Vánoční výlety za duchovními zážitky, nadějí a romantikou

Naše svatá Lucie je jen malou kapkou v moři svatých, zato ve Skandinávii ji uctívají a milují: 13. prosince na svatou Lucii začínají Vánoce, po městech a vesnicích chodí procesí dětí v kostýmech a nakonec si všichni pochutnají na Lussekatter, sladké dobrotě, která se peče speciálně k této příležitosti.

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. Největším skvostem kostela jsou historické varhany, někdy též nazývané Rybovy.

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Svátek dušiček je vzdálenou ozvěnou pohanských časů. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu nastává magický čas, kdy se svět živých prolíná se světem zemřelých, dnes spíš vzpomínáme na své blízké a modlíme se za duše, dlící v očistci. A vlastně je úplně jedno, jestli podzimnímu svátku říkáme Dušičky, Halloween nebo Samhain: jejich prolínáním zkrátka vznikla tradice, stará jako lidstvo samo.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Světoznámá soška Pražského Ježíška v kostele, zasvěceném Panně Marii Vítězné a svatému Antonínovi Paduánskému, je každoročně cílem statisíců věřících z Čech i z celého světa. Kostel je zároveň kulturní a uměleckou památkou světového významu.