Tradice pivní kultury: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

V roce 2023 se město Žatec s unikátním souborem skladů a sušáren, kde probíhalo zpracování chmele, a chmelařská krajina v okolí staly v pořadí sedmnáctou památkou hmotného kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou vůbec prvním chmelařským dědictvím se světovou značkou UNESCO. Příběh o českém pivu a pěstování, zpracování a obchodování s chmelem, který je základem vaření piva po celém světě, ale bude mít pokračování, a to v podobě zápisu české pivní kultury do seznamů nehmotného dědictví UNESCO.

V roce 2025 byla pivní kultura společně s hořickými pašijovými hrami a výrobou modrotiskových forem zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Zápis je nutnou podmínkou pro případný zápis na seznam UNESCO.
 

Česká pivní kultura

Na žádost Českého svazu pivovarů a sladoven byla v roce 2023 Pivní kultura zapsána do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. Proč právě tam? Za prvé proto, že národnímu a mezinárodnímu uznání české pivní kultury a jejímu zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO musí předcházet úroveň krajská. Za druhé právě Plzeňský kraj je kolébkou slavného spodně kvašeného ležáku, který v pivovaru Plzeňský Prazdroj poprvé uvařili v roce 1842. Plzeňské pivo se záhy stalo prototypem nového pivního druhu a dnes je pod názvem Pilsner Urquell zná celý svět.
 

Experience získala prestižní ocenění

Multimediální zážitková expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience v centru Prahy byla v prestižní soutěži World Travel Awards 2025 vyhlášena nejlepším pivním zážitkem v Evropě. V kategorii Europe’s Leading Beer Tour Visitor Experience porazila světové značky včetně Heineken Experience z Nizozemska, belgické Maison Leffe či Stella Artois Brewery nebo německé Beck’s Brewery a Erdinger. Potvrdila tak mimořádné postavení českého piva a značky Pilsner Urquell na světové scéně.
 
Ocenění pro nejlepší pivní zážitkovou prohlídku v Evropě je v oboru považováno za Oscara cestovního ruchu a potvrzuje, že české pivo má ve světě výjimečné postavení – i díky místům, kde se tradice spojuje s moderními technologiemi a autentickým zážitkem. Při návštěvě poznáte tradici piva Pilsner Urquell od jeho vzniku v roce 1842 až po současnost. Deset částí prohlídky propojuje historii s interaktivními prvky a ochutnávkami, nechybí 360° herní zóna ani moment, kdy si symbolicky připijete s prvním plzeňským sládkem Josefem Grollem.
 

Kdy se česká pivní kultura objeví v UNESCO?

Svaz pivovarů a sladoven v přihlášce uvádí, že české pivo je symbolem národní hrdosti. Ve světě je známá jak unikátní tradice výroby českého ležáku, tak používání českého sladu a žateckého chmele. Pověstný je rovněž um našich sládků i pivovarské profese jako takové. To vše spolu s českou hospodou definuje českou pivní kulturu.

Svaz v přihlášce popsal pivní kulturu také jako turistický cíl. „Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost. Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere, kdy 97 procent všech respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Optimistický odhad zní, že české pivo by se na seznamu UNESCO mohlo objevit přibližně za čtyři roky. A nebude tam samo, protože například už v roce 2016 byla na seznam nehmotného dědictví UNESCO zapsána belgická pivní kultura.
 

Zlatá pivní pečeť

Legendární ležák Pilsner Urquell samozřejmě není jediným nositelem české pivní kultury, stačí se podívat na množství pivních festivalů a nejrůznějších pivních soutěží.

Jednou z nejprestižnějších českých pivovarnických cen je Zlatá pivní pečeť, certifikované ocenění piva v největší a nejstarší degustační soutěži v České republice udělované na Mezinárodním pivním festivalu. Ceny se udělují každoročně v několika desítkách kategorií, soutěží se účastní pravidelně kolem 200 pivovarů a více než 1000 piv. Ocenění medailisté z jednotlivých kategorií pak soutěží ve finálovém kole o Zlatou pivní pečeť, která určí absolutního vítěze.

Mezi vítězi se pravidelně objevuje pivovar Zubr z Přerova, který byl rovněž vyhlášen vítězem Zlatého superpoháru Pivex 1992 až 2022, tedy pivovarem třicetiletí.

Úspěšnými účastníky klání bývají pravidelně Rodinný pivovar Bernard z Humpolce, pražský pivovar Cobolis, pivovar Holba z Hanušovic, pivovar Kácov, Pivovar Svijany, Pivovar Chodovar z Chodové Plané, Pivovar Platan z Protivína, Jelínkova vila – pivovar Velké Meziříčí, Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou nebo Pivovar Trojan z Telče.
 

Pivní degustační soutěž České pivo

Každý rok vyhlašuje výsledky také odborná degustační soutěž České pivo. Zpočátku existovaly jen dvě kategorie, světlá výčepní piva a světlé ležáky, nyní se soutěží v kategoriích světlé ležáky, 11% světlé ležáky, světlá výčepní piva a tmavá piva, speciální kategorie pak mají ochucená i neochucená nealkoholická piva.

Královskou kategorii ležáků opakovaně ovládají moravské pivovary Zubr, Holba a Litovel, mezi úspěšné účastníky patří i Rodinný pivovar Bernard, Pivovar Velké Popovice,  Pivovary Staropramen, Pivovar Černá Hora nebo Pivovar Nymburk.
 

České pivo ve statistikách a číslech

• Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století, a jeho hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů všech členů.
• K iniciativě zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Ten sdružuje nejmenší pivovary celé České republiky.
• V oboru pivovarnictví je zaměstnáno asi 60 000 lidí.
• Pokud jde o spotřebu piva na osobu, nemá Česko ve světě konkurenci: podle údajů z roku 2024 každý Čech v průměru vypije 128 litrů piva za rok.
• Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky přes 56 procent.
• Už deset let roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.
• Prodej piva v hospodách se však podle svazu drží na nejnižší úrovni za poslední desítky let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, nyní je to zhruba třetina.
• Export českého piva stále roste. Nejvíc piva se vyváží na Slovensko, do Polska a Německa. Podíl zahraničních piv podle svazu tvoří necelá čtyři procenta české spotřeby.