ÚvodAktualityKde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?
Životní styl

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Poslechněte si audio verzi článku
Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Vánoční stromečky jsou krásné v interiérech i pod širým nebe: vánoční zátiší doma a ve Vatikánu

vánoce talinKde stál první ozdobený vánoční stromeček? O první místo soupeří lotyšská Riga a estonský Tallinn. První tvrdí, že u nich stál už v roce 1510, Tallinn dokonce mluví o roce 1441. Jenže historikům se to nezdá: podle nich prý strom ověšený pamlsky nemusel mít s Vánocemi nic společného a šlo spíš o oslavy zimního slunovratu.

Další zpráva o vánočním stromečku pochází z roku 1570: v jednom cechovním domě v německých Brémách prý stál stromek ověšený sladkostmi, ovocem a papírovými ozdobami. Do německých domácností se zvyk dostal až přibližně o sto let později; zpráva z roku 1642 hovoří o cukrovinkami a loutkami zdobeném stromečku ve Štrasburku. A co vánoční stromečky u nás v Čechách?
 

První vánoční stromek v Praze

váínoční strom prahaČeské země šly s dobou: první vánoční stromek v Praze si v roce 1812 připravil jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad prý přinesl z rodného Bavorska, strom s několika ozdobami, pod nějž umístil malé dárky a jesličky, ovšem nestál v divadle, ale v jeho libeňském sídle. Tím byl letohrádek zvaný Ztracená varta či Šilboch (zkomolenina německého Schildwache, předsunutá stráž) na pověstmi opředené Čertově skále. Letohrádek i s částí skály byl zbořen kolem roku 1900, jména zůstala: dnes se v těch místech setkávají ulice Na Stráži a Na vartě. Zbyla také plechová postava vartujícího pruského vojáka, uložená ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.
 

Stromeček vzhůru nohama

chaloupka stromečekO dva roky později, tedy v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i císařský dvůr ve Vídni, odkud se pak zvyk rychle rozšířil po celém Rakousku, do dalších zemí monarchie, do Německa a do Francie. Nová vánoční móda si nejprve našla cestu do bohatých měšťanských a šlechtických domácností. Místo dnešních ozdob se ale ke zdobení používala malá jablíčka nebo sušená jablka, ořechy, perníčky, papírové ozdoby a barevné stuhy.

Do venkovských domovů se hezký zvyk propracoval později, zato s jednou zvláštností: stromeček se zavěšoval nad stůl špičkou dolů. Důvod byl ryze praktický: v chaloupkách bylo málo místa a stromek postavený na podlaze by překážel a stínil. Beztak se ale až do první světové války v mnoha domácnostech zdobila jen smrková nebo jedlová větev.
 

Stromy na náměstích a česká tradice

Dva dny před Štědrým dnem v roce 1919 se spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa a kousek od Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Tím to mohlo skončit, ale příběh pokračoval dál: už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a v prosinci 1924 se v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů (na místě dnes najdete pamětní desku; v roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala Plzeň, poté i Praha) a přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči.

vánoce brnoPod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti a po několika letech byla z dobročinných sbírek financována stavba dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dcery českého krále Přemysla Otakara I. a dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé. A vánoční strom na náměstí Svobody v Brně? Ten stojí na stejném místě jako kdysi a už třicet let se přiváží tradičně z bílovického polesí.
 

Další velké vánoční stromy

Zatímco v Brně nemusí přemýšlet, odkud vánoční strom přivezou, jiná města pořádají soutěže a vítězové se vybírají v anketách už od léta. Soutěžit nemusí tam, kde mají živě rostoucí stromy – i když vinou kůrovcové kalamity například šumavská Kvilda o svůj tradiční vánoční strom u kostela sv. Štěpána přišla. Přes 30 metrů vysoký a tím pádem nejvyšší živý vánoční strom v Česku tak nyní najdete v Mladkově Orlických horách, další rekordně vysoké živé smrky zdobí ve Valašské Bystřici a v Postoloprtech. Také smrk ve Žďáru nad Sázavou je přírodní, i když se na náměstí přesazoval už jako velký strom; město jej dostalo od jednoho z obyvatel Bezručovy ulice jako dar. Živé stromy zdobí i v Humpolci, v Novém Městě na Moravě anebo ve Zlíně. Některá města vyřešila každoroční problémy tím, že pořídila stromy umělé: zdobí například Masarykovo náměstí v Ostravě.
 

Pětkrát o vánočních stromech a stromečcích

  • Zvyk spojený se zdobením stromů a větví světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Ve vánočních stromcích někdo viděl symbolické znázornění rajského stromu, jiní zase Yggdrasil ze skandinávské mytologie anebo posvátný strom germánského boha Wodana – Ódina. Keltové pod zdobenými stromy uctívali boha slunce, Slované zase na vchodové dveře zavěšovali velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi: to aby se mrtví, přicházející tradičně během nejdelších nocí v roce, nasytili už venku a neposadili se na místa živých u slavnostní večeře.
  • Další příběh vypráví o Kolumbánovi z Bobbia, který působil jako misionář v Bretani a Burgundsku a v roce 573 prý trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále. Burgunďané byli pohani, a tak jim Kolumbán chtěl přiblížit svátek narození Ježíše Krista a slavnostně ozdobil jedli, aby je přivedl ke křesťanské víře. Pokud šlo o vánoční výzdobu, byla hodně svérázná: hořící pochodně sestavené do tvaru kříže.
  • strom ve vatikánu 2022Katolická církev stromečkům zpočátku moc nefandila: byl to přece pohanský zvyk. Nakonec pro ně ale našla křesťanský význam: strom / dřevo se stalo symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
  • Od roku 1982 dodržuje Vatikán tradici, že každý rok dodá vánoční strom k chrámu svatého Petra jiná země. V roce 1999 putoval do Říma smrk z beskydské obce Morávka, o Vánocích 2013 pak smrk z Domažlicka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.

Vánoční trhy Plzeň 2025

22. 11.23. 12.
Vánoční trhy Plzeň 2025

Každým rokem se na náměstí Republiky konají Adventní trhy. Náměstí obklopí vánoční atmosféra, vůně svařeného vína, staročeského trdla a perníčků.

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Nejšťastnější část svého života prožil Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882, Čáslav – 12. ledna 1928, Brno) v Bílovicích nad Svitavou. Spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel tu napsal knížku o lišce Bystroušce, která se stala inspirací pro operu Leoše Janáčka.

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

V období před druhou světovou válkou byly Bílovice nad Svitavou oblíbeným letoviskem a výletním místem řady českých umělců. Jezdili sem básníci, malíři a spisovatelé, mezi nimi i spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Právě tady společně s přáteli našel dva dny před Vánocemi roku 1919 v lese opuštěnou holčičku.

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou Památky

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou

V těsné blízkosti samotné obce se nalézá více jak stoletá myslivna, dějiště knihy Rudolfa Těsnohlídka „Liška Bystrouška“ a podle ní složené opery Leoše Janáčka „Příhody lišky Bystroušky“. Budova byla postavena v roce 1907 a od té doby až do dnešních dnů slouží polesí Bílovice nad Svitavou.

Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou

Obec v údolí řeky Svitavy severně od Brna obklopují lesy Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Zalesněná údolí mají nejrůznější jména, najdete tu Kuní, Kocouří či Ptačí žlíbek i Myší díru. Těsnohlídkovo údolí napovídá, že obec bývala vyhledávaným letoviskem umělců.

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (12.7. – 13.7.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Moře u Mělníka – 6. ročník festivalu dobrého jídla, divadla a hudby, Aperol Spritz & Prosecco Festival 2025 – Beroun, Mirai Summer Fest, Prohlídky zámku Kačina s duchem Rudym, Bluestone Fest 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
11. červenec 2025 6:00
Zážitky, Praha

Festival pouličního divadla Za dveřmi míří do Prahy

Pražský festival pouličního divadla Za dveřmi přiveze do Prahy už posedmnácté netradiční divadelní podívanou – na třech pražských lokalitách se můžete těšit na divadelní a hudební představení, performance, loutkoviště, kabinet kuriozit, workshopy, program pro děti nebo tančírnu. Od 9. do 15. července 2025 jste zváni do Holešovické tržnice, na Mariánské náměstí a na dvůr holešovického Holportu na ostrově Štvanice. Vstup na festival je tradičně zdarma.
9. červenec 2025 15:32
Zážitky, Praha

Letošní Letní Letná vás okouzlí – těšte se na českou novocirkusovou scénu

Program festivalu Letní Letná, který se letos koná 13. až 31. 8. 2025, zaručuje každý rok také přehlídku české novocirkusové scény. Dvaadvacátý ročník je příležitostí vidět poprvé dvě nové inscenace tuzemských umělců. Z tématu sousedských vztahů a života na sídlišti čerpá performerka a mimka Michaela Stará v představení Od vedle! Obrazotvornost obohatí Divoké husy, za nimiž na cirkusový výlet vezmou FysioART & MOVE Ostrava zejména děti. Vedle dvou premiér zve Letní Letná dále na řadu dalších tuzemských produkcí nového cirkusu, které u nás vznikly za poslední rok. Zahajovací inscenací pak bude působivé Stvoření. Mýtus o vzniku světa s pomocí akrobacie a ohně převypráví 13. srpna Blackout Paradox.
9. červenec 2025 10:00
Zážitky, Praha

Fascinace rostlinami a příběhy živoucích pokladů: Botanická zahrada v Troji zve na letní výstavu

Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji připravila na letní období lákavý program. Od 4. července do 31. srpna se na výstavě Fascinace rostlinami: Příběhy živoucích pokladů seznámíte se světem rostlin, které v průběhu dějin lidstvo obzvláště lákaly a jejich pěstování způsobilo hotový poprask. Ve výstavním sále i ve venkovních expozicích bude možno procházet historií pěstování vzácných nebo cizokrajných rostlin v našich klimatických podmínkách. Výstavu doprovodí i živé exponáty a historické artefakty spojené s dovozem a pěstováním rostlin. Během léta si návštěvníci užijí i rozkvetlou zahradu plnou letniček a letních trvalek.
9. červenec 2025 8:00
Příroda, Praha

Cesty za uměním: vévodkyně Markéta, démoni, kubistické zrůdy a nejošklivější díla světa

Markéta Pyskatá má smůlu – její portrét je ukázkou snad nejslavnější ošklivosti v dějinách malířství. Zdaleka ale není jediná. Ošklivá vévodkyně, démoni španělských malířů, kubistické obludy i české sochy, které pobouřily Evropu – tady je přehlídka uměleckých děl, která si na stěnu pověsí jen hodně odvážní sběratelé.
8. červenec 2025 10:02
Kultura, Praha

Objevte expozici českého kubismu v Bauerově vile!

Bauerova vila od Josefa Gočára nedaleko Kolína otevřela bránu pro veřejnost. Uměleckoprůmyslové museum v Praze v ní umístilo další expozici českého kubismu. Jedinečnou vilu, kterou architekt Josef Gočár navrhl pro velkostatkáře Adolfa Bauera v malé obci Libodřice na Kolínsku, otevřelo pro veřejnost Uměleckoprůmyslové museum v Praze.
8. červenec 2025 10:00
Kultura, Praha

Jak se žilo v zaniklém pražském Podskalí zjistíte v Podskalské celnici

Podskalská celnice na pražské Výtoni je jednou z posledních připomínek někdejšího života „lidí od vody“ – vorařů, dřevařů, pískařů či ledařů, kteří měli svůj domov v dnes již zaniklém Podskalí. Právě v této památné budově naleznete expozici, která připomíná život na Vltavě, stará řemesla i zaniklé Podskalí.
8. červenec 2025 7:00
Kultura, Praha

Tradiční Francouzský trh se letos bude konat opět na Kampě

Francouzský trh v Praze je na začátku léta oblíbenou a očekávanou akcí. Na francouzské speciality, hudbu i atmosféru se můžete těšit i letos, a to 10. až 13. července 2025. Po několika letech se opět vrací na tradiční místo, nedaleko Karlova mostu, na náměstí Na Kampě! Mimo francouzských lahůdek zde naleznete všemožné dobroty z celé Evropy.
7. červenec 2025 14:00
Gurmánská turistika, Praha