Tradice zdobení
vánočních stromků tak v sobě spojuje dávné
pohanské zvyky a křesťanské vánoční oslavy. Stal se z ní jeden z nejkrásnějších a nejrozšířenějších symbolů
Vánoc po celém světě.
Kde stál
první ozdobený vánoční stromeček? O první místo soupeří
lotyšská Riga a
estonský Tallinn. První tvrdí, že u nich stál už v roce 1510, Tallinn dokonce mluví o roce 1441. Jenže historikům se to nezdá: podle nich prý strom ověšený pamlsky nemusel mít s Vánocemi nic společného a šlo spíš o oslavy zimního slunovratu.
Další zpráva o vánočním stromečku pochází z roku 1570: v jednom cechovním domě v
německých Brémách prý stál stromek ověšený sladkostmi, ovocem a papírovými ozdobami. Do německých domácností se zvyk dostal až přibližně o sto let později; zpráva z roku 1642 hovoří
o cukrovinkami a loutkami zdobeném stromečku ve Štrasburku. Legenda dokonce připisuje první ozdobený stromek
Martinu Lutherovi, který měl být inspirován září hvězd mezi větvemi stromů při noční procházce a tuto atmosféru chtěl přenést domů.
A co vánoční stromečky u nás v Čechách?
První vánoční stromek v Praze
České země šly s dobou: první vánoční stromek v
Praze si v roce 1812 připravil jako překvapení pro své štědrovečerní hosty ředitel
Stavovského divadla Johann Carl Liebich. Nápad prý přinesl z rodného Bavorska, strom s několika ozdobami, pod nějž umístil malé dárky a jesličky, ovšem nestál v divadle, ale v jeho libeňském sídle. Tím byl
letohrádek zvaný Ztracená varta či Šilboch (zkomolenina německého Schildwache, předsunutá stráž) na pověstmi opředené
Čertově skále. Letohrádek i s částí skály byl zbořen kolem roku 1900, jména zůstala: dnes se v těch místech setkávají ulice Na Stráži a Na vartě. Zbyla také plechová postava vartujícího pruského vojáka, uložená ve sbírkách
Muzea hlavního města Prahy.
Stromeček vzhůru nohama
O dva roky později, tedy v roce 1816, zkrášlil vánoční stromek i
císařský dvůr ve Vídni, odkud se pak zvyk rychle rozšířil po celém Rakousku, do dalších zemí monarchie, do Německa a do Francie. Nová vánoční móda si nejprve našla cestu do bohatých měšťanských a šlechtických domácností. Místo dnešních ozdob se ale ke zdobení používala malá jablíčka nebo sušená jablka, ořechy, perníčky, papírové ozdoby a barevné stuhy.
Do venkovských domovů se hezký zvyk propracoval později, zato s jednou zvláštností: stromeček se zavěšoval nad stůl špičkou dolů. Důvod byl ryze praktický:
v chaloupkách bylo málo místa a stromek postavený na podlaze by překážel a stínil. Beztak se ale až do první světové války v mnoha domácnostech zdobila jen smrková nebo jedlová větev.
Stromy na náměstích a česká tradice
Dva dny před Štědrým dnem v roce 1919 se
spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek šel s přáteli projít do lesa a kousek od
Bílovic nad Svitavou našli opuštěnou a promrzlou malou holčičku. Dostala jméno Liduška a ujali se jí manželé Polákovi z Brna. Tím to mohlo skončit, ale příběh pokračoval dál: už pár let předtím při výletu do Kodaně Těsnohlídek viděl
ozdobený vánoční strom, pod nímž se pořádala sbírka na chudé děti. Šlo zřejmě o první velký a veřejný vánoční strom v Evropě. Skandinávský zvyk Těsnohlídek přenesl k nám a v prosinci 1924 se v
Brně na
náměstí Svobody slavnostně rozsvítil
první vánoční Strom republiky. Pocházel z bílovických lesů (na místě dnes najdete pamětní desku; v roce 1926 se k tradici vánočních stromů na náměstích přidala
Plzeň, poté i
Praha) a přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči.
Pod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti a po několika letech byla z dobročinných sbírek financována stavba
dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu
Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dcery českého krále Přemysla Otakara I. a dánské královny
Dagmar, která proslula péčí o chudé. A
vánoční strom na náměstí Svobody v Brně? Ten stojí na stejném místě jako kdysi a
už třicet let se přiváží tradičně z bílovického polesí.
Další velké vánoční stromy
Zatímco v
Brně nemusí přemýšlet, odkud vánoční strom přivezou, jiná města pořádají soutěže a vítězové se vybírají v anketách už od léta. Soutěžit nemusí tam, kde mají
živě rostoucí stromy – i když vinou kůrovcové kalamity například
šumavská Kvilda o svůj tradiční vánoční strom u
kostela sv. Štěpána přišla. Přes 30 metrů vysoký a tím pádem
nejvyšší živý vánoční strom v Česku tak nyní najdete v
Mladkově v
Orlických horách, další rekordně vysoké živé smrky zdobí ve
Valašské Bystřici a v
Postoloprtech. Také smrk ve
Žďáru nad Sázavou je přírodní, i když se na náměstí přesazoval už jako velký strom; město jej dostalo od jednoho z obyvatel Bezručovy ulice jako dar. Živé stromy zdobí i v
Humpolci, v
Novém Městě na Moravě anebo ve
Zlíně. Některá města vyřešila každoroční problémy tím, že pořídila stromy umělé: zdobí například
Masarykovo náměstí v Ostravě.
Pětkrát o vánočních stromech a stromečcích
Zvyk spojený se zdobením stromů a větví světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách. Ve vánočních stromcích někdo viděl symbolické znázornění rajského stromu, jiní zase Yggdrasil ze skandinávské mytologie anebo posvátný strom germánského boha Wodana – Ódina. Keltové pod zdobenými stromy uctívali boha slunce, Slované zase na vchodové dveře zavěšovali velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi: to aby se mrtví, přicházející tradičně během nejdelších nocí v roce, nasytili už venku a neposadili se na místa živých u slavnostní večeře.- Další příběh vypráví o Kolumbánovi z Bobbia, který působil jako misionář v Bretani a Burgundsku a v roce 573 prý trávil Vánoce na dvoře u burgundského krále. Burgunďané byli pohani, a tak jim Kolumbán chtěl přiblížit svátek narození Ježíše Krista a slavnostně ozdobil jedli, aby je přivedl ke křesťanské víře. Pokud šlo o vánoční výzdobu, byla hodně svérázná: hořící pochodně sestavené do tvaru kříže.
Katolická církev stromečkům zpočátku moc nefandila: byl to přece pohanský zvyk. Nakonec pro ně ale našla křesťanský význam: strom / dřevo se stalo symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.- Od roku 1982 dodržuje Vatikán tradici, že každý rok dodá vánoční strom k chrámu svatého Petra jiná země. V roce 1999 putoval do Říma smrk z beskydské obce Morávka, o Vánocích 2013 pak smrk z Domažlicka.