ÚvodAktualitySlavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích
Památky

Slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Poslechněte si audio verzi článku
Zvoní, zní a připomínají historii i řemeslné mistrovství. České zvony a zvonařství můžete objevovat na vlastní uši i oči! Seznamte se s příběhy slavných zvonů, navštivte jediné muzeum zvonařství v Česku, několik zvonařských dílen, a poznejte umění, které se po staletí téměř nemění. Naplánujte si s Kudy z nudy výlet tam, kde to opravdu zvoní – od svatovítského Zikmunda přes jihlavskou Zuzanu až po památeční Zvon #9801. Každý z nich vám bude vyprávět a vyzvánět svůj vlastní příběh.
Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček.

S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.
 

Kde zvony uvidíte a uslyšíte na vlastní očí a uši?

Nejstarší zvony byly objeveny při archeologických vykopávkách v Ninive, někdejším hlavním městě Asýrie. Pocházely ze 3. tisíciletí před naším letopočtem, ještě o pár tisíc let starší ale byly keramické zvony v Číně. O rozšíření zvonů a tím i jejich vývoj se však zasloužilo hlavně křesťanství; ostatně nejstarší zvony u nás zvonily na konci 9. století z Velké Moravy a v 10. století ze slavníkovské Libice. Pokud se ale o zvonech chcete dozvědět téměř všechno, co se dá, vydejte se do Vrchotových Janovic. V bývalé vodní tvrzi je vystavená historická sbírka zvonů Národního muzea. Jediná expozice zvonařství v České republice nabízí přehlídku více než 150 kousků, mezi nimiž jsou jak mistrovská díla dávných zvonařů v podobě obrovských zvonů z věží kostelů, tak vzácné křtitelnice, hmoždíře, klepadla, i malé stolní nebo oltářní zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba.

Po domluvě se také můžete do některých zvonařských dílen podívat. Patrně nejznámější je zvonařská dílna rodiny DytrychovýchBrodku u Přerova. V Deštném v Orlických horách byste neměli minout Ateliér zvonaře Jana a hrnčířky Barbory alias manželů Šedových, před kterým vám každou celou hodinu zahraje jedinečná Deštenská zvonkohra. Více o tradičním zvonařském řemesle můžete zjistit také ve zvonařském ateliéru Josefa Tkadlece v Halenkově. Dílnu je možné po domluvě navštívit a prohlédnout si mistra zvonaře při práci.
 

Zvonaři, zvonovina a technologie, která přetrvala věky

Odlévání zvonuI když známe starověké zvony tepané z plechu, zvonaři záhy přešli k odlévaným zvonům – a technologie s využitím zvonoviny a formy, do níž se rozžhavený kov vlévá, zůstává stejná už tisíce let. I když technologie se modernizují, řemeslo se příliš nemění. Jak vysvětluje Petr Rudolf Manoušek (*1957), možná poslední český mistr zvonař, zvon je vlastně bicí hudební nástroj. Jeho výroba proto nezačíná technickým výkresem, ale návrhem budoucího tónu. Zvuk zvonu vychází z jeho profilu, proto je nutné určit tloušťku zvonové stěny a detailně vypočítat jeho proporce, aby měl co nedokonalejší akustické vlastnosti.

U nových zvonů, které by měly souznít s dalšími, je potřeba uvažovat i o ladění starších zvonů, aby nevznikala disharmonie. Zvony se odlévají ze zvonoviny, což je slitina 22–23 % čistého cínu a 77–78 % čisté mědi. Jak říká pan Manoušek, žádné další kovy nejsou žádoucí a dlouholeté pokusy prokázaly, že nejlepší výsledky má skutečně jen čistá zvonovina. Proč se tedy experimentuje se zvony z oceli, cínu, zinkových slitin, mosazi, bronzu nebo litiny? Protože zvonovina je hodně drahá. Ale přestože ještě v 60. letech 20. století některé firmy vyráběly litinové zvony v poměrně slušné kvalitě, zvukem žádný nemohl konkurovat klasickému zvonu ze zvonoviny. Zvonovina je pro zvony zkrátka nenahraditelná.
 

Lití zvonu a srdce

Stejně důležitým krokem je pečlivé zhotovení licí formy: zvon se totiž nedá odlít jen tak od oka a pak dodělat soustružením. Forma se zapustí do licí jámy, zadusá pískem a do licího otvoru se lije roztavená zvonovina. Je to nesmírně precizní práce: zvonař totiž má na zhotovení svého díla pouze jediný pokus. Chyba, k níž během lití může dojít, se tak pozná až po vyjmutí vychladlého zvonu z formy.

Pro zvonaře tím ale práce nekončí: zbývá ještě vyrobit srdce zvonu. To se vyrábí z měkčího železa, speciálně upraveného tak, aby rozeznívalo, ale samo neznělo. Zvonaři mu mohou dát nejrůznější tvar, to podle toho, k jakému zvonu je srdce určeno. Zavěšuje se na vnitřní ucho, tedy poutko, zalité do zvonu při výrobě, a kožené pásy; ty se nejčastěji vyrábějí z hověziny. Dobře udělaný zvon se sám od sebe nepoškodí, nerozladí, neopotřebuje ani nezestárne, ale pro srdce to neplatí: to se opotřebovává rychleji než samotný zvon, a je proto potřeba je pravidelně kontrolovat.
 

Zikmund, zvon ze svatovítské katedrály

zvon zikmundKdekdo ví, že nejslavnější a největší český zvon je Zikmund z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1549 ho odlil zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš, který měl dílnu v Mihulce, nejmohutnější z dělových věží severního opevnění Hradu. Zikmund je vysoký 203 cm, dolní průměr dosahuje 256 cm, váha se odhaduje mezi 13–18 tunami. K jeho rozeznění je potřeba šest zvoníků – čtyři rozhoupávají zvon, dva obsluhují srdce. Dnes Zikmunda uslyšíte zvonit jen o významných církevních svátcích, například na Vánoce a Velikonoce, na Svatodušní svátky (letnice) nebo při státních pohřbech.

zvon zikmundŘíká se, že když Zikmundovo srdce pukne, postihne české země neštěstí. V tohle ohledu měl zvon celkem smůlu: už v roce 1592 se původní srdce utrhlo při vyzvánění k pohřbu Viléma z Rožmberka. Smůlu neměl jen zvon Zikmund, ale i jeho autor: Tomáš Jaroš odlil také Zpívající fontánu do Královské zahrady, kde dodnes stojí před Belvederem. Smluvené odměny 1400 zlatých se ale nikdy nedočkal. Dluh připomínal králi Maxmiliánovi II. tak často, až se mu zprotivil a panovník ho poslal do Košic odlévat děla pro válku s Turky. Tam za necelý rok zemřel, poslední zprávy o něm máme z jara 1570.

V dalších staletích srdce puklo ještě v letech 1670, 1734 a 1797. Naposled srdce puklo při vyzvánění k svátku sv. Víta v červnu 2002, a dva měsíce poté zasáhly velkou část Prahy i Česka ničivé povodně. Nové srdce vyrobil zvonař Petr Rudolf Manoušek a poprvé Zikmunda rozeznělo téhož roku 28. září na sv. Václava.
 

Památeční Zvon #9801

Do roku 2022 měl největší dolní průměr svatovítský Zikmund, ale to už neplatí: památeční Zvon #9801 je s 258 cm o dva centimetry širší. Pro Prahu ho odlili v rakouské zvonařské dílně Grassmayr, jejíž tradice sahá až do konce 16. století. Váží sice méně než Zikmund, ale jeho hmotnost 9 801 kg má svou symboliku: připomíná 9801 zvonů, které za druhé světové války z Protektorátu Čechy a Morava odvezli a roztavili nacisté. Po dokončení revitalizace Rohanského ostrova v Karlíně jej spolek Sanctus Castulus, sdružující české zvoníky a fanoušky zvonů, umístí tam, kde za války bývalo skladiště zabavených zvonů.

Dobrou zprávou je, že část zvonů byla ušetřena a Němci je vrací zpět. První zvon přivítali v Píšti na Opavsku; v roce 1649 ho ulil v opavské dílně zvonař Hans Knauf, váží 350 kilogramů a jeho dolní průměr je 82 centimetrů. V rámci projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu se vrátí jak všechny zvony, které je možné vrátit, ale i nové zvony, které na věžích kostelů nahradí ty staré. Zvony nesou informaci o svém předchůdci a zdobí je reliéf dvou holubic jako symbol míru a latinský text modlitby obklopený dvanácti hvězdami, které jsou symbolem sjednocené Evropy.

Nejnovější zvon: Nizozemci odlili pro Prahu Zvon svobody z ruských zbraní

Jedním z vrcholů historicky první státní návštěvy nizozemského panovníka krále Willema-Alexandera s manželkou Máximou v červnu 2025 byl křest unikátního Zvonu svobody, odlitého v Nizozemsku pro kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze. Na jeho výrobu byly použity kusy ruských nábojnic posbíraných na Ukrajině. Zvon vznikl v nizozemské zvonařské dílně Royal Eijsbouts, nápad vzešel z nizozemského velvyslanectví v Praze a podílel se na něm pražský spolek Sanctus Castulus (sv. Haštal).

Když zvon při krátkém obřadu z přítomnosti prezidenta Petra Pavla požehnal římskokatolický kněz Tomáš Halík, citoval biblický verš, ať se všechny meče změní v pluhy. Zvon svobody je symbolem solidarity s Ukrajinou a se všemi pronásledovanými a zraňovanými lidmi. Přežije nás po generace a ze srdce Prahy bude mluvit k celému světu. Tělo zvonu zdobí množství drobných křížků, které symbolizují oběti padlé na Ukrajině. Unikátní ocelové srdce zvonu vzniklo ve slévárně v Ostravě, kde do něj zakomponovali kus ruské rakety S-300, která dopadla na Ukrajinu.

 

Nejstarší zvony

Za druhé světové války zmlkly v Čechách a na Moravě tisíce zvonic, kostelů a kaplí. Nacisté ukradli a zničili téměř 90 procent zvonů z území České republiky; podle kampanologa Jaroslava Dobrodinského v Čechách zbylo z předválečného počtu 13 procent a na Moravě dokonce jen šest procent zvonů. Které z těch, které zbyly, jsou nejstarší?

Zvyk uvádět na zvonech letopočty se prý rozšířil až v 15. století, ale někdy už jsou nápisy nečitelné anebo číslice během staletí odpadly. Pokud bychom se řídili jen letopočty, pak k nejstarším bude patřit zvon, uložený v muzeuChebu (1286), zvon Vilém z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě (1335), který odborníci považují za nejstarší funkční zvon v českých zemích, zvon Ave Maria ze zvonice u minoritského kláštera v Benešově (1322) a zvon z kostela sv. Tomáše v Brně (1393).
 

Kdy mají zvoníci svátek?

Většina zvonů je vybavena elektronickým ovládáním a automatickým vyzváněčem, a tak zvoníků ubývá. Stále se ale najdou dobrovolníci a nadšenci, kteří zvoní ručně a pro něž je zvonění hezký koníček. Například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zajišťuje zvonění celkem třiadvacet zvoníků, patnáct pravidelných a osm občasných.

Zvoníci dokonce mají i svůj svátek: Den zvoníků se pravidelně slaví 30. dubna, některé spolky zvoníků ale slaví 12. září, kdy má svátek patron zvoníků sv. Quido.
 

Znáte naše slavné zvony?

  • Kudy z nudy můžete poznávat zajímavé zvonkohry. Nejznámější zvonkohra je na pražské Loretě: autorem všech třiceti zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy. Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova, instalaci a propojení s věžními hodinami provedl pražský hodinář Petr Neumann. Nad střechami Hradčan zvoní a cinká od roku 1695. K seznámení láká i zvonkohra v Jindřišské věži, která na rozdíl od jiných slouží jako komorní nástroj pro poslech v uzavřeném prostoru.
  • Mezi největší zvony patří zvon sv. Václav, zavěšený v hlavní věži katedrály sv. VáclavaOlomouci. Váží 8 156 kg, má průměr 242 cm a vznikl roku 1827 ve Vídni, v dílně F. Seltenhoffera.
  • Téměř deset tun váží další obří zvon Augustin, od roku 1581 zavěšený v Bílé věži v Hradci Králové. Váží téměř osm tun, je 169 cm vysoký, 206 cm široký a roku 1509 jej odlil hradecký zvonař Ondřej Žáček.
  • zvonKrálovnou pražských zvonů je Marie, zavěšená ve věži kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě. Pochází z dílny Tomáše Jaroše, kde vznikla roku 1553, a váží 6 450 kg.
  • Ze zvonů na Černé věži v Českých Budějovicích je nejtěžší 147 cm vysoký a 3 500 kg vážící Bummerin s průměrem 182 cm, odlitý roku 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Jménem nápadně připomíná mnohem těžší zvon Pummerin z kostela sv. Štěpána ve Vídni. Druhý největší zavěšený zvon v Evropě váží 21 tun a odlili ho v roce 1711 ze starých tureckých kanónů použitých při posledním neúspěšném obléhání Vídně Turky.
  • Na několika místech v Česku najdete takzvané rebelantské či husitské zvony, nazývané rovněž zvony „s vysokým točením“. Vesměs jde o zvony zavěšené srdcem vzhůru, jejichž pohyb zajišťují šlapací pedály. Rebelantské zvony jsou k vidění na zvonici v Kouřimi a ve zvonici v Rovensku pod Troskami.
  • zvon zvoničkaJako z pohádky vypadá 50 cm vysoký a 10 kg těžký zvon zavěšený ve věžičce kaple sv. Alžběty v Harrachově. Místní skláři ho podobně jako oltář v roce 1916 vyrobili z materiálu, se kterým to uměli nejlépe – ze skla. Jen srdce má ze dřeva potaženého kůží, aby se při nárazech do stěn nerozbil. Slyšet ho můžete například při sklářských slavnostech v areálu Harrachovské sklárny.
  • Hezký příběh provází druhý největší zvon na Moravě, Zuzanu z věže kostela sv. JakubaJihlavě. Zvon vážící 7,1 tun prý odlil před hradbami u brány Matky Boží v roce 1563 pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Jméno Zuzana zvon získal podle bohaté jihlavské lazebnice, která na jeho odlití věnovala velkou část svého majetku – prý aby vykoupila své hříchy. Stará jihlavská pověst říká, že „…sotvaže zvon byl na věž zavěšen, sedla si Zuzana na stolici mezi dveře chrámové a nechala si zvonem zaživa vyzvánět.“
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety Památky

Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Černá věž – dominanta Českých Budějovic Památky

Černá věž – dominanta Českých Budějovic

Jednou z dominant Českých Budějovic je Černá věž u náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hlásná a strážná věž a také jako zvonice.

Brána Matky Boží v Jihlavě Památky

Brána Matky Boží v Jihlavě

Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran.

Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě Památky

Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

Stavba kostela byla zahájena před polovinou 13. století. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní věž, která slouží dnes jako věž vyhlídková – její výška je 63 m.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Bílá věž v Hradci Králové Památky

Bílá věž v Hradci Králové

Renesanční Bílá věž nabízí jedinečný pohled nejen na Hradec Králové, ale i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Součástí věže je i třetí největší historický zvon v republice – zvon Augustin.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder Kultura

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Zvonice s obrácenými zvony v Kouřimi Památky

Zvonice s obrácenými zvony v Kouřimi

Obrácené zvony jsou v České republice pouze na dvou místech a jedním z nich je Kouřim. Po staletí se o církevních svátcích z jejích útrob rozeznívají zvony, zavěšené atypicky srdci vzhůru. Zvony se rozeznívají šlapáním.

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Kovárna se zvonicí ve Věžnici Památky

Kovárna se zvonicí ve Věžnici

Bývalá kovárna ve Věžnici č. p. 94 je přízemní zděnou a částečně podsklepenou stavbou obdélného půdorysu. Stavba vznikla po roce 1850 jako obecní sýpka, v roce 1879 byla upravena na školní třídu a byt učitele, od roku 1894 sloužila nejen pro bydlení, ale i jako kovárna.

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži Památky

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži

Ve stínu hradu Sovince stojí klasicistní kostel sv. Augustina z poloviny 19. století. Stavba má přitom své osobité kouzlo a díky své zachovalosti i slohové čistotě je považován za jednu z nejcennějších empírových staveb na Moravě. V jeho věži objevíte expozici o řádu německých rytířů.

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší Památky

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší

Jedna z nejcennějších českých dřevěných zvonic je dominantou města Rtyně v Podkrkonoší. Starobylá dřevěná zvonice, polygonální stavba se třemi zvony, pochází z roku 1592 a měří na výšku téměř 30 metrů. Od zvonice je krásný výhled na město, do kraje a na Krkonoše.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Jindřišská věž s vyhlídkou, restaurací i muzeem Památky

Jindřišská věž s vyhlídkou, restaurací i muzeem

Gotická Jindřišská věž stojí v Jindřišské ulici v Praze jako samostatná zvonice po vzoru italských campanill. Byla postavena v letech 1472-76 a patřila i řádu křižovníků s červenou hvězdou. Přijďte si prohlédnout desetipatrovou Jindřišskou věž s výtahem, kde každé patro má své tajemství.

Zámek Vrchotovy Janovice – expozice Národního muzea Kultura

Zámek Vrchotovy Janovice – expozice Národního muzea

V autentickém prostředí bývalé vodní tvrze ve Vrchotových Janovicích, na dnešním zámku, najdete stálé expozice Národního muzea v Praze, které jsou lákadlem mnoha návštěvníků z celé České republiky.

Neprobylice u Slaného – obec s unikátní dřevěnou zvonicí Památky

Neprobylice u Slaného – obec s unikátní dřevěnou zvonicí

Svojí příjemnou a poklidnou atmosférou s četnými památkami vás upoutá vesnička Neprobylice 6 km od Slaného. Na upravené zelené návsi již několik století stojí zvonice, o kousek dál tvrz a na kopci v jižní straně obce kostel sv. Ducha. Od roku 2011 probíhá obcí naučná stezka Podhradím Bílé skály.

Zvonice v Železném Brodě Památky

Zvonice v Železném Brodě

Železnobrodská zvonice, která doplňuje kostelní vršek je unikátní svou dřevěnou konstrukcí dvou na sobě nezávislých stojen, z nichž jedna nese plášť stavby a druhá zavěšené zvony. Původní zvonice z roku 1761 podlehla téměř celá požáru v roce 2007. O rok později byla rekonstruovaná do původní podoby.

Poutní kostel Jména Panny Marie – poutní místo Lomec Památky

Poutní kostel Jména Panny Marie – poutní místo Lomec

Severně od Netolic v okrese Strakonice se nachází Lomec, který je řazen mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Poutní kostele Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě.

Kostel sv. Tomáše v Brně – dominanta Moravského náměstí Památky

Kostel sv. Tomáše v Brně – dominanta Moravského náměstí

Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, známý jako kostel svatého Tomáše, se nachází v městské části Brno-střed na Moravském náměstí. Jeho počátky sahají do 14. století. Kostel byl během staletí mnohokrát přestavován. Současná barokní podoba je ze 17. století.

Zvonkohra v Jindřišské věži Památky

Zvonkohra v Jindřišské věži

V původním unikátním krovu z roku 1879 v 10. patře Jindřišské zvonice je od roku 2003 umístěna zvonkohra od Petra Rudolfa Manouška. Pod střechou zavěšené zvony hrají 1152 melodií, můžete si jednu z nich nechat zahrát, výběr je však náhodný.

Zvonařský ateliér Tkadlec v Halenkově Kultura

Zvonařský ateliér Tkadlec v Halenkově

Zvonařská dílna Josefa Tkadlece v Halenkově byla založena už v 60. letech 20. století Josefem Tkadlecem starším. Dílna vyrábí zvony jak do tuzemska, tak je i vyváží do zahraničí.

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami Zážitky

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami, jejíž zvony jsou obráceny srdci vzhůru a do pohybu se uvádějí šlapáním, je patrně jediná svého druhu na světě.

Hranolová hradní věž v Nejdku Památky

Hranolová hradní věž v Nejdku

Hradní románsko-gotická věž je nevýznamnější nejdeckou historickou památkou. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v Porolaví.

Katedrála sv. Václava v Olomouci Památky

Katedrála sv. Václava v Olomouci

Katedrála sv. Václava je dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška je 102 m. Věž katedrály je zároveň nejvyšší novogotickou věží v České republice.

Zvonařství Dytrychových v Brodku u Přerova Kultura

Zvonařství Dytrychových v Brodku u Přerova

Zvonařství Dytrychových je rodinná firma s dlouhou tradicí výroby zvonů podle receptur a pracovních postupů, odpovídajících původní formě tohoto řemesla, současně ale umožňujících vytváření podoby a velikosti zvonů, čistoty, síly i přesnosti jejich tónu podle konkrétních požadavků.

Ateliér zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách Zážitky

Ateliér zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách

V Deštném v Orlických horách byste neměli minout Ateliér zvonaře a hrnčířky manželů Šedových, před kterým vám každou celou hodinu zahraje jedinečná Deštenská zvonkohra.

Černá věž v Klatovech Památky

Černá věž v Klatovech

Podívejte se na Klatovy z Černé věže, která je dominantou města a v letním období hojně navštěvovanou památkou. Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, proto dostala název Černá věž.

Bílá věž v Klatovech Památky

Bílá věž v Klatovech

V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Vrchotovy Janovice – naučná stezka Po stopách Sidonie Nádherné Příroda

Vrchotovy Janovice – naučná stezka Po stopách Sidonie Nádherné

Zámek ve Vrchotových Janovicích je spolu s původním parkem zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem. Zámek je již 50 let součástí expozic Národního muzea v Praze.

Zvon #9801 – památník zvonů odvezených nacisty Památky

Zvon #9801 – památník zvonů odvezených nacisty

Na pontonu na pražskéh Smíchovské náplavce stojí památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisté z Protektorátu Čechy a Morava do Německa.

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

Kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě Památky

Kostel Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě

Kostel Nejsvětějšího Salvátora je součástí areálu Klementina. Byl založen roku 1578 a postupně vystavěn jako trojlodní stavba s kupolí, s tribunami a dvěma věžemi za účasti Karla Luraga, Františka Carattiho a Františka Maxmiliána Kaňky.

10 tipů na výlety za zvonkohrami aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na výlety za zvonkohrami aneb ve stínu i na výsluní

Možná máte bambusovou nebo kovovou zvonkohru doma na zahradě, ale zaposlouchejte se někdy do harmonických tónů velkých zvonkoher. Zvláštní hudební stroje hrají nejrůznější melodie, od lidových a církevních písní přes populární melodie až po vánoční koledy. Někde dokonce i zvonkohry odlétají na Velikonoce společně s kostelními zvony do Říma.

Městská zvonice ve Vimperku Památky

Městská zvonice ve Vimperku

Zvonice z 15. století ukrývá jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Rezervujte si komentovanou prohlídku v informačním centru na náměstí Svobody.

Prohlídky zvonice na Svaté Hoře Památky

Prohlídky zvonice na Svaté Hoře

Říká se, že kostel bez zvonů je jako tělo bez duše. Ty svatohorské navíc doplňuje slavná zvonkohra, která se rozeznívá před každou lichou hodinou a před polednem. Navštivte zvonici a užijte si jedinečný výhled na Příbram.

Moderní kaple u hřbitova v Březové Památky

Moderní kaple u hřbitova v Březové

Březová u Sokolova má neobvyklou kapli ve skotsko-irském stylu. Kaple, kterou město Březová postavilo u místního hřbitova, neslouží však jen pro konání smutečních obřadů, ale také jako zázemí pro menší společenské akce.

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách Památky

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Další aktuality

Zlato, zlato, zlato – poznejte místa Česka, která jsou vzácnému kovu zasvěcena

Míst spojených se zlatem, jeho dobýváním anebo výnosným obchodováním je u nás více než dost. Pojďte se za nimi vypravit a poznat neobyčejné turistické trasy po stopách žlutavého kovu, staré štoly a doly související s dobýváním nejvzácnější kovové suroviny minulosti.
13. červenec 2025 10:04
Památky

50 tipů na místa, kde můžete pozvávat vodárenské věže, vodojemy a technické unikáty

Vodárenské věže a vodojemy překvapují svou krásou i technickou účelností. Některé se starších „dam“ dnes slouží jako originální rozhledny, jiné se staly lukrativním místem na bydlení anebo volnočasovým prostorem. Ovšem nechybí ani takové, které byly postaveny zcela nedávno a svou funkci zásobárny vody vzorně plní. Nahlédněte do našich tipů! Která věž vám přijde nejzajímavější?
13. červenec 2025 9:26
Památky

Kubismus kolem nás: poznejte kubistické ikony a světové rarity v Česku

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře. Naší nejznámější kubistickou stavbou je pravděpodobně Dům U Černé Matky Boží s Grand Café Orient. Víte, že Česko se může pyšnit také světovým kubistickým unikátem? Jediná funkční kubistická lucerna se nachází v Praze na Jungmannově náměstí. Objevte s Kudy z nudy kubistické stavby napříč republikou!
12. červenec 2025 10:50
Památky

Prohlédněte si neobvyklá místa ve večerních hodinách

Noční prohlídky hradů a zámků již nejsou ničím neobvyklým, ale navštívili jste v noci třeba starobylou radnici, kostnici, tajuplný klášter nebo vojenský bunkr? Kam se vypravit na neobvyklé noční prohlídky vám poradí Kudy z nudy!
12. červenec 2025 10:28
Památky

Vypravte se s dětmi za princeznami, Ohnivcem nebo bílou paní

Hrady a zámky již tradičně nabízejí v době letních prázdnin množství kulturních akcí, ale také speciální prohlídky pro nejmladší návštěvníky. Zkrácené dětské prohlídky jsou vedeny zábavnou formou, která potěší i dospělé výletníky. Můžete na ně vyrazit například na zámek Sychrov, Zákupy, Náchod, hrad Grabštejn, Bouzov či zámek v Hluboká.
11. červenec 2025 16:00
Památky

Český permon: když technické památky vyprávějí své příběhy

Věděli jste, že i technické památky mezi sebou každý rok svádějí souboj o prestižní ocenění? Cena Český permon se uděluje osobnostem i institucím, které se výrazně zasloužily o zachování či rozvoj hornických tradic u nás. A výsledkem nejsou jen diplomy na zdi, ale i fascinující místa, která můžete navštívit a dotknout se živé historie pod zemí i nad ní. Objevte s Kudy z nudy hornické poklady Česka, které skrývají víc, než se na první pohled zdá!
11. červenec 2025 12:59
Památky

Objevte československé opevnění: nejzajímavější pevnosti a pěchotní sruby na hranicích

Hledáte tip na letní výlet? Vydejte se na průzkum československého opevnění, které vznikalo zejména ve 30. letech 20. století. Navštivte pevnosti, pevnůstky a tvrze, ve kterých je uložena a představena minulost naší armády. Připravte na velmi nízké teploty v rozmezí od 5° do 10°C. Máte tak ojedinělou příležitost se zchladit, když je horko, nebo se schovat před deštěm v nepříznivém počasí.
10. červenec 2025 21:44
Památky

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: známá i neznámá česká, moravská a slezská dvojměstí

Co znamená ta divná pomlčka v názvech měst Frýdek-Místek nebo Sedlec-Prčice? Nic jiného, než že jde o jedno z mnoha dvojměstí, tedy samostatných měst, která se kdysi spojila do jediného. Jak to spojování vypadalo a kdy k němu došlo nebo dochází právě teď? Kolik dvojměstí vlastně v České republice máme? A které je nejznámější, největší anebo má nejdelší název?
10. červenec 2025 21:33
Památky