!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki
#světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki
"> "> "> "> "> "> "> ">
Gurmánská turistika

#světovéČesko a štědrovečerní večeře aneb od kapra až po gołąbki

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Houbový kuba - recept

Výborný, přitom jednoduchý starý český recept. Tradičně se připravuje jako součást vánočního menu. Houby kdysi především v chudších rodinách nahrazovaly maso.

Štědrovečerní večeře mívá řadu podob: českou tradicí je smažený kapr s bramborovým salátem, jinde se jako hlavní chod podává pečený krocan

tradiční kapr
pečený krocan
Začněme v zemi, kterou mnozí z nás nepovažují za cizinu: na Slovensku. Díky společné historii a provázanosti obou národů jsou slovenské Vánoce téměř stejné jako ty české. Na Štědrý den se často drží půst anebo se jí bezmasé pokrmy, například sváteční kapustnica / zelňačka. Večerní hodování začínají oplatky s medem a pokračují rybou s bramborovým salátem a spoustou druhů cukroví.
 

Rakousko: nejstarší vánoční moučník

Vánoční zvyky v Rakousku jsou hodně podobné českým, od adventních trhů pře barborky, punč a pečené kaštany až po vánoční stromečky. Pár rozdílů ale existuje: například ryby se na štědrovečerních stolech objevují asi jen v jedné čtvrtině domácností. Místo nich si Rakušané pochutnávají na vídeňských vepřových nebo telecích řízcích, často se také jí krůta, kachna nebo zvěřina. Rakouskou vánoční specialitou pak je Kletzenbrot, sladký chléb s křížalami a oříšky, považovaný za vůbec nejstarší vánoční moučník na světě.
 

Německo: štola, klobásy a devět chodů

Německé Vánoce voní svařeným vínem, marcipánovou štolou a cukrovím: perníčky prý pocházejí z Bavorska, vánoční štola zase ze Saska. Mimochodem, víte, proč je důkladně zasněžená cukrem? Symbolizuje totiž Ježíška zavinutého v bílých peřinkách. Na štědrovečerních stolech bývá husa, kachna, klasické klobásy anebo vinné klobásy s bramborovým salátem.

Zajímavé zvyky se dají vystopovat v Krušnohoří, kde tradiční štědrovečerní večeře nese název Neinerlaa nebo Neunerlei. Počet chodů prozrazuje devítka v názvu, ale pořadí a výběr se liší podle regionu i rodiny. Jídlo se většinou podává na speciálních talířích, ale tradiční pokrmy Neinerlaa se dají ochutnat v rozmanitých variacích i na adventních trzích. Každé jídlo navíc má svou symboliku: čočka nebo hrách zajistí požehnání, opečená klobása srdečnost a sílu, kyselé zelí se postará o dobrou sklizeň (a také prý aby váš život v novém roce nebyl kyselý), kapr nebo sleď přinesou peníze, kaše nedovolí, aby peníze utíkaly z domu, polévka a pečená jablka jsou pro zdraví, husa, vepřové maso nebo králičí pečeně značí štěstí a prosperitu, houby přinášejí přátelství a štěstí, celer plodnost, chléb se solí pohostinnost a rodinné teplo a červená řepa radost, štěstí a krásu.
 

Na Vánoce do Polska

Slavnostní štědrovečerní večeře v Polsku začíná lámáním posvěcené oplatky: členové rodiny si ji předávají kolem stolu a každý si kousek odlomí na důkaz vzájemné pospolitosti, smíření, lásky, přátelství a odpuštění. Správná večeře mívá dvanáct chodů, které symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů. Má ale jednu zvláštnost: jídlo je připraveno na stole už na začátku večeře a lidé si mohou nabírat podle chuti v libovolném pořadí, měli by však ochutnat alespoň oněch dvanáct druhů. Bývá to hlavně houbová a rybí polévka, boršč z červené řepy či zelí, a podobně jako u nás kapr. Většinou ale nebývá smažený, spíš s černou omáčkou a švestkami, případně se zelím a houbami, v přímořských oblastech nahrazuje kapra jeseter nebo sleď. Na stolech nechybí ani gołąbki, zelné závitky s pohankovou kaší, taštičky / pirohy plněné masem a zelím, kutia, sladká pšeničná kaše se sušeným ovocem, ořechy a medem, pečený krocan, pečená šunka či mleté rybí maso v rosolu. Místo štrůdlů a vánoček si Poláci pochutnávají na makových koláčích anebo sladkých žemlích, sypaných mákem a rozinkami a máčených v mléce.
 

Pětkrát o Vánocích

  • Máte dojem, že štědrovečerní kapr je tradice s přinejmenším středověkými kořeny? Omyl, prý ještě na konci 19. století ryby jedli o svátcích jen obyvatelé rybníkářských oblastí, pro ostatní byly příliš drahé. To se změnilo až za první republiky.
  • Nejrozšířenější sváteční večeří býval černý kuba, pokrm z hub a krupek. Jedla se také čočka nebo hrachová kaše či polévka, jablečné záviny, pečené oplatky s medem, lívance anebo švestkové knedlíky. Výběr vycházel z toho, co bylo k dispozici a jak hluboko měla domácnost do kapsy. Na stolech těch bohatších se dokonce objevovaly jako symboly luxusu pomeranče, mandarinky, datle, fíky, grapefruity nebo banány.
  • Přípravu svátečních pokrmů provázela řada zvyklostí a pověr. Například vánočky, chleba a pečivo bylo doporučeno péct jen z vlastní mouky, aby se pro další rok zajistila dobrá úroda. Přebytečná voda se slévala a přidávala do krmení dobytku. Po kousku jídla ze štědrovečerního stolu dostávala všechna domácí zvířata, část pak symbolicky putovala do studny, do kamen, na zahradu a do polí.
  • Podle toho, jak se povedl vánoční chléb, se odhadovalo, jak se bude dařit v dalším roce. Pokud nevykynul, připálil se nebo roztrhl, bylo zle. Někde se do něj pro štěstí zapékalo zrnko hrášku, mandle nebo penízek. Ten, kdo ho našel ve svém kousku, mohl v dalším roce očekávat dostatek peněz.
  • Chlebové pověry se postupně přenesly na vánočku, která má podobně jako německá štola svým oválným tvarem a zaplétáním připomínat novorozeného Ježíška v povijanu. Plete se z devíti pramenů: čtyři spodní symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, tři prostřední cit, vůli a rozum, dva nahoře vědění a lásku.
#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech

#světovéČesko a advent vonící po pečených kaštanech

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

#světovéČesko, Česká mše vánoční aneb Rybovka a další písně Vánoc

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

#světovéČesko a sladké výlety za tajemstvím vánočního cukroví

#světovéČesko a sladké výlety za tajemstvím vánočního cukroví

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

#světovéČesko a vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů

#světovéČesko a vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

#světovéČesko a filmově pohádkové Vánoce: Tři oříšky pro Popelku a další skvělé hity

#světovéČesko a filmově pohádkové Vánoce: Tři oříšky pro Popelku a další skvělé hity

Vánoční stromeček září, dárky jsou rozbalené, talíře v myčce a bramborový salát v lednici, na stole láká k zobání mísa vánočního cukroví, oříšky a rozinky. Je Štědrý večer a lidé v celém Česku nedočkavě usedají k televizním obrazovkám, aby si vychutnali novou štědrovečerní pohádku.

#světovéČesko a příběh vánočních betlémů: ten největší najdete v Kuksu

#světovéČesko a příběh vánočních betlémů: ten největší najdete v Kuksu

Betlémy patří k Vánocům stejně jako stromeček, třpytivé ozdoby, cukroví nebo dárky. Najdete je v domácnostech, kostelech i na návsích a náměstích u vánočních stromů, leckde se také staly tradicí živé betlémy. Příběh narození Ježíše Krista se odehrává jako liturgická vánoční hra, prodchnutá všeobjímající láskou, porozuměním a vírou.

#světovéČesko a velká vánoční jízda přes pohádková pekla až k pekelným branám

#světovéČesko a velká vánoční jízda přes pohádková pekla až k pekelným branám

Časy se mění: naši předkové dělali koncem roku všechno pro to, aby jim duchové, přízraky a chlupatá stvoření s rohy nemohli přes práh, my si je nadšeně zveme až do obýváků. Filmové pohádky o pekelnících zkrátka patří k těm nejoblíbenějším, a tak i když o Vánocích všude zní andělská hudba, v televizi se rojí všichni čerti. Nechte se portálem Kudy z nudy pozvat tam, kde vládl Lucifer – anebo Lucifeři?

#světovéČesko a lázně ve stylu antického Říma: lázeňský voucher jako tip na vánoční dárek

#světovéČesko a lázně ve stylu antického Říma: lázeňský voucher jako tip na vánoční dárek

Neobvyklý vánoční dárek, tip na zimní dovolenou anebo volno na pár zimních dní jen tak pro radost: to všechno vám může splnit lázeňský voucher. Lázně je znovu mohou poskytovat od listopadu a dobrá zpráva je, že lázeňské pobyty s využitím slevy poběží i v příštím roce.

#světovéČesko a perličkové vánoční ozdoby: unikátní česká památka UNESCO

#světovéČesko a perličkové vánoční ozdoby: unikátní česká památka UNESCO

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.