Tradice modrotisku: od starého řemesla k moderní módě a designu

Starodávná textilní tiskařská technika modrotisk je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsaná od roku 2018. Nominaci společně podali řemeslníci z Česka, Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Každý kousek modrotisku v sobě nese poselství o řemeslné dovednosti staré stovky let, o národních tradicích i hrdosti na dlouhotrvající rodinné tradice.
 

Blaudruck, kékfestés, modrotlač aneb modrotisk

Chybělo málo, aby se modrotisk dostal mezi zaniklá či zanikající řemesla. Barvení indigovou modří bylo v Evropě zavedeno spolu s barvířskou rostlinou indigo cestovateli nizozemské Východoindické společnosti ve druhé polovině 17. století. V 18. a 19. století šlo o běžnou a rozšířenou techniku, většina barvířských manufaktur ale neustála tlak industrializace.
 
Hlavní zásluhy na udržení tradic proto mají zejména malé rodinné dílny, které provozuje někdy až sedmá generace modrotiskařů. Každý člen rodiny se podílí na každém kroku výroby, jako rodinné stříbro pak uchovávají staré návody, receptury i ručně vyráběné matrice. Modrotisk totiž zdaleka nespočívá jen v tisku směsi odolné vůči barvivům na látku před jejím probarvením, práce často zahrnuje i přípravu jednotlivých surovin, spřádání příze, tkaní, tisk a barvení i konečnou úpravu. V dílnách se často šijí doplňky, jimiž si zkrášlujete interiér nebo si je rádi oblékáte. Dnes navíc čím dál častěji vznikají kolekce, které propojují tradiční techniku s moderními střihy a aktuálními módními trendy.
 

Modrotiskové dílny v Olešnici a Strážnici

Kdo modrotisku rozumí, ten pozná, ze které dílny určitý kousek pochází. Platí to i pro dvě dílny v České republice. Modrotiskovou dílnu ve Strážnici založila v roce 1906 rodina Jochových, ještě o sto let starší pak je Modrotisková dílna rodiny Danzingerových v Olešnici. Do obou se můžete podívat celý rok a kromě dílen lze prohlédnout i koupit vystavené modrotiskové oblečení, doplňky, suvenýry i metráž. Obě dílny ovšem jdou s dobou, takže samozřejmostí jsou e-shopy a také workshopy, kde si můžete vyzkoušet vlastní tisk na látku.
 
Možná se vám bude zdát, že modrotisk z obou dílen je stejný, ale není tomu tak: na ručně vyrobených blocích starých až 300 let najdete vedle obvyklých ornamentů nebo křesťanských motivů vzory inspirované konkrétním regionem, jeho flórou a faunou či místní kulturou.
 

Tradice, které přesáhly hranice regionu i státu

Ještě lépe to je vidět při porovnání výrobků z našich dílen s dílnami v Rakousku, Německu a Maďarsku. Kromě modrotiskových dílen, které objevíte například v německém Coswigu anebo v maďarské obci Bácsalmás, můžete modrotisk obdivovat i u našich sousedů na Slovensku. Peter Trnka oživil v nově založené dílně v obci Ivanka pri Dunaji rodinnou tradici v páté generaci a Matej Rabada obnovuje a designově rozvíjí modrotisk aneb modrotlač v Párnici na Oravě. Rabada patří k nové generaci tvůrců, kteří tradiční techniku kombinují s autorským designem a posouvají ji směrem k současné módě.
 
Modrotiskové dílny ze zemí spojených zápisem modrotisku do UNESCO mají společnou stránku na Facebooku, zajímavým cílem pro milovníky modrotisku a cestování může být také maďarské město Pápa. Zdejší Muzeum hraběte Károly Esterházyho / Gróf Esterházy Károly Múzeum umožňuje nahlédnout jak do historie modrotisku, tak do každodenního života barokní aristokracie. Technologii modrého barvení do Maďarska přenesla rodina Klugeových v 18. století ze saského Sorau (dnes Żary, Polsko). Rodina se v Pápě usadila v roce 1786 a jejich dílna fungovala sedm generací, až do znárodnění v roce 1956. Pápa je považovaná za maďarské centrum modrotisku a muzeum mapuje jeho kompletní historii do nejmenších detailů.
 

Textilní techniky chráněné UNESCO

Ze stovek zápisů na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO je vedle modrotisku zapsáno několik desítek textilních technik. Namátkou jde o tradiční textilní techniky žen z etnické skupiny Li v provincii Hainan v Číně, řemeslné zpracování brokátu Nanjing Yunjin a textilií obsahujících jemné materiály jako hedvábí, zlato a příze z pavího peří anebo rozmanité tkalcovské techniky ze všech koutů světa. Velké pozornosti se těší tradiční umění tkaní koberců, kde se zápisu dočkal například Ázerbájdžán či Turkmenistán. Na seznamu jsou zapsány též alençonské jehlové krajky z Francie, paličkované krajky ze Slovinska, různé techniky vyšívání, a také krajkářství v Chorvatsku a na Kypru. Třeba se po jejich boku někdy objeví i české krajky a krajkářství.
 

Tradice bez hranic

Lidové tradice jsou dokonalou ukázkou provázanosti kulturních kořenů národů a zemí z celého světa. Zejména v posledních letech se o zápis na seznam nehmotných památek UNESCO často uchází více států najednou. Zřejmě rekordní je počet zemí, sdílejících tradiční umění sokolnictví; vedle Česka jde o třiadvacet dalších států. Podobně početný je zápis znalostí, dovedností a postupů arabské kaligrafie (16 států), pěstování datlových palem (14 států), rituálů a ceremonií provázejících začátek nového roku (12 států) či umění suchého zdění (osm států). Sedm zemí sdílí soubor dovedností, znalostí, rituálů, symbolů a tradic týkajících se plodin a sklizně, přípravy i konzumace středomořské stravy, pět zemí se radovalo ze společného zápisu severské tradice stavby klinkerových lodí a čtyři země dosáhly společného zápisu pro podávání arabské kávy. Také o vorařské tradice v UNESCO se dělí více zemí: nadnárodní nominaci, úspěšně zařazenou na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO v roce 2022, předložily společně s námi Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.
 

Modrotisk: od starého řemesla k moderní módě a designu

• Modrotisk zdobí také první české tenisky Adidas limitované kolekce Footshop x Adidas Blueprinting. Ve spolupráci s německým sportovním gigantem je připravil český prodejce tenisek a streetového oblečení Footshop, látka se připravovala v dílně Mateje Rabady na Slovensku.
• Z modrotisku bylo vyrobeno oblečení pro české sportovce na slavnostní zahájení letních olympijských her v Tokiu 2021. Návrhářka Zuzana Osako spojila prvky české lidové tradice a japonské techniky barvení indigem, látky pro kolekci vyrobila rodinná dílna Danzingerů. 
• Dekor modrotisku se dá najít i na porcelánu, domácích potřebách, ponožkách či prádle: zkrátka fantazii se meze nekladou.