ÚvodAktualityKde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?
Životní styl

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Poslechněte si audio verzi článku
Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Vánoční stromečky jsou krásné v interiérech i pod širým nebe: vánoční zátiší doma a ve Vatikánu

vánoce talinKde stál první ozdobený vánoční stromeček? O první místo soupeří lotyšská Riga a estonský Tallinn. První tvrdí, že u nich stál už v roce 1510, Tallinn dokonce mluví o roce 1441. Jenže historikům se to nezdá: podle nich prý strom ověšený pamlsky nemusel mít s Vánocemi nic společného a šlo spíš o oslavy zimního slunovratu.

Další zpráva o vánočním stromečku pochází z roku 1570: v jednom cechovním domě v německých Brémách prý stál stromek ověšený sladkostmi, ovocem a papírovými ozdobami. Do německých domácností se zvyk dostal až přibližně o sto let později; zpráva z roku 1642 hovoří o cukrovinkami a loutkami zdobeném stromečku ve Štrasburku. A co vánoční stromečky u nás v Čechách?
 

První vánoční stromek v Praze

váínoční strom prahaČeské země šly s dobou: první vánoční stromek v Praze si v roce 1812 připravil jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad prý přinesl z rodného Bavorska, strom s několika ozdobami, pod nějž umístil malé dárky a jesličky, ovšem nestál v divadle, ale v jeho libeňském sídle. Tím byl letohrádek zvaný Ztracená varta či Šilboch (zkomolenina německého Schildwache, předsunutá stráž) na pověstmi opředené Čertově skále. Letohrádek i s částí skály byl zbořen kolem roku 1900, jména zůstala: dnes se v těch místech setkávají ulice Na Stráži a Na vartě. Zbyla také plechová postava vartujícího pruského vojáka, uložená ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.
 

Stromeček vzhůru nohama

chaloupka stromečekO dva roky později, tedy v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i císařský dvůr ve Vídni, odkud se pak zvyk rychle rozšířil po celém Rakousku, do dalších zemí monarchie, do Německa a do Francie. Nová vánoční móda si nejprve našla cestu do bohatých měšťanských a šlechtických domácností. Místo dnešních ozdob se ale ke zdobení používala malá jablíčka nebo sušená jablka, ořechy, perníčky, papírové ozdoby a barevné stuhy.

Do venkovských domovů se hezký zvyk propracoval později, zato s jednou zvláštností: stromeček se zavěšoval nad stůl špičkou dolů. Důvod byl ryze praktický: v chaloupkách bylo málo místa a stromek postavený na podlaze by překážel a stínil. Beztak se ale až do první světové války v mnoha domácnostech zdobila jen smrková nebo jedlová větev.
 

Stromy na náměstích a česká tradice

Dva dny před Štědrým dnem v roce 1919 se spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa a kousek od Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Tím to mohlo skončit, ale příběh pokračoval dál: už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a v prosinci 1924 se v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů (na místě dnes najdete pamětní desku; v roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala Plzeň, poté i Praha) a přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči.

vánoce brnoPod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti a po několika letech byla z dobročinných sbírek financována stavba dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dcery českého krále Přemysla Otakara I. a dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé. A vánoční strom na náměstí Svobody v Brně? Ten stojí na stejném místě jako kdysi a už třicet let se přiváží tradičně z bílovického polesí.
 

Další velké vánoční stromy

Zatímco v Brně nemusí přemýšlet, odkud vánoční strom přivezou, jiná města pořádají soutěže a vítězové se vybírají v anketách už od léta. Soutěžit nemusí tam, kde mají živě rostoucí stromy – i když vinou kůrovcové kalamity například šumavská Kvilda o svůj tradiční vánoční strom u kostela sv. Štěpána přišla. Přes 30 metrů vysoký a tím pádem nejvyšší živý vánoční strom v Česku tak nyní najdete v Mladkově Orlických horách, další rekordně vysoké živé smrky zdobí ve Valašské Bystřici a v Postoloprtech. Také smrk ve Žďáru nad Sázavou je přírodní, i když se na náměstí přesazoval už jako velký strom; město jej dostalo od jednoho z obyvatel Bezručovy ulice jako dar. Živé stromy zdobí i v Humpolci, v Novém Městě na Moravě anebo ve Zlíně. Některá města vyřešila každoroční problémy tím, že pořídila stromy umělé: zdobí například Masarykovo náměstí v Ostravě.
 

Pětkrát o vánočních stromech a stromečcích

  • Zvyk spojený se zdobením stromů a větví světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Ve vánočních stromcích někdo viděl symbolické znázornění rajského stromu, jiní zase Yggdrasil ze skandinávské mytologie anebo posvátný strom germánského boha Wodana – Ódina. Keltové pod zdobenými stromy uctívali boha slunce, Slované zase na vchodové dveře zavěšovali velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi: to aby se mrtví, přicházející tradičně během nejdelších nocí v roce, nasytili už venku a neposadili se na místa živých u slavnostní večeře.
  • Další příběh vypráví o Kolumbánovi z Bobbia, který působil jako misionář v Bretani a Burgundsku a v roce 573 prý trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále. Burgunďané byli pohani, a tak jim Kolumbán chtěl přiblížit svátek narození Ježíše Krista a slavnostně ozdobil jedli, aby je přivedl ke křesťanské víře. Pokud šlo o vánoční výzdobu, byla hodně svérázná: hořící pochodně sestavené do tvaru kříže.
  • strom ve vatikánu 2022Katolická církev stromečkům zpočátku moc nefandila: byl to přece pohanský zvyk. Nakonec pro ně ale našla křesťanský význam: strom / dřevo se stalo symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
  • Od roku 1982 dodržuje Vatikán tradici, že každý rok dodá vánoční strom k chrámu svatého Petra jiná země. V roce 1999 putoval do Říma smrk z beskydské obce Morávka, o Vánocích 2013 pak smrk z Domažlicka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci?

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.

Vánoční trhy Plzeň 2025

22. 11.23. 12.
Vánoční trhy Plzeň 2025

Každým rokem se na náměstí Republiky konají Adventní trhy. Náměstí obklopí vánoční atmosféra, vůně svařeného vína, staročeského trdla a perníčků.

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Rudolf Těsnohlídek – novinář, spisovatel a zakladatel tradice velkých vánočních stromů v centrech měst

Nejšťastnější část svého života prožil Rudolf Těsnohlídek (7. června 1882, Čáslav – 12. ledna 1928, Brno) v Bílovicích nad Svitavou. Spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel tu napsal knížku o lišce Bystroušce, která se stala inspirací pro operu Leoše Janáčka.

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák Památky

Náměstí Svobody v Brně zvané Svoboďák

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Seznamte se: výročí roku 2024 aneb zajímavá výročí od ledna do prosince

Čím byly významné roky zakončené číslicí 24 a jaká výročí vám na portálu Kudy z nudy připomeneme v roce 2024? Kulatiny budou slavit města, čekají nás spousty hudebních výročí a také rovných 100 let od rozsvícení prvního velkého vánočního stromu na náměstí našich měst. Pojďte společně s námi prozkoumat, co budeme slavit!

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

S osobností na procházku: do Bílovic nad Svitavou se spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem a liškou Bystrouškou

V období před druhou světovou válkou byly Bílovice nad Svitavou oblíbeným letoviskem a výletním místem řady českých umělců. Jezdili sem básníci, malíři a spisovatelé, mezi nimi i spisovatel Rudolf Těsnohlídek (1882–1928). Právě tady společně s přáteli našel dva dny před Vánocemi roku 1919 v lese opuštěnou holčičku.

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou Památky

Myslivna Lišky Bystroušky u Bílovic nad Svitavou

V těsné blízkosti samotné obce se nalézá více jak stoletá myslivna, dějiště knihy Rudolfa Těsnohlídka „Liška Bystrouška“ a podle ní složené opery Leoše Janáčka „Příhody lišky Bystroušky“. Budova byla postavena v roce 1907 a od té doby až do dnešních dnů slouží polesí Bílovice nad Svitavou.

Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou

Obec v údolí řeky Svitavy severně od Brna obklopují lesy Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Zalesněná údolí mají nejrůznější jména, najdete tu Kuní, Kocouří či Ptačí žlíbek i Myší díru. Těsnohlídkovo údolí napovídá, že obec bývala vyhledávaným letoviskem umělců.

Další aktuality

Znáte oblíbené letní byty T. G. Masaryka? Aneb tipy na výlet, kam jezdil na prázdniny i náš první prezident

Když se řekne Masaryk, představíme si vážného pána v klobouku, v koňském sedle nebo na Hradě. Ale kde odpočíval, když sundal sako a státní záležitosti na chvíli zavřel do šuplíku? Vydejte se s Kudy z nudy po místech, kde se vážený a celým národem milovaný prezident alespoň na pár týdnů mohl stát jen obyčejným člověkem na letní dovolené.
17. červen 2025 11:24
Památky, Praha

Přírodní koupání v Praze – tipy, kde si užít vodní radovánky bez chlóru a chemie

Toužíte po koupání v přírodní lokalitě bez chlóru a chemie? Ano, i přímo v Praze se dají najít přírodní zákoutí, která nabízejí letní osvěžení. Ovšem, některá z nich, zvláště u řeky Vltavy, jsou i v parném létě velmi "osvěžující". Říční voda zde totiž proudí svižně a nestihne se ohřát. Další koupací místa najdete například u Hostivařské přehrady anebo v přírodních biotopech, kde je koupání opravdu příjemné. Užijte si léto v Praze u vody!
17. červen 2025 8:22
Letní sporty, Praha

Nejnavštěvovanější turistické cíle Prahy: Pražský hrad, lanovka a zoo

Že je Praha jednou z nejoblíbenějších destinací starého kontinentu není třeba zdůrazňovat. Ovšem domácí turisty lákaly až do nedávna jiné regiony Česka, než hlavní město. To se změnilo a Praha je i podle aktuálních dat Českého statistického úřadu žádanou turistickou destinací tuzemských cestovatelů. A jaká jsou nejnavštěvovanější místa Prahy? To vám prozradí Kudy z nudy. Užijte si výlet do Matky měst!
16. červen 2025 16:47
Památky, Praha

Na pražském Výstavišti ochutnáte stovky druhů zmrzliny!

Přijďte se o víkendu 21. a 22. června 2025 pobavit s rodinou nebo přáteli na Prague Ice Cream Festival – svátek všech druhů zmrzliny! Na pražském Výstavišti, kde se koná už podesáté, vás svou ledovou lahůdkou osvěží místní i světoví výrobci. Vychutnáte si zde nejrůznější druhy zmrzlin – typu gelato, točené, jogurtové, ice roll, sorbety, speciální – veganské, bio nebo nanuky... Na své si přijdou i milovníci čerstvého ovoce, alko i nealko nápojů, kávy či dobrého občerstvení.
16. červen 2025 14:00
Gurmánská turistika, Praha

Ochutnejte Pivo na náplavce!

Oblíbený degustační festival zlatavého moku se v letošním roce bude konat 20. a 21. června 2025 na Rašínově nábřeží. Účastnit se ho budou stálice i nováčci, na pravém břehu Vltavy se představí 40 zástupců českých minipivovarů. Součástí festivalu budou i stánky s jídlem, pivní bleší trh a několik koncertů.
16. červen 2025 12:00
Gurmánská turistika, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (21.6. – 22.6.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Královské stříbření Kutné Hory 2025, Prague Ice Cream Festival 2025 – zmrzlinový festival v Praze, Red Bull Kolo Molo v Praze, Masožravý food festival v Botanické zahradě hl. m. Prahy, Oslavy 105. výročí Posázavské stezky 125. výročí Posázavského pacifiku v Pikovicích. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
16. červen 2025 6:00
Zážitky, Praha

10 unikátních staveb a rekonstrukcí Jože Plečnika

Jože Plečnik (Josip Plečnik, 23. ledna 1872 – 7. ledna 1957), architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu . Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech., dále nárožní dům v Žatecké ulici na Starém Městě, obora Hvězda, pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově nebo hrobka Emila Kratochvíla na lesním hřbitově v Křivoklátě.
15. červen 2025 11:01
Památky, Praha

Věda a historie není nuda: Brutalismus aneb architektura, která budí vášně

Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera. Do socialistického Československa přinesl hrubý a brutální styl alespoň malý závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou. Poznejte s Kudy z nudy český brutalismus!
15. červen 2025 9:52
Památky, Praha