!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů
#světovéČesko a vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů
"> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Životní styl

#světovéČesko a vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů

Vydáno 20. listopadu 2020
Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Vánoční stromečky jsou krásné v interiérech i pod širým nebe: vánoční zátiší doma a ve Vatikánu

Kde stál první ozdobený vánoční stromeček? O první místo soupeří lotyšská Riga a estonský Tallinn. První tvrdí, že u nich stál už v roce 1510, Tallinn dokonce mluví o roce 1441. Jenže historikům se to nezdá: podle nich prý strom ověšený pamlsky nemusel mít s Vánocemi nic společného a šlo spíš o oslavy zimního slunovratu.

Další zpráva o vánočním stromečku pochází z roku 1570: v jednom cechovním domě v německých Brémách prý stál stromek ověšený sladkostmi, ovocem a papírovými ozdobami. Do německých domácností se zvyk dostal až přibližně o sto let později; zpráva z roku 1642 hovoří o cukrovinkami a loutkami zdobeném stromečku ve Štrasburku. A co vánoční stromečky u nás v Čechách?
 

První vánoční stromek v Praze

České země šly s dobou: první vánoční stromek v Praze si v roce 1812 připravil jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad prý přinesl z rodného Bavorska, strom s několika ozdobami, pod nějž umístil malé dárky a jesličky, ovšem nestál v divadle, ale v jeho libeňském sídle. Tím byl letohrádek zvaný Ztracená varta či Šilboch (zkomolenina německého Schildwache, předsunutá stráž) na pověstmi opředené Čertově skále. Letohrádek i s částí skály byl zbořen kolem roku 1900, jména zůstala: dnes se v těch místech setkávají ulice Na Stráži a Na vartě. Zbyla také plechová postava vartujícího pruského vojáka, uložená ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy.
 

Stromeček vzhůru nohama

O dva roky později, tedy v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i císařský dvůr ve Vídni, odkud se pak zvyk rychle rozšířil po celém Rakousku, do dalších zemí monarchie, do Německa a do Francie. Nová vánoční móda si nejprve našla cestu do bohatých měšťanských a šlechtických domácností. Místo dnešních ozdob se ale ke zdobení používala malá jablíčka nebo sušená jablka, ořechy, perníčky, papírové ozdoby a barevné stuhy.

Do venkovských domovů se hezký zvyk propracoval později, zato s jednou zvláštností: stromeček se zavěšoval nad stůl špičkou dolů.

Důvod byl ryze praktický: v chaloupkách bylo málo místa a stromek postavený na podlaze by překážel a stínil. Beztak se ale až do první světové války v mnoha domácnostech zdobila jen smrková nebo jedlová větev.
 

Stromy na náměstích a česká tradice

Loni uplynulo rovných 100 let od chvíle, kdy se spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa a kousek od Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Tím to mohlo skončit, ale příběh pokračoval dál: už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě.

Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a v prosinci 1924 se v Brně na náměstí Svobody slavnostně rozsvítil první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů (na místě dnes najdete pamětní desku; v roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala Plzeň, poté i Praha) a přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči. Pod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti a po několika letech byla z dobročinných sbírek financována stavba dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dcery českého krále Přemysla Otakara I. a dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé. A vánoční strom na náměstí Svobody v Brně? Ten stojí na stejném místě jako kdysi a už třicet let se přiváží tradičně z bílovického polesí.
 

Další velké vánoční stromy

Zatímco v Brně nemusí přemýšlet, odkud vánoční strom přivezou, jiná města pořádají soutěže a vítězové se vybírají v anketách už od léta. Soutěžit nemusí tam, kde mají živě rostoucí stromy – i když vinou kůrovcové kalamity například šumavská Kvilda o svůj tradiční vánoční strom u kostela sv. Štěpána přišla. Přes 30 metrů vysoký a tím pádem nejvyšší živý vánoční strom v Česku tak nyní najdete v Mladkově Orlických horách, další rekordně vysoké živé smrky zdobí ve Valašské Bystřici a v Postoloprtech. Také smrk ve Žďáru nad Sázavou je přírodní, i když se na náměstí přesazoval už jako velký strom; město jej dostalo od jednoho z obyvatel Bezručovy ulice jako dar. Živé stromy zdobí i v Humpolci, v Novém Městě na Moravě anebo ve Zlíně. Některá města vyřešila každoroční problémy tím, že pořídila stromy umělé: zdobí například Masarykovo náměstí v Ostravě.
 

Pětkrát o vánočních stromech a stromečcích

  • Zvyk spojený se zdobením stromů a větví světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Ve vánočních stromcích někdo viděl symbolické znázornění rajského stromu, jiní zase Yggdrasil ze skandinávské mytologie anebo posvátný strom germánského boha Wodana / Ódina. Keltové pod zdobenými stromy uctívali boha slunce, Slované zase na vchodové dveře zavěšovali velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi: to aby se mrtví, přicházející tradičně během nejdelších nocí v roce, nasytili už venku a neposadili se na místa živých u slavnostní večeře.
  • Další příběh vypráví o Kolumbánovi z Bobbia, který působil jako misionář v Bretani a Burgundsku a v roce 573 prý trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále. Burgunďané byli pohani, a tak jim Kolumbán chtěl přiblížit svátek narození Ježíše Krista a slavnostně ozdobil jedli, aby je přivedl ke křesťanské víře. Pokud šlo o vánoční výzdobu, byla hodně svérázná: hořící pochodně sestavené do tvaru kříže.
  • Katolická církev stromečkům zpočátku moc nefandila: byl to přece pohanský zvyk. Nakonec pro ně ale našla křesťanský význam: strom / dřevo se stalo symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
  • Od roku 1982 dodržuje Vatikán tradici, že každý rok dodá vánoční strom k chrámu svatého Petra jiná země. V roce 1999 putoval do Říma smrk z beskydské obce Morávka, o Vánocích 2013 pak smrk z Domažlicka.
  • O letošní vánoční atmosféru se na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu postará keramický betlém z Abruzza, města, které je od 16. století proslulým centrem hrnčířství a keramického průmyslu. Vánoční strom připutuje z jihovýchodního Slovinska: majestátní, 28 metrů vysoký smrk ztepilý vyrostl v oblasti Kočevje.