ÚvodAktualityTradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích
Památky

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.
Nejstarší zvony byly objeveny při archeologických vykopávkách v Ninive, někdejším hlavním městě Asýrie. Pocházely ze 3. tisíciletí před naším letopočtem, ještě o pár tisíc let starší ale byly keramické zvony v Číně. O rozšíření zvonů a tím i jejich vývoj se však zasloužilo hlavně křesťanství; ostatně nejstarší zvony u nás zvonily na konci 9. století z Velké Moravy a v 10. století ze slavníkovské Libice. Pokud se ale o zvonech chcete dozvědět téměř všechno, co se dá, vydejte se do Vrchotových Janovic. V bývalé vodní tvrzi je vystavená historická sbírka zvonů Národního muzea. Jediné muzeum zvonařství v České republice nabízí přehlídku více než 150 kousků, mezi nimiž jsou jak mistrovská díla dávných zvonařů v podobě obrovských zvonů z věží kostelů, tak vzácné křtitelnice, hmoždíře, klepadla, i malé stolní nebo oltářní zvonky. Prohlídku doprovází hlasy zvonů, zvonkoher a dobová hudba.    
 

Zvonaři, zvonovina a technologie, která přetrvala věky

I když známe starověké zvony tepané z plechu, zvonaři záhy přešli k odlévaným zvonům – a technologie s využitím zvonoviny a formy, do níž se rozžhavený kov vlévá, zůstává stejná už tisíce let. I když technologie se modernizují, řemeslo se příliš nemění.

Jak vysvětluje Petr Rudolf Manoušek (*1957), možná poslední český mistr zvonař, zvon je vlastně bicí hudební nástroj. Jeho výroba proto nezačíná technickým výkresem, ale návrhem budoucího tónu. Zvuk zvonu vychází z jeho profilu, proto je nutné určit tloušťku zvonové stěny a detailně vypočítat jeho proporce, aby měl co nedokonalejší akustické vlastnosti.

U nových zvonů, které by měly souznít s dalšími, je potřeba uvažovat i o ladění starších zvonů, aby nevznikala disharmonie. Zvony se odlévají ze zvonoviny, což je slitina 22–23 % čistého cínu a 77–78 % čisté mědi. Jak říká pan Manoušek, žádné další kovy nejsou žádoucí a dlouholeté pokusy prokázaly, že nejlepší výsledky má skutečně jen čistá zvonovina. Proč se tedy experimentuje se zvony z oceli, cínu, zinkových slitin, mosazi, bronzu nebo litiny? Protože zvonovina je hodně drahá. Ale přestože ještě v 60. letech 20. století některé firmy vyráběly litinové zvony v poměrně slušné kvalitě, zvukem žádný nemohl konkurovat klasickému zvonu ze zvonoviny. Zvonovina je pro zvony zkrátka nenahraditelná.
 

Lití zvonu a srdce

Stejně důležitým krokem je pečlivé zhotovení licí formy: zvon se totiž nedá odlít jen tak od oka a pak dodělat soustružením. Forma se zapustí do licí jámy, zadusá pískem a do licího otvoru se lije roztavená zvonovina.

Je to nesmírně precizní práce: zvonař totiž má na zhotovení svého díla pouze jediný pokus. Chyba, k níž během lití může dojít, se tak pozná až po vyjmutí vychladlého zvonu z formy. Pro zvonaře tím ale práce nekončí: zbývá ještě vyrobit srdce zvonu. To se vyrábí z měkčího železa, speciálně upraveného tak, aby rozeznívalo, ale samo neznělo. Zvonaři mu mohou dát nejrůznější tvar, to podle toho, k jakému zvonu je srdce určeno. Zavěšuje se na vnitřní ucho, tedy poutko, zalité do zvonu při výrobě, a kožené pásy; ty se nejčastěji vyrábějí z hověziny. Dobře udělaný zvon se sám od sebe nepoškodí, nerozladí, neopotřebuje ani nezestárne, ale pro srdce to neplatí: to se opotřebovává rychleji než samotný zvon, a je proto potřeba je pravidelně kontrolovat.
 

Zikmund, zvon ze svatovítské katedrály

Kdekdo ví, že nejslavnější a největší český zvon je Zikmund z katedrály sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1549 ho odlil zvonař a kovolijec Tomáš Jaroš, který měl dílnu v Mihulce, nejmohutnější z dělových věží severního opevnění Hradu. Zikmund je vysoký 203 cm, dolní průměr dosahuje 256 cm, váha se odhaduje mezi 13–18 tunami. K jeho rozeznění je potřeba šest zvoníků – čtyři rozhoupávají zvon, dva obsluhují srdce. Dnes Zikmunda uslyšíte zvonit jen o významných církevních svátcích, například na Vánoce a Velikonoce, na Svatodušní svátky (letnice) nebo při státních pohřbech.

Říká se, že když Zikmundovo srdce pukne, postihne české země neštěstí. V tohle ohledu měl zvon celkem smůlu: už v roce 1592 se původní srdce utrhlo při vyzvánění k pohřbu Viléma z Rožmberka. V dalších staletích srdce puklo ještě v letech 1670, 1734 a 1797. Naposled srdce puklo při vyzvánění k svátku sv. Víta v červnu 2002, a dva měsíce poté zasáhly velkou část Prahy i Česka ničivé povodně. Nové srdce vyrobil zvonař Petr Rudolf Manoušek a poprvé Zikmunda rozeznělo téhož roku 28. září na sv. Václava.

Smůlu neměl jen zvon Zikmund, ale i jeho autor: Tomáš Jaroš odlil také Zpívající fontánu do Královské zahrady, kde dodnes stojí před Belvederem. Smluvené odměny 1400 zlatých se ale nikdy nedočkal. Dluh připomínal králi Maxmiliánovi II. tak často, až se mu zprotivil a panovník ho poslal do Košic odlévat děla pro válku s Turky. Tam za necelý rok zemřel, poslední zprávy o něm máme z jara 1570.
 

Památeční Zvon #9801

Do roku 2022 měl největší dolní průměr svatovítský Zikmund, ale to už neplatí: památeční Zvon #9801 je s 258 cm o dva centimetry širší. Pro Prahu ho odlili v rakouské zvonařské dílně Grassmayr, jejíž tradice sahá až do konce 16. století. Váží sice méně než Zikmund, ale jeho hmotnost 9 801 kg má svou symboliku: připomíná 9801 zvonů, které za druhé světové války z Protektorátu Čechy a Morava odvezli a roztavili nacisté.

Po dokončení revitalizace Rohanského ostrova v Karlíně jej spolek Sanctus Castulus, sdružující české zvoníky a fanoušky zvonů, umístí tam, kde za války bývalo skladiště zabavených zvonů.

Dobrou zprávou je, že část zvonů byla ušetřena a Němci je vrací zpět. První zvon přivítali v Píšti na Opavsku; v roce 1649 ho ulil v opavské dílně zvonař Hans Knauf, váží 350 kilogramů a jeho dolní průměr je 82 centimetrů. V rámci projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu se vrátí jak všechny zvony, které je možné vrátit, ale i nové zvony, které na věžích kostelů nahradí ty staré. Zvony nesou informaci o svém předchůdci a zdobí je reliéf dvou holubic jako symbol míru a latinský text modlitby obklopený dvanácti hvězdami, které jsou symbolem sjednocené Evropy.
 

Nejstarší zvony

Za druhé světové války zmlkly v Čechách a na Moravě tisíce zvonic, kostelů a kaplí. Nacisté ukradli a zničili téměř 90 procent zvonů z území České republiky; podle kampanologa Jaroslava Dobrodinského v Čechách zbylo z předválečného počtu 13 procent a na Moravě dokonce jen šest procent zvonů. Které z těch, které zbyly, jsou nejstarší?

Zvyk uvádět na zvonech letopočty se prý rozšířil až v 15. století, ale někdy už jsou nápisy nečitelné anebo číslice během staletí odpadly. Pokud bychom se řídili jen letopočty, pak k nejstarším bude patřit zvon, uložený v muzeuChebu (1286), zvon Vilém z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě (1335), který odborníci považují za nejstarší funkční zvon v českých zemích, zvon Ave Maria ze zvonice u minoritského kláštera v Benešově (1322) a zvon z kostela sv. Tomáše v Brně (1393).
 

Kdy mají zvoníci svátek?

Většina zvonů je vybavena elektronickým ovládáním a automatickým vyzváněčem, a tak zvoníků ubývá. Stále se ale najdou dobrovolníci a nadšenci, kteří zvoní ručně a pro něž je zvonění hezký koníček. Například v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zajišťuje zvonění celkem třiadvacet zvoníků, patnáct pravidelných a osm občasných.

Zvoníci dokonce mají i svůj svátek: Den zvoníků se pravidelně slaví 30. dubna, některé spolky zvoníků ale slaví 12. září, kdy má svátek patron zvoníků sv. Quido.
 

Znáte naše slavné zvony?

  • Kudy z nudy můžete poznávat zajímavé zvonkohry. Nejznámější zvonkohra je na pražské Loretě: autorem všech třiceti zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy. Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova, instalaci a propojení s věžními hodinami provedl pražský hodinář Petr Neumann. Nad střechami Hradčan zvoní a cinká od roku 1695. K seznámení láká i zvonkohra v Jindřišské věži, která na rozdíl od jiných slouží jako komorní nástroj pro poslech v uzavřeném prostoru.
  • Mezi největší zvony patří zvon sv. Václav, zavěšený v hlavní věži katedrály sv. VáclavaOlomouci. Váží 8 156 kg, má průměr 242 cm a vznikl roku 1827 ve Vídni, v dílně F. Seltenhoffera.
  • Téměř deset tun váží další obří zvon Augustin, od roku 1581 zavěšený v Bílé věži v Hradci Králové. Váží téměř osm tun, je 169 cm vysoký, 206 cm široký a roku 1509 jej odlil hradecký zvonař Ondřej Žáček.
  • Královnou pražských zvonů je Marie, zavěšená ve věži kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě. Pochází z dílny Tomáše Jaroše, kde vznikla roku 1553, a váží 6 450 kg.
  • Ze zvonů na Černé věži v Českých Budějovicích je nejtěžší 147 cm vysoký a 3 500 kg vážící Bummerin s průměrem 182 cm, odlitý roku 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Jménem nápadně připomíná mnohem těžší zvon Pummerin z kostela sv. Štěpána ve Vídni. Druhý největší zavěšený zvon v Evropě váží 21 tun a odlili ho v roce 1711 ze starých tureckých kanónů použitých při posledním neúspěšném obléhání Vídně Turky.
  • Na několika místech v Česku najdete takzvané rebelantské či husitské zvony, nazývané rovněž zvony „s vysokým točením“. Vesměs jde o zvony zavěšené srdcem vzhůru, jejichž pohyb zajišťují šlapací pedály. Rebelantské zvony jsou k vidění na zvonici v Kouřimi a ve zvonici v Rovensku pod Troskami.
  • Jako z pohádky vypadá 50 cm vysoký a 10 kg těžký zvon zavěšený ve věžičce kaple sv. Alžběty v Harrachově. Místní skláři ho podobně jako oltář v roce 1916 vyrobili z materiálu, se kterým to uměli nejlépe – ze skla. Jen srdce má ze dřeva potaženého kůží, aby se při nárazech do stěn nerozbil. Slyšet ho můžete například při sklářských slavnostech v areálu Harrachovské sklárny.
  • Hezký příběh provází druhý největší zvon na Moravě, Zuzanu z věže kostela sv. JakubaJihlavě. Zvon vážící 7,1 tun prý odlil před hradbami u brány Matky Boží v roce 1563 pražský zvonař Brikcí z Cimperka. Jméno Zuzana zvon získal podle bohaté jihlavské lazebnice, která na jeho odlití věnovala velkou část svého majetku – prý aby vykoupila své hříchy. Stará jihlavská pověst říká, že „…sotvaže zvon byl na věž zavěšen, sedla si Zuzana na stolici mezi dveře chrámové a nechala si zvonem zaživa vyzvánět.“
Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze Památky

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

10 tipů na výlety za zvonkohrami aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na výlety za zvonkohrami aneb ve stínu i na výsluní

Možná máte bambusovou nebo kovovou zvonkohru doma na zahradě, ale zaposlouchejte se někdy do harmonických tónů velkých zvonkoher. Zvláštní hudební stroje hrají nejrůznější melodie, od lidových a církevních písní přes populární melodie až po vánoční koledy. Někde dokonce i zvonkohry odlétají na Velikonoce společně s kostelními zvony do Říma.

Ateliér zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách Zážitky

Ateliér zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách

V Deštném v Orlických horách byste neměli minout Ateliér zvonaře a hrnčířky manželů Šedových, před kterým vám každou celou hodinu zahraje jedinečná Deštenská zvonkohra.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě Památky

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Černá věž v Klatovech Památky

Černá věž v Klatovech

Podívejte se na Klatovy z Černé věže, která je dominantou města a v letním období hojně navštěvovanou památkou. Vlivem mnoha požárů získala věž tmavočerné zbarvení, proto dostala název Černá věž.

Kovárna se zvonicí ve Věžnici Památky

Kovárna se zvonicí ve Věžnici

Bývalá kovárna ve Věžnici č. p. 94 je přízemní zděnou a částečně podsklepenou stavbou obdélného půdorysu. Stavba vznikla po roce 1850 jako obecní sýpka, v roce 1879 byla upravena na školní třídu a byt učitele, od roku 1894 sloužila nejen pro bydlení, ale i jako kovárna.

Zvonice v Železném Brodě Památky

Zvonice v Železném Brodě

Železnobrodská zvonice, která doplňuje kostelní vršek je unikátní svou dřevěnou konstrukcí dvou na sobě nezávislých stojen, z nichž jedna nese plášť stavby a druhá zavěšené zvony. Původní zvonice z roku 1761 podlehla téměř celá požáru v roce 2007. O rok později byla rekonstruovaná do původní podoby.

Bílá věž v Klatovech Památky

Bílá věž v Klatovech

V roce 1581 byla v Klatovech v blízkosti kostela Narození Panny Marie postavena samostatně stojící renesanční zvonice zvaná Bílá věž (zároveň tvořila vstupní bránu na hřbitov), která nahradila kostelní věž zbořenou v roce 1540.

Zvonařský ateliér Tkadlec v Halenkově Kultura

Zvonařský ateliér Tkadlec v Halenkově

Zvonařská dílna Josefa Tkadlece v Halenkově byla založena už v 60. letech 20. století Josefem Tkadlecem starším. Dílna vyrábí zvony jak do tuzemska, tak je i vyváží do zahraničí.

Hranolová hradní věž v Nejdku Památky

Hranolová hradní věž v Nejdku

Hradní románsko-gotická věž je nevýznamnější nejdeckou historickou památkou. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v Porolaví.

Jindřišská věž s vyhlídkou, restaurací i muzeem Památky

Jindřišská věž s vyhlídkou, restaurací i muzeem

Gotická Jindřišská věž stojí v Jindřišské ulici v Praze jako samostatná zvonice po vzoru italských campanill. Byla postavena v letech 1472-76 a patřila i řádu křižovníků s červenou hvězdou. Přijďte si prohlédnout desetipatrovou Jindřišskou věž s výtahem, kde každé patro má své tajemství.

Vrchotovy Janovice – naučná stezka Po stopách Sidonie Nádherné Příroda

Vrchotovy Janovice – naučná stezka Po stopách Sidonie Nádherné

Zámek ve Vrchotových Janovicích je spolu s původním parkem zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem. Zámek je již 50 let součástí expozic Národního muzea v Praze.

Neprobylice u Slaného – obec s unikátní dřevěnou zvonicí Památky

Neprobylice u Slaného – obec s unikátní dřevěnou zvonicí

Svojí příjemnou a poklidnou atmosférou s četnými památkami vás upoutá vesnička Neprobylice 6 km od Slaného. Na upravené zelené návsi již několik století stojí zvonice, o kousek dál tvrz a na kopci v jižní straně obce kostel sv. Ducha. Od roku 2011 probíhá obcí naučná stezka Podhradím Bílé skály.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo Památky

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Zvon #9801 – památník zvonů odvezených nacisty Památky

Zvon #9801 – památník zvonů odvezených nacisty

Na pontonu na pražskéh Smíchovské náplavce stojí památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisté z Protektorátu Čechy a Morava do Německa.

Městská zvonice ve Vimperku Památky

Městská zvonice ve Vimperku

Zvonice z 15. století ukrývá jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Rezervujte si komentovanou prohlídku v informačním centru na náměstí Svobody.

Zámek Vrchotovy Janovice – expozice Národního muzea Kultura

Zámek Vrchotovy Janovice – expozice Národního muzea

V autentickém prostředí bývalé vodní tvrze ve Vrchotových Janovicích, na dnešním zámku, najdete stálé expozice Národního muzea v Praze, které jsou lákadlem mnoha návštěvníků z celé České republiky.

Prohlídky zvonice na Svaté Hoře Památky

Prohlídky zvonice na Svaté Hoře

Říká se, že kostel bez zvonů je jako tělo bez duše. Ty svatohorské navíc doplňuje slavná zvonkohra, která se rozeznívá před každou lichou hodinou a před polednem. Navštivte zvonici a užijte si jedinečný výhled na Příbram.

Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety Památky

Loreta Praha – Loretánské zvonky lákají na návštěvu pražské Lorety

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Moderní kaple u hřbitova v Březové Památky

Moderní kaple u hřbitova v Březové

Březová u Sokolova má neobvyklou kapli ve skotsko-irském stylu. Kaple, kterou město Březová postavilo u místního hřbitova, neslouží však jen pro konání smutečních obřadů, ale také jako zázemí pro menší společenské akce.

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší Památky

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší

Jedna z nejcennějších českých dřevěných zvonic je dominantou města Rtyně v Podkrkonoší. Starobylá dřevěná zvonice, polygonální stavba se třemi zvony, pochází z roku 1592 a měří na výšku téměř 30 metrů. Od zvonice je krásný výhled na město, do kraje a na Krkonoše.

Poutní kostel Jména Panny Marie Lomec Památky

Poutní kostel Jména Panny Marie Lomec

Severně od Netolic v okrese Strakonice se nachází Lomec, který je řazen mezi nejproslulejší poutní místa v jižních Čechách. Poutní kostele Jména Panny Marie patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě.

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži Památky

Kostel sv. Augustina v Sovinci s muzeem řádu německých rytířů ve věži

Ve stínu hradu Sovince stojí klasicistní kostel sv. Augustina z poloviny 19. století. Stavba má přitom své osobité kouzlo a díky své zachovalosti i slohové čistotě je považován za jednu z nejcennějších empírových staveb na Moravě. V jeho věži objevíte expozici o řádu německých rytířů.

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami Zážitky

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami

Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami, jejíž zvony jsou obráceny srdci vzhůru a do pohybu se uvádějí šlapáním, je patrně jediná svého druhu na světě.

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách Památky

Kostel Panny Marie Andělské – první kapucínská stavba v Čechách

V dolní části Loretánského náměstí na Hradčanech stojí prostá jednolodní sakrální budova, kostel Panny Marie Andělské, nedílná součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách.

Zvonkohra v Jindřišské věži Památky

Zvonkohra v Jindřišské věži

V původním unikátním krovu z roku 1879 v 10. patře Jindřišské zvonice je od roku 2003 umístěna zvonkohra od Petra Rudolfa Manouška. Pod střechou zavěšené zvony hrají 1152 melodií, můžete si jednu z nich nechat zahrát, výběr je však náhodný.

Další aktuality

Přemyslovské otisky v Česku připomínají známá i dnes téměř zapomenutá místa

Český knížecí a později královský panovnický rod ovládal území Čech a později i Moravy déle než pět století. Vydejte se po jejich stopách a nalezněte otisky, které Přemyslovci v průběhu své vlády na našem území zanechali.
3. říjen 2024 9:03
Památky

100 tipů, kde vidět zajímavé mosty v Česku

Most – označovaný také jako „mladší bratr cesty“ – představuje prvek, který pomáhá překonávat nejrůznější překážky. Tak třeba na fotografie Karlova mostu narazíte téměř na každém rohu. Skoro by se zdálo, že jde o jediný most u nás. A přitom v České republice ale teče spousta řek, říček i potoků a na řadě z nich najdete jedinečné a krásné mosty. Přejděte s Kudy z nudy suchou nohou po nejzajímavějších mostech u nás.
3. říjen 2024 6:35
Památky

Sezóna na hradech a zámcích ještě nekončí – nenechte si ujít speciální prohlídky

Se začátkem října sezóna hradů a zámků ještě nekončí, i když některé památky se již pomalu chystají k zimnímu spánku. Až do konce měsíce však milovníky hradních a zámeckých výletů čekají zajímavé prohlídky, netradiční výzdoby interiérů a další speciální akce. Kudy z nudy vám přináší přehled těch nejlepších, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. Stačí si jen vybrat a pak už hurá na výlet.
2. říjen 2024 16:00
Památky

Advent na hradech a zámcích 2024 – tipy na předvánoční jarmarky a speciální prohlídky

Když o Vánocích nádvoří a střechy hradů a zámků zapadnou sněhem, zmizí pod ním i poslední známky moderní doby a Vánoce na nich se promění v opravdovou pohádku. Zpříjemněte si předvánoční čas a navštivte památky s neopakovatelnou atmosférou. Navíc se během adventu na hradech a zámcích konají kostýmované prohlídky, jarmarky, adventní trhy, výstavy, ukázky historických tradic a mnoho dalšího. Vyberte si svůj výlet z nabídky portálu Kudy z nudy.
1. říjen 2024 20:38
Památky

Vydejte se po stopách čestných i loupeživých rytířů Českem

Tajemné příběhy a legendy lákají na místa dávných skutků a hrady loupeživých rytířů. Mysleli jste si, že být rytířem znamenalo dodržovat určitý kodex cti, chránit slabší, bojovat za svého krále a být dvorný k dámám? Ne všichni rytíři měli čistý štít. Někteří se dokonce stávali postrachem svému okolí. Podívejte se na zoubek čestným i loupeživým rytířům.
1. říjen 2024 14:32
Památky

21 ikonických staveb 21. století: z historických center měst až do lesů a na vrcholky hor

Dokud neskončí 21. století, výčet novinek, opravených historických památek a zdařilých rekonstrukcí posledních let samozřejmě nemůže být kompletní. Už teď ale můžete hádat, které se promění v architektonické trvalky a na začátku 22. století se objeví ve výčtu nejkrásnějších staveb za posledních sto let. Připomeňte si je na Kudy z nudy třeba při Světovém dni architektury, který se slaví vždy první pondělí v říjnu.
30. září 2024 19:31
Památky

Orloje: kde mají smrtky a kde chemiky, mariášové karty nebo trkající kozly?

Nejznámější český orloj v Praze na Staroměstském náměstí určitě zná každý, ovšem po České republice je jich víc, než byste čekali. Tak například v Olomouci se každou celou hodinu objeví figurky dělníků a dalších poctivých pracujících, figurky žateckého orloje zase předvádějí práce ve chmelnicích. Jeden z nejnověji sestavených orlojů byste našli v Zašové. A to není zdaleka všechno. Pojďte s námi objevovat další rarity a kuriozity českých hodinářů!
30. září 2024 8:11
Památky

Memento mori: tipy na místa, kde navštívit hrobky a kostnice

Lákají vás místa, která jiným nahánějí hrůzu? Pak se nechte inspirovat našimi tipy, které vás tentokrát zavedou do rodinných hroběk šlechticů, kostelních krypt se záhadnými ostatky nebo přímo do kostnic s podivuhodnou výzdobou z lidských kostí...
29. září 2024 12:00
Památky