květinami a kyticemi obilí pak odvezli do statku a cestou ho s muzikou a písničkami doprovázeli lidé s kosami, hráběmi a srpy.

Poslední snop předali hospodáři jako ducha dobré sklizně a nechali ho ve stavení do příštích dožínek. Byl vymlácen jako poslední a zrno z něj mělo magickou moc, takže se podobně jako zrní z dožínkového věnce přidávalo třeba do osiva na příští rok.
 

Vinobraní a sklizeň ovoce

Když bylo zrní ve stodolách, přicházel čas vinobraní. Také vinaři měli své pranostiky, a tak například platilo, že „je-li v srpnu chladno, bývá ve sklepě hladno“ anebo „co srpen na hroznech pokazí, to září nenapraví“. Spousta pořekadel se točila kolem svatého Vavřince 10. srpna a svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna, například „slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti“ anebo naopak „prší-li na Nanebevzetí Panny Marie, ubývá vína a bude špatné vinobraní“. Pokud pěkné počasí vydrželo až do 24. srpna, sice ještě nebylo vyhráno, ale říkalo se „krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí“.
Čas prvního vína přišel 1. září „na Jiljího první víno“; v plném proudu pak sklizeň bývala na konci měsíce, kdy se tradovalo, že „Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní“, zato jinde už „na svatého Václava českého bývá vína nového“.

Kromě hroznů se sklízelo i ovoce; situaci na vinicích i zahradách shrnuje pranostika, která se váže k 16. říjnu: „Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře“, případně „na svatého Havla víno do sklepa“.
A když náhodou některý vinař zaspal, nebylo třeba věšet hlavu, neb ještě tu byl 22. říjen, svatá Kordula a pořekadlo, že „o svaté Kordule nejsladší jsou bobule“.
 

Zemědělská muzea

Zdarma a výhodně Vysočinou

Zdarma a výhodně Vysočinou

Jen vy a krásná příroda, lesy plné hub a borůvek, voňavé louky, cyklostezky, tu a tam rozhledny a romantické hradní zříceniny: vydejte se s portálem Kudy z nudy na Vysočinu. Tentokrát vám ukážeme místa, kde nemusíte platit žádné nebo jen symbolické vstupné, a kde vás přesto čeká spousta hezkých zážitků.

Zdarma a výhodně Jihočeským krajem

Zdarma a výhodně Jihočeským krajem

Nechte se okouzlit Jižními Čechami! Ať už vás lákají starobylá města, historické památky, lidová architektura anebo zajímavé technické stavby včetně důmyslných rybničních systémů, poradíme vám, jak sestavit zajímavý program a jak si za málo peněz užít dovolenou jak se patří.

Zdarma a výhodně Pardubickým krajem

Zdarma a výhodně Pardubickým krajem

Pardubický kraj slibuje spousty zážitků. Ať už se sem vypravíte sami, s rodinou, partnerem nebo partou kamarádů, poradíme vám, kde nabízejí výhodné balíčky, rodinné anebo bezplatné vstupné – zkrátka jak si užijete Východní Čechy levněji a bez průvanu v peněžence.

Zdarma a výhodně Plzeňským krajem

Zdarma a výhodně Plzeňským krajem

Rozhledny, hrady a pohádkový kostel, zajímavá muzea, skleněné sochy, vodní hamr nebo skanzen: to je jen část míst v Plzeňském kraji, která jsou přístupná bezplatně anebo jen za symbolické vstupné. Dopřejte si spoustu hezkých zážitků téměř zadarmo.

Zdarma a výhodně Královéhradeckým krajem

Zdarma a výhodně Královéhradeckým krajem

Báječné koupání, moderní galerie, starobylé hrady, rozhledny i pohádkové stezky: to všechno nabízí Královéhradecký kraj těm, kteří chtějí cestovat levně a přitom si užít spousty zážitků. Vybrali jsme pro vás místa, kde se neplatí žádné nebo jen symbolické vstupné, a kde se přitom pobaví malí i velcí.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: zábavné školní výlety plné tradic

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: zábavné školní výlety plné tradic

Aby se ze školního výletu nestala nuda a otrava, o to postará portál Kudy z nudy. Z každého kraje jsme vytipovali zajímavá místa, kde si připomenete naše národní tradice. Objednat si můžete komentované prohlídky, speciální programy a přímo na místě také vyzkoušíte rozmanité aktivity – třeba lukostřelbu, pečení placek nebo výrobu kouzelných amuletů.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: tradice, řemesla, tvoření a zábava pro děti

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: tradice, řemesla, tvoření a zábava pro děti

Tradice nejsou jen pro velké, vrátka do pestrého světa starých řemesel se na mnoha místech otvírají také pro děti. Nechali jsme si poradit od odborníků v jednotlivých krajích a nabízíme vám přehlídku míst, kde objevíte spousty zajímavostí a vyzkoušíte si i společné rodinné tvoření. Co vás čeká? Třeba maškary, rýžování zlata, porcelánová školička, venkovské statky, sladké obří koláče zvané frgály, psaní husím brkem, výroba křehkých vánočních ozdob nebo městečko, přezdívané Valašský betlém. Popadněte děti a jedem!

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.

Rok 2022: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Rok 2022: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Stejná situace se sice opakuje každých sedm let, přesto je to pokaždé velmi zásadní otázka: kolik bude příští rok volných dní? Kolik prodloužených víkendů nás čeká a kdy budou Velikonoce? Rok 2022 v tomhle ohledu vychází docela dobře – naplánujte si volno a pak si ho užijte do poslední minuty!