Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Dvakrát do roka provádí smolení sudů. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví a nyní usilují o záznam na seznamu UNESCO.
Bednáři Plzeňského Prazdroje dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby
pivovarských kádí. Osmičlenná parta bednářů pokračuje v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby plzeňského ležáku
před více než 180 lety a
je pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v pivovaru zhruba 150 bednářů. Pivovarští bednáři vyrábějí a udržují velké
ležácké sudy o objemu až 46 hektolitrů a hmotnosti až 800 kilogramů anebo pak menší transportní sudy o objemu 17, 25 a 50 litrů, ve kterých pivovar dodává
nefiltrované a nepasterizované pivo pro speciální příležitosti. Umění bednářů můžete v průběhu roku obdivovat při zvláštních akcích v pivovaru.
Vyučení bednáře trvá tři roky
Stát se bednářem není snadné. Po třech letech se parta bednářů rozrostla v roce 2025 o
osmého člena. Stal se jím truhlář Jan Fencl, který po třech letech dostal výuční list s vandrovní knížkou. Pro mladého muže je to vysněná práce, kterou ho naučili starší kolegové. Nikdo jiný by ho to ani nenaučil.
Fencl musel
složit mistrovskou zkoušku – samostatně vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a podle tradice ho představit vedoucímu bednářské party. Pokud jeho soudek těsní a pivo z něj neteče, je správně vyrobený, tovaryš uspěl.
Po této zkoušce obdrží nový bednář
vandrovní knížku a stane se stálým členem prazdrojské party bednářů. Vandrovní knížku dostávali bednáři v 19. století a byl to nejen
výuční list, ale byly v ní uvedeny také jejich
osobní údaje včetně výšky nebo barvy očí. Obsahovala také
reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to vlastně kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. Tuto tradici před lety v pivovaru obnovili.
Vysmolení probíhá dvakrát do roka
Prazdroj má ve svých sklepích
více než sto ležáckých dřevěných sudů, které
bednáři udržují a opravují. Dvakrát v roce, na jaře a na podzim, část prázdných sudů vyvalí ze sklepů a vysmolí – do dubového sudu bednáři
nalijí smolu ohřátou na 200 stupňů Celsia a jeho převalováním ji
rovnoměrně rozlijí po celé vnitřní ploše. Tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě.
Základním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává z jehličnatých stromů, hlavně z borovic. Plzeňští bednáři používají směs kanadské, čínské a americké pryskyřice. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží až 950 kg, proto práce
vyžaduje přítomnost a obratnost všech osmi členů bednářské party pracujících v plzeňském pivovaru.
Vysklepení, tedy vyvalení ležáckých sudů ze sklepů na povrch, jejich
smolení a následný
návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům
dva týdny.
Velký sud se vyrabí měsíc
Nejčastěji bednáři vyrábějí tzv. transportní soudky menších objemů do 50 litrů, kterých vzniká ročně několik desítek a jejichž výroba trvá zhruba tři dny. Velký ležácký sud o objemu 40 hektolitrů pak dvěma bednářům zabere zhruba měsíc. Bednáři sudy vyrábí z dubového dřeva. Než dřevo použijí schne 6 až 10 let.
Prazdroj ve svých historických sklepích nechává v otevřených kádích kvasit a v dřevěných sudech následně zrát proslulý ležák
Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu mohou zachovávat
stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku jako v době před 180 lety. Labirint historických sklepů můžete navštívit a ochutnat ležák ze sudů na
prohlídce pivovaru.
Objevte tradiční řemeslo bednářů v Plzeňském pivovaru, kde se učí nové generace a zachovává jedinečná výroba sudů pro oblíbený Pilsner Urquell.
Bednáři v Plzeňském pivovaru se starají o výrobu a údržbu ležáckých sudů a dubových kádí, ve kterých kvasí a zraje pivo.
Bednáři provádějí smolení sudů dvakrát do roka, na jaře a na podzim.
Výuka bednáře trvá tři roky.
Hlavním materiálem pro výrobu smoly je pryskyřice, která se získává hlavně z borovic a bednáři používají směs pryskyřice z Kanady, Číny a USA.
Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží až 950 kg.
Návštěvníci mohou během zvláštních akcí v pivovaru obdivovat umění bednářů.
Po úspěšném složení mistrovské zkoušky bednář obdrží vandrovní knížku a stane se stálým členem prazdrojské party bednářů.
Pivo v historických sklepích pivovaru je kvašeno a zraje v otevřených kádích a v dřevěných sudech, což umožňuje zachovávat stálou a neměnnou chuť ležáku jako v době před 180 lety.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Redakce Kudy z nudy
Vložit článek
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?