#světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech. Každý region České republiky má své vlastní varianty vánočních zvyků.

Udělejte si o vánočních svátcích hezký výlet! Vánoce jsou pro všechny symbolem klidu. Překonejte lenost, opusťte příjemné teplo domova a prožijte kouzelný vánoční výlet. Poznejte magické kouzlo tradic a zvyků, které jsou s tímto svátkem spjaty, netradiční prohlídky zoo, užijte si svátečně vyzdobené hrady a zámky nebo zábavu na bruslích. Prohlédnout si během Vánoc můžete i řadu nádherných betlémů, kde se člověk musí klanět umu našich předků.

Zavítat během svátečního dne můžete na řadu akcí a navštívit některé pražské památky nebo si 24. prosince prohlédnout expozice řady muzeí, zoo, botanické zahrady, světelné i ledové parky či vystavené betlémy. Vychutnejte si kouzelnou atmosféru Štědrého dne a největších vánočních trhů v České republice. Víte, že večer na Štědrý den si na Staroměstské náměstí můžete přijít i zazpívat? Nechce se vám letos smažit kapr ani řízek? Ochutnat sváteční menu můžete v řadě restaurací.

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších 10 zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Jak si zpestřit Štědrý den? Spousta tipů, kam s dětmi o vánočních svátcích je na Kudy z nudy! Výlety, které navodí příjemnou vánoční atmosféru – buď s dětmi, které již netrpělivě vyhlížejí Ježíška anebo poklidná procházka po slavnostně vyzdobeném městě s rodinou či přáteli… Vydejte se na krásná místa do přírody i velkých měst a užijte si krásný Štědrý den!

České Vánoce začínají adventem, vrcholí na Štědrý den, pokračují přes svátečními dny a symbolicky končí až po Třech králích. Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Vánoce jsou v České republice jedním z nejvýznamnějších svátků roku, které jsou spojeny s řadou tradic, zvyků a kulinářských specialit. Mezi nimi zaujímá výjimečné místo vánoční kapr – pokrm, bez kterého si mnoho Čechů slavnostní štědrovečerní večeři neumí představit. Kapr se stal symbolem štědrého večera nejen díky své dostupnosti, ale i kvůli křesťanské tradici, kdy se na Štědrý den nejedlo maso teplokrevných zvířat. Ryba, jakožto studenokrevný tvor, byla povolená, a kapr se díky rybníkářství stal běžnou a oblíbenou volbou. K tradičním vánočním rituálům patří nejen samotná příprava kapra, ale i jeho nákup. V týdnech před Vánoci jsou česká města zaplněná káděmi s živými kapry, které si rodiny vybírají, nechávají zabít nebo si je odnášejí domů.

Tradici stavění betlémů založil v roce 1223 František z Assisi. U své poustevny u italské vesnice Greccio oslavil narození Ježíše Krista tak, aby se do něj mohli zapojit všichni: bratři františkáni, děti i dospělí, kteří chodili poslouchat jeho kázaní, zvířata i okolní příroda. Vybudoval symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, k němu postavil živého vola a osla a společně s lidmi z okolí oslavili narození Spasitele noční mší svatou.

Adventní věnec neodmyslitelně patří k symbolům předvánočního období. První adventní neděle je časem, kdy se zapaluje první svíčka adventního věnce. Krásně nazdobený věnec z chvojí nebo jiného materiálu je po celou dobu adventu ozdobou domácnosti, kterou navíc provoní příjemná vůně jehličí. Ale ruku na srdce – co o adventním věnci vlastně víme? Kde se vzal a jak má vypadat jeho tradiční výzdoba?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

I když se móda a trendy mění, některé drobné tradice přetrvávají a vytvářejí tu jedinečnou vánoční atmosféru, na kterou se těšíme už od prvního adventního dne. Právě tyto maličkosti často určují, jak kouzelné a nezapomenutelné naše Vánoce skutečně jsou. Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Nevíte co letos koupit pod stromeček? Nebaví vás nakupovat v obchoďáku a chcete nakoupit něco opravdového a dobře se u toho najíst a napít? Pak vyrazte na jeden z adventních trhů, které se otevřou v Praze během posledních listopadových dnů a potrvají mnohdy až do nového roku. Mezi prvními se tradičně otevírají adventní trhy na náměstí Míru, či na Andělu. Nejočekávanější vánoční trhy na Staroměstském a Václavském náměstí rozzáří Prahu o prvním adventním víkendu.

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla.

Časy se mění: naši předkové dělali koncem roku všechno pro to, aby jim duchové, přízraky a chlupatá stvoření s rohy nemohli přes práh, my si je nadšeně zveme až do obýváků. Filmové pohádky o pekelnících zkrátka patří k těm nejoblíbenějším, a tak i když o Vánocích všude zní andělská hudba, v televizi se rojí všichni čerti. Nechte se portálem Kudy z nudy pozvat tam, kde vládl Lucifer – anebo Lucifeři?

Ta hudba provází Vánoce už víc než dvě stě let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Svatého Mikuláše zná a slaví většina Evropy. Každá země sice má své zvyky, ale jedno mají společné: ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou obdarovává všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Kdo vlastně byl svatý Mikuláš? A je pražský barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně skutečně nejkrásnější?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

Plánujete štědrovečerní hostinu prožít jinak než v kuchyni u stolu, jako vždycky? Anebo se vám prostě nechce vařit a raději si zajdete na klasické menu do příjemného prostředí, kde se o vás budou vzorně starat? Kudy z nudy vám přináší inspiraci na báječné posezení v restauraci, kde vám nabídnou štědrovečerní menu, stačí si jen vybrat a zarezervovat si svůj stůl.

Nápaditá jídla vaříme už od dob králů. Hostiny našich králů byly pestré a originální. Stejně jako naše současná kuchyně. Přijeďte to zažít.

Bydlení na Kampě, jednom z nejmalebnějších a nejromantičtějších míst v Praze, patří už dlouhá desetiletí k bydlení snů. Národní umělec Jan Werich, divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů, to štěstí měl a dům, v němž žil pětatřicet let, je již několik let otevřený pro veřejnost a nabízí expozici věnovanou Osvobozenému divadlu i zajímavé akce. Co uvnitř najdete a jaká další místa měl slavný herec rád?

Magický Štědrý den s sebou přinášel mnoho lidových zvyků a pověr. Některé jsou notoricky známé dodnes, některé vám možná vykouzlí úsměv na tváři. Pojďme se společně podívat, jaká opatření naši předci 24. prosince dodržovali, jaké věštby Štědrý den přinášel a čím bylo možné si v příštím roce zajistit zdraví a úspěch. Starobylé zvyky a rituály můžete vyzkoušet i dnes – kdo ví, třeba se vám vaše přání vyplní…

Jestliže máte rádi romantickou, sněhem pokrytou zimní krajinu, jiskřivý sníh, klid přírody a Vánoce vůbec, pak uspořádejte hostinu podle našeho tradičního menu. Pozvěte své hosty, rodinu, přátele na zimní oslavu, stejně tak jedinečnou, jako je česká kuchyně. Vyberte romantickou hudbu, připravte výzdobu, uvařte vánoční menu podle našich receptů a podávejte k němu tradiční vánoční cukroví a punč.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Neobvyklý vánoční dárek, tip na zimní dovolenou anebo volno na pár zimních dní jen tak pro radost: to všechno vám může splnit lázeňský voucher. Lázně je znovu mohou poskytovat od listopadu a dobrá zpráva je, že lázeňské pobyty s využitím slevy poběží i v příštím roce.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.